Znečištění vody plasty: Globální problém s dalekosáhlými důsledky

Na našem blogu najdete různá témata, která řeší problémy s vodou ať už na Slovensku nebo v zahraničí.

Plasty se využívají prakticky ve všech oblastech lidské činnosti a jsou díky jejich vlastnostem v mnoha ohledech nenahraditelné. Nicméně, znečištění plasty představuje vážný globální problém, který ohrožuje jak životní prostředí, tak i lidské zdraví.

Alarmující stav moří a oceánů

Už v 70. letech byly publikovány první zprávy o hromadění plastového odpadu v oceánech, zejména v Pacifiku. Celé ostrovy volně plujících plastů hyzdí světové oceány. Celkem se jedná o více než 268 000 tun plastového odpadu. A to jde pouze o váhu plastů plovoucích na hladině, celkové množství plastů včetně těch na dně moře, je odhadem 150 milionů tun!

Alarmující stav moří a oceánů zjistili během celkem 24 výprav realizovaných v letech 2007 až 2013 vědci v čele s oceánografem Marcusem Eriksenem. A to pozor! Jedná se pouze o plasty, které plují po hladině. Další studie totiž odhadují, že až 70 % plastů končí na mořském dně, a to dokonce až 6 000 metrů pod hladinou. Na jižní polokouli je pak nejznečištěnějším místem Indický oceán. Zde nalezneme více plastů než v jižní části Atlantiku a Pacifiku dohromady.

Ostrovy z plastového odpadu

Jistě jste někdy slyšeli o Velké tichomořské odpadkové skvrně, která si „brázdí“ vody Tichého oceánu. Jedná se o těžko uvěřitelných 96 400 tun plastového odpadu (1 990 mld. kusů plastu). Celkem jich je totiž šest - tedy alespoň těch, o kterých v současné době víme.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Co do velikosti následuje ostrov v Indickém oceánu (59 130 tun, 1 300 mld. kusů), těsně stíhaný ostrovem v severním Atlantiku (56 470 tun, 930 mld. kusů). Další ostrovy nalezneme ve Středozemním moři (23 150 tun, 247 mld. kusů), v jižní části Tichého oceánu (21 020 tun, 491 mld. kusů) a v jižním Atlantiku (12 780 tun, 297 mld. kusů).

Kde se v moři bere plastový odpad?

Více než polovina všech plastů, které skončí v mořích, pochází z Číny, Indonésie, Filipín, Thajska či Vietnamu. Tři čtvrtiny plastu pocházejícího z těchto zemí je odpad, který lidé jen tak vyhodí ven. Většina lidí totiž nemá možnost využívat komplexní systém pro zpětný odběr obalů, jako je tomu v ČR. Mezi hříšníky ale patří i vyspělé státy - nejvýše postavenou zemí v žebříčku jsou na dvacátém místě Spojené státy.

Ani lidé v některých evropských státech se příliš neobtěžují s tříděním odpadu, který by pak mohl být recyklován. Pro zajímavost, systém třídění odpadu stále nemá Řecko.

Německá studie z loňského roku uvádí, že 90 % veškerého plastu přitéká do oceánů z deseti velkých řek.

S jakým plastem si nejčastěji zaplaveme?

U větších kusů se pak jedná o zubní kartáčky, skákací míče, plastové láhve a pantofle. Mikroplasty tvoří celých 92 % z více než pěti bilionů kusů plastového odpadu. Tragédií je, že mikroplasty jsou všude. Dokonce i v tělech mořských živočichů, kteří pak končí na našich talířích. Podle posledních průzkumů je nalezneme i v 80 % kohoutkové vody ve světě.

Čtěte také: Úklid s Denkmit a horkou vodou

Mikroplasty: Neviditelná hrozba

Naposledy jsme vám přinesli téma mikroplasty ve vodě, ty znamenají velký ekologický problém, protože jsou hlavním zdrojem znečištění moří a oceánů. Termín mikroplasty poprvé použil v roce 2004 britský oceánograf Richard Thompson a jeho tým v časopise Science. Autoři v ní upozornili na přítomnost drobných persistentních plastových částic v oceánech.

Kontaminace mikroplasty se tedy netýká pouze oceánů, lze je najít i ve vzduchu, v pitné vodě a potravinách, v půdě i rostlinách, a proto se také snadno dostávají do lidského organismu, kde patrně způsobují určité zdravotní problémy. Zjištění se zabývá již i Světová zdravotnická organizace (WHO), která v tomto období zkoumá rizika spojená s konzumací takto znečištěné vody.

Mikroplasty jsou téměř všude a pomalu zaplavují celou planetu. Prostupnost mikroplastických částic je děsivá a neexistuje žádný způsob, jak bychom je mohli z vody odstranit. Do pitné vody se dostávají mnoha způsoby. Tzv. „městský prach“, tedy všechny částice létající z bot, pneumatik apod., přistávají ve sladkovodních zdrojích, jako jsou nádrže.

