Předminulý víkend zasáhly Vysočinu silné přívalové deště doprovázené bouřkovými jevy. Nejvyšší úhrny srážek byly naměřeny v pátek v Jemnici 57 mm a v sobotu v Kamenici nad Lipou 56 mm. Na několika místech regionu došlo k rozvodnění vodních toků, k lokálním povodním i k problémům s hrázemi rybníků zejména v jižní a v jihozápadní části kraje např. V Kraji Vysočina je velké množství rybníků, které jsou vodními díly a jejich vlastníci mají vodním zákonem (zákon č. 254/2001 Sb.) stanoveny jasné povinnosti.
Legislativa a Povinnosti Vlastníků Vodních Děl
Vodní díla jsou stavby, které jsou určeny např. Vodoprávní úřad (obecní úřad obce s rozšířenou působností) může vlastníkovi vodního díla uložit povinnost zpracovat manipulační řád vodního díla a předložit mu jej ke schválení. Vlastníci vodních nádrží včetně tzv. „Vlastníci a provozovatelé vodních děl, především pak rybníků, musí věnovat zvýšenou pozornost stavu jejich hrází a dalších objektů. Pokud jsou vydané výstrahy na velké srážky, měli by provést kontrolu bezpečnostních přelivů a stavu výpustných zařízení, aby s nimi byla možná bezproblémová manipulace a nedošlo k přelití sypaných hrází, což by mohlo mít a často i mívá pro rybník fatální následky. Je nutné mít rybník pod kontrolou a dozorem! V případě povodně se vlastník vodní nádrže řídí manipulačním řádem a pokyny příslušného povodňového orgánu.
„Řada historických rybníků na Vysočině bohužel nemá vybudované žádné nebo dostatečně kapacitní bezpečnostní přelivy, které dokáží bezpečně převést povodňovou vlnu. Kraj Vysočina dlouhodobě podporuje projektovou přípravu a spolu se státem i realizaci rekonstrukcí malých vodních nádrží, jejichž součástí je vždy zvýšení bezpečnosti vodní nádrže. Za poslední 4 roky tato opatření kraj podpořil částkou 20 mil. Kč s tím, že celkové náklady podpořených akcí převyšují 100 mil. Závěrem lze dodat, že vlastnit vodní dílo tedy i rybník je nejenom radost, je to ale především starost a velká odpovědnost.
Technickobezpečnostní Dohled (TBD)
Technickobezpečnostní dohled nad vodními díly upravuje § 61 a § 62 vodního zákona. Jedná se o zjišťování technického stavu vodního díla, a to z hlediska bezpečnosti a stability a možných příčin jejich poruch. Provádí se zejména pozorováním a prohlídkami vodního díla, sledováním průsaku vod. Cílem je v maximálně možné míře snižovat nebezpečí jejich havárií. Z hlediska technickobezpečnostního dohledu se vodní díla rozdělují do I. až IV. kategorie podle rizika ohrožení lidských životů, možných škod na majetku v přilehlém území. Do I. kategorie patří např. vodárenské nádrže Mostiště a Vír, do IV. kategorie patří většina nádrží a rybníků na Vysočině, mimo jiné ty, kde byly zaznamenány problémy při letošních přívalových srážkách a na nich také musí vlastníci provádět technickobezpečnostní dohled, vést o něm záznamy a mají také povinnost přizvat příslušný vodoprávní úřad k prohlídce vodního díla jedenkrát za 10 let.
TBD je definován jako odborná činnost ke zjišťování technického stavu vodních děl, sloužících ke vzdouvání nebo zadržování vody, z hlediska jejich bezpečnosti, stability a možných příčin poruch. TBD je zaměřen zejména na posuzování bezpečnosti a provozní spolehlivosti vodních děl, na předcházení vzniku jejich poruch a na hledání efektivních nápravných opatření. Systém TBD je legislativně vymezen zákonem č. Vyhláška č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly ve znění pozdějších předpisů, stanoví podrobnosti pro vymezení vodních děl podléhajících dohledu a odstupňovaně pro jednotlivé kategorie děl upravuje rozsah a četnost provádění dohledu v jednotlivých etapách jejich přípravy, výstavby, rekonstrukce nebo provozu.
