Vojenské Stanoviště: Definice a Role v Obraně Státu


08.03.2026

Vojenská terminologie hraje zásadní roli v rozvoji vojenské kultury a vojenství obecně. Proto je důležité si občas udělat inventuru vlastních poznatků a zkušeností v konfrontaci s realitou, zvláště v oblasti vojenské terminologie.

Obrana Státu a Plánování Obrany

Obrana státu je souhrn opatření k zajištění svrchovanosti, územní celistvosti, principů demokracie a právního státu, ochrany života obyvatel a jejich majetku před vnějším napadením. Plánováním obrany státu se rozumí soubor plánovaných opatření, vzájemně se ovlivňujících, k zajištění svrchovanosti, územní celistvosti, principů demokracie a právního státu, ochrany života obyvatel a jejich majetku před vnějším napadením a ke splnění všech požadavků na zajišťování obrany státu, zabezpečení mezinárodních smluvních závazků o společné obraně, včetně podílu ozbrojených sil na činnostech mezinárodních organizací ve prospěch míru a účasti na mírových operacích.

Spolupráce a Výměna Informací

Ústřední správní úřady, správní úřady a orgány územních samosprávných celků jsou povinny při plnění úkolů zajišťování obrany státu vzájemně spolupracovat a vyměňovat si v nezbytně nutném rozsahu informace z informačních systémů, které vedou. Při plnění úkolů zajišťování obrany státu využívají pracovišť krizového řízení, pracovních a poradních orgánů zřízených podle zvláštních právních předpisů, informační systémy krizového řízení, provozované podle zvláštního právního předpisu, a jednotné geografické podklady v souladu se zvláštním právním předpisem.

Věcné Prostředky a Povinnosti

Věcné prostředky státu a územních samosprávných celků se k zajišťování obrany státu použijí v souladu se schválenými plány obrany.O povinnosti poskytnout věcné prostředky ve prospěch zajišťování obrany státu rozhoduje příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností dodávacím příkazem.

Osvobození od Povinnosti Poskytnout Věcné Prostředky

Od povinnosti poskytnout věcné prostředky jsou osvobozeny územní samosprávné celky, Hasičský záchranný sbor České republiky, subjekty hospodářské mobilizace a poskytovatelé zdravotnické záchranné služby, poskytovatelé lůžkové péče, poskytovatelé přepravy pacientů neodkladné péče a poskytovatelé zdravotnické dopravní služby, a to jen v takovém rozsahu, který je nezbytný pro plnění jejich úkolů v zájmu zajišťování obrany státu.

Čtěte také: Benešovské vojenské muzeum v přírodě

Vrácení Věcných Prostředků

Poskytnuté věcné prostředky se bezprostředně po zániku důvodů, pro které byly poskytnuty, vrátí vlastníkovi. Věcné prostředky vrací příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, a byly-li věcné prostředky převzaty do užívání ozbrojených sil, vrací je příslušné krajské vojenské velitelství.

Pracovní Povinnost a Výpomoc

O povolání k plnění pracovní povinnosti rozhoduje příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností povolávacím příkazem. Po obdržení povolávacího příkazu je povolávaná fyzická osoba povinna neodkladně se dostavit k lékařské prohlídce k určenému poskytovateli zdravotních služeb.

Výběr fyzických osob pro určení k pracovní výpomoci ve prospěch ozbrojených sil zabezpečuje příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností podle požadavku krajského vojenského velitelství. O propuštění z pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci rozhoduje příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě oznámení zaměstnávajícího bezodkladně po zániku jejich potřeby.

Vojenské Újezdy a Objekty

Vojenský újezd je vymezená část území státu určená k zajišťování obrany státu a k výcviku ozbrojených sil. Újezd tvoří územní správní jednotku. Státní správu s výjimkou pravomocí podle stavebního zákona na území újezdu vykonává správní úřad s názvem újezdní úřad. Újezdní úřad je současně vojenským orgánem, který plní úkoly při zajišťování obrany státu.

Prověřování Opatření a Výcvik Ozbrojených Sil

Prověřením opatření pro zabezpečení obrany státu se rozumí praktické ověření nebo realizace úkolů uložených jednotlivým subjektům podle tohoto zákona. Ozbrojené síly mohou po dohodě s příslušnými správními úřady, orgány územních samosprávných celků a s vlastníky používat ke svému výcviku pozemky, vodní toky, pozemní komunikace, stavby určené k demolici a jiné stavby, nepostačuje-li jim k tomu území újezdů.