WHO ve zprávě uvádí, že sladkovodní zdroje jsou samozřejmě před distribucí spotřebitelům mikroplastů zbaveny. Na takovou úpravu vody ale třeba státy v rozvojovém světě nemají dostatek finančních prostředků. A potom se nabízí další otázka: Co když je zařízení, které proceduru provádí, plastové (což se dá předpokládat)?

Devět studií zmiňovaných ve zprávě WHO se jednak zabývalo zcela odlišnými oblastmi působení mikroplastů (balená voda, voda z vodovodu), jednak rozdílným přístupem a metodologií. Není proto překvapivé, že úroveň kontaminace, kterou uvádějí, se pohybuje od nuly až do tisíců částic na litr.

Čtěte také: Tip na koupání v ČR

Podle testů provedených vědci ze Státní univerzity New York v obci Fredonia je nejběžnějším typem plastu ve vodě polypropylen, ze kterého jsou vyráběny i plastové uzávěry lahví. K jejich zjištění bylo použito speciální červené barvivo k fluoreskování částic ve vodě - barvivo má tendenci přilepit se na povrch plastů, ale ne na většinu přírodních materiálů.

Z celkového počtu 259 testovaných lahví z různých zemí bylo podle studie jen 17, které neobsahovaly plastové částice. Jednalo se o 11 různých značek balených vod, mezi nimi například. Aquafina, Epura, Nestlé Pure Life či Evian dodávána i do našich obchodních řetězců.

Některé z obviněných společností zpochybnily metodu, kterou byly zjištěny plastové částice v jejich balených vodách. Coca-Cola ve spojení s výsledky uvedla pro BBC, že má přísné metody filtrace, ale uznala, že všudypřítomnost plastů v životním prostředí znamená, že se mohou v minimu nacházet iv jejich vysoce ošetřených výrobcích. Stejně tak mluvčí společnosti Gerolsteiner potvrdil, že nemůže vyloučit případnou kontaminaci vody plastovými vlákny při procesech balení. Společnosti Nestlé a Boxed Water se ke zjištěním pro portál The Guardian nevyjádřily.

Dopady na lidské zdraví

Doktorka Stephanie Wardová z britského Centra pro zdraví a životní prostředí na King´s College charakterizuje problém zvaný kontaminace mikroplasty: „Z toho, co zatím víme, můžeme usuzovat, že dostatečně velké plastové částice jsou z těla konvenční cestou vyloučeny. Ano, cestou zažívacím traktem mohou vylučovat chemické látky se známými vlivy na člověka, některé z těchto částic jsou ale až neuvěřitelně malé a mohou přestoupit přes zažívání přímo do oběhové soustavy, jaký pak budou mít vliv na konkrétní orgány či tkáně, nevíme, záleží také na tom, kolik jich bude.

Z údajů, které jsou dostupné, sestavila WHO zprávu o stavu výzkumu mikroplastů pronikajících do pitné vody. Kromě spotřebitelů zpráva apeluje také na vědeckou komunitu, kterou vyzývá k tomu, aby dále studovala potenciální dopad mikroplastů na lidské zdraví a aby to činila co možná nejefektivněji a nejrychleji. Zároveň prosí celý svět, aby se zamyslel nad produkcí plastových odpadů a vyvinul výrazné úsilí vedoucí k jejímu rapidnímu snížení.

Mikroskopické částice plastů neboli mikroplasty byly nalezeny v Antarktidě, na mořském dně, v lidské krvi i v mateřské placentě. Některé studie poukazují na to, že mikroplasty nebo chemické látky na ně navázané negativně ovlivňují rozmnožování mořských živočichů nebo funkci lidského endokrinního systému.

Zatím s určitostí vědci neumějí říci, do jaké míry mohou mikroplasty ovlivnit naše zdraví. Na druhé straně je ale jasné, že pokud se problémem plastů ve vodě nezačneme zabývat, brzy jimi budeme doslova zaplaveni.

Plasty v půdě: Další znepokojivý aspekt

Vědci z Agronomické fakulty MENDELU upozorňují, že přestože je téma plastů spojováno převážně s oceány a vodním prostředím, problém se týká i půdy.

„Výzkum odhaluje, jak daleko se plastové částice ve své mikroskopické a nanoskopické podobě mohou dostat, a že jsou dnes již prakticky všudypřítomné. Mikroplasty se do půdy dostávají mimo jiné zemědělskou činností. Z půdy putují do rostlin a zvířat, které jíme, a v našich tělech potom dělají neplechu. Ovlivňují ale taky půdu samotnou a její vlastnosti. Mají vliv na půdní agregáty, pH půdy nebo živočichy, kteří v ní žijí.

