Voda v přírodě: Neocenitelný zdroj života

Voda je základem života a její význam si uvědomujeme stále více, zejména v kontextu klimatických změn. Klíčem k udržení dostatečného množství vody v krajině je vážit si jí a umět s ní správně hospodařit na všech úrovních - od státu po jednotlivé domácnosti.

Myšlenka, že za vodu je třeba platit, je pro některé lidi stále nová a ne vždy snadno přijatelná. Přesto se někde už ujala a voda je dokonce i nejčastější objednávkou v restauracích.

Voda v Etiopii: Vzácný statek

Při cestování po Etiopii si člověk uvědomí, jak vzácná voda je. Jeden z prvních rozhovorů v Etiopii s řidičem taxíku na cestě z letiště: „Proč jste tady? Chcete natočit dokument o vodě? To je dobře. Voda, to je to nejvzácnější, co tu máme.

Právě tady česká neziskovka vybudovala vrt, rezervoár a výdejnu pitné vody pro místní obyvatele. Etiopané pracující pro Člověka v tísni vás zavedou do centra venkovského okresu Bargo. Jenže samotným vrtem dosahujícím k zásobám podzemní vody pomoc regionu, kde byli lidé zvyklí brát vodu jen z přírodních zdrojů, nekončí.

Udržitelný systém distribuce pitné vody

Dalším úkolem je naučit zdejší komunitu vytvořit trvale udržitelný systém distribuce pité vody. O vrt a veškeré technické vybavení, generátor, čerpadlo, rezervoár, rozvody a výdejnu se musí někdo starat, zajišťovat potřebné opravy. Vodu musí někdo prodávat, shromažďovat zisk a účelně hospodařit. V Bargu se to podařilo.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Birhanu je v širokém okolí jediný člověk, který dokáže podobný stroj uvést do chodu díky speciálnímu školení, které bylo také součástí humanitární mise české neziskovky. Birhanu zapíná generátor jednou týdně. Každý den kolem desáté a ve čtyři hodiny odpoledne pak další specialistka vybraná asociací odemkne branku uzavírající plot s ostnatým drátem chránící před dobytkem výdejnu vody. Ta se stáčí do žlutých kanystrů, které si lidé přinesou.

Dvacet litrů stojí 70 centů, což je velmi malá částka. Pitná voda z kanystrů je používána výhradně na pití, vaření, umývání nádobí a jen zcela výjimečně k praní prádla. Na vše ostatní lidé dál používají vodu z povrchových přírodních zdrojů. Přesto žije v okrese Bargo ještě asi 30 % lidí, kteří hlavně kvůli větší vzdálenosti nemají k pitné vodě přístup.

Idea pitné vody jako prodejné komodity se tedy docela dobře ujala. A ještě si všimnete, že v restauracích je lahev balené vody nejčastější objednávkou. Až se budete vracet z návštěvy vesnice v okrese Bargo, anebo si uděláte heroický pěší výlet po etiopském venkově, pravděpodobně si ponesete v batohu vlastní balenou vodu, která je v nabídce obchůdků ve městech. Litr a půl za dva birry. Všimnete si také, že některé plastové lahve s vodou ve vesnických krámcích jsou recyklované, naplněné už po několikáté zřejmě vodou ze žlutého kanystru.

Voda ztracená a vrácená: Dokument o Šumavských mokřadech

Umělecký dokumentární snímek Voda ztracená a vrácená, který mapuje vliv odvodnění krajiny na její fungování, se představí pražským divákům. Film režiséra Radka Plíhala bude promítán pouze v pondělí 16. prosince 2024 v kině Aero. Dokument režiséra Radka Plíhala přináší fascinující příběh šumavských mokřin, rašelinišť a meandrujících potoků. Film sleduje proměny krajiny od historických zásahů v podobě odvodňování až po současné snahy o obnovu přírodního prostředí.

