Vorvani a plastový odpad: Smutný příběh znečištění oceánů

Děsivé scény nabídlo pondělní odpoledne na jedné z pláží indonéského ostrova Sulawesi. Na mělčině uváznulo tělo takřka 10metrového vorvaně obrovského.

Žabky, lahve, tašky nebo přes 100 plastových kelímků. To všechno se našlo v žaludku vorvaně, jehož mrtvé tělo v pondělí vyplavilo moře na indonéský břeh. Ochránci přírody z národního parku Wakatobi na místo přijeli ve chvíli, kdy už lidé z nejbližší vesnice mršinu porcovali. Santoso dále uvedl, že vorvaň měl v žaludku skoro šest kilogramů plastových předmětů.

Indonésie je dlouhodobě jednou ze zemí s nejvyšší mírou plastového odpadu v přírodě. Indonésie je na nelichotivém druhém místě mezi zeměmi, které nejvíce znečišťují planetu plastovým odpadem. Vláda země má v plánu do roku 2025 omezit používání plastů o 70 %. Z toho důvodu v rámci osvětové kampaně apeluje na obchody, aby zákazníkům nevydávaly plastové tašky. Ve školách by se také měly o problému dostatečně vzdělat děti.

Studie zkoumající mrtvé velryby a delfíny vyplavené na březích Řecka ukázala, že jejich žaludky obsahují znepokojivě velké množství plastů, které jim přivozují často pomalou a bolestivou smrt. Studie zveřejněná v časopise Marine Pollution Bulletin je podle jejích tvůrců výsledkem dosud nejrozsáhlejšího výzkumu v oblasti Středozemního moře. Prokázala, že vorvani obrovští jsou druhem nejhůře postiženým polykáním plastů.

"Množství nalezených (odpadků) je velmi vysoké a mělo by vyvolat poplach," řekl agentuře AP. "Nyní je to něco běžného. Studie, která nezkoumala mikroplasty neviditelné pouhým okem, dále zjistila, že devět ze 34 velryb, sviňuch a delfínů vyplavených na řeckém pobřeží v letech 1993 až 2014 spolykalo plastový odpad ve velkém objemu.

Čtěte také: Více o Vorvani obrovském

V nejotřesnějším případě našli vědci v těle přes pět metrů dlouhého mladého vorvaně obrovského, vyplaveného na ostrově Mykonos, dohromady 3,2 kilogramu plastů. Ty mu ucpaly trávicí trakt a způsobily nadměrné zvětšení jeho žaludku, zatímco umíral na nedostatek potravy. Vorvani obrovští jsou ohroženým druhem, který ve Středozemním moři čelí také nebezpečí srážek s loděmi a zamotání se do rybářských sítí.

13. Letos v únoru byl nedaleko majáku ve španělském Cabo de Palos nalezen mrtvý samec vorvaně obrovského. Pytle na odpadky, lana, rybářské sítě, ale i barel- to všechno se našlo v útrobách vorvaně obrovského, kterého vyplavilo moře poblíž španělského pobřeží Cabo de Palos. Podle španělských úřadů stojí za smrtí vorvaně opravdu halda odpadků v jeho těle.

Mořský obr, jenž se obvykle živí především chobotnicemi a rybami, měl mít podle odborníků zánět sliznice či pobřišnice. List The Washington Post zmínil, že odpadky prostě nebyl sto strávit a zemřel. Přesto, že v sobě velryba „skladovala“ téměř třicet kilogramů odpadků, byla velmi podvyživená. Podle odborníků váží dospělí samci kolem 40 tun.

Množství odpadků v mořském světě je alarmující a vládní úředníci ve španělském regionu Murcia se rozhodli zahájit kampaň ohledně správné recyklace odpadu. Problém odpadků v mořích a oceánech je rok od roku větší. Výzkum z roku 2014 odhadl, že v oceánech může být dohromady až pět biliónů kusů odpadu!

Na konci února mohli náhodní návštěvníci pláže u Cabo de Palos využít k romantickým snímkům netradiční rekvizitu. Na kamenitém pobřeží vedle majáku se nacházel uhynulý samec vorvaně obrovského. Příčinou skonu sedmitunového kytovce byla ztráta orientace, podvýživa a především zažívací trakt zaplněný plastovými odpady.

Čtěte také: Vorvani v ohrožení kvůli plastům

Oblíbená destinace, na které bylo mořem vyplavené tělo velryby nalezeno, zajistila nálezu značnou mediální popularitu. Turisté totiž rozeslaly fotky rozkládajícího se zvířete do světa po sociálních sítích. Rozmanité rubriky deníků zkraje dubna dlouze spekulovaly o váze mrtvého zvířete i o tom, co mohlo být příčinou této nehody.

Pitva, ke které došlo 10. dubna v zoologické záchranné stanici El Valle, však připustila mnohem fádnější důvod úhynu mladého kytovce. Vorvaň měl trávicí trakt zanesený plastovými odpadky. Kromě obligátních plastových sáčků a pytlů na odpadky, kusů lan a cárů rybářských sítí se uvnitř nacházel i kus pneumatiky, prasklý kanystr a buben (nespecifikované velikosti).

Výsledkem bylo výrazné poškození břišní stěny a peritonitida, zánět pobřišnice, který zvířeti prakticky znemožňoval nasbírané odpadky vyvrhnout zpět. Vorvaň už v momentech předcházející smrti nebyl schopen přijímat a zpracovávat potravu a není vůbec jisté, zda byl ještě naživu, když jej moře vyplavilo na pevninu.