Čtěte také: Základní pojmy environmentální chemie
TBD provází vodní díla od úvodních studií a projektových řešení přes období výstavby až po celé období provozu až do případného ukončení funkce díla, kdy budou stavby vodního díla odstraněny nebo stanoveným způsobem upraveny. Kontrolní činnost orgánů státní správy v rámci TBD je ze zákona uložena úřadům obcí s rozšířenou působností a krajským úřadům, které ji provádějí jako součást vodoprávního dozoru nad vodními díly, jejichž stav by mohl ohrozit bezpečnost osob nebo majetku. Orgány státní správy dozírají, jak vlastníci či uživatelé vodních děl zajišťují TBD a jak provádějí potřebná opatření k zajištění jejich bezpečnosti. Hlavním podkladem pro kontrolu jsou písemné dokumenty TBD.
Návrhové Parametry a Bezpečnost Vodních Děl
Na vodní díla (např. přehrady, hráze a vodní nádrže) a jejich části je kladena řada požadavků. U technických děl, malé a suché nádrže nevyjímaje, se předepsáním určitých měřitelných veličin (parametrů) předurčují technické, ekonomické nebo provozní vlastnosti díla. Zpravidla jde o vlastnosti, které jsou důležité pro dosažení účelu díla nebo pro zajištění vlastností, které jsou předmětem společenského zájmu (bezpečnost, spolehlivost apod.). Součástí návrhu je zpravidla hodnocení a porovnávání variant ve vztahu k určitým standardům a kritériím. Ty se ovšem mohou v průběhu času měnit. Je vhodné odlišovat posuzování návrhů vodních děl jako nových staveb či změn staveb a posuzování existujících vodních děl.
Vodní díla jsou totiž stavby s dlouhou životností, během níž může docházet ke změnám souvisejících standardů i způsobu jejich uplatňování. To vede k situaci, kdy návrhové parametry historického vodního díla (např. malé nádrže) by ve vztahu k aktuálnímu standardu mohly být hodnoceny jako nevyhovující. Z uvedeného důvodu je účelné považovat návrhové parametry vodního díla za subjektivní vlastnosti díla definované v době vzniku díla a dosažení takových vlastností by mělo být v průběhu provozu požadováno. Potenciální schopnost VD způsobit za určitých okolností ztráty na lidských životech a hmotné škody je důvodem, proč je u určených VD vykonáván technicko-bezpečnostní dohled, jehož součástí je i porovnávání vybraných parametrů vodních děl s aktuálními standardy a je definován i postup řešení případného nesouladu.
Vodní díla jsou složitými systémy, u nichž chování ovlivňuje soubor návrhových parametrů jednotlivých součástí díla. Jednotlivé části VD mohou mít své návrhové parametry, které ovlivňují chování celku. Navíc jsou zatěžovací stavy vodních děl v řadě případů vyvolány nahodilými přírodními jevy, jejichž průběh v dané situaci obvykle nelze ovlivnit. Specifikem stanovení návrhových parametrů vodních děl a jejich posuzování je tedy i reálná existence scénářů, kdy budou stanovené návrhové parametry překročeny. Důležitý je způsob definování návrhových parametrů VD. Výškovou úroveň koruny hráze lze považovat za návrhový parametr. Při návrhu byla například úroveň koruny hráze odvozena z požadavku bezpečného převedení návrhového průtoku stanoveného např. jako kulminační průtok Q100 a tento parametr měl své číselné vyjádření.
Návrhovým parametrem vzdouvacích staveb a jejich částí je proto vždy číselná hodnota návrhového průtoku, konkrétní časový průběh vyjádřený jako hydrogram a podobně. Požadované návrhové parametry vodních děl jsou často odvozovány s odkazem na technické předpisy. Ve vztahu k technickým předpisům a standardům je třeba věnovat pozornost zařazení vzdouvací stavby, její kategorizaci a klasifikaci. Při stanovení návrhových parametrů vzdouvacích staveb a jejich posuzování se v ČR postupuje zejména podle vyhlášky č. 590/2002 Sb., ČSN 75 2340, ČSN 75 2405 , ČSN 75 2310, ČSN 75 2410, TNV 75 2415, TNV 75 2935 apod.
