Archeologické vykopávky: Odhalování historie v České republice

27.03.2026

Archeologické vykopávky jsou klíčové pro odhalování historie a života našich předků. V České republice probíhá řada výzkumů, které přinášejí cenné poznatky o osídlení a kultuře v různých obdobích.

Výzkumy v Praze

Praha-Vysočany

V letech 2019 a 2020 provedla společnost Archeo Pro zjišťovací a následný předstihový výzkum v souvislosti se stavbou bytového domu v Praze-Vysočanech v ulicích Ocelářské a Piskáčkových. Celkem se podařilo zachytit 198 archeologických objektů, převážně obtížně datovatelných sloupových jam a jamek.

Přesto umožňují datovat osídlení zkoumané plochy do několika časových horizontů. Nejstarším z nich je období neolitu. Dalším horizontem osídlení je nejspíše období mladšího eneolitu. Nejvíce movitých nálezů a také několik jam a žlábek náleží mladší době železné. V nepočetném souboru laténské keramiky se objevily zlomky hrncovitých i mísovitých tvarů.

Neobvyklá je přítomnost železné svorky v reparačním otvoru nádoby. Z provrtaného střepu nádoby byl vyroben kolečkovitý přeslen či závažíčko. Ve vrstvě IV byly nalezeny drobné zlomky dvou skleněných náramků z modrého průsvitného skla.

Polní orbou byla ovlivněna jedna vrchní vrstva, ze které byly vyzvednuty rozvlečené zlomky světlé oxidačně vypálené nádoby se čtyřmi malovanými vodorovnými červenými liniemi ve vrchní části z období vrcholného středověku. Z téže či mladší vrstvy dále pochází několik zlomků keramiky z období novověku až 19.

Čtěte také: Hortenzie řapíkatá - tipy pro pěstování

Praha-Čakovice

V roce 2019 jsme provedli terénní část předstihového výzkumu v nové Schollově ulici v Praze-Čakovicích, a to ve spolupráci se společností ZIP, o. p. s., jež zkoumala větší, severní část plochy ohrožené zástavbou (v ulicích Schollově a Sophie Schollové). Podle movitých nálezů z výplní objektů lze stanovit tři hlavní, jisté horizonty osídlení této polohy.

Kromě zlomků keramických nádob byly z laténských kontextů získány také kusy kamenné industrie (drtidel, brousků, otloukačů), železářské strusky, mazanice, a to včetně kusů s hladkými stěnami a otisky proutí i větších kusů dřeva, a kovové industrie, kterou zastupuje bronzový náramek z jednoduchého drátu kruhového průřezu, fragment spony - jehla s vinutím, železná skoba s očkem či závlačka a zkorodovaný železný předmět, který by snad mohl představovat záponu (?).

Většina sloupových jam, které však ve svých výplních postrádaly chronologicky citlivý materiál či movité nálezy vůbec, patrně souvisí s laténskou sídlištní komponentou. Laténská vesnice, z níž byl ovšem odkryt pouze výsek, zde existovala patrně ve stupních LT C1 a LT C2-D1, tedy od druhé poloviny 3. století do 2. či 1. století př.

Na podlaze jsou stopy propálení po ohništi či pícce. Z výplně pochází mj. Tyto domy mají klasickou dispozici s dvojicí sloupových jam ve štítových stranách.

Praha-Libeň

Zajímavá zjištění přinesl zjišťovací a předstihový záchranný archeologický výzkum provedený v Praze-Libni v ulici Čertův vršek v letech 2018-2020. Nejstarším horizontem lidských aktivit je ve zkoumané strategické poloze na úzkém hřbetu vybíhajícím z Prosecké plošiny směrem k západu (Čertově vršku) doba kamenná, jak o tom svědčí nálezy štípané industrie v druhotných polohách.

Čtěte také: Ne každé opuštění je přestupek

Výraznou archeologickou komponentu zde představuje zaniklá novověká vinice, reprezentovaná množstvím paralelně po vrstevnici vedoucích žlabovitých objektů („rigolů“) a jam, na jejichž dna a do výplní byla v souladu s dobovou praxí často přidávána jílovitá břidlice. Jeden z rigolů se odlišoval přítomností množství opukových kamenů užitých namísto jílovité břidlice.

Vinařské činnosti tak pomáhají rámcově ukotvit do horizontů 16.-17. století, 17.-18. století, eventuálně do 18. až první poloviny 19. století. Po archeologické stránce jde o cenné doklady viničního hospodaření, které vzhledem ke své nenápadnosti unikaly pozornosti.