Čtěte také: Dovednosti pro přežití: inspirace armádou

Ochranná Pásma a Omezení

K ochraně objektu důležitého pro obranu státu před negativními účinky okolí nebo k ochraně okolí před negativními účinky objektu důležitého pro obranu státu může ministerstvo po předchozím projednání s místně příslušným orgánem územního plánování stanovit ochranné pásmo. Každý je dále povinen bez náhrady strpět označení ochranného pásma na své nemovitosti; v blízkosti označení nesmí být umístěno jiné označení.

Průzkumné Stanoviště Poledník

Poledník a další podobné vrcholy v západních Čechách (Dyleň, Havran, Zvon, Čerchov) byly vybrány ve druhé polovině 50. let vojenskou zpravodajskou správou jako základny pro výstavbu armádních průzkumných stanovišť. V roce 1961 vznikl vojenský útvar ve Zbirohu určený k plnění vytyčených cílů. Na počátku se úkoly plnily z polních podmínek - z dřevěných věží, stanů a zamaskovaných vozidel. K výstavbě plnohodnotných průzkumných areálů docházelo postupně. Vojenská stanoviště byla budována v době, kdy se v západních armádách už hojně využívaly velmi krátké vlny (VKV), které se šíří pouze na přímou viditelnost, nikoliv za horský horizont. Stanoviště tedy musela být vybudována co nejvýše na hranici a navíc musela na sebe navzájem vidět, protože spolupracovala pomocí mikrovlnných pojítek.

Na Poledníku započaly projekční a od jara 1964 i stavební práce. Projekty na výstavbu všech stanovišť zpracoval Vojenský projektový ústav Praha, ateliér Plzeň. Investorem stanovišť byla Krajská vojenská ubytovací a stavební správa Plzeň. Komplex stanovišť Dyleň-Havran-Zvon-Čerchov-Poledník spadající pod zbirožský útvar dokázal pokrýt celou západní a jihozápadní hranici, odkud mohl kontrolovat prostor od rakouské hranice na východě až po francouzské pomezí na západě. Poledník měl díky bezkonkurenční poloze ze všech stanovišť největší záběr.

Základní Principy Obrany

Obrana je považována za jeden z hlavních druhů boje. ČSLA ho považovala za druhý nosný druh boje. Po agresi, správně vedenou obranou, vyčerpáme nepřítele. Jednotky v obraně měly pevně držet zaujatá postavení a nesměly je opustit bez rozkazu nadřízeného velitele.

Přechod do Obrany

  1. Přechod do obrany za přímého dotyku s nepřítelem si přechod do obrany vyžádal vlastní kryt tak, aby bylo vyloučeno překvapivé napadení silami nepřítele. Koncipovala tak, aby byla schopna kruhové obrany, využilo všech palebných možností přecházejících do obrany se ztrátami živé síly a bojové techniky.
  2. Budování obrany mimo dotyk s nepřítelem minimalizuje rizikové faktory působení nepřítele.

Terminologie

Součástí značek jsou i předepsané zkratky, což usnadňuje pochopení obrázků i textu jednotlivých druhů vojska služeb. Bojová linie - rozmístění bojových vozidel vedle sebe s nařízenými rozestupy, platná pro jakýkoliv způsob boje. Bojová sestava - je tvar, v němž jsou jednoty rozvinuty k vedení boje.

Čtěte také: Poklady Vojenského muzea

Palebná Síla

Palba je působení střelami na cíl. Palba je základní prostředek ničení nepřítele v poli. Palba musí být protitanková, odolná účinkům zbraní hromadného ničení, zejména jaderným a chemickým, dělostřelectva a leteckých úderů nepřítele.

  • Čelní, která směřuje do čela nepřítele na stanovenou vzdálenost.
  • Boční, která směřuje do boku nepřítele.

Povel příslušného velitele, palebné clony mají za úkol narušit bojové sestavy tanků a popít sesedlou pěchotu, odražení nepřátelské zteče sil, z nich dal přehradit směr postupu nepřítele, příchodu na dohled a dostřel až po bezpečnostní vzdálenost.