Čtěte také: Kompost a zahrada
Zajištění bezpečnosti vodních děl je v obecné rovině upraveno zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách. Kvantifikátorem bezpečnosti je například stupeň bezpečnosti. Zajištění bezpečnosti vodního díla je jedním z prvořadých cílů, které má zajistit jeho návrh. Odpovídající bezpečnost je vyžadována i při provozu vodního díla. Vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla, ve znění pozdějších předpisů, vymezuje požadavky na konstrukční prvky přehrad z pohledu jejich bezpečnosti. Zvláštní pozornost zasluhuje zajištění dostatečné bezpečnosti díla a zejména hráze při extrémním zatížení, tj. při povodních.
Bezpečnost se podle vyhlášky č. 590/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v tomto případě posuzuje odstupňovaně podle významu vodního díla z pohledu možných dopadů při jejím poškození. Význam určeného vodního díla (např. vzdouvací stavby) z hlediska potenciálních dopadů při jeho protržení se odvozuje podle zařazení do kategorie. Požadovaná bezpečnost je vyjádřena pravděpodobností překročení kulminačního průtoku kontrolní povodňové vlny (KPV), kterou je třeba přes vzdouvací konstrukci vodního díla převést, aniž by došlo k jejímu protržení. S bezpečností vodního díla přímo souvisí i kontrola jeho skutečného technického stavu, která probíhá v rámci (TBD), jak je zakotveno v zákoně č. 254/2001 Sb., o vodách, a v jeho prováděcí vyhlášce č. 471/2001 Sb. Zajištění bezpečnosti vodního díla v průběhu jeho provozu je upraveno též ustanoveními provozního a manipulačního řádu. Obsah těchto dokumentů vymezují vyhláška č.
Legislativní a Normativní Podklady pro Návrh MVN
V rámci navrhování MVN a SN je zapotřebí dodržovat ustanovení závazných předpisů, kterými jsou především zákony, vyhlášky a nařízení vlády, dále pak příslušné metodické pokyny. Současně je ve většině případů účelné dodržovat ustanovení a doporučení souvisejících platných norem, technických standardů a typizačních předpisů. Obecně závaznými předpisy upravujícími v ČR oblast související s vodními díly jsou v současnosti především zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcí předpisy (vyhlášky).
Vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla, ve znění pozdějších předpisů, stanoví technické požadavky pro vodní díla. Tato vyhláška byla vydána ve vazbě na zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a uplatňuje se při povolování vodohospodářských staveb. Jedná se tedy o případy, kdy se postupuje podle stavebního zákona. V územním řízení vydává příslušné rozhodnutí místně příslušný stavební úřad. Ve stavebním řízení je zvláštním stavebním úřadem příslušný vodoprávní úřad. Vybavení hrází vodních nádrží přelivem a související dodržení standardu při posuzování bezpečnosti za povodní se podle vyhlášky č. U existujících vodních děl se zpravidla vychází z návrhových parametrů vodních děl v době jejich vzniku, tedy z návrhových parametrů, se kterými byla vodní díla připravována, povolována a kolaudována.
V průběhu provozu však může dojít k významným změnám technického stavu, vývoji poznání nebo ke změnám standardů, které by měly vést k úpravám technického řešení či změnám v užívání díla. Současná právní úprava vycházející z vodního zákona již dnes obsahuje nástroje potřebné k prosazení příslušných standardů bezpečnosti. Podmínkou je aktivní uplatnění systému dohledu nad vodními díly a dozoru vodoprávních úřadů. Vzdouvací stavby jsou tzv. určenými vodními díly, na nichž se provádí TBD. Ten se uplatňuje jak v období přípravy díla, tak v období provozu. Na existujících provozovaných vodních dílech by měl systém dohledu prováděný odborně způsobilými osobami a dozor vodoprávních úřadů teoreticky vést k postupnému prosazení aktuálních technických standardů, neboť minimálně při zpracování souhrnných etapových zpráv o dohledu by měly být provedeny příslušné analýzy s použitím aktuálních podkladů, metodických postupů na úrovni doby a současného poznání.
