Vyčerpatelné a obnovitelné zdroje energie: Klíč k udržitelné budoucnosti

Český geograf profesor Libor Krajíček již před padesáti lety rozdělil zdroje na nevyčerpatelné a vyčerpatelné. Ty vyčerpatelné pak dál rozdělil na obnovitelní a neobnovitelné. Profesor Krajíček upozornil, že skutečně nevyčerpatelnými zdroji energie jsou v prvé řadě Slunce a v druhé řadě vnitřní teplo naší planety. Životnost Slunce je totiž odhadována na asi 15 miliard let, a to je v porovnání s délkou existence civilizace vpravdě nekonečno.

Lidé však nejvíce energie prozatím získávají se zdrojů dříve či později vyčerpatelných a prakticky neobnovitelných: uhlí, zemního plynu a ropy. Aby to nebylo jednoduché, stále větší význam mají i zdroje druhotné, především zdánlivě nevyčerpatelný komunální odpad. Proto jsme v časopise zavedli novou rubriku s názvem Energetické zdroje. Zde budou mít šanci všechny druhy energie, obnovitelné i neobnovitelné. Podmínkou je efektivnost, energetická bezpečnost, možnost decentralizace a kladný vliv na udržitelný rozvoj naší planety.

Zdroje energie nejčastěji dělíme z hlediska jejich obnovitelnosti, tedy na zdroje obnovitelné a zdroje neobnovitelné. Mezi obnovitelné zdroje řadíme například energii vodní, sluneční nebo větrnou. Tyto zdroje se vyznačují svojí teoretickou nevyčerpatelností. Naopak mezi neobnovitelné zdroje se typicky řadí ropa, zemní plyn či uhlí. Zásoby těchto zdrojů energie jsou naopak v krátkém horizontu vyčerpatelné.

Obnovitelné zdroje energie

Obnovitelné zdroje energie snižují závislost na dovozu fosilních paliv, jako jsou ropa, uhlí a zemní plyn. Mnoho zemí je závislých na těchto dovozních komoditách, což je činí zranitelnými vůči geopolitickým rizikům a kolísání cen na globálních trzích. Přechod na domácí obnovitelné zdroje energie může zvýšit energetickou bezpečnost a nezávislost jednotlivých států.

Sluneční energie také umožňuje fotosyntézu, neboli produkci rostlinné biomasy a následně i živočišné biomasy. Z biomasy pak můžeme vyrobit teplo, bioplyn nebo biopalivo. Konkrétní biomasa je sice zdroj vyčerpatelný, nicméně snadno obnovitelný. A to platí také o větru a vodě, kteréžto živly rovněž vznikají a působí díky Slunci.

Čtěte také: Nevyčerpatelné obnovitelné zdroje

V celé Evropě pracují speciální výtopny a elektrárny, které jako palivo používají biomasu. Spalují slámu, zbytky po mletí obilí, zbytky ze zpracování dřeva (piliny, štěpky), někdy i cíleně pěstované rostliny. Tato paliva patří mezi OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE. Jsou přírodní, můžeme je snadno vypěstovat a nahradit s nimi uhlí nebo ropu, které sami vyrobit, ani vypěstovat nemůžeme.

Ve zbytkovém komunálním odpadu je kolem 50 % biomasy, která je obnovitelným zdrojem energie. Energie vyrobená v zařízeních na energetické využívání zbytkového komunálního odpadu pochází přibližně z poloviny z obnovitelných zdrojů energie.

I když počáteční náklady na instalaci obnovitelných zdrojů energie mohou být vysoké, provozní náklady jsou často nižší než u tradičních fosilních paliv. V dlouhodobém horizontu mohou obnovitelné zdroje energie vést k výrazným finančním úsporám, zejména pokud vezmeme v úvahu rostoucí ceny fosilních paliv a možnost zdanění emisí uhlíku.

Obnovitelné zdroje energie umožňují decentralizaci výroby energie, což znamená, že elektřina může být vyrobena na místě její spotřeby. Decentralizace umožňuje větší zapojení místních komunit do energetického systému.

Výhody obnovitelných zdrojů:

• Ekologická udržitelnost: Na rozdíl od fosilních paliv, která při spalování uvolňují do ovzduší velké množství skleníkových plynů, jsou obnovitelné zdroje čisté a mají minimální dopad na životní prostředí.
• Snížení závislosti na fosilních palivech: Přechod na domácí obnovitelné zdroje energie může zvýšit energetickou bezpečnost a nezávislost jednotlivých států.
• Vytváření nových pracovních míst: Výstavba, údržba a provoz zařízení na výrobu obnovitelné energie vytváří nová pracovní místa.
• Dlouhodobé finanční úspory: V dlouhodobém horizontu mohou obnovitelné zdroje energie vést k výrazným finančním úsporám.