V západní části zkoumaného prostoru byl při budování libeňského vodovodu v letech 1884-1885 vystavěn vodojem Na Stráži. Ke zrušení vodojemu došlo někdy v době okolo poloviny 20. Ve 20. století byl prostor využíván jako rekreační, zahrádkářský a částečně údajně i jako cvičiště pro myslivecké psy.

Z méně obvyklých movitých nálezů lze z odpadních jam a povrchových vrstev zmínit např. hlavu keramického polychromovaného trpaslíka, rozbité láhve od vína (drážďanský vermut nebo červené víno Porthos ze Starého Plzence), hliníkovou lžíci s emblémem Luftwaffe (orlice s hákovým křížem) nebo o něco starší hliněné hlavičky kavárenských dýmek ze závěru 19. století či první poloviny 20.

V celé ploše stavby se vyskytovaly zahloubené objekty obdélných, čtvercových, oválných, kruhových, lineárních i nepravidelných objektů různých velikostí a orientací vůči světovým stranám a v jejich výplních se nacházely jílovité břidlice, jíl, hlinitý písek, někdy jen písek. Tyto jámy se často navzájem porušovaly, což svědčí o jejich nesoučasnosti.

Čtěte také: Český Těšín: Dopravní uzel

Šlo totiž o jámy a rýhy („rigoly“), které vznikaly při běžných viničních pracích, a to dvěma způsoby. V prvním šlo o výsadbu řízků révy vinné a druhý případ souvisí s kladením rozvodů, kdy se do země sehnula nadzemní část starých keřů a nechal se vyčnívat jen plodonosný čípek.

Kromě jam a příkopů pro révu zde byla také zachycen zaniklý dlážděný suterén hospodářské budovy snad z 18. až první poloviny 19. století, opukovou dlažbu lehké stavby (přístřešku) z 19.-20. století a jámy, které mohly sloužit snad k těžbě písku, některé možná pro zasazení stromů.

Praha-Modřany

V místech začínající bytové výstavby odkryli pracovníci obecně prospěšné společnosti Archeo Pro pozůstatky prehistorického osídlení, po kterém se dochovaly více než dvě stovky někdejších jam. Nejvíce těchto objektů patřilo dřevěným nadzemním sloupovým domům, případně i jiným konstrukcím (přístřeškům, ohradám), některé jámy sloužily pro dlouhodobější uskladnění obilí, jiné snad i jako malé polozemnice či sklípky.

Výjimečným nálezem je bronzový poklad - depot šesti litých náramků s rytou ornamentální výzdobou, které byly uloženy pohromadě v malé jamce. Datování náramků lze klást přibližně někam do doby přelomu 14. a 13. století před Kristem.

V právě zkoumaném místě zřejmě žili lidé i v době římské. Nalezená spona ze slitiny mědi sloužila ve 3. Uvedené poznatky je zatím nutno brát jako předběžné.

Karlín

Pokračování výzkumu v prostoru zrušených hřbitovů poblíž Invalidovny zapříčinily další stavební zásahy do hřbitovních terénů související s výstavbou administrativního centra čp. 691 „Butterfly Karlín“ v letech 2016 a 2017. V místech pro akumulační nádrž v západním sousedství nové budovy byly plošně odkryty a dokumentovány hroby náležející luteránskému hřbitovu, zřízenému v roce 1784 při starším pohřebišti pro invalidy a vojáky (založeném v roce 1753).

Ve 47 hrobech byly zaznamenány kosterní pozůstatky 52 jedinců, uložených obvykle v natažené poloze na zádech s hlavou k západu. Hroby byly uspořádány do tří řad v několika úrovních. Individuální pohřby se nacházely zpravidla v dřevěných rakvích, z nichž některé byly doplněny o kovová držadla či ozdobné aplikace; dřevo bylo v některých případech lakováno či barveno.

Z předmětů osobní výbavy převažovaly součásti oděvu a vyskytly se také devocionálie (předměty osobní zbožnosti), zejména kříže z kovu a dřeva.

Další opukovou zeď, zachycenou na jihozápadním okraji stavební jámy, lze ztotožnit s rozhraním luteránské sekce od hřbitova vymezeného po rozšíření pohřebního komplexu roku 1801 důstojnictvu. Další hroby, a to i dva masové, byly dokumentovány v řezech výkopu pro kanalizační přípojku v Pernerově ulici severozápadně od nové budovy. Mocnost hřbitovních terénů zde dosáhla dvou metrů.

