I když to tak nevypadá, správně fungující kompost není jen náhodné seskupení ledajakých organických zbytků. Tato hromada má svůj řád, který podporuje proces rozkladu a přeměny biomateriálu na kompost. Zjistěte, jak na to!
Na kompost patří všechny organické zbytky rostlinného původu, tzn. veškeré slupky od ovoce a zeleniny, čajový sáček, kávová sedlina, roličky od toaletního papíru/ proložka od vajíček atd. Na kompost nepatří materiály živočišného původu, tedy maso, kosti a mléčné výrobky - tyto materiály mohou obsahovat patogenní látky.
Důležité je materiály míchat tak, abychom podpořili správný poměr uhlíku (C) a dusíku (N), aby kompostování probíhalo tak, jak má a vznikl nám kvalitní kompost. Uhlíkaté materiály jsou suché, dřevnaté hnědé materiály jako např. dřevní štěpka, větvičky, piliny, proložka od vajíček, roličky od toaletního papíru atp. Suché materiály, jako je štěpka či větvičky, pomáhají také v kompostu vytvářet pěknou strukturu.
Kompostování je aerobní proces, to znamená, že potřebuje kyslík. Kyslík do kompostu dodáme pravidelným přehazováním kompostu. Ideálně alespoň 2 x za rok na jaře a na podzim. Nejlepším nástrojem jsou zde vidle.
Kompost by neměl být příliš mokrý ani příliš suchý. Pokud dodržujeme správnou skladbu a mícháme „hnědé se zeleným“ (uhlíkaté materiály s dusíkatými), přirozeně bychom měli dosáhnout optimální vlhkosti. Pomůže nám pěstní zkouška, kdy kompost zmáčkneme v dlani. Pokud nám mezi prsty poteče voda, je příliš mokrý. Pokud se nám naopak po rozevřená dlaně materiál rozsype, je příliš suchý. Ideální je, aby kompost po rozevření dlaně zůstal kompaktní.
Čtěte také: Jak kompostovat ruličky od toaletního papíru
Při kompostování se materiál zahřívá - je to způsobeno činností mikroorganismů. Tzv. horká fáze probíhá několik dní až týdnů. Kompost se nám díky vyšším teplotám hygienizuje, tedy zahřívá na teplotu až 50-70°C.
Do kompostu přidáváme jen organické zbytky rostlinného původu a snažíme se myslet na jejich pestrou skladbu. Nejen šlupky a odřezky od ovoce a zeleniny, ale nezapomínáme přidávat také suché a dřevnaté materiály. Hromadu alespoň jednou nebo dvakrát za rok proházíme. Výsledný kompost můžeme prosít přes síto a potěšit půdu na zahradě, v truhlíku nebo klidně někde v parku.
Zapomínáme ale na bioodpad, který tvoří skoro polovinu našich odpadkových košů. Přitom je to jediný druh odpadu, který můžete snadno zrecyklovat sami doma. Kompostovat navíc dnes může úplně každý, dokonce i lidé ve městech. Stačí si vybrat to správné řešení, které vám vyhovuje, a začít.
Podle studie EU lze aplikací 1 tuny kompostu do půdy ušetřit 8-60 kg CO2e.
Zahradní kompostér může mít mnoho podob i velikostí. Doporučujeme vybírat kompostéry se dvěmi nebo třemi komorami, které vám zajistí více kapacity na váš bioodpad a podpoří plynulý proces kompostování.
Čtěte také: Kompostování krok za krokem
Vermikompostér můžete mít vevnitř i venku. Důležité je zajistit pro žížaly optimální teplotu kolem 20 °C a správnou vlhkost substrátu. V zimě je tedy nutné nenechávat vermikompostér venku bez izolace, aby nepromrzl, v létě ho nevystavovat přímému slunci, aby nedocházelo k výparu vody a k přehřívání.
Správně probíhající proces vermikompostování nezapáchá. Pokud ano, děláte někde chybu. Na vině může být vysoká či nízká vlhkost, nesprávná teplota či nevhodný odpad, nedostatek vzduchu (nedostatečné množství děr ve víku), uhynulé žížaly ve sběrné nádobě, přílišná plíseň či hniloba organických zbytků (lokální a malé výskyty plísně je možné zahrabat).
Dejte žížalám čas na zabydlení a rozmnožení, nezahlcujte je potravou hned ze začátku. To, že jsou žížaly zabydlené, poznáte tak, že potravu, kterou jim dáte, začnou zpracovávat rychleji a vy je tak budete moci krmit častěji.
Jedná se o anaerobní fermentaci organických zbytků. Efektivní mikroorganismy ve směsi Bokashi se aktivují, když navlhnou. Následně pak fermentují organický odpad. V praxi to znamená, že organické zbytky prokládáme vrstvou směsi Bokashi, kterou vždy v nádobě stlačíme pomocí pěchovadla, aby se vyhnal vzduch a byly tak připraveny vhodné podmínky pro anaerobní fermentaci.
V podstatě vše, co může kvasit, je vhodné umístit do Bokashi nádoby. Proto je tato metoda nejvhodnější a ideální pro zpracování organických zbytků, které vznikají při přípravě jídla v naší kuchyni.
Čtěte také: Kompost v permakultuře
Žížaly milují fermentovaný bokashi výstup. Bokashi nádoba je ideální pro ty, kteří chtějí začít s kompostováním v bytě a potřebují něco nenáročného na údržbu. Kombinací obou metod tedy získáte více vermikompostu za kratší dobu. Vermikompost je totiž považován za vůbec nejkvalitnější formu kompostu.
Tabulka: Srovnání Bokashi a vermikompostování
| Vlastnost | Bokashi | Vermikompostování |
|---|---|---|
| Náročnost na údržbu | Nenáročné | Mírně náročné |
| Vhodné pro | Začátečníky | Nadšence/pokročilé |
| Zpracování odpadu | Vše, co může kvasit | Omezený výběr (bez citrusů, cibule, atd.) |
| Výstup | Předkompost | Vermikompost (superhnojivo) |
A protože je již částečně rozložený, ve vermikompostéru se velmi rychle rozloží. Kombinací obou metod tedy získáte více vermikompostu za kratší dobu. Vermikompost je totiž považován za vůbec nejkvalitnější formu kompostu.
tags: #kokoza #kompost #pravidla