Vsakování dešťové vody: Udržitelné řešení pro hospodaření s vodou

Efektivní odvádění dešťové vody do vsakovacího systému je klíčovým prvkem udržitelného hospodaření s vodou. V době klimatických změn a častějších přívalových dešťů je důležité hledat ekologická řešení, která umožní řízenou infiltraci vody zpět do půdy.

Proč je vsakování dešťové vody důležité?

Dešťová voda je přirozeným zdrojem, který může být efektivně využit pro zlepšení mikroklimatu, doplnění podzemních vod a snížení zatížení kanalizačních systémů. V městském prostředí, kde převažují zpevněné plochy, dochází k rychlému odtoku vody, což může vést k povodním, erozi a znečištění vodních toků. Vsakovací systémy představují ekologické řešení, které umožňuje vodu vracet zpět do půdy a tím podporovat přirozený koloběh vody.

1. Zhodnocení podmínek na pozemku

Než začnete s návrhem vsakovacího systému, je nutné provést analýzu půdních a hydrologických podmínek.

Klíčové faktory:

• Typ půdy - jílovité půdy mají nízkou propustnost, zatímco písčité půdy jsou ideální pro vsakování.
• Hloubka hladiny podzemní vody - minimálně 1,5 metru pod vsakovací zařízení.
• Sklon terénu - příliš strmý svah může způsobit odtok místo vsakování.
• Vzdálenost od budov - minimálně 2 metry od základů, aby nedošlo k podmáčení.

2. Výběr vhodného vsakovacího systému

Existuje několik typů systémů pro vsakování dešťové vody. Výběr závisí na množství srážek, velikosti odvodňované plochy a typu půdy.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

2.1 Vsakovací jámy

Jednoduché řešení pro menší plochy. Vykopaná jáma se vyplní štěrkem nebo drceným kamenivem. Voda se zde shromažďuje a postupně vsakuje do okolní půdy.

2.2 Vsakovací bloky nebo tunely

Modulární systémy z plastu, které mají vysokou retenční kapacitu. Jsou vhodné pro větší objekty a lze je snadno kombinovat a rozšiřovat. Plastové bloky vsakovacího systému mohou být tunelového tvaru, skládající se z lehké, plastové, půlkruhové schránky (schránek), která je uzavřená z obou stran plastovými čely. Tím je vytvořen podzemní prostor s velkou téměř 100% zásobní kapacitou.

Druhým typem plastových bloků jsou hranaté bloky voštinového typu, které je navíc možné skládat ve vrstvách na sebe, čímž umožňují velkou variabilitu rozměrů celého zařízení. Voštinové bloky se pokládají na štěrkový podklad s rozvodným potrubím a oddělují se od okolních vrstev geotextilií, bránící zanesení objektu obsypem.

Další výhodou takto vytvořeného vsakovacího zařízení je možnost revize, čistitelnost a materiálové provedení, což souhrnně znamená mnohonásobně vyšší životnost než v případě štěrkového vsakovacího objektu. V neposlední řadě jsou takto tvořené objekty lehké a skladné, což zjednodušuje dopravu na stavbu i samotnou montáž.

2.3 Vsakovací příkopy

Podlouhlé rýhy vyplněné štěrkem, které slouží k rozptýlení vody na větší ploše. Často se využívají podél cest a chodníků.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

3. Návrh a dimenzování drenážního systému

Správné dimenzování je klíčové pro funkčnost celého systému.

Je třeba zohlednit:

• Průměrné roční srážky v dané lokalitě (např. 600-800 mm v ČR).
• Odvodňovaná plocha - např. střecha o ploše 100 m² při srážkách 20 mm vyprodukuje 2 m³ vody.
• Koeficient odtoku - např. pro střechy 0,9, pro trávník 0,3.

4. Instalace drenážního systému

Instalace drenážního systému musí být provedena odborně, aby byla zajištěna jeho dlouhodobá funkčnost.

4.1 Drenážní potrubí

Používá se perforované potrubí, které umožňuje vsakování po celé délce. Potrubí se ukládá do štěrkového lože a obaluje geotextilií, která zabraňuje zanášení.

4.2 Šachty a revizní vstupy

Umožňují kontrolu a údržbu systému. Doporučuje se instalovat alespoň jednu revizní šachtu na každých 20-30 metrech potrubí.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

4.3 Filtrace vody

Před vstupem do vsakovacího systému je vhodné vodu předčistit pomocí lapače nečistot nebo filtrační šachty. Tím se prodlužuje životnost systému.

5. Údržba a kontrola

Každý vsakovací systém vyžaduje pravidelnou údržbu:

• Čištění okapových svodů a lapačů nečistot (minimálně 2× ročně).
• Kontrola vsakovací kapacity po silných deštích.
• Revize drenážního potrubí a šachet.

Dobře udržovaný systém má životnost 20-30 let.

6. Ekologické a legislativní aspekty

Vsakování dešťové vody je podporováno v rámci ekologických iniciativ a dotačních programů. V ČR platí zákon č. 254/2001 Sb. o vodách, který stanovuje povinnost zadržovat dešťovou vodu na pozemku, pokud je to technicky možné.

Výhody ekologického vsakování:

• Snížení zatížení kanalizační sítě.
• Obnova zásob podzemních vod.
• Podpora biodiverzity a mikroklimatu.
• Možnost využití vody pro závlahu.

Využití drenážního systému v kombinaci s zelenými střechami nebo retenčními nádržemi dále zvyšuje ekologický přínos.

