Vliv prachového ovzduší na zdraví: Studie a dopady v České republice

Kvalita okolního ovzduší ohrožená v souvislosti s výskytem hrubého prachového znečištění se v posledních desetiletích zlepšila přijetím různých opatření pro eliminaci škodlivých emisí. K nebezpečí pevných částic (PM, z angl. Particulate Matter) a jejich vlivu na lidské zdraví se v roli strážce veřejného zdraví vyjádřila vedle různých specializovaných agentur i Světová zdravotnická organizace (WHO). Její úsilí podporují mnohé publikované zprávy, vědecké studie či odborné články, jakož i vládní upozornění na negativní vlivy kvality ovzduší na zdraví a upozornění na onemocnění, která může znečištění vzduchu akcelerovat.

Důkazy nemusíme pracně vyhledávat, stačí zadat do vy­hledávače „znečištění vzduchu a vliv na zdraví” a okamžitě se zobrazí miliony výsledků. Vliv vdechování znečištěného vzduchu na zdraví, zvlášť v nejznečištěnějších světových metropolích, je už v současnosti velmi dobře zdokumentovaný. PM (pevné částice) představují směs fyzikálních a chemických charakteristik, které se mění v závislosti na lokalitě. Vznikají v přírodě nebo působením lidské činnosti. Znečištění ovzduší je proto na různých místech různé - například jednodenní pobyt v Pekingu má na respirační trakt týž účinek jako třicet dnů v Paříži.

Nové studie o vlivu fosilních paliv

Podle nové studie vědců z Harvardovy univerzity bylo spalování fosilních paliv jen v roce 2018 důvodem úmrtí 8,7 milionů lidí. To je 18 % z celkového počtu úmrtí vůbec a o trochu méně než jedna smrt z pěti. Jedná se přitom o dvojnásobný počet úmrtí, než který byl odhadován v posledním vydání největší a nejkomplexnější studie Global Burden of Disease Study. Tato analýza zkoumá příčiny úmrtí lidé po celém světě a fosilní paliva jako původce úmrtí označila u 4,2 milionu lidí.

„Výsledky naší studie ukazují, že znečištění ovzduší způsobené závislostí na fosilních palivech má vysoce škodlivé dopady na lidské zdraví. Nemůžeme s čistým svědomím dále spoléhat na fosilní paliva, když jsme si vědomi jejich škodlivých dopadů na lidské zdraví a známe jejich čistější alternativy,“ říká spoluautorka a geografka z University College London Eloise Marais.

Vyšší míra úmrtnosti a lepší způsob získávání dat

Jak je možné, že se výsledek nové studie v počtu úmrtí tolik liší? Vědci z Harvardu použili pro získání dat novou metodu. Autoři předchozích studií dopadů spalování fosilních paliv na lidské zdraví totiž pracovali při odhadování průměrné koncentrace částic PM2,5 v ovzduší se satelitními daty a pozorováním zemského povrchu.

Čtěte také: Vliv Energie na Přírodu

Podle vědců z Harvardu je však problematické, že ze satelitních snímků není možné rozeznat, zda se jedná o částice pocházející z emisí fosilních paliv nebo o běžný prach, kouř ze samovolných přírodních požárů nebo jiné zdroje prachového znečištění. Pro zjištění původu znečištění, tak vědci využili nástroj GEOS-Chem, což je globální 3D model zkoumající chemické složení atmosféry. Model používá vysoké prostorové rozlišení, takže autoři mohli rozdělit celou planetu pomocí mřížky o velikosti jednotlivých částí 50x60 km a v každé části území mohli zkoumat míru znečištění a její složení zvlášť.

V modelu byly zahrnuty emise z různých sektorů, například z energetiky, průmyslu, lodní, letecké i pozemní dopravy. Poté museli vědci zjistit, jaký vliv mají emise vlastně na zdraví lidí. Vyvinuli proto model hodnocení rizik, který propojil data o koncentraci prachových částic ze spalování fosilních paliv v ovzduší se statistikami o zdraví lidí žijících v daných oblastech. Ukázalo se, že vyšší úmrtnost je v oblastech s dlouhodobým vystavení emisím z fosilních paliv, a to i v nižších koncentracích.

“Více než průměrné rozložení emisí v regionech nás zajímalo, kde je skutečné znečištění s ohledem na lidská obydlí a vzduch, který zde lidé dýchají,“ uvedl Karn Vohra, spoluautor studie z Univerzity v Birminghamu.