Čtěte také: Czech Republic Water Transport Emissions
Projektantem se v odborné praxi nazývá osoba, která vykonává projektovou činnost, a to buď v postavení svobodného povolání, osoby samostatně výdělečně činné nebo jako zaměstnanec projekční firmy. Ve smyslu ustanovení zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), jde o tzv. vybranou činnost ve výstavbě, kterou mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k výkonu těchto činností. U projekční činnosti se jedná o zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Zejména zákony, vyhláškami, nařízeními vlády apod. se projektant musí řídit vždy. Normy jsou pro projektanty doporučené. Normy vycházejí z dlouhodobých zkušeností v příslušném oboru, z výsledků výzkumů a z analýzy možných problémů a poruch, proto je třeba na ně nahlížet jako na velmi důležitý podklad usnadňující práci projektanta. Normy jsou základní pomůckou projektanta a jejich znalost je podmínkou zpracování projektové dokumentace bez výrazných technických vad. na základě obecně závazného právního předpisu, tj. odvolávkou na konkrétní normy (např. v zákoně č. Pro potřeby návrhu MVN je možné uvést následující stručný výčet a charakteristiku legislativních, normativních a dalších podkladů. Přitom je třeba sledovat jejich vývoj a aktualizaci.
Účelem zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, „…je chránit povrchové a podzemní vody, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, vytvořit podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha a zajistit bezpečnost vodních děl v souladu s právem Evropských společenství. Zá... Povodněmi se podle vodního zákona rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Povodňová Rizika a Prevence
Při povodni v Kunovicích dochází k zatopení sklepů a garáží, poškození uloženého majetku, vytopení přízemí rodinných domů, škodám na zahradách, domácím zvířectvu a na materiálech, uložených ve sklepech, přízemích a okolí domů a k zatopení komunikací. Místně nejrizikovější a nejrychlejší jsou situace, které přináší bouřky z tepla, nebo přechody jednotlivých studených front a lokálními intenzivními bouřkami. Při těchto situacích mohou spadnout srážky v řádech desítek mm za krátký čas (krátkou srážkovou epizodu) a vyvolat bleskové povodně. U menších toků - Petříkovec, Bobrovec, Olšávka, Lintavský žleb, Hlucký žleb a Mlýnský náhon - má povodeň náhlý, rychlý a krátkodobý charakter. U těchto povodňových situací na základě předpovědní služby nelze předvídat místo výskytu a velikost povodně. Proto by měly být řešeny operativní činností povodňové komise města.
Olšávka - St. Malý tok směřující okrajem sídliště Mojmír západním směrem do řeky Moravy, zatrubněná část toku je ve správě města Uherské Hradiště. Otevřené koryto je ve správě Povodí Moravy s.p.. Kritickým místem je propustek pod železniční tratí, který převede průtok odpovídající Q10. V případě očekávaných vydatných srážek je třeba posílit retenční schopnost Míkovické nádrže snížením její hladiny. Ing. přitékají na území města Kunovice zpravidla z větší vzdálenosti a samy mají řadu dalších přítoků. Rizikem je souběh povodně na Olšavě, s Moravou. Povodňové průtoky se rozlévají do inundačních území převážně v polních tratích na levém i pravém břehu mezi Uh. Brodem, kde je umístěn HP kategorie A, a Podolím. Městské části Uherského Hradiště - Míkovice, Vésky a Sady ovlivňuje zprostředkovaně, zejména svými přítoky - Olšovcem, Míkovickým potokem. Dále dochází k rozlivům v zastavěném území města Kunovice, zde má Olšava zásadní dopad na povodňovou situaci, při průtoku Q100 je zasažena převážná část obytných a průmyslových zón.
Řeka Morava je povodňově dobře zmapovaná a její tok Dolnomoravským Úvalem od Olomouce přes Přerov, kde přibírá levostrannou Bečvu a Otrokovice, kde přibírá levostrannou Dřevnici. Rizikem je souběh povodně na Bečvě a na Moravě nebo na Dřevnici a Moravě. Největším nebezpečím pro Kunovice však zůstává souběh povodně na Olšavě a Moravě, kdy hrozí zpětné vzdutí Moravy do Olšavy.
Nebezpečný chod ledů nebo nebezpečná ledová zácpa ohrožuje především všechny mosty v Kunovicích. Na řekách Moravě a Olšavě, ale i na některých menších tocích se jedná o ledové jevy a zátarasy u mostních konstrukcí - kdy voda může vybřežovat z koryta i při nízkých průtocích a tím zaplavovat území kolem vodního toku. Kontrolu naplavenin a jejich odstraňování zajišťují správci jednotlivých objektů. Výskyt a průběh ledových jevů na Moravě a na Olšavě kontroluje správce toku - Povodí Moravy, s.p. V kopcovitých částech lokality Stará Hora mohou připadat v úvahu sesuvy půdy, kde místní pahorkatina se vyznačuje krátkými, ale dosti prudkými svahy. Extrémně dlouhé svahy nad jižním okrajem intraviálu představují při nadměrných lokálních srážkách ohrožení města povrchovou vodou s obsahem splachů ornice ze zemědělských ploch na úrovni 6 až 8 t/ha - přípustný splach se může pohybovat na úrovni 2 až 4 t/ha.
