Vliv živé přírody na organismy

Živá příroda je fascinující a komplexní téma, které je důležité pro vzdělávání žáků základních škol. Prezentace o živé přírodě by měla být poutavá, srozumitelná a interaktivní, aby žáky zaujala a podnítila k dalšímu zkoumání.

Co zahrnuje živá příroda?

Živá příroda zahrnuje všechny živé organismy na Zemi, včetně rostlin, živočichů, hub, bakterií a virů. Tyto organismy jsou vzájemně propojeny a tvoří složité ekosystémy.

• Rostliny: Produkují kyslík a jsou základem potravního řetězce.
• Živočichové: Konzumují rostliny nebo jiné živočichy.
• Houby: Rozkládají organickou hmotu.
• Bakterie a viry: Hrají důležitou roli v koloběhu látek.

Ekosystémy

Ekosystém je společenství živých organismů a jejich neživého prostředí, které spolu vzájemně působí. Ekosystém = systém organismů na biotopu, kde probíhá život podle zákonitostí přírody. Ekosystémy v přírodě dělíme na přirozené a umělé.

• Přirozené (přírodní): dubohabrový les, rašeliniště, jezero, pařez stromu.
• Umělé (vytvořené člověkem): pole, ovocný sad, akvárium.

BIOCENÓZA (SPOLEČENSTVO) = soubor populací různých druhů na biotopu.

Potravní řetězce

Potravní řetězec je lineární posloupnost organismů, kde každý organismus konzumuje organismus pod ním.

Čtěte také: Vliv Energie na Přírodu

Voda a život

Voda je nezbytnou podmínkou života všech organismů. Tvoří u nich základ vnitřního prostředí a pro mnohé vodní organismy je také životním prostředím. Na Zemi je voda přítomna ve třech skupenstvích. Vodní plochy pokrývají dvě třetiny povrchu Země. Převážně jde o vodu slanou, pouze zhruba 3% připadají na vodu sladkou, z čehož dvě třetiny jsou vázány v ledovcích.

Tlak vody se s přibývající hloubkou zvyšuje. To vyžaduje zvláštní adaptace u organismů žijících ve velkých hloubkách. Podmořské výzkumy v poslední době přitom ukázaly překvapivě velkou rozmanitost organismů přizpůsobených životu v hlubinách, často v oblastech podmořské sopečné činnosti s extrémně vysokou teplotou.

Důsledkem vysoké hustoty vody je její velká nosnost, která umožnila vodním organismům vyvinout se do značných tělesných rozměrů. Největšími živočichy, kteří kdy obývali Zemi, nebyli známí suchozemští veleještěři, ale jsou jimi mořští savci ze skupiny kytovců (např. plejtvák 100 tun). Na druhé straně vysoká hustota vody je příčinou menší pohyblivosti. Překonávání odporu vody vede u aktivně plovoucích živočichů často k hydrodynamickému tvaru těla.

Hustotu vody podstatně ovlivňuje ovšem i salinita. Život ve slané vodě však vyžaduje jiné fyziologické adaptace než ve vodě sladké. Proto jen málo organismů dokáže měnit tato odlišná prostředí (např. lososi nebo úhoři při tahu).

Množství světla pod hladinou závisí na hloubce vodní nádrže a přítomnosti rozpuštěných a rozptýlených látek. U rostlin žijících ve velkých hloubkách (např. řasy chaluhy a ruduchy) jsou přítomna kromě chlorofylu i další barviva pohlcující zejména modrou, fialovou a zelenou složku spektra, tedy složky, které vodou lépe pronikají.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Množství světla v různých hloubkách také ovlivňuje zrakovou orientaci živočichů. U hlubinných živočichů proto bývají oči někdy redukovány, často se vyvíjejí světélkující orgány, umožňující orientaci nebo lákání kořisti.

Suchozemští živočichové mají často mnohem menší hmotnost těla než vodní živočichové, kteří mohou dorůstat obřích rozměrů.

Rostliny můžeme podle nároků na vodu rozdělit na hydrofyty, hygrofyty a xerofyty.

Teplota a život

Teplota má vliv na většinu metabolických dějů, které urychluje dvakrát až třikrát. Na studenokrevnosti a teplokrevnosti není tolerance vůči teplotě přímo závislá. Jsou známé případy, kdy jak bezobratlí (např. chvostoskoci), tak i obratlovci (hlubinné arktické ryby) jsou aktivní i při teplotách pod bodem mrazu. Naopak někteří plži nebo velbloudi snášejí teploty 40 - 50°C.

Zcelá zvláštní adaptací je zimní (hibernace) a letní (estivace) spánek obratlovců. Teplota má vliv i na morfologické znaky a rozmnožování. Podle Bergmanova pravidla s klesající teplotou roste velikost živočichů. Allenovo pravidlo říká, že s rostoucí teplotou se prodlužují externity (čili výrůstky) těla.

Čtěte také: Které zdroje energie jsou nejméně škodlivé?

Ochrana životního prostředí

Je důležité nevytvářet nové odpady, chovat se úsporně (třídit odpad), chovat se odpovědně (ekologické tašky, šetřit světla). Důležité je i čištění životního prostředí.

Ekonomické nástroje v ochraně životního prostředí

Tržní ekonomiku můžeme dělit na:

1. Poplatky za znečišťování životního prostředí.
2. Daně z činností, které ohrožují životní prostředí.
3. Finanční záruky.
4. Systém obchodovatelných povolenek.
5. Ekologické dotace.

Subjekt, který negativní externality působí druhým subjektům, je donucen tyto náklady uhradit. Příspěvky může subjekt (firmy, podnikatelé, aj.) získat od různých institucí (veřejné instituce nebo neziskové organizace).

Tipy pro prezentaci

• Použijte vizuální pomůcky: Fotografie, videa, ilustrace a animace pomáhají žákům lépe pochopit složité koncepty.
• Interaktivní prvky: Kvízy, hry a diskuse zapojují žáky do učení.
• Srozumitelný jazyk: Používejte jednoduchý a jasný jazyk, který je přizpůsobený věku žáků.
• Praktické příklady: Uveďte příklady z reálného života, které žáci mohou pozorovat ve svém okolí.
• Začněte s poutavým úvodem, který žáky zaujme.
• Používejte krátké a jasné věty.
• Klaďte žákům otázky, aby je zapojili do diskuse.

tags: #vliv #živé #přírody #na #organismy #prezentace

Oblíbené příspěvky:

• Denní hodnota emisí CO2
• Západní Čechy: Školy v přírodě
• Důvody pro odmítnutí kontejneru na odpad
• Průvodce výběrem nášlapných košů
• Ekologické výzvy lesních ekosystémů