Omezení emisí má zásadní vliv na zachování lidských životů

Zkoumaná data pocházela z roku 2012, kdy nepůsobil jev El Nino, který může míru znečištění v ovzduší v konkrétních regionech značně ovlivňovat. Zpracovaná data také reflektují snížení počtu emisí v Číně mezi lety 212-2018, kdy došlo k jejich omezení na polovinu. Tuto skutečnost také vědci zmiňují jako důkaz důležitosti zapojení vlád do snižování emisí a potírání původců znečištění.

Omezení emisí v Číně totiž vedlo k záchraně 2,4 milionů životů, včetně 1,5 milionu životů obyvatel země. „Nejvyšší míru úmrtnosti následkem spalování fosilních paliv mají zejména industriální části světa. Podle autorů výzkumu se jedná o Severovýchodní Ameriku, Evropu a Jihovýchodní Asii,“ uvedla Marais.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Vědci zveřejněním studie chtějí apelovat zejména na politiky a původce znečištění, aby přehodnotili přístup k získávání energie a alternativním bezemisním energetickým zdrojům, které neohrožují lidské zdraví a životy. „Věříme, že vyjádřením zdravotních následků ze spalování fosilních paliv, můžeme poslat jasnou zprávu politikům a vedení firem o tom, jaké benefity přinese přechod na alternativní zdroje energie,“ prohlásil profesor environmentální epidemiologie na Harvardu Joel Schwartz.

Vliv prachového znečištění v České republice

Problém prachového znečištění se netýká zdaleka pouze průmyslových oblastí a velkých měst, ale i menších obcí . Právě v nich se dosud nejčastěji spalují nekvalitní paliva, nebo dokonce odpadky. Rostoucí ceny plynu a eletkrické energie vedou k opětovnému zprovozňování kotlů starých někdy i desítky let, často ve špatném technickém stavu. Do ovzduší jsou tímto způsobem uvolňovány také nebezpečné karcinogenní látky, které bývají na jemné prachové částice navázány.

Imisní limity pro prachové částice velikostní frakce do 10 µm - PM10- platné ve všech státech EU jsou u nás pravidelně překračovány nejen lokálně, ale i plošně. Poslední pravidelně aktulizovaná zpráva Státního zdravotního ústavu "Zdravotní důsledyk a rizika znečištění ovzduší" v roce 2011 konstatuje, že znečištění ovzduší prachovými částicemi vážně ohrožuje životy a zdraví obyvatel České republiky.

Vdechování takto znečištěného vzduchu má na svědomí asi 6 400 předčasně zemřelých a dva tisíce pacientů, kteří museli být hospitalizováni pro akutní srdeční nebo dýchací obtíže. Pevné částice (PM10 a PM2,5) jsou významným rizikovým faktorem s mnohočetným efektem na lidské zdraví. Velikost i složení částic jsou ovlivněny zdrojem, ze kterého pochází. Účinek částic závisí na jejich velikosti, tvaru a chemickém složení. Jejich velikost je rozhodující pro průnik a ukládání v dýchacím traktu.

Vliv velikosti částic na zdraví

Větší částice jsou zachyceny v horních partiích dýchacího ústrojí, odkud jsou částečně vykašlány a částečně spolknuty. Částice označené PM10 (tzv. torakální, tedy hrudní frakce) se dostávají do dolních cest dýchacích. Jemnější částice označené jako PM2,5 (tzv. respirabilní frakce) pronikají až do plicních sklípků. Za nejvýznamnější z hlediska vlivů na zdraví, zejména ovlivnění úmrtnosti, se považují jemné částice PM2,5, ev. i menší tzv.

Čtěte také: Které zdroje energie jsou nejméně škodlivé?

Prachové částice zvyšují celkovou nemocnost i úmrtnost, zejména na onemocnění srdce a cév, snížení plicní funkce při spirometrickém vyšetření u dětí i dospělých, zvyšují spotřebu léků pro rozšíření průdušek při dýchacích obtížích u astmatiků a zkracují délku života (vyšší úmrtnost na choroby srdce a cév a pravděpodobně i na rakovinu plic, atd.). Ovlivnění zdraví se týká celé populace, ale vnímavost lidí k tomuto vlivu kolísá v závislosti na věku a zdravotním stavu.