Snímek vznikl v rámci projektu Life for Mires, který realizuje Správa Národního parku Šumava. Projekt se zaměřuje na obnovu mokřadů, jenž jsou klíčové pro zadržování vody v krajině a ochranu biodiverzity. ,,Mokřady jsou přírodními rezervoáry vody, chladí krajinu a některé z nich nám dokonce mohou pomoci se zmírňováním povodní. Tento film ukazuje, proč je jejich obnova klíčová nejen pro Šumavu, ale i pro nás všechny," uvedl Lukáš Linhart ze Správy NP Šumava.

Čtěte také: Úklid s Denkmit a horkou vodou

Film byl promítán již na akcích mimo Prahu a zaznamenal nadšené reakce. Zaujal zejména nádhernými záběry přírody i emotivním hudebním doprovodem od Lenky Dusilové a Petra Ostrouchova. Působivost filmu umocňuje fakt, že v něm nezazní žádné mluvené slovo. Snímek získal řadu prestižních ocenění na mezinárodních filmových festivalech, včetně Prezidentovy ceny na Prague Science Film Festu 2024 a ceny za nejlepší přírodovědný snímek na Matsalu Nature Film Festivalu 2024 v Estonsku.

Za filmem stojí mnohaleté úsilí zaměstnanců národního parku o návrat vody do původních mokřadů, v současné době realizované v rámci projektu LIFE for MIRES. Premiéru dokumentu Voda ztracená a vrácená z dílny Radka Plíhala připravila Správa Národního parku Šumava na Světový den vody 22. března ve Vimperku a následně 23. března v Kině Sušice. Půlhodinový snímek, který popisuje vliv odvodnění krajiny na její fungování, tak zavedl prvních 400 diváků do světa mokřadů skrze unikátní záběry ze Šumavy.

Na originálním a velmi emotivním hudebním doprovodu spolupracovala zpěvačka Lenka Dusilová s producentem Petrem Ostrouchovem. „Rádi bychom filmem přispěli do celospolečenské debaty týkající se častých období sucha nebo naopak povodní. Jedno z řešení těchto problémů totiž spočívá v oživení přirozených vodních spojení v krajině, potočních niv a mokřadů. Dalším důležitým prvkem je vysvětlit nastupující generaci, proč v Národním parku Šumava mokřady chráníme a ty poškozené se snažíme obnovit,“ říká Lukáš Linhart z Oddělení vod a mokřadů Správy NP Šumava.

Vyprávěný příběh vody je poskládaný ze záběrů divokých šumavských mokřadů, archivních snímků z dob odvodňování a současné krajiny s vysušenými mokřady. Lenka Dusilová s Petrem Ostrouchovem nahrávali hudbu k filmu přímo při sledování původní obrazové stopy. Vzniklo tak skutečně originální dílo, ve kterém hovoří především obrazy přírody, podkreslené jemným hudebním doprovodem. Rozmanité záběry prací na obnově mokřadů, vzácných rostlin a zvířat popisují proces návratu vody a života do člověkem narušené krajiny.

„Natočit některé záběry, které mají ve filmu třeba jen šest sekund, trvalo i dva týdny. Ve filmu jsou použity záběry zpomalené, časosběrné, makro, z dronu i snímky natočené pod vodou a vykreslující Šumavu v celé její kráse. Při natáčení jsem použil celkem jedenáct kamer, patnáct fotopastí na monitoring zvířat a pochopitelně profesionální drony. Celkem jsem strávil v terénu 160 dní a další čtyři měsíce postprodukcí ve studiu,“ popisuje zrod filmu Radek Plíhal, autor filmu a kameraman.

Čtěte také: Tip na koupání v ČR

Celý průběh natáčení byl koordinován také s botaniky, ornitology a zoology z národního parku tak, aby přítomnost filmaře měla minimální dopad na vzácné druhy. Některé typické a kriticky ohrožené druhy, jako například tetřívek obecný, byly z natáčení vyloučeny úplně. Přesto věříme, že se podařilo vytvořit film z prostředí Šumavy, jaký tu dlouho chyběl.

