Volby do Evropského parlamentu a ekologické strany v České republice

Strana zelených (Zelení) je česká středolevicová zelená politická strana. Vznikla krátce po listopadové revoluci na podzim 1989 a poprvé získala poslanecká křesla v roce 1992. K základním programovým dokumentům strany patří mj. ochrana klimatu a modernizace české ekonomiky.

Historie a vývoj Strany zelených

Strana zelených byla založena 9. prosince 1989, zaregistrována 3. února 1990 a ustavující sjezd se konal 17. února 1990 v Brně. V prvních svobodných parlamentních volbách v červnu 1990 SZ kandidovala samostatně, pětiprocentní hranici pro vstup do parlamentu těsně nepřekonala. Neuspěla ani v komunálních volbách na podzim. Nicméně například v Ústí nad Labem SZ výrazně uspěla.

O dva roky později Strana zelených kandidovala v koalici se Zemědělskou stranou a Československou stranou socialistickou v seskupení nazvaném Liberálně sociální unie. V jejím rámci získala SZ po třech poslancích ve Federálním shromáždění i v České národní radě. Ve sněmovních volbách v roce 1996 strana nekandidovala, v roce 1998 získala 1,1 % a v roce 2002 2,4 %.

Ve sněmovních volbách v roce 2006 Zelení poprvé přesáhli 5% hranici, která je potřebná pro vstup strany do Poslanecké sněmovny, kde nakonec zasedlo 6 poslanců. Zelení se stali součástí středopravicové druhé vlády Mirka Topolánka, ve které zastávali čtyři ministerské posty. V následujících sněmovních volbách v roce 2010 Zelení své zastoupení v Poslanecké sněmovně neobhájili, avšak již ve volbách do Senátu v roce 2012 byli zvoleni dva senátoři, a Zelení se tak opět stali parlamentní stranou. Tou byli do senátních voleb v roce 2022, kdy mandát senátora již po 1. Strana má k roku 2023 přibližně 950 členů, z toho přibližně čtvrtinu v Praze.

Program a priority

Ekonomické nástroje musí zvýhodnit ekologicky šetrné postupy před nešetrnými, podporovat inovace a musí nejen snižovat emise skleníkových plynů, ale také nerovnosti ve společnosti. Významně chtějí Zelení změnit dopravu, kde usiluje o přenesení nákladní dopravy na železnici, zvýhodnění veřejné dopravy před individuální nebo zrovnoprávnění automobilismu s cyklistickou a pěší dopravou.

Čtěte také: Spor o ministra životního prostředí

Zelení podporují klimatickou neutralitu a odklon od fosilních paliv, včetně ukončení těžby a spalování uhlí v Česku co nejdříve, nejpozději do roku 2030. Podporují také postupnou modernizaci průmyslu a snížení snížení emisí skleníkových plynů, odmítají výstavbu nových jaderných elektráren a prolomení limitů těžby uhlí v severních Čechách. Tvrdí, že nejlevnější energie je taková, jaká se vůbec nevyrobí, tj. Ochrana životního prostředí, vody a obnova krajiny.

Podle Zelených jsou živá příroda, pestrá krajina a čistá voda základní podmínkou pro život. Krajinu je třeba důsledně chránit a tam, kde je to potřeba, ji vracet do původní nebo přírodě blízké podoby, aby dokázala odolávat následkům změn klimatu.

Zelení chtějí odstraňovat nerovnosti, zejména vytvořit rodinám dostatečnou podporou pro péči o děti v podobě vyšší dostupnosti zařízení předškolní péče nebo podporou zkrácených úvazků. Podle Zeleních musí mít matky musí mít možnosti mnohem lépe skloubit mateřství s prací, otcům zase chtějí umožnit trávit více času se svými dětmi a zapojovat se do otcovství a péče.

Zelení podporují manželství pro všechny a další odstraňování diskriminace queer osob. Prosazují také rovná práva a boj proti diskriminaci všeho druhu. Zelení také podporují zvýšení podílu občanů na rozhodování, a to různými formami, ať už formou referend nebo občanských shromáždění.

