Ekologické dopady vojenských prostorů a konfliktů: Český pohled

Ekologické důsledky vojenské činnosti jsou vážné a přetrvávají i desítky let po jejím ukončení. Odborníci se shodují, že znečištění půdy, vody a omezení biodiverzity jsou jedním z nejviditelnějších dědictví armádních aktivit v krajině.

Dopady vojenské činnosti na životní prostředí

Dopady vojenské činnosti na životní prostředí se projevují jak v době míru, tak v době války, neboť všechny fáze procesu militarizace společnosti vedou ke zhoršování životního prostředí.

Ozbrojené konflikty způsobují kontaminaci životního prostředí mnoha různými způsoby:

• Mnoho konvenčních zbraní obsahuje toxické složky, hořlaviny a zápalné látky, těžké kovy a jiné nebezpečné látky.
• Použití chemických nebo biologických zbraní vede k dlouhodobému narušení potenciálu zásobování vodou.
• Zničení infrastruktury, jako jsou ropná zařízení nebo průmyslová zařízení, může způsobit vážné a dlouhodobé znečištění.
• Nebezpečí poškození jaderných zařízení, nebo dokonce jaderná válka by způsobila extrémní jaderné znečištění a dlouhodobé a v mnoha případech nevratné poškození lidského zdraví a životního prostředí.
• Zničení čistíren vody může vést k vážnému znečištění vod.
• Ničení budov a infrastruktury, stejně jako zanechání poškozené vojenské techniky, vytváří velké množství odpadu a suti, ale i kapalných toxických odpadů a kontaminované zeminy.

Poškození terénu a ekosystémů

Pozemní invaze a přesuny personálu a vybavení, stejně jako mobilita na bojišti, vždy ignorují chráněná území nebo oblasti citlivé na přírodu a biologickou rozmanitost. V případě Ukrajiny jsou tyto oblasti často zahrnuty do panevropské Smaragdové sítě chráněných oblastí.

To může vést k vážnému (dočasnému) zničení biologické rozmanitosti a tradičně zanechává v krajině trvalé dopady. Totéž může platí v citlivých mořských prostředích Azovského a Černé moře.

Čtěte také: Benešovské vojenské muzeum v přírodě

Vojenské operace jako takové jsou velmi náročné na zdroje. Spotřeba obrovského množství paliva způsobující emise skleníkových plynů, klasických polutantů i persistentních organických látek. Požáry, likvidující obydlí i jinou infrastrukturu, způsobují jak emise, tak ztrátu neobnovitelných zdrojů. Materiální zdroje (kovy, elektronická zařízení atd.) potřebné pro vojenské dodávky se často ztrácejí kvůli použití nebo zničení během konfliktu a obecně je třeba je vyměnit během dlouhotrvajících konfliktů.

Dopady spojené s uprchlíky znamenají v závislosti na počtu a řízení toků uprchlíků dopady na využívání zdrojů, produkci odpadu, mobilitu a potřeby bydlení atd.

Dlouhodobější a nepřímé dopady války na životní prostředí

Ozbrojené konflikty lze téměř ve všech ohledech považovat za „udržitelný rozvoj obráceně“, protože mohou země vrátit na mnoho let zpět. Válka je protikladem udržitelnosti.

Záleží na povaze konfliktu a míře zničení, ale i z iniciálních zpráv je zřejmé, že tato válka bude mít dlouhodobý dopad.

Finanční zdroje na provádění environmentálních politik mají tendenci ztrácet význam kvůli potřebám v jiných klíčových oblastech společnosti, jako je lidské zdraví, hospodářská obnova atd. Přestavba a rekonstrukce vyžaduje velké množství zdrojů (např. beton, sklo, ocel, …). Ty mají významnou ekologickou a uhlíkovou stopu.

Čtěte také: Dovednosti pro přežití: inspirace armádou

Myšlenka, že tato přestavba může probíhat udržitelnějším způsobem, je samozřejmě vznešená, ale často není prioritou. Specifická environmentální infrastruktura, např. úpravny vody, čistírny odpadů, monitorovací stanice je třeba obnovit nebo přestavět. To často není nejvyšší priorita. Zaměření tvůrců politik je odkloněno od „měkčích“ oblastí tvorby environmentální politiky, jako je ochrana přírody.

Země často bojují s plněním mezinárodních závazků v rámci mnohostranných dohod o životním prostředí. Z pohledu EU existují potenciálně širší a dlouhodobější důsledky, pokud jde o cíle Evropské zelené dohody, např. změny energetického mixu.