Jedná se, především o vlastnosti terénu, tedy různé hnědozemě na sprašovém podkladě, ty jsou erozně málo odolné. Velmi rizikové jsou pozemky svažitého a sceleného původu v lokalitě Zlomené u společnosti Agrokomplex, a.s. Pro tuto část území neexistuje žádný způsob vyhlašování stupňů povodňové aktivity. Prevencí je v tomto případě pravidelná údržba a úprava stávajících záchytných příkopů, čištění záchytných mříží u vtokových otvorů a možné vybudování nových záchytných příkopů. Příčinou takovéto havárie může být např. Na řekách Moravě a Olšavě nad Kunovicemi se významné ohrožující vodní dílo nenachází. Vliv na povodňovou situaci však mohou mít vodárenská nádrž Bojkovice na potoce Kolelač, vodárenská nádrž Ludkovice na Ludkovickém potoce, retenční nádrž Luhačovice na Luhačovickém potoce a vodní nádrž Míkovice na Míkovickém potoce, při poruše by ohrozily město Kunovice.
Nebezpečí při Koupání ve Volné Přírodě
Při koupání ve volné přírodě na nás číhá řada nebezpečí. Přečtěte si stručně zpracované informace o jednotlivých nebezpečích:Na mnoha našich nádržích dochází v letních měsících k masovému rozvoji sinic. Znečištěná koupací voda může být příčinou různých infekčních onemocnění. V některých koupacích vodách může u koupajících se dojít ke vzniku cerkáriové dermatitidy, která se projevuje intenzivně svědícími skvrnami, puchýři a zarudnutím kůže.
Je však dobré mít na paměti, že největší nebezpečí není spojeno s jakostí vody, ale s chováním koupajících se - každý rok se při vodní rekreaci řada lidí utopí nebo utrpí vážná zranění a zdravotní problémy může způsobit také nadměrné slunění či přehřátí organismu.Sinice a koupání v příroděVe vodě se krom jiného nachází dvě velké skupiny organismů: řasy a sinice (sinice = cyanobakterie). Mají sice ve vodě podobnou úlohu, ale z hlediska vlivu na lidské zdraví jsou sinice mnohem nebezpečnější. Pokud je jich ve vodě přítomno větší množství, vytvoří se v ní tzv. vegetační zákal. I když zákal ve vodě může mít různé příčiny, vždy poukazuje na sníženou kvalitu vody.Některé sinice mají schopnost vystoupat ke hladině a hromadit se zde v podobě zelené kaše nebo drobných částeček (někdy se podobají drobnému jehličí, jindy připomínají zelenou krupici).
Takovému nahromadění sinic u hladiny se říká vodní květ sinic. Nejčastěji se vyskytují koncem léta, některé sinice však vytvářejí vodní květy již v průběhu června.Jaké zdraví škodlivé látky produkují a jaké může mít koupání ve vodě se sinicemi následky?Sinice obsahují látky vyvolávající alergické reakce. U koupajícího se člověka se v závislosti na délce pobytu ve vodě, opakovaném koupání po více dnů (týdnů), vlastní citlivosti a množství sinic ve vodě mohou objevit vyrážky, zarudlé oči, rýma. (Alergické reakce však mohou vyvolat i některé řasy). Sinice také mohou produkovat různé jedovaté látky, tzv. toxiny. Podle toho, kolik a jakých toxinů se do těla dostane, se liší i projevy: od lehké akutní otravy projevující se střevními a žaludečními potížemi, přes bolesti hlavy, až po vážnější jaterní problémy.