„Voda oživuje Šumavu. Doslova určuje charizma přírody. Voda stojí za současným vzhledem celého pohoří, modelovala jeho tvary a její zdánlivě neviditelná činnost ani dnes neustává,“ dodává Pavel Hubený, ředitel Správy Národního parku Šumava.

„V novém filmu Radka Plíhala to pocítíte s mrazením v zádech. I onu prazvláštní roli člověka, který jako pilný mraveneček jednou odvodňuje, jindy zas zavodňuje… A i když tohle naše snažení trvá nějaká dvě staletí, velikost a síla přírody je stále přesahuje. Příroda prostě trvá dál,“ uzavírá.

V následujících měsících bude film promítán zejména žákům základních a středních škol v regionu, ale rovněž i na několika místech pro veřejnost.

Kapka vody: Edukativní miniseriál České televize

Od 1. září se každý pracovní den v hlavním vysílacím čase na ČT1 i ČT2 objeví nový díl miniseriálu Kapka vody. Za nápadem na jeho vznik stojí Ministerstvo životního prostředí a populární propagátor environmentálních témat - moderátor Vladimír Kořen.

Pořad Kapka vody představuje nový edukativní mini formát s průvodcem a dlouholetým popularizátorem témat z oblasti životního prostředí a vědy Vladimírem Kořenem. Jde o informační kampaň s prvky zábavy, která se věnuje hospodaření s vodou. „Ve dvouminutových spotech se zaměřujeme na hlavní spotřebitelský proud, tedy běžné domácnosti. Cílem je ale také oslovit ty, kteří mohou situaci zásadně ovlivnit jako jsou třeba vlastníci půdy a hospodáři, obce, lidé z veřejné správy, občanských iniciativ či korporací.

Abychom v české krajině dokázali udržet vodu, potřebujeme společně zabrat. Budeme se věnovat například využití dešťové vody, zeleným střechám a fasádám, projektům na obnovení studánek, pramenů, mokřadů či remízů. Poradíme, jak s vodou hospodařit, jak ji čistit, jak pomoci sobě i přírodě. Vodu dostatečně neoceníme, dokud nám nevyschne studna.

Miniseriál Kapka vody odkazuje na hlavní problémy současnosti i blízké budoucnosti a hledá řešení, jak zachovat dostatečné množství vody v dobré kvalitě pro další generace. Jednotlivé epizody ukazují i dobré příklady z praxe jako realizované projekty z Operačního programu Životní prostředí, které ochraňují přírodní zdroje a zlepšují životní prostředí v České republice.

„Kapka vody poutavou formou vysvětlí palčivé problémy dneška se suchem a nedostatkem vody, které řeším na nejrůznějších úrovních dnes a denně - ubývání vláhy v krajině i ve městech, potřebu obnovy tradiční struktury krajiny v podobě remízků, mezí, mokřadů či tůní, ale i ubývaní vody v podzemních vrtech i povrchových vodách. Ale hlavně ukáže cestu ven, tedy mj. praktické možnosti pro rodiny, ale i pro obce a města k využívání srážkové vody.

Ty u veřejných a obytných budov mohou dnes široce využívat například podzemních vsakovacích zařízení, výměny nepropustných povrchů, akumulačních nádrží na vodu na zálivku či splachování. Pořad i vysvětlí, co jsou dešťové zahrady. Představí možnosti pro obecní čištění odpadních vod, ať už je to centrální řešení s kořenovou čističkou nebo decentrální s využitím soustavy DČOV. A to všechno hravou a srozumitelnou formou díky poutavému průvodci v osobě Vladimíra Kořena.

A samozřejmě seriál nezapomene ani na opatření v krajině, třeba na protipovodňové revitalizace říčních koryt, protierozní opatření v podobě travních pásů, mezí, hrázek nebo zlepšení skladby monokulturních lesů.

tags: #voda #v #prirode #dokument

Oblíbené příspěvky:

• Dopady oděvního znečištění
• Problém nadměrného odpadu
• Rostliny v ekosystému
• Cesta do přírody s Hurvínkem
• Znečištění a korály