Vliv staveb na klimatické změny, prašnost a BP studie

Fyzik Luboš Motl, známý jako jeden z českých „klimaskeptiků“, vysvětluje, že nemůže přijmout některá klíčová tvrzení klimatické debaty. Zdůrazňuje, že oba tábory si jsou v mnoha směrech blíže, než se tuší, a vyvrací řadu mýtů o „popíračích“.

Co znamená být skeptikem v klimatické debatě?

Podle Luboše Motla, skepticismus v klimatické debatě znamená skepsi k velkým, silným výrokům o přicházející zkáze vinou klimatické změny. Skeptici se shodují v tom, že neexistuje problém natolik vážný, aby vyžadoval zásadní reorganizaci chování lidstva a ekonomiky.

Mnohé to možná překvapí, ale jsem si téměř jist, že kdybychom probrali názory na klima, která mám já a které má pan doktor Pretel, tak ten rozdíl mezi námi bude dosti malý. V něčem bychom se samozřejmě neshodli - já třeba nesouhlasím s názorem, že extrémy v počasí zákonitě narůstají a že za tím stojí oteplování planety.

Oteplování a jeho příčiny

Otepluje se na úrovni století. Za poslední století se oteplilo asi o 0,7 stupně, nikdo to neví přesně. Za posledních 300 let se oteplilo řekněme o 1,5 stupně. Za posledních deset let se lehce ochlazovalo, ale to samozřejmě neznamená, že se bude ochlazovat i nadále. I ta velikost oteplení kolem půl stupně je na hranici přirozené variability a přesnosti měření. Ale i pokud uznáme, že lidstvo přispívá k oteplování, potřebuje sto či dvě stě let na to, abychom to opravdu dokázali změřit a potvrdit.

Částečně za to člověk zřejmě může. Zároveň je pravděpodobné, že na tom částečně musí mít podíl příroda. Před 300 lety nastala malá doba ledová a ta začala doznívat již kolem začátku průmyslové revoluce.

Čtěte také: Výzvy pouštní architektury

My samozřejmě měníme zeměkouli mnoha různými způsoby a skleníkový jev je jedním z nich. A podle mě jedním z nejméně důležitých. My měníme teplotu na zeměkouli třeba i užíváním asfaltu, změnou plodin, které užíváme, a které mohou být světlejší nebo tmavší než ty přírodní.

Dopady klimatických změn

I kdyby to bylo o dva, tak bude v podstatě nepozorovatelné a nebude to mít v podstatě žádné zásadní důsledky. Ale i kdyby teplota třeba narostla ještě o víc, například Česká republika by neměla větší problémy s adaptací, ale to už jsou samozřejmě spekulace, do nichž není třeba se pouštět. Hlavní rozpor je tedy v tom, zda ta změna o stupeň či dva je problém, či ne.

Je vědecky prokazatelné, že oteplovací trend posledních staletí nemůže sám o sobě působit jevy jako zvýšenou aktivitu hurikánů, vedra v Rusku a jiné věci, které byly prezentovány jako možný důsledek globálního oteplování.

IPCC a politizace klimatologie

Lidé v IPCC byli pro tuto práci vybráni proto, že mají zájem o prezentaci klimatologie v tomto smyslu. Já pochopitelně vůbec nezpochybňuji, že někteří z nich jsou chytří lidé. Nicméně byli vybíráni, protože souhlasí se základní misí IPCC, tedy varovat před klimatickou změnou.

Klimatologie byla dříve spíše na okraji. Pak ale před zhruba dvaceti roky nastala situace, kdy se klimatologie nafoukla asi desetinásobně. Do tohoto oboru bylo nataženo obrovské množství lidí, několikanásobně stouplo jeho financování, a to vše pouze kvůli tomu, že se stalo populární téma klimatické změny způsobené člověkem.

Čtěte také: Vliv Energie na Přírodu

Před dvaceti lety to bylo jinak. Je to obor, který si vybírá lidi, kteří předem mají určitý pohled na to, jak svět funguje. A to je jeden z hlavních problémů IPCC, i když samozřejmě i tam jsou skeptici. Ale i ti lidé nakonec našli své podpisy, svá jména pod závěry nebo shrnutími, s nimiž vlastně nesouhlasili.