I když vážné zdravotní problémy způsobené sinicemi při vodní rekreaci jsou poměrně vzácné, není vhodné toto riziko podceňovat, neboť jsou známy případy úhynu zvířat napájených takto kontaminovanou vodou. Lidé při koupání často nechtěně vypijí trochu vody a s ní i přítomné sinice a jejich toxiny, ohroženější jsou děti. Pokud však sinice netvoří vodní květ, není pravděpodobné, že po jednom vykoupání vznikne vážné onemocnění (výjimkou jsou alergici, u nichž se mohou vyskytnout přecitlivělé reakce). Pokud se však ve vodě vodní květ objeví a dojde k jeho náhodnému polknutí, může dojít k vážnému poškození zdraví.Jak poznám, jestli voda, ve které se chci vykoupat, obsahuje sinice nebo řasy?
Sinice vodních květů lze ve vodě pozorovat jako kousky „jehličí“ či „trávy“, zelené krupice, které se někdy nakumulují u hladiny ve formě „hrachové polévky“. Lze využít i test v lahvi se zúženým hrdlem. Průhledné lahve (např. od balených vod) naplníme zcela vodou a necháme alespoň 20 minut stát v klidu na světle. V případě, že se u hladiny vytvoří zelený kroužek (a voda přitom zůstane čirá), jedná se z největší pravděpodobností o sinice. Jestliže zůstane voda zakalena rovnoměrně nebo se začne tvořit větší zákal u dna, půjde pravděpodobně o řasy.
Několik rad:Největší nahromadění sinic (i toxinů) vzniká právě při vodním květu. Koupání ve vodě obsahující vodní květ nelze rozhodně doporučit.Pokud se chcete koupat ve volné přírodě, kdekoliv mimo místa pravidelně sledovaná, zkuste před vstupem do vody některou z výše popsaných metod na rozlišení řas a sinic. Když voda obsahuje sinice, řiďte se zásadou č. 1.Když už se rozhodnete pro koupání ve vodě obsahující sinice, nebo kde je dokonce vytvořen vodní květ, doporučujeme (je-li to možné) se po vykoupání osprchovat čistou vodou a odstranit tak z pokožky řasy a sinice, které na ní po pobytu ve vodě ulpěly.Vodní květ se po hladině nádrže pohybuje podle toho, jak zrovna vane vítr. Často tak tvoří u břehu vysokou vrstvu, se kterou mohou do styku přijít hrající si děti. Proto je dobré před tímto nebezpečím děti varovat a hlídat, jak vypadá břeh nádrže, na kterém si hrají.
Infekční onemocnění z přírodních koupacích vodPřírodní vody mohou být mikrobiálně kontaminovány odpadními vodami, výkaly zvířat, chlévskou mrvou používanou ke hnojení (splachy při dešti) nebo třeba i z těl koupajících se osob. Do vody se tak mohou dostávat patogenní organismy (viry, bakterie či prvoci), které do těla vstupují při náhodném polknutí i malého množství vody. Jsou místa, na kterých je výskyt kontaminace mnohem pravděpodobnější: voda pod vyústěním (i vyčištěných) odpadních vody a vod z dešťových kanalizací a rybníky s intenzivním rybím hospodařením. Koupání v takových vodách pak představuje zvýšené zdravotní riziko.Nejčastějším onemocněním jsou střevní a žaludeční potíže, různá horečnatá onemocnění a zánětlivá onemocnění uší a očí.
Několik rad:Nekoupejte se nikdy na místech evidentně znečištěných odpadními vodami (pod výpustí i vyčištěných odpadních vod, dešťových kanalizací).Dbejte doporučení hygieniků a tam, kde to nedoporučují, se nekoupejte.Pokud sami trpíte nějakým infekčním onemocnění, buďte k ostatním ohleduplní a nekoupejte se.Cerkáriová dermatitidaCerkáriová dermatitida je parazitární onemocnění, které se u člověka projevuje tvorbou skvrn, puchýřů a zarudnutím kůže. Je doprovázena intenzivním svěděním trvajícím obvykle několik dní. Způsobují ho drobní parazitičtí živočichové, motolice, jejichž životní cyklus je vázán jednak na vodní plže a dále na vodní ptáky (např. divoké kachny). Z plžů se do vody uvolňují larvy motolic, tzv. cerkárie, které se snaží najít vodního ptáka, v němž by dokončily svůj vývoj. Pokud narazí cerkárie na koupajícího se člověka, pronikají do jeho kůže.
tags: #vodní #přehrady #ohrožení #rizika
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]