Neobnovitelné zdroje energie

Uhlí, ropa nebo zemní plyn jsou tedy NEOBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE. Neobnovitelný zdroj energie je jednoduše ten, který jednou vyčerpáme.

Čtěte také: Zdroje energie

Uhlí - patří mezi nejvyužívanější zdroje energie v ČR. Hnědé uhlí se spaluje třeba v elektrárně Prunéřov nebo Tušimice. Černé uhlí je důležité pro elektrárnu v Dětmarovicích. V roce 2022 se uhlí podílelo na výrobě elektřiny přibližně 44 %. Spalování uhlí - ač je u nás v energetice na prvním místě - je však největším zdrojem emisí CO2.

Jádro - je dalším stěžejním neobnovitelným zdrojem energie. U nás je důležité hlavně pro elektrárnu Dukovany a Temelín. V roce 2022 tvořilo jádro zhruba 37 % veškeré vyrobené elektřiny.

Zemní plyn - má v českém energetickém mixu stále významnou roli, i když ho musíme dovážet. Používá se jak v teplárenství, tak při výrobě elektřiny v paroplynových elektrárnách, jako je třeba ta v Počeradech. V roce 2022 tvořil zemní plyn asi 6 % z celkové výroby elektřiny. Má sice nižší emise CO2 ve srovnání s uhlím, ale i tak se snažíme postupně snižovat závislost na něm.

Oba typy zdrojů mají své výhody a nevýhody. Například spalováním fosilních paliv vzniká množství CO2 a dalších emisí. Výhodou je naopak poměrně jednoduché skladování. Některé zdroje obnovitelné energie jsou naopak kritizovány pro neúměrné zásahy do krajiny a tedy i do přírodních ekosystémů. Stejně tak je problematická jejich nestabilita.

Dopady vyčerpání neobnovitelných zdrojů

Vyčerpání nebo omezení přístupu k neobnovitelným zdrojům by zasáhlo prakticky každou oblast našeho života. V současnosti by náhlý kolaps fosilních energetických zdrojů nejvíce zasáhl dopravu, jež stále platí za odvětví mimořádně závislé na ropných produktech (od pohonných látek, přes maziva, po plasty).

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

Nejvíce zasaženo bude odvětví těžby fosilních paliv a navazujícího obchodu. Dopravu, bydlení i průmyslovou výrobu. Fosilní zdroje energie jsou dnes stále všudypřítomné, a to i navzdory obrovskému vzestupu těch obnovitelných.

Energetika v České republice

Energetika v Česku je odjakživa ovlivněna dostupností zdrojů. A jde jak o obnovitelné, tak neobnovitelné zdroje energie. Za poslední desetiletí jsme ale prošli řadou změn, které mají za cíl snížit závislost na fosilních palivech a podporovat rozvoj obnovitelných zdrojů. Neobnovitelné zdroje jsou u nás stále dominantní, podíl těch obnovitelných ale postupně roste.

Zdroje energie v ČR sice stále stojí na neobnovitelných zdrojích, jako je uhlí a jádro, ale obnovitelné zdroje energie se postupně stále víc prosazují. Díky modernizačním programům, dotacím a evropským iniciativám dochází k růstu podílu sluneční, vodní i větrné energie, přičemž biomasa a bioplyn jsou pořád zásadními složkami českého energetického mixu.

Změna klimatu se děje, a tak i u nás pracujeme na tom, abychom snížili její dopady. Jednou z cest je právě snížení závislosti na fosilních palivech. Zavádíme proto různá opatření k podpoře obnovitelných zdrojů energie.

Podpora fotovoltaiky a větrné energie: Fondy a dotace pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie podporují nové instalace fotovoltaických panelů a větrných elektráren.

Uhelný phase-out: Postupný odklon od uhlí, tzv. phase-out, je zásadní krok na cestě k čistější energii.

tags: #vycerpatelne #a #obnovitelne #zdroje

Oblíbené příspěvky:

• Vysvětlení polární záře
• Zpětná klapka odpadního potrubí: Instalace krok za krokem
• Odpadkové kontejnery: Rozměry a poplatky
• Studium aplikované ekologie v Praze
• Složení ekologických prostředků