Vliv životního prostředí na zdraví v České republice

Stále rychlejší rozvoj společnosti ovlivňuje bezprostředně životní prostředí. Cílem mé práce je zjistit přístupnost informací o životním prostředí veřejnosti. Budu sledovat rozdíly ve svobodě projevu a tisku v letech 70. a 80. let. Další vývoj v 90. zakončím přijetím zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí. Vyhodnocením tohoto průzkumu zjistím, zda se situace po přijetí Zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, změnila nebo ne.

Jejich další výrobě a používání zanechávají velké množství odpadu. Tyto odčerpané látky vrací zpět do přírody ve formě odpadu. Stoupá i množství odpadu. Zpracovávání a ukládání odpadů se zaměřuje hlavně na těžký průmysl a rostoucí využívání nerostných zdrojů. V 6. letech dostávala po ekologické stránce do velmi vážné situace. Je příroda zachovalá a ekologické problémy se objevují jenom na západě.

Výroba stavebních hmot a automobilová doprava. Byly vyhubeny některé druhy fauny a flóry, což ohrožuje samotného člověka. Rovnováhu krajiny, která ztrácí svou přirozenou produkční schopnost. Živočišných druhů jsou nejvíce ohroženi predátoři - druhy masožravé. Vlivem stálého okyselování půdy imisemi a hnojivy vznikla velká nutnost vápnění. V neposlední řadě má poškození životního prostředí negativní vliv na člověka. Civilizačních chorob.

Situace pomalu zlepšovala až do listopadu 1989. Vláda ČSSR věnovala životnímu prostředí jen malou pozornost. Na ochranu proti vypouštění zplodin do ovzduší zůstával v platnosti zákon č. Do nákladů se zahrnovalo i vypouštění nečistot. Rada neřešila ani otázku nebezpečného odpadu, který nebyl kontrolován. Neprobíhalo tedy jeho řízené a registrované ukládání.

Negativní vlivy chemických látek a pesticidů

Chemické látky v životním prostředí se staly součástí života. Kromě toho, že mnohdy zvyšuje naše pohodlí, přináší i mnoho rizik pro životní prostředí i pro lidské zdraví. Člověk uvolňuje do životního prostředí látky, které byly dlouhodobě uloženy v zemi, kde neohrožovaly jeho zdraví, např. těžké kovy, jako olovo, rtuť či kadmium. Chemici vyrobili množství látek, které se v přírodě běžně nevyskytovaly, např. DDT, PVC, PCB, freony aj.

Čtěte také: Vliv Energie na Přírodu

Tyto látky mají někdy velmi zajímavé vlastnosti pro speciální využití (např. hubí hmyz, odolávají vysokým teplotám atd.), ale zároveň mohou ohrozit nejen životní prostředí, ale i zdraví nebo životy lidí, ať už přímo (jsou jedovaté), nebo tím, že mají na prostředí člověkem nepředpokládaný účinek (např. vytvářejí tzv. V současnosti jsou známy miliony různých chemických látek a každý den jsou syntetizovány další a další. Abychom mohli mít z chemických látek kolem nás co největší přínos a co nejmenší škody, musíme co nejlépe znát jejich vlastnosti a měli bychom se snažit jejich využití regulovat svým rozumem a vhodnými zákony.

Negativní účinky chemických látek na lidské zdraví jsou velice komplexní. Pro toxické účinky chemických látek je typické, že jejich projev závisí na dávce toxické látky. Pro akutní toxicitu platí, že účinky přicházejí i po jednorázovém působení (např. otrava houbami, oxidem uhelnatým atd.). Chronická toxicita se mnohdy projevuje při dlouhodobém působení (např. týdny, měsíce či roky) i velmi malých dávek chemické látky, které se mohou hromadit v těle (např. otravy olovem a dalšími těžkými kovy, působení dioxinů, polychlorovaných bifenylů, DDT nebo bromovaných zpomalovačů hoření aj.).

Pesticidy využívají rozmanitých mechanismů, kterými na cílový organismus působí. Vzhledem k výše uvedené rozmanitosti pesticidů jsou i jejich nežádoucí zdravotní účinky velice široké. Od vlastní toxicity, podle které jsou rozdělovány WHO, přes schopnost vyvolávat rakovinu, mutace, vrozené vývojové vady až po schopnost narušovat nervový, imunitní nebo hormonální systém. I to je jeden z důvodů, proč Evropská unie v současnosti diskutuje změny v oblasti regulace pesticidů s cílem snížit jejich spotřebu a omezit negativní dopady jejich používání.

Hormony v těle řídí mnoho velice důležitých procesů včetně vývoje v děloze a v dětství, rozmnožování, metabolismu klíčových živin (cukrů a tuků). Vědci zjistili, že některé pesticidy (podobně jako jiné průmyslové chemikálie) mohou správnou funkci hormonů v lidském těla narušit různými způsoby. Pesticidy mohou hormony v těle napodobovat (imitovat), např. DDT nebo endosulfan mohou napodobovat účinek ženských pohlavních hormonů estrogenů. Ale také mohou funkci hormonů blokovat, jako např. vinclozolin, linuron nebo jeden z metabolitů DDT jsou schopné bránit buňkám přijímat signály androgenů - mužských pohlavních hormonů. Pesticidy ale také mohou bránit tvorbě hormonů v těle nebo jejich přirozenému rozkladu.