Přítomnost mikroplastů v půdě mění množství i velikost pórů a také snižuje schopnost půdy zadržovat vodu. Mikroplasty jsou navíc hydrofobní, takže se na ně voda nedokáže navázat jako na jiné částice v půdě. To může být problém jak v období sucha, tak během povodní, protože půda kontaminovaná mikroplasty nepojme tolik vody. Mikroplasty také mění půdní pH. Mikroplasty v půdě ale zpomalují rozklad organické hmoty, což způsobuje, že je v půdě méně uhlíku, který by mohli využít mikrobi pro své fungování a fungování půdy.

„Znečištění zemědělské půdy plasty vnímáme jako velké téma nejenom pro nás, ale také pro budoucí generace. Problematice plastů se věnujeme již několik let a provádíme různé experimenty s cílem zjistit, jaký vliv mají nejen biologicky rozložitelné ale i konvenční mikroplasty na půdní mikroorganismy, půdní organickou hmotu a zemědělské plodiny.

Možná řešení a cesty vpřed

Řešením plastového znečištění je podle jeho slov primárně správný odpadový management, který ale v mnoha zemích buď neexistuje nebo nefunguje správně.

Jednoduchá rovnice: velký vliv má omezení používání plastů. Mnoho zemí a společností již přistoupilo k regulaci některých jednorázových plastových výrobků, případně k jejich naprostému nahrazení šetrnější variantou.

Další příklady jsou nasnadě - igelitové tašky - ty byly nejen v ČR zpoplatněny. V některých zemích platí dokonce absolutní zákaz jejich používání.

Jednou ze slibných alternativ v boji proti znečištění konvenčními plasty, jejichž rozklad v přírodě může trvat několik desítek až stovek let, jsou takzvané biologicky rozložitelné plasty, u kterých je předpokládaná doba rozkladu v řádu měsíců až jednotek let. Vědci ale upozorňují, že ani tyto plasty nemusí být zcela bezproblémové.

„Přestože jsou biologicky rozložitelné plasty v některých aplikacích zajímavou alternativou konvenčních plastů, studie z posledních několika let poukazují na určitá rizika. Podle týmu z MENDELU biologicky rozložitelné plasty v půdě mohou ovlivnit vodní režim, měnit druhové složení mikrobiálních společenstev s možnou preferencí patogenních organismů, změnit koloběh půdního uhlíku i dusíku a v neposlední řadě také negativně ovlivnit růst rostlin.

„S nárůstem používání biologicky rozložitelných plastů lze očekávat i zvýšený vstup do půdy, a proto je třeba detailně prozkoumat, za jakých podmínek lze tyto plasty v půdě rozložit bez rizika.

Na konci listopadu se nepodařilo v rámci konference v jihokorejském Busanu vyjednat Globální plastovou úmluvu, která by směřovala nejen k omezení plastového odpadu, regulaci škodlivých látek v plastech a zlepšení systémů nakládání s odpady. Další jednání proto budou pokračovat v následujícím roce.

Státy Evropské unie prosazují, aby se opatření týkala celého životního cyklu plastových materiálů a výrobků, počínaje stádiem polymerizace, produktového designu, výroby, dále aspekty mezinárodního a domácího obchodu, udržitelné spotřeby, až po konec života plastových výrobků a nakládání se vzniklým plastovým odpadem. Jedná se o nesmírně rozsáhlou oblast, protože plasty a výrobky z nich zaujímají klíčové postavení v životech nás všech.

Kromě již zmíněných opatření má smlouva řešit chemické látky obsažené v plastech, mikroplasty a také téma, které je pro Českou republiku mimořádně důležité - zapojení principů a technologií cirkulární ekonomiky, kdy bude možné využívat plastové odpady jako materiálový zdroj. Z hlediska České republiky se jedná o jeden ze způsobů, jak překonat současnou krizi znečištění životního prostředí, které má dnes již planetární rozsah.

Finálním výstupem z třetího zasedání výboru je revidovaná verze návrhu textu budoucí smlouvy, která bude předložena jako materiál pro příští jednání v Kanadě v dubnu 2024.

Co může udělat každý z nás?

Hlavní je co nejvíc omezit neustálé znečišťování. Každý z nás může produkovat méně plastového odpadu. Podporuj udržitelný rybolov, který nezatěžuje oceány a nevyhlazuje celé živočišné druhy.

Protože se mikroplasty vytvářejí z jakéhokoli plastu (např. z polyesterového oblečení, z podrážek bot, pneumatik), každý z nás může pomoct zpomalit znečišťování půd plasty tím, že se bude snažit minimalizovat jejich množství a preferovat přírodní materiály. Nechceme si přece na svačinu dát jablko plné vláken z našeho spodního prádla, že?

Přehled ostrovů z plastového odpadu

Zdroj: Samosebou.cz

tags: #voda #a #znečištění #plasty

Oblíbené příspěvky:

• Železná Ruda: Školy v přírodě v Hotelu Gradl
• Kritika studie o příjmech a klimatu
• Ekologický provoz auta
• Tipy na svatbu v přírodě
• Tipy pro čištění ucpaného odpadu