Znečištění vzduchu je vážným globálním problémem, který má zásadní dopad na zdraví lidí po celém světě. Kvalita ovzduší má bezpochyby vliv na zdraví obyvatel v dané lokalitě. Znečištěné ovzduší patří k základním ekologickým problémům, které viditelně ovlivňují zdraví a životy lidí. Znečištění ovzduší představuje hlavní environmentální rizikový problém celého světa.
Podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) z roku 2023 byla většina městské populace v EU vystavena úrovním klíčových vzdušných znečišťujících látek, které jsou škodlivé pro zdraví, včetně jemných částic (PM2.5), jejichž koncentrace překračovaly roční směrnici WHO z roku 2021.
V České republice patří mezi oblasti s největším problémem se znečištěním ovzduší severní a severovýchodní části země, zejména regiony jako jsou Ostrava a Moravskoslezský kraj. Vzhledem k vysokým úrovním znečištění ovzduší, které představuje zdravotní riziko pro obyvatele městských i některých venkovských oblastí, je zásadní přijímat opatření k čištění vzduchu i ve vnitřních prostorách.
Dle statistik WHO umírá až 7 milionů lidí globálně v důsledku dýchání znečištěného vzduchu ve vnitřním i vnějším prostředí. Znečištěné ovzduší může vést k respiračním infekcím, zánětům průdušek, astmatu a v těžších případech k chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) či dokonce k rakovině plic.
Expozice znečištěnému vzduchu může zvyšovat riziko kardiovaskulárních onemocnění, jako jsou vysoký krevní tlak, zvýšená srážlivost krve a v horších případech může dojít k infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhodě. Znečištěné ovzduší negativně ovlivňuje kvalitu pokožky - může způsobit předčasné stárnutí, akné a ekzémy.
Čtěte také: Jak ovlivňuje ovzduší zdraví obyvatel ČR?
Znečištění vzduchu může mít vážné důsledky i pro duševní zdraví. Průzkumy ukazují, že zvýšená úroveň znečištění je spojena se zhoršením kvality spánku, což může přispívat k narušení chemické rovnováhy v mozku. Tato disbalance může vést k vyšší pravděpodobnosti vzniku deprese, bipolární poruchy, úzkostných stavů a dokonce i neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba.
Nové publikace i stanovisko UNICEF přitom upozorňují, že znečištěné ovzduší ovlivňuje neuropsychický vývoj u dětí. Studie ze Španělska prokazují, že koncentrace vyšší než 30 mikrogramů na metr krychlový výrazně ovlivňují psychický vývoj dětí a jejich pozornost. Takže umístění školy poblíž dopravní tepny, což se i u nás občas stane, nepříznivě působí na děti.
Při sledování novorozenců v Karviné a Českých Budějovicích odborníci zjistili, že vyšší koncentrace metabolitů polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) v moči ovlivňovaly délku novorozence i váhu placenty. Prenatální expozice PAU pak může souviset s výrazně nižší porodní hmotností a pravděpodobně také s negativním ovlivněním kognitivního vývoje dětí.
Vzhledem k tomu, že zejména částice PM2,5 mají neblahý vliv na průběh chřipky či covid-19, je důležité, aby starostové kontrolovali, jaký vzduch jejich občané dýchají. Vědci rovněž dokázali, že i malé navýšení znečištění ovzduší o jeden mikrogram na metr krychlový vede při dlouhodobém vystavení prachovým částicím PM 2,5 až k 15% nárůstu úmrtnosti na covid-19.
Vědci z americké univerzity v Berkeley vypočítali, že ekvivalentem jedné cigarety je úroveň 22 μg/m3 částic PM2,5. Podle výsledků univerzity je průměrné znečištění vzduchu ve Spojených státech na úrovni 0,4 cigarety denně, v Evropě 1,6 a v Číně 2,4. Ve špatný den v Pekingu však úroveň stoupá až na 25 cigaret. Takto „kouří“ i malé děti.
Čtěte také: Látky znečišťující ovzduší a jejich vliv na zdraví
Zastupitelé samospráv tak mohou monitorovat i často neviditelné znečištění ovzduší, což při včasném varování může přispět ke zlepšení zdraví obyvatel v daném městě či obci. Protože znečištění ovzduší je velkým problémem, který trápí značnou část naší země, vybudovala společnost projekt Agdata City, který městům pomáhá s monitorováním stavu ovzduší. Podle pilotních projektů na Karvinsku a Brněnsku a podle prvních ohlasů služba místním obyvatelům pomáhá.
Na osobní úrovni hraje v prevenci onemocnění hlavní roli životní styl. „V první řadě nekouřit, pak mít dostatečný přísun ovoce a zeleniny, protože se ví, že v zelenině je mnoho antioxidantů, které přispívají k lepšímu metabolismu škodlivých látek, takže poškození škodlivými látkami je výrazně nižší,“ radí expert Šrám. Doporučit lze i čističky vzduchu, které snižují znečištění ve vnitřním prostředí.
Filtry do oken RESPILON napomáhají filtrovat částice, alergeny a jiné znečisťující látky a umožňují zákazníkům dosáhnout čistého vnitřního ovzduší bez venkovního znečištění. Nově jsou dostupné již ve své 6 generaci a navazují na dlouholeté zkušenosti v této oblasti. Účinnost filtrů je ověřena významnými partnery jako TUV a FITI. Údržba těchto filtrů je velmi jednoduchá. Stačí je čistit každých šest měsíců pomocí lehkého proudu vody a jemného výkonu vysavače. Toto minimální úsilí zajišťuje dlouhodobou efektivitu a funkčnost filtrů. Investice do filtrů do oken Respilon se tak stává ideálním řešením pro každého, kdo si přeje žít v čistějším a zdravějším domově.
Znečištění ovzduší je naléhavým problémem, který má závažné důsledky na globální úrovni. Účinná opatření k omezení emisí a podpora udržitelných postupů jsou nezbytné pro ochranu našeho zdraví a budoucnosti planety.
| Znečišťující látka | Imisní limit | Poznámka |
|---|---|---|
| PM2.5 | 25 µg/m3 (roční průměr) | |
| Benzo[a]pyren | 1 ng/m3 (roční průměr) | |
| Oxid dusičitý (NO2) | 40 µg/m3 (roční průměr) | |
| Přízemní ozon (O3) | 120 µg/m3 (maximální denní osmihodinový průměr) |
Čtěte také: PPM a zdraví: Co říkají výzkumy
tags: #vliv #znečištění #ovzduší #na #zdraví