Vodní ekosystémy: Prezentace katedry ekologie

Katedra aplikované ekologie na Fakultě zemědělské a technologické Jihočeské univerzity je poměrně nová, vznikla 1. ledna 2021 ze základů Laboratoře aplikované ekologie. Zabývá se tématy spjatými s ekologií, hydrobiologií, bioklimatologií, hydrologií a hydrochemií. Naší zásadní snahou je aplikace poznatků a výsledků v praxi.

Výzkum na Katedře aplikované ekologie

V současné době katedra pracuje na několika výzkumných projektech. Prvním z nich je projekt Systém pro monitoring sinic ve vodních nádržích s využitím metod dálkového průzkumu Země a umělé inteligence, ve kterém se zpracovávají způsoby hodnocení znečištění povrchových vod řasami a sinicemi na základě jejich spektrálních vlastností pomocí metod dálkového průzkumu Země s využitím nejmodernějších hyperspektrálních dat a pokročilých metod umělé inteligence.

Dále se provádí výzkum Optimalizace postupů pro realizaci rostlinné výroby na území zasaženém jadernou havárií. Tento výzkum Ministerstva vnitra se zaměřuje na vývoj a ověření softwaru, který umožní v případě jaderné havárie předpovědět úroveň kontaminace biomasy v závislosti na obsahu radionuklidů v půdě a na půdních charakteristikách.

Katedra aplikované ekologie navázala v rámci zahraniční spolupráce vztah s řadou institucí po celé Evropě, USA a Kanadě. V současné době se připravuje mezinárodní projekt v soutěži ERA-Net Cofound (AquaticPollutants Call 2020).

Studium na Katedře aplikované ekologie

Naše katedra konkrétní studijní obor negarantuje. Značnou pozornost věnujeme přímé výuce studentů v klasické formě studie - tedy pomocí přednášek, seminářů a cvičení. Zároveň však velký důraz klademe i výzkumných aktivit katedry, a to převážně v rámci příprav svých bakalářských, diplomových a zejména doktorských prací.

Čtěte také: Základní pojmy environmentální chemie

V případě absolventských prací se pozornost věnuje například problematice vlivu hospodaření v krajině na místní klima, změně biogeochemických cyklů látek, hydrologickému režimu krajiny, hydrobiologii, bioklimatologii.

Přehled typů vodních ekosystémů

• Přehled jednotlivých typů vodních ekosystémů na pevnině i ve světovém oceánu - charakteristika, funkční vztahy a faktory ovlivňující oživení.
• Vlastnosti vody a její vztah k vodním organismům.
• Hluboká jezera, mělké trvalé vody (rybníky, slepá ramena, litorály apod.), malé dočasné a periodické vody, extrémní vodní ekosystémy (např. horké prameny, saliny, podzemní voda, sníh a led), toky (prameniště, potoky, řeky, údolní nádrže).
• Mořské ekosystémy: otevřené moře; hlubinné ekosystémy; skalnaté, písečné a bahnité pobřeží; produktivní pobřežní ekosystémy - korálové útesy, chaluhové lesy, mořské louky, mangrovy.
• Sladkovodní lotické ekosystémy - toky (prameniště, potoky, řeky, údolní nádrže): Koncept říční krajiny, základní odlišnosti od stojatých vod (hydrologie, koncept říčního kontinua), specifika údolních nádrží.
• Geografický přehled světově nejvýznamnějších.

Exkurze

Exkurse: k zápočtu potřeba účast na (nejméně) dvou z několika nabízených. Exkurse jsou celodenní, obvykle 1 x tekoucí voda (potok), 1 x stojaté vody (tůně a ramena), 1 x kombinovanaá (rybník a říčka).

V rámci projektu je realizováno celkem 9 exkurzí a terénních cvičení, z nichž 5 představují exkurze zahraniční.

Společné domácí exkurze a cvičení:

• Cvičení z ekologie v terénu
• Exkurze k ochraně životního prostředí
• Terénní cvičení z biologie 2
• Velkoplošná chráněná území

Vliv klimatických změn na vodní ekosystémy

„Výzkum vlivu budoucích klimatických změn na ekosystémy vyžaduje interdisciplinární přístup,“ říká David Boukal z katedry biologie ekosystémů Přírodovědecké fakulty JU. Kombinuje experimenty a matematické modelování a předpovídá, jak se budou společenstva vodních organismů měnit v důsledku klimatických změn v horizontu desítek let.

Čtěte také: Přehrady a Bezpečnost

Sladkovodní ekosystémy člověk ovlivňuje přímo i nepřímo. Změny srážkového režimu způsobují, že se z trvalých tůní stávají dočasné, kolísá vodní hladina, prohlubuje se letní kyslíkový deficit. Podle předpovědí Mezinárodního panelu pro klimatickou změnu nás do roku 2100 pravděpodobně čeká oteplení o 2-8 °C. Čím je voda teplejší, tím méně se v ní rozpouští kyslík, a řada chladnomilných druhů náročných na kyslík změny nepřežije.

Na rozdíl od včel není možná přínos dobře fungujících sladkovodních společenstev na první pohled zřetelný, ale v případě jejich rozvratu bude například mnohem složitější najít a získávat čistou povrchovou vodu. Pokud jde o vodní hmyz, tak například potápníci a vážky jsou vrcholoví predátoři v malých tůních. Z jejich kolapsu by profitovala kořist, takže by se víc množili například komáři. Navíc sami tito draví brouci a larvy vážek jsou potravou ryb nebo obojživelníků.

Zaměřujeme se na několik úzce definovaných výseků celé problematiky. Jedním z nich jsou důsledky takzvané fenotypové plasticity neboli schopnosti měnit vzhled a vlastnosti podle okolního prostředí. Typický je třeba rychlejší růst studenokrevných živočichů ve vyšších teplotách.

Dlouhodobé oteplování je důsledkem změny klimatu, zatímco krátkodobé teplotní výkyvy s ním souviset nemusejí a může jít o běžné projevy proměnlivosti počasí. Každopádně klimatické modely předpovídají, že klima bude nestabilnější včetně častějších a silnějších extrémů, jako jsou například vlny veder.

Čtěte také: Kompost a zahrada

tags: #vodní #ekosystémy #prezentace #katedra #ekologie

Oblíbené příspěvky:

• EcoMaster LCD 2800 - recenze
• Podpora škol v přírodě
• Emise cenných papírů
• Environmentální faktory ve vinařství
• Tmavá obloha