Další lokality v České republice

Veleslavín

Pleistocenní podklad tvořily jílovité svahoviny, na kterých se během holocénu vytvořila jílovitohlinitá půda v severovýchodních sondách se dochovala včetně vrchního světlejšího degradovaného, vyluhovaného horizontu s menším obsahem humusu a dostaly se do ní zavlečením drobné omleté zlomky z doby bronzové, případně možná i z dalších období pravěku.

V síti sond na západní straně stavební plochy se holocenní půda dochovala jen částečně a bez degradovaného horizontu. Do půdy se dostala keramika z doby bronzové, z doby přechodu raného a vrcholného středověku, z vrcholného středověku a novověku i dva kusy pravěké štípané industrie.

Z uvedené situace odrážející krajinné změny usuzujeme, že v mladší a pozdní době bronzové (1300-800 př. Kr.) býval tento prostor zbavován vegetace. Zřejmě byl obděláván jako pole přílohový systémem hospodaření.

Industriální minulost prostoru je spojena především s továrnou na cukrovinky Standard bratří Františka a Rudolfa Kroupových, založené v roce 1903. Menší, západní část zkoumané plochy patřila k Dietzově továrně na dlaždice a ohnivzdorné šamotové zboží (1890-1949), původně založenou Mathildou Pulkrábkovou v roce 1882.

Pražský okruh

V trase budoucího nového úseku Pražského okruhu na východ od metropole lze očekávat nálezy z různých období - od pravěku do vrcholného středověku, vysvětluje archeolog Jan Mařík.

Aktuálně probíhá skrývka ornice. V této části, kde neočekáváme větší intenzitu nálezů, se odehrává takzvané rýhování, kdy si jednotlivými rýhami ověříme, že nás - respektive stavbu - skutečně archeologické nálezy nepřekvapí a nezdrží.

Valašské Meziříčí

Rekonstrukce místního náměstí a jeho archeologický výzkum. Poslední tato akce proběhla mezi 18. a 23. listopadem letošního roku před domem „U Dvořáků“, kde se podařilo odkrýt částečně porušený suterén dvouprostorového domu, který předběžně datujeme do závěru 13. a průběhu první poloviny 14. století.

Po nezbytné dokumentaci objektu a vyjmutí všech movitých nálezů byl tento objekt prozkoumán, zasypán a zhutněn, takže dnes se už na místě ojedinělé archeologické památky nachází nový podklad silnice.

Po shromáždění všech analýz sledovaných artefaktů a dokumentace nemovitých objektů se zpracuje nálezová správa coby prvotní výstup archeologického výzkumu a její zhotovení je povinné ze zákona.

Troubsko

Příznivé přírodní podmínky kotliny odedávna lákaly lidské pospolitosti k usazení, což dokládají hojné archeologické nálezy. Doklady osídlení téměř ze všech období pravěku jednoznačně přiřazují troubský katastr do staré sídelní oblasti, na rozdíl od vrchovin trvale osídlených až ve středověku.

Nálezy:

Starší doba kamenná - různé kamenné nástroje jako klínovitý nůž, hroty, úštěp, čepelka, dále pak mamutí kosti.
Mladší doba kamenná - keramika, kamenné nástroje jako sekery, klíny.
Doba bronzová - terčovité puklice, hřivna, nákrčník, náramky, jehlice, dále několik hrobů.
Doba železná -velmi rozsáhlá sídliště, zahloubené objekty hospodářského i obytného charakteru, žárový hrob, ostatky lidí, loďkovité spona,…

Osada z doby železné se prostorově prolínala s vesnicí kterou o něco později vybudovali příslušníci prvního historicky známého národa na našem území a to Keltové.

Za nynější hřbitovní zdí bylo v roce 1946 objeveno 23 hrobů. Pohřební obyčej byl již silně ovlivněn křesťanstvím, u žen se často vyskytl tehdejší běžný šperk esovité náušnice - bronzové, nebo plátované stříbrem. Pohřebiště pravděpodobně předcházelo vzniku hřbitova u původního farního kostela.

Legislativa a postup při nálezech

Má-li se provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum.

Oznámení o stavebním nebo jiném záměru, při němž mohou být ohroženy archeologické nálezy, doporučujeme podat i v případech, kdy si nejste zcela jisti, zda se území s archeologickými nálezy nacházíte. Doporučujeme však podat toto oznámení nejméně, co nejdříve (alespoň 2-3 týdny před zahájením prací).

Co dělat při nálezu

Nechte nález tak, jak jste ho našli, a zakryjte ho, aby ho nepoškodilo počasí nebo aby ho někdo nevzal.
Rozhodně nepokračujte v kopání.
Hned zavolejte archeology z nejbližšího muzea či Archeologického ústavu Akademie věd.