Jaderná energie a životní prostředí

V souvislosti s dostavbou atomové elektrárny, které probíhaly v Rakousku, se budovaly další jaderné elektrárny. Nebyly zveřejňovány údaje o chodu všech elektráren. Situace se nezlepšila ani, když došlo 5. 1. k technickou závadou. K druhé havárii došlo 24. 2. a chybou při jeho zavážení. Veškeré komplikace s elektrárnou byly utajovány. Nebylo vyjasněno, k jakému účelu byly využity některé státní peníze.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Pro budoucna je potřeba dostatek elektrického proudu. Jaderné elektrárny neprodukují efektu, jaderné elektrárny neprodukují. Do provozu podpořila Charta 77 v části dokumentu č. 22, který vydala 27. 11. 1978. Prostředí bylo uděláno maximum. Krátce po 26. 4. došlo v jaderné elektrárně výbuch. Vládní orgány v Československu svolaly na 30. 4. projednaly, jak bude probíhat monitorování situace. Deset dní po havárii přiznala v rozhovoru v rozhlase hlavní hygienička dr. Žáčková, že životním prostředí, bylo mnohokrát nižší, než jaké ... ohrožení zdraví“. Československu 14 dní před výbuchem (12. 4. Černobyl. Česká veřejnost s nimi nebyla nikdy seznámena.

Znečištění ovzduší a jeho dopady

Znečištění ovzduší v Evropě způsobuje až 25 procent všech infarktů, 16 procent případů astmatu u dětí, 40 procent případů chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), 30 procent infekcí dolních dýchacích cest nebo 19 procent případů rakoviny plic. To jsou jen některé údaje, na které upozorňuje Stálý výbor evropských lékařů (CPME). Podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) dýchá 96 procent městského obyvatelstva vzduch, který Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje za nezdravý.

Špatná kvalita ovzduší je také spojena se sníženou funkcí plic, vlivem na vyvíjející se mozek a centrální nervový systém, se zvýšeným rizikem předčasného porodu a sníženou porodní hmotností, což vytváří další zdravotní rizika později v životě. Nové studie zdůrazňují vyšší riziko diabetu, obezity a demence. To vše v konečném důsledku znamená nižší kvalitu života obyvatelstva, preventivní dny nemocenské, preventabilní návštěvy lékaře nebo pohotovosti, preventivní hospitalizaci, preventivní léky, preventivní náklady z veřejných a soukromých zdrojů.

Negativní vliv znečištěného ovzduší ukázal i nedávný projekt „Zdravé stárnutí v průmyslové oblasti (HAIE)“, který vypracovali na základě pětiletého sledování odborníci z Ostravské univerzity a Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Komplexně se zabývali možnými zdravotními důsledky života ve znečištěném životním prostředí, a to porovnáním různých skupin obyvatelstva žijících v průmyslovém regionu Ostravska a obyvatel neprůmyslového Českobudějovicka.

Situaci by měla pomoci vyřešit směrnice Evropského parlamentu a Rady o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu. Evropský parlament o ní bude plenárně hlasovat 10. července a pak budou následovat další jednání s členskými státy a Radou. Akční plán pro nulové znečištění rovněž stanoví vizi pro rok 2050, podle níž se znečištění ovzduší sníží na úrovně, které již nejsou považovány za škodlivé pro zdraví a přírodní ekosystémy.

Čtěte také: Které zdroje energie jsou nejméně škodlivé?

Historický kontext a politická situace

Doba od roku 1948 do konce 50. byla dobou nesvobodě vyjadřování a publikování. Podávala do tisku nepravdivé zprávy a problémy zlehčovala. Teprve v 70. se začalo seznamovat s negativními účinky průmyslové výroby, ale i lidské nedbalosti. Až do konce roku 1989 stoupal zájem o ekologické otázky v Československu. V deníku Mladá fronta, 80. léta byla proti tomu dobou uvolněnější. Nemohla se dozvědět od příslušných orgánů, jak se k různým problémům staví vláda. Nemohla publikovat, protože se názorově neshodovala s tehdejší politikou vlády.

Aktivity a iniciativy

Vláda nepřála slyšet zprávy o tom, jaké stanovisko zaujímají ostatní státy ke světovým problémům jako je např. ekologie. Samizdatově vycházet Ekologický bulletin. Dětmi Země. Negativního vlivu člověka na životní prostředí a posílení ekologického myšlení. Chartou 77 dne 19. 7. 1987 upozornila na řada problémů týkajících se ekologie krajiny se zaměřením na Severočeský kraj. Konalo dne 5. 8. 1988. Následovaly další petice a demonstrační projevy.

Závěr

Negativní vlivy životního prostředí na zdraví v České republice jsou komplexní a zahrnují znečištění ovzduší, chemické látky, pesticidy a historické politické faktory. I přes zlepšení v některých oblastech, jako je kvalita ovzduší, je třeba neustále pracovat na snižování negativních dopadů a zlepšování zdraví populace.

Evropský index kvality ovzduší

tags: #vliv #životního #prostředí #na #červený

Oblíbené příspěvky:

• LUX Zvon na Odpady Classic: Průvodce Výběrem
• Emise z tepláren - podrobný rozbor
• Výhody nástěnného držáku na odpadkové pytle
• Ohrožená tundra Krkonoš
• Co je Recyklace Webového Poolu?