Představitelé španělské vlády v regionu Murcia, kam Cabo de Palos spadá, po uveřejnění výsledků pitvy neskrývali značné rozhořčení. Mrtvé velryby na plážích totiž cestovní ruch zrovna nepřitahují. Consuelo Rosauro, ředitel odboru životního prostředí Murcie, se rozhodl na popud nálezu uhynulého vorvaně rozjet rozsáhlou vzdělávací kampaň.

Cílem je zvýšit obecné povědomí o rizicích znečištění oceánů plasty, které dosud není v regionu na výši. Nadužívání plastových obalů a jejich následné odhazování do vodních zdrojů zde není výjimkou. Součástí kampaně bude i pravidelný sběr odpadků na plážích (celkem 11 turnusů), při kterém bude zaznamenávána i kvantita a složení nejčastějších odpadků.

Čtěte také: Rak a jeho klepeta

Chvályhodný záměr se ovšem potýká i s kritikou, zda budou tato opatření stačit. Velryby přeplněné odpadky totiž neskončily svůj život na plážích poprvé. V roce 2016 byly němým svědkem podobné tragédie pláže v Holandsku, Francii, Dánsku, Francii a Německu. Celkem zde bylo nalezeno 43 uhynulých vorvaňů. A španělskému nálezu předcházel uhynulý vorvaň v indonéském Lomboku, nalezený před měsícem.

Odhadovaný objem plastových odpadů v mořích se přitom nyní pohybuje kolem 150 milionů tun a do deseti let by ho mohlo být až třikrát tolik.

Na konci února byl na pobřeží v jižní části Španělska mořem vyplavený mladý mrtvý vorvaň. Nyní vědci zveřejnili výsledky pitvy. V útrobách mladého a jinak zdravého samce nalezli devětadvacet kilogramů plastového odpadu tvořeného lany, sítěmi, plastovými taškami a barely.

Na pitvě desetimetrového šest tun vážícího obra pracovali experti z El Valle Wildlife Rescue Centre. Domnívají se, že zemřel na zánět pobřišnice - ten vzniká nejčastěji, když se do této části těla dostanou bakteriální nebo houbové infekce. Podle závěrů pitvy se tyto infekce mohly dostat do vorvaně právě kvůli plastu, na který se vážou.

Podobných případů vědci zaznamenali už více, protože v posledních letech bohužel přibývají. Například roku 2016 podobným způsobem zemřelo třináct vorvaňů; těla měli plná velkých kusů plastu - v těle jednoho z nich vědci našli třináctimetrovou síť, v jiném sedmdesáticentimetrový kus umělé hmoty pocházející z automobilu.

Vloni byl zase na norském pobřeží nalezený vyplavený vorvaňovec zobatý - byl podvyživený a v zoufalém stavu, proto musel být utracen. Při pitvě se ukázalo, že má v těle obrovské množství plastu - například nejméně 30 velkých plastových tašek.

Množství plastového odpadu znečišťujícího povrchové vody oceánů navíc za poslední roky mnohonásobně vzrostlo. Tvrdí to studie mezinárodního týmu vědců, podle nichž se jen v oblasti mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy nachází okolo osmdesáti tisíc tun plastů. Některé z nich prokazatelně pocházejí dokonce z doby před více než třiceti lety.

Podle vědců zjistil tři roky trvající výzkum až šestnáctinásobný nárůst objemu odpadů proti předchozímu podobnému zkoumání. „Toto (výsledek studie) skutečně podtrhuje nutnost rychle zastavit příliv plastů do oceánu a rovněž přijmout opatření k úklidu stávajícího nepořádku,“ uvedl Laurent Lebreton z nizozemské organizace The Ocean Cleanup, která měla ve výzkumu vedoucí roli.

Ve světových oceánech existuje pět zón, v nichž se odpad nejvíce kumuluje, z nichž největší je právě zmíněná oblast mezi jihozápadním pobřežím USA a Havají.

Členové výzkumného týmu analyzovali za pomocí letadel a lodí po dobu tří let plochu znečištěnou odpady. Našli mezi nimi velké množství zbytků převážně rybářských sítí, plastových nádob a balení výrobků.

Pouze čtvrtina z plastů byla menší než pět centimetrů, většina byla ve velmi zachovalém stavu navzdory mnohdy pokročilému stáří. Výzkumníci byli v některých případech schopni z nápisů identifikovat datum výroby, přičemž nejstarší předmět pocházel z roku 1977, dalších sedm z 80.

Co můžeme dělat?

• Neplýtvat zbytečně plastem,používat jen kde není jiná možnost a obecně využívat více snadno obnovitelných a přírodních materiálů.
• Pochopitelně se to týká celého světa,tedy i vnitrozemských států,tedy i ČR,stačí se podívat co lidé hází a co plave v českých řekách, a řeky, jak je známo,ústí do oceánu,takže se znečišťování oceánu týká dokonce i České republiky a není proto nemožné že nějaká ta plastová část pochází z nepořádku plovoucího v českých řekách.

tags: #vorvan #spolykal #metrak #odpadku #informace

Oblíbené příspěvky:

• O projektu Vracíme stromy do přírody
• Ekologické pořady Českého rozhlasu
• Definice intenzity uhlíkových emisí
• Ekologická Výchova Hrou
• Průvodce výběrem odpadkových košů 10l