Zelení požadují vyšší podporu školství, vědy a výzkumu a odmítají školné na vysokých školách. Zelení chtějí snížit daňové zatížení práce, zejména nízkopříjmových lidí. Chtějí zvýšit minimální mzdu, posílit daňovou progresi včetně odvodů, omezit daňové úlevy u kapitálových příjmů jen na drobné investory a hledat nové zdroje např. v majetkových daních. Prosazují boj proti daňovým skrýším a vyhýbání se placení daní. Zisky ze zdanění uhlíku (emisní povolenky a uhlíkové clo) mají jít primárně domácnostem a občanům.

Čtěte také: Ochrana klimatu v EP volbách

Zahraniční politika má být založena na výrazném posílení evropské integrace a upřednostnění zahraniční rozvojové pomoci před vojenskou účastí ČR v konfliktech. Zelení podporují rozšíření Evropské unie a reformu v jejím rozhodování tak, aby byla akceschopnější a nebylo možní zneužívat právo veta. Stojí za podporou boje Ukrajiny proti agresi ze strany Ruska.

Struktura Strany zelených

Strukturu Strany zelených určují Stanovy přijaté sjezdem konaným dne 27. září 2003 v Táboře. Organizační jednotkou na místní úrovni je základní organizace (ZO), která je tvořena minimálně třemi členy SZ. Plenárním orgánem ZO je členská schůze, jíž se mohou účastnit všichni členové dané ZO a jež volí radu ZO.

Na krajské úrovni je organizační jednotkou krajská organizace (KO), kterou tvoří všechny ZO na území daného samosprávného kraje, resp. na území hlavního města Prahy. Plenárním orgánem KO je krajská konference, kterou tvoří delegáti zvolení základními organizacemi a která volí radu KO.

Nejvyšším orgánem strany je celostátní sjezd tvořený nejméně 250 delegáty zvolenými v základních organizacích. Nejvyšším výkonným orgánem SZ mezi sjezdy je republiková rada (RR). Je tvořena předsedy a dalšími volenými zástupci krajských organizací, předsednictvem SZ a poslanci a senátory zvolenými za SZ, pokud jsou členy SZ.

Užším výkonným orgánem Strany zelených v období mezi sjezdy a zasedáními republikové rady je sedmičlenné předsednictvo Strany zelených (PSZ), které je voleno sjezdem. Stranu zelených navenek reprezentuje sjezdem volená dvojice spolupředsedkyně a spolupředsedy strany, kteří zároveň rozhodují v neodkladných záležitostech a provádí neodkladné úkony, nevyžadují-li souhlas jiného orgánu.

Čtěte také: Liberálně ekologická strana: Evropské volby

Volby do Evropského parlamentu a klimatická politika

Volby do Evropského parlamentu, které se konají 7. a 8. června, budou mít pravděpodobně zásadní dopad na další vývoj evropských klimatických cílů. Ve světle nedávného návrhu pro stanovení klimatických cílů do roku 2040 navržených Komisí se však tyto ambicióznější úmysly zdají spíše neproveditelné.

Dle průzkumů veřejného mínění směřuje celá Evropa spíše k pravicovým ideálům reprezentovaným nacionalistickými stranami. Zároveň se očekává, že jejich růst bude znamenat ztrátu pro zelené, socialisty a obecně levici. Zároveň je možné, že krajně pravicová strana Identita a demokracie zastoupená například i německou poslankyní ze strany Alternativa pro Německo, postoupí z 73 na 93 křesel.

Evropské volby tak nakonec v otázce klimatu celkově dopadly lépe, než jak to ze začátku vypadalo. Ale alespoň se můžeme uklidnit tím, že klimatickou politiku velice pravděpodobně nečeká na evropské úrovni žádný zásadní ústup, bude dál pokračovat.

tags: #volby #do #europarlamentu #ekologické #strany

Oblíbené příspěvky:

• Přínos Tomáše Němce
• Jak na dezinfekci vody
• Vliv světelného znečištění
• Neživá příroda a citace
• Bio hnojiva pro zdravé rostliny