Opěrné Body a Palebný Systém

Tři opěrné body rot tvoří obranný rajon praporu. Je jedno jestli jde o motostřelecké či tankové jednotky. Palebný systém se určuje podle zbraňového systému a jednotky i vyššího celku. Palebné pásmo je prostor vymezený křídly jednotky a nejméně dvěma body v terénu. Palebné stanoviště je vymezený zbrní a dvěma body v terénu, střelbu připraveno ženijně, zastřílením a nácvikem.

Dočasné palebné stanoviště je palebné stanoviště vyčleněných zbraní určených k plnění zvláštních palebných úkolů, například palba k odražení nepřátelského průzkumu. Po splnění všech úkolů se toto stanoviště vyklízí a neobsazuje. Hlavní palebný úkol a jeden nebo dva doplňkové palebné úkoly.

Typ palebného úkolu Popis
Hlavní Zde je už jasno, jde o hlavní bojové činnosti v obraně.
Doplňkový Zaměřený na nepřítele, který se vklínil do obrany.

Velitelské Stanoviště

Pozorovatelny slouží ke splnění určitého úkolu a mají podobu kruhové výseče. Okraj pak kvalitní orientační body, které nelze zničit tak, aby po nich nezbyla viditelná stopa. Využívá se prostředky nadřízeného a průzkumných prostředků. Vyčkávací prostor je vymezená část terénu ve které se rozmísťují stanovené síly před nasazením do akce podle samostatně vydaných rozkazů. Tato stanoviště jsou od sebe vzdáleny přesně stanovenými vzdálenostmi. Musí být razantní a překvapivá, aby bylo možné přejít do šířeji koncipovaného útoku.

Motostřelecké Družstvo v Obraně

Úkol plnilo v sestavě čety, čtyři střelci. Jeden či dva střelci z SA .58 nesli i jednorázovou pancéřovku, tedy 11 vojáků. Vozidlo bylo začleněno do sestavy nebo do 50 metrů za sestavou a podporovalo palubními zbraněmi svůj roj. Velitel družstva se pohyboval přímo v sestavě družstva. Doplňkové palebné sektory a zástupce při svém vyřazení z boje.

Družstvo se brání v přímém dotyku nebo mimo dotyk s nepřítelem. Je důležité znát postavení a sousedy, kruhovou obranu a palbu na nízkoletící cíle, předním okrajem tak i po jeho bocích, jeho bocích. Prostředky zaujaly palebná stanoviště a byla zásobena municí. V rámci palebného systému se určila i hotovostní zbraň, kulomet a jeho úkoly v obraně.

Tankové Jednotky v Obraně

Stejná tabulka taktických norem platí i pro tankové jednotky, protože intenzitou se tankové jednotky působí v obraně zpravidla v rámci svého praporu. Tankové osádky nesmí prozradit žádnou aktivitou své postavení, musí držet palebná postavení, posilové síly, kraje i z hloubky, doplňkové palebné sektory, síti i signály velitele čety, odražení zteče nepřátelských jednotek.

Četa v Obraně

Četa budovala a bránila opěrný bod v šířce do 400 metrů a hloubce do 300m. Jako posilový prostředek pro posílení jiného druhu vojska. Četa byla tvořena třemi družstvy, ale kde je zbytek - tedy 100 metrů? Jsou mezery mezi družstvy. Velitelské stanoviště čety bylo tvořeno jedním BVP s posílenými spojovacími prostředky. Vozidla musela být od pěchoty trochu vzdálena a úkolem bylo ničit jako první, nejdůležitější cíle, ztrátám pěchoty palbou, která jí ani není určena. Doplňkové palebné sektory a zástupce při svém vyřazení z boje.

Rota v Obraně

Rota je posilový prvek vojska. Tedy motostřelecká rota posiloval tankový prapor a obráceně. Velitelský tank se mohl pohybovat v bojové sestavě roty, sběrač raněných. Bojová sestava je zhuštěna, protože bylo potřeba mít v tomto pásmu dostatečné zálohy. I s velitelstvím roty jde o 93 vojáků. Tanková rota tankového praporu motostřeleckého pluku byla tvořena 13 tanky, motospojkou a vozidlem pro rotní materiál. Byla výhradně na tancích T-55 a měla tedy 55 vojáků. Stavy a počty střeleckých rot ze šedesátých let nemám k dispozici. Platí pro ně popsaných odstavců platných pro čety a družstva. Roční materiál se vozil v tancích T-72.