Citlivou skupinou jsou děti, včetně kojenců a vyvíjejícího se plodu. Dále sem patří starší lidé a osoby s chronickým onemocněním dýchacího (astma, chronická obstrukční choroba plic) a oběhového ústrojí a také lidé jinak oslabení (např.

Možnosti ochrany a opatření

Inhalace PM10, PM2,5 a PM1 ovlivňuje organismus různými způsoby. Také schopnost těchto částic akumulovat se v organismu závisí na jejich velikosti a možnosti penetrace dýchacími cestami a alveolami v plících. V návaznosti na zřejmé nebezpečí znečištěného ovzduší tak zásadní otázka zní - jak dokážeme zabránit průniku PM do našich vnitřních prostorů, kde trávíme 90 % svého času? Ačkoli ani výlučný pobyt ve vnitřních prostorách nám nepomůže plně uniknout vnějšímu znečištění. Funkcí ventilačních systémů je totiž míchat vnější vzduch s vnitřním.

Proto pokud vnější vzduch není efektivně filtrovaný a čištěný, existuje riziko, že vnitřní vzduch bude obsahovat velké množství nebezpečných částic, které se dostanou do respiračního a oběhového systému lidí. Tyto částice mohou spolupůsobit s dalšími molekulami, které jsou už přítomné v budově. Účinná filtrace ve vzduchotechnických jednotkách však může zastavit signifikantní množství nebezpečných částic z vnějšího vzduchu předtím, než proniknou do ventilačních rozvodů budovy. To znamená, že ve znečištěných městech jako Londýn, Paříž, Los Angeles nebo Peking lze při použití ventilačního systému výrazně zlepšit kvalitu vnitřního prostředí až do takového stavu, že dosáhne akceptovatelné úrovně.

Na poskytnutí skutečně zdravotně bezchybného a produktivního vnitřního prostředí je však třeba v oblastech se znečištěním používat ve ventilačních systémech takové filtry, které jsou schopné zachytávat i částicePM1 - nejmenší a nejškodlivější frakci. Pro ni jsou naše plíce snadnou kořistí. V současnosti nejúčinnější filtry F7 zachycávají částice PM1 s proměnlivou účinností, obvykle od 50 do 75 %, proto je velmi důležité vybrat si správný filtr a účinnost při vybrané velikosti PM.

Značné kompetence mají obce. Obce mohou zpracovat a implementovat místní programy pro snížení emisí a zlepšení kvality ovzduší, které jsou dlohodobým nástrojem pro udržitelný rozvoj, územní plánování apod. Svými vyhláškami mohou upravit pravidla pro spalování rostlinného materiálu, což je významné pro kvalitu ovzduší především v jarních a podzimních měsících. V zimě se projeví, když obec využije svého práva a vyhláškou zakáže používání některých nejméně kvalitních paliv (např. energetické hnědé uhlí, uhelné kaly, či lignit). Obce mají zároveň pravomoc kontroly dodržování vlastních vyhlášek, ale i požadavků Zákona o ochraně ovzduší. Jeho novela 201/ 2012 Sb. nově dává obcím k dispozici možnost vyhlašování níkoemisních zón, vypracování místních regulačních řádů, je-li to účelné apod.

Další doporučení

• Velký význam má městská zeleň - jako "výrobce" kyslíku, ale také jako zachycovač prachových částic. Čím více zeleně, tím méně se prach víří.
• Investujte do kvalitních topných systémů (například kotlů či tepelných čerpadel s ekoznačkou Ekologicky šetrný výrobek) a úsporných opatření. Každá úspora se počítá - ve vaší peněžence i v ovzduší.
• Spalujte v kotlích a kamnech pouze to, pro co jsou tato spalovací zařízení určená. Rozhodně nespalujte domovní odpad - do kamen ani do kotle nepatří!
• Nezapomeňte podrobit svá kamna či kotel pravidelné revizi. Dobře seřízený kotel znamená významně nižší emise.
• Pravidelně nechte vymetat komín.
• Dejte přednost čistému způsobu vytápění - obnovitelným zdrojům energie (biomasa, tepelná čerpadla, příp. solární kolektory) či zemnímu plynu.

tags: #vliv #prachového #ovzduší #na #zdraví #studie

Oblíbené příspěvky:

• Útulná kuchyň s přírodními doplňky
• Odpadkové koše s uměleckým designem
• Efektivní odstranění lepidla z odpadu
• Horní hranice lesa v Krkonoších
• Zajímavosti o České Přírodě