Ekologické dopady války na Ukrajině

Válka na Ukrajině vyprodukovala za první rok více emisí než celé Česko. Podle posledních odhadů dosahuje produkce emisí skleníkových plynů způsobená během posledních tří let války na Ukrajině ekvivalentu 230 milionů tun emisí oxidu uhličitého. To odpovídá ročním emisím České republiky, Rakouska, Maďarska, a Slovenska dohromady.

Největší podíl (42 procent) emisí souvisejících s válkou pochází z demolice a budoucích oprav budov a infrastruktury. Katastrofický dopad na životní prostředí mělo také protržení přehrady Kachovka.

Během války na Ukrajině bylo 6,5 milionů hektarů lesa zasažených požáry, 2,9 milionu hektarů poškozeno boji.

Čtěte také: Poklady Vojenského muzea

Obě strany konfliktu používají miny v hojném množství. Následné odminování Ukrajiny bude trvat několik desítek let a vyžádá si odhadem 40 miliard dolarů. „Ukrajina se stává nejzaminovanější zemí světa,“ říká Havránek.

Vojenské újezdy a jejich ekologický význam

Výzkum se soustředí především na období míru a každodenní přítomnost armády, její infrastruktury a připravenosti na možný konflikt na území Československa a později České republiky. "Vracíme se až k proměnám Československé lidové armády v 50. letech v souvislosti s její orientací na Sovětský svaz," uvedl Kyncl z Vojenského historického ústavu Akademie věd ČR.

Kyncl zkoumá například bývalé vojenské újezdy, kde jsou dodnes patrné takzvané staré ekologické zátěže, jako jsou úniky pohonných hmot do půdy či podzemních vod. "Sledujeme ale i méně známé oblasti, například výrobu chemických látek s možným vojenským využitím v rámci takzvaných podniků zahraničního obchodu," popsal.

Vojenské objekty, zejména letiště a sklady, byly často zdrojem kontaminace půdy a podzemních vod, a to jak kvůli únikům ropných produktů, tak kvůli nezabezpečeným skládkám nebezpečného odpadu.

Biodiverzita ve vojenských prostorech

Z výsledků vyplývá, že ohrožené druhy ptáků jsou v opuštěných vojenských prostorech poměrově početnější než v běžné krajině. K nejvýznamnějším druhům typickým pro tato území patří strnad luční (Miliaria calandra), pěnice vlašská (Sylvia nisoria), bramborníček černohlavý (Saxicola torquata), skřivan lesní (Lulluala arborea).

Ve skupině denních motýlů a vřetenušek bylo zjištěno celkem 120 druhů (73 % fauny). Z hlediska druhové početnosti byly nejbohatší lokality: Ralsko Vrchbělá (71 druhů), Mikulov Východ, Ralsko Kuřivody (po 68), Mašovice (64), Jamolice (62). Z celkového počtu bylo 44 druhů uvedených v Červeném seznamu (55 % seznamu).

Cévnatých rostlin bylo zjištěno celkem 873 druhů (32 % recentní české flóry), z toho 160 druhů je uvedeno v Červeném seznamu.

Legislativní vývoj ochrany životního prostředí v armádě ČR

Článek předkládá přehled vývoje přístupu Armády České republiky (AČR) k ochraně životního prostředí v kontextu environmentální legislativy od roku 1989 do současnosti. S využitím metod analýzy, syntézy a komparace české, evropské a alianční environmentální legislativy vytváří dosud nepublikovaný přehled v oblasti ochrany životního prostředí a jejího zapracování do vnitřních předpisů a právních aktů Československé lidové armády, Československé armády a AČR.

Práce přichází k závěru, že rok 2000 představuje milník, od něhož je přístup k ochraně životního prostředí pozorován jako stagnační.

Závěr

Probíhající konflikt bude mít významné dopady na životní prostředí na desetiletí i více a to nejen na území Ukrajiny. S největší pravděpodobností zpomalí pokrok v oblasti kontroly znečištění, řízení zdrojů a řízení biologické rozmanitosti a chráněných oblastí i politiky změny klimatu.

Potřebujeme méně vojáků, méně vojenských letadel a zbraní a místo toho potřebujeme více lékařů, více nemocnic, zelenou energii a řešení, která uspokojí potřeby a zaručí práva všech lidí.

tags: #vojenské #prostory #ekologie #dopad

Oblíbené příspěvky:

• Služby a firmy Holice
• Výsevní Substrát: Složení
• Dopady výroby tepla na emise
• Průzkum trvanlivosti a vývoje
• Jak uvést emisi na trh v České republice