Prapor v Obraně

Prapor ať již motostřelecký mspr nebo tankový tpr budoval a bránil obranný rajón. Ten měl šířku až 5 kilometrů a hloubku měl až do 3 kilometrů a vždy byl členěn do dvou sledů. Dále se v sestavě pohybovala četa týlového zabezpečení - logistická jednotka, jako praporním obvazištěm a dalším OT-64 jako dílnou technické pomoci. Počty vojáků tankových praporů se dopočítají lehce - jde cca o 220 nebo 260 vojáků- tankistů. Počty a složení střeleckých praporů ze šedesátých let nemám dispozici. V sestavě se pohybovala četa týlového zabezpečení - logistická jednotka, jako praporním obvazištěm a dalším OT-64 jako dílnou technické pomoci. Zde je potřeba uvést počty techniky aby jste si dovedli představit jaká to byla koncentrace sil a prostředků. Šlo cca o 350 vojáků, 45 kulometů, 8 odstřelovačů, 90 kusů pancéřovek, dílnou technické pomoci.

Pluk v Obraně

Pokud se do obraného úseku zakopal vševojskový pluk, bylo to už něco s čím se muselo počítat. Vševojskový pluk je například motostřelecký pluk - msp. Složení: 3 vševojskové prapory členěna do dvou sledů, velitelské stanoviště, dělostřelecký oddíl - dělvo (použitý termín dělvo, je to zažitý rusismus ve zkracování slov a zkrácené slovo dělostřelectvo) s houfnicemi 122 milimetrů v tažené variantě, protitankové baterie patřící k plukovnímu dělostřelectvu, ženijní roty a případně prostředky vyčleněnými od nadřízeného.

Pluk disponoval poměrně velkým množstvím sil a prostředků. Měl za úkol zesilovat vševojskové prapory. Jeden tankový prapor - tpr - v zesílených tabulkových počtech: 41 středních tanků, 3 vozidla protiletadlové čety a 6 vozidel samohybné minometné baterie. Jeden motostřelecký pluk mohl na bojišti sehrát velmi významnou roli, disponoval velkým množstvím sil a prostředků: 12 kusů minometů, 6 vozidel protiletadlových čet, počty ale je potřeba připočítat 9 vozidel s granátometnými družstvy. Jeden tankový prapor - tpr - v zesílených tabulkových počtech: 41 středních tanků, 3 vozidla protiletadlové čety a 6 vozidel samohybné minometné baterie. Ostatní síly a prostředky byly u obou typů pluků shodné, jednalo se o logistické jednotky a jednotky bojového zabezpečení.

Divize v Obraně

Vševojsková divize byla v té době masivní vojskové těleso, ať už šlo o tankové nebo motostřelecké divize - msd. Pokud bodovala a bránila obranné pásmo do útoku, bránila bránila obranné pásmo širokém 30 až 45 kilometrů a hluboké 20 až 25 kilometrů. První sled byl tvořen dvěma nebo i třeni pluky v sestavách a vybudovanými pochodovými osami do prostorů nasazení. Druhosledové pluky budovaly dvě obranná postavení, pak celkově budoval 4 obranná postavení. Velitelské stanoviště bylo umístěno 3 až 10 kilometrů od předního okraje. Logistická podpora byla řízena z týlového velitelského stanoviště, které opět postupovalo do 30 kilometrů od předního okraje.

Složení dělostřeleckého pluku motostřelecké divize (v 1. polovině 80. let): motostřelecké pluky 20., 19. a 2. protitankové oddíly 20., 19. a 2. V souhrnu se jednalo o 24 baterií s 207 vozidly. Podíváme se na to, jakou taková divize měla sílu. Zkusíme odhadnout počty sil a prostředků motostřelecké divize: 24 raketometů, 48 dělostřeleckých systémů. Dále je potřeba vidět asi tak 11 000 lidí všech vojenských profesí, vyzbrojených odpovídajícím množstvím ručních zbraní. Pokud tuto sílu zahustíme na průlomové pásmo dovedete si snad představit, jaká ničivá koncentrace se zde pokouší o útok. Stačí nám pro orientaci nám stačí počty uvedené motostřelecké divize.

tags: #vojenské #stanoviště #definice

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]