Například již zmiňovaný pan Pretel patřil nesporně mezi skeptičtější členy a jsem si jist, že se stal ještě skeptičtějším poté, co ho z postu českého zástupce po sporech odvolala Strana zelených. Málokdo si to možná uvědomí, ale ve chvíli, kdy se lidé osvobodí od okovů IPCC, mohou se podívat na věci trochu kritičtěji.

Vliv Václava Klause

Opravdu zásadní vliv na debatu o klimatických změnách v ČR má samozřejmě Václav Klaus. Největší hrozba znamená, že žádná větší nyní neexistuje, a tak to je, jde o obrovský program, který ohrožuje základní svobody. To, co říká pan Klaus, se stalo nejvíce politicky nekorektním tvrzením, které můžete vyslovit.

Ale v průběhu těch let pan prezident začal klima studovat více detailně a jsem si jist, že se stal relativně dobrým expertem - zejména s ohledem na to, že není vzdělán v přírodních vědách. Především se ale stal relativně dobrým expertem ve srovnání s mnoha lidmi, kteří jsou velmi důležití v této celé debatě.

Klimatické změny v historii

Teplotní změny jsou na Zemi způsobeny jak vlivy vnitřními, tak vnějšími. Pokud jde o druhé jmenované, lze zmínit především astronomické cykly. Uvedené první tři faktory vytváří rozdíly v toku sluneční energie na příslušný čtverečný metr u vyšších zeměpisných šířek, což způsobuje vznik (či ústup) zalednění - následně pak i příslušnou periodu glaciálu či interglaciálu.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Běžně se uvádí, že současný interglaciál nastal přibližně před 11 700 lety. K velmi pozitivním klimatickým změnám docházelo na Blízkém východě (rovněž v celém geografickém prostoru severní zemské polokoule) již mnohem dříve. Oteplení lze zaznamenat již v nejstarším dryasu (před celkem krátkou periodou ochlazení ve starším dryasu) - výraznější pak přibližně od roku 15 000 BP. Dochází k nárůstu zalesnění - na Blízkém východě se hojně vyskytovaly duby, pistácie, mandlovníky a hrušně. Tyto změny měly za následek též zvýšený výskyt jedlých plodin ve stepi.

Teplota na severní polokouli byla přibližně stejná jako v současnosti. Tato časová perioda se též nazývá Allerödská oscilace. Homo sapiens sapiens již zakládal stálá kultovní místa, kam se lovci a sběrači doby kamenné pravidelně vraceli.

Klimatické podmínky byly velmi výhodné - existoval dostatek lovné zvěře a dalo se snadno sklízet divoké obilí. Na Blízkém východě se vyskytovaly, v tomto poměrně vlhkém období, rozsáhlé dubové lesy. Podle všech (do dnešní doby zrealizovaných) průzkumů lze tuto kulturu označit za první známou lidskou komunitu, která jednoznačně budovala pouze stálá sídliště.

Hladina oceánů po předcházejícím dlouhotrvajícím pleistocénu byla proti současnosti k datu 14 000 BP níž přibližně o 120 m. Postupně se její úroveň částečně zdvihala do období mladšího dryasu (12 900-11 700 BP), kdy došlo k opětovnému návratu výrazného ochlazení.

V období mladšího dryasu (12 900-11 700 BP) byla hladina světových oceánů přibližně o sto metrů níže. Dnešní úroveň hladin oceánů byla dosažena přibližně 7 000 BP (v době tzv. Atlantiku).

O náhlém a výrazném ochlazení v mladším dryasu před 12 900 lety jsme se již výše zmiňovali. O emigraci a postupnému opouštění některých natufiánských vesnic rovněž padla zmínka - též i o výrazném procesu odlesňování celého regionu následkem klimatické změny.

Tehdejší lovci a sběrači se stěhovali do údolí, kde bylo tepleji, a především u řek - vlhčeji.

tags: #vliv #staveb #na #klimaticke #zmeny #prasnost

Oblíbené příspěvky:

• Vnitřní Prostředí Budov
• Výlety do přírody u Roztok
• Povinnosti Krajského úřadu
• Daň z životního prostředí v Česku
• Využití obnovitelných zdrojů v ČR