Znečištění srážkových vod a možnosti čištění

Srážkové povrchové vody jsou dle ČSN 75 9010 z hlediska jejich kvality členěny na srážkové povrchové vody přípustné (např. ze zatravněných ploch, ze střech do 200 m2, z teras nebo komunikací pro pěší) a na srážkové povrchové vody podmínečně přípustné (např. z pozemních komunikací a parkovišť).

Také odvětvová norma TNV 75 9011 se zabývá způsoby nakládání se srážkovými vodami odtékajícími z povrchů v urbanizovaném území. Vody podmínečně přípustné mohou být dle této normy vsakovány v podzemních vsakovacích zařízeních po předčištění. Podle očekávané míry znečištění srážkových vod z pozemních komunikací a parkovišť se doporučuje alespoň jednoduché mechanické předčištění a odloučení lehkých kapalin. Při vyšším znečištění jsou doporučovány retenční půdní filtry.

TNV 75 9011 dále připomíná, že v případě celokovových střech a fasád mohou být koncentrace kovů velmi vysoké, a to zejména na počátku srážkového odtoku. Jedná se o již zmíněný „první splach“. Jeho velikost, tj. objem vody, který můžeme nazývat prvním splachem, je závislá na velikosti a sklonu odvodňované plochy, typu povrchu odvodňované plochy a intenzity srážky.

Řešením přečištění srážkových vod ze střech rodinných domů, zachycených za účelem zálivky, bude výsledek projektu TA04020432, kterým je užitným vzorem chráněný čistící systém SORBHENDâ. Jeho podstata spočívá ve trojstupňové úpravě srážkové vody. První stupeň mechanicky odděluje „první splach“ z obsluhované střechy od zbytku srážky, která může být dále použita bez úpravy. Smyslem oddělovače je zabránit zbytečnému promývání aktivních částí systému a snižování jejich životnosti. Druhou část tvoří zařízení pro záchyt NEL, které je integrováno do třetí části systému, cílené na záchyt těžkých kovů pomocí speciálního kompozitového sorpčního materiálu. Funkce vyvinutého systému spočívá v řízeném průtoku zpracovávaného prvního splachu přes sypané zrnité kompozitové lože aktivního materiálu. Ten je ukládán do vyjímatelné vložky uložené a fixované na těsnicí liště. Prostor pod vyjímatelnou vložkou slouží k akumulaci případně se vyskytujícího kalu.

Srážkové vody se s výhodou dají zachytit a využít přímo na pozemku, kde tyto vody vznikají. Dle normy TNV 75 9011 je primárním způsobem likvidace srážkových vod jejich vsakování přímo na pozemku. Pokud nejsou podmínky příznivé, je možné vsakování kombinovat s retencí, tedy zadržováním a postupným vsakováním. V případě, že je vsakování vlivem místních podmínek nemožné, pak následuje druhá varianta v podobě regulovaného vypouštění do vod povrchových, tedy vodního toku či dešťové kanalizace.

Při návrhu vsakovacího zařízení je třeba určit velikost retenčního objemu a dobu prázdnění, která musí být kratší než 72 hodin. Podkladem pro návrh je jednak již zmiňovaný koeficient vsaku, dále pak úhrn srážek při určité periodicitě a době trvání srážek, a nakonec velikost jak odvodňované, tak vsakovací plochy. Při návrhu vsakovacího zařízení je třeba myslet na vhodný bezpečnostní přepad vsakovacího zařízení buď na povrch pozemku (neohrozíme-li žádný objekt zaplavením), nebo do jednotné kanalizace.

Nadzemní vsakovací zařízení může být řešeno buďto zatravněným průlehem, nebo povrchovou zatravněnou vsakovacích nádrží. Výhodou je vsakování do půdy přes povrchovou humusovou vrstvu, která umožňuje separaci znečištění.

Podzemní vsakovací zařízení může být koncipováno jako podzemní prostor vyplněný štěrkem s drenážním rozvodným potrubím. Výhodou tohoto systému jsou nízké pořizovací náklady na samotný objekt. Nevýhodou je oproti jiným podzemním objektům nižší životnost a náklady na obnovu v hodnotě pořizovací ceny a také vyšší cena souvisejících zemních prací vzhledem k tomu, že cca 75 % objemu je zaplněno štěrkem a pouze 25 % je využitelných jako čistý retenční objem vsakovacího zařízení.

Dalším typem vsakovacího objektu je vsakovací šachta. Tento objekt je výhodný pro jeho jednoduchost, možnost revize, snadnou obnovu při jeho zanesení a v neposlední řadě kvůli nákladům na pořízení. Podstatným omezením použití tohoto objektu je omezená vsakovací plocha. Nejčastěji na území ČR totiž nejsou vsakovací podmínky natolik příznivé, aby byl tento způsob vsakování, z důvodu malé vsakovací plochy, samostatně použitelný.

Plastové vsakovací bloky jsou moderním způsobem vsakování dešťových vod. Jejich konstrukce je totiž vytvořená tak, aby byl maximálně efektivně využit celý objem vsakovacího objektu, který je v tomto případě volný a jeho kapacita je přibližně rovna jeho objemu. Takto vytvořený objekt je tedy vhodný pro akumulaci i nárazového intenzivního deště a následně postupné zasakování srážkových vod.

Pořizovací náklady jsou pochopitelně vyšší než u štěrkového vsakovacího objektu, nicméně v součtu s nižšími náklady na zemní práce, díky efektivnější velikosti objektu a s přihlédnutím k delší životnosti a bezúdržbovosti systému se tato počáteční investice v průběhu let vrátí.

tags: #vsakovani #navazka #promyvani #znecisteni

Oblíbené příspěvky:

• Cash issuance by the Czech National Bank
• Teplická trolejbusová doprava: Přehled historie
• Životní prostředí a struska
• Nápady pro sklízení zážitků
• O švédské svíci