Podzemní kontejnery na odpad: Čistší a estetičtější města

Všímáte si, že se česká města proměňují? Nebo alespoň jejich části? Jsou čistější, upravenější a postupně z nich mizí i popelnice, kolem nichž se tak často povalovaly odpadky. Je to proto, že přibývají podzemní kontejnery. Jak fungují a jaké jsou jejich výhody?

Trend podzemních kontejnerů v České republice

Stále více tuzemských měst instaluje především ve svých centrech nebo vybraných zónách kontejnery na tříděný odpad. Ruku na srdce, odpadkový koš také nemáte vystavený na piedestalu ve své domácnosti, že? A na podobné myšlence vlastně fungují i podzemní kontejnery - ať zůstane skryté to, co nemusí být vidět. Veřejný prostor lze přece využít k jiným účelům než pro kontejnery.

Trend podzemních kontejnerů naštěstí dorazil před několika lety i do České republiky a ve většině větších měst je už můžete místy zahlédnout. Příkladem jsou Litoměřice, které mají podzemní úložiště odpadu už od roku 2013. Podzemní kontejnery najdete také v Kutné Hoře, kde byly instalovány během rekonstrukce historického centra.

Jak fungují podzemní kontejnery?

Jejich princip je jednoduchý - na povrchu nejsou příliš objemné, vykukuje jim v podstatě jen jakési hrdlo podobné odpadkovému koši. Rozprostírají se ale pod povrchem. Fungují na principu uložení velkoobjemových nádob / zásobníků na tříděný odpad pod povrch. Plnění se provádí pomocí šachty, která se nachází nad povrchem chodníku či ulice.

K dispozici je polopodzemní řešení, kdy je větší část nádoby viditelná nebo podzemní řešení, kdy se nad povrchem nachází pouze vhozová šachta. Podzemní část kontejneru je uložena ve čtvercové sklolaminátové šachtě. Pohledové, resp. estetické části podzemního kontejneru představuje sloupek s vhazovacím otvorem pro odpad a dále horní podlaha, tedy pochozí plocha.

Čtěte také: Nevýhody podzemních kontejnerů na tříděný odpad

Výhody a nevýhody podzemních kontejnerů

Jedná se o nejefektivnější řešení sběru odpadu jak z pohledu estetiky, tak i provozu. Takové řešení chrání odpad před zpětným vybíráním, uchovává zápach uvnitř nádoby a poskytuje vysokou odolnost proti vandalismu.

Hlavní výhody podzemních kontejnerů:

• Šetří místo. Ač nahoře vypadají jako malý odpadkový koš, jejich objem pod povrchem bývá trojnásobný.
• Zlepšují estetiku okolí. Kolem se zpravidla nepovalují rozházené odpadky.
• V létě na kolemjdoucí neútočí nepříjemný zápach.
• Není nutné je tak často vyvážet, a to jak kvůli objemu, tak s ohledem na nižší teploty v podzemí.
• Polopodzemní a podzemní kontejnery vyžadují až o 90 % nižší frekvenci vyprazdňování, než je nutné u nadzemních nádob a kontejnerů. Nižší frekvence vyprazdňování vede k nižší spotřebě paliv a nižší produkci emisí. Nižší četnost vyprazdňování s sebou také přináší méně návštěv pracovníků.
• Instalací se podaří lépe využít prostor sběrného místa a současně zvýšit jeho estetický vzhled a čistotu.

Nevýhody podzemních kontejnerů:

• Jsou dražší než běžné nadzemní popelnice. Zatímco klasický kontejner vyjde na 10 tisíc korun, ten podzemní stojí statisíce.
• U některých typů sběrných nádob malý vhozový otvor, který může některé občany přimět k odložení odpadu vedle těchto kontejnerů.

Druhy podzemních a polopodzemních kontejnerů

V současné době se u nás můžeme setkat s několika řešeními. Základní dělení je na podzemní a polopodzemní kontejnery. Pod zemí se nachází sběrná nádoba v tzv. silu (otvor v zemi). I zde se ale kontejnery ještě drobně liší, a to podle specifikací jednotlivých výrobců.

• Vhozové šachty: ční cca do 1 metru nad terén.
• Nádoby na odpad: mohou být vyrobeny z různých materiálů - třeba ze sklolaminátu nebo z plechu, který může mít protipožární povrchovou úpravu.
• Systém výsypu: v principu se jedná o nádoby se spodním výsypem, obdobně jako „menší zvony“ běžně umístěné v ulicích. Lze tedy říci, že se jedná o „zvon zakopaný do země“.

U nás je možné se setkat i s řešením, kdy je kontejner spojen s pochozí částí a vhozovým sloupkem. Při jeho výsypu se pak vyzvedne společně vhozová šachta, pochozí plošina i samotná nádoba.

Setkat se můžeme i se systémem, kdy je podzemní kontejner rozdělen na dvě části. První je pochozí plošina s vhazovací šachtou, druhý sběrná nádoba na odpad. Při vývozu dojde k odklopení pochozí plošiny s šachtou, přičemž ven se vytahuje jen odpadní nádoba.

Podzemní kontejnery, kdy nad zemí zůstávají jen sloupky s vhozovými otvory, jsou často instalovány v historických částech obcí a měst.

Čtěte také: Výhody podzemních kontejnerů

Polopodzemní (částečně zapuštěné) kontejnery

Tyto typy kontejnerů mají sběrné nádoby částečně zapuštěné do země, cca 1 metr nádob s vhozovým otvorem zůstává nad povrchem terénu.

V tomto případě se kromě pevných nádob můžeme setkat s konstrukčním řešením, kdy je pod vhozovým otvorem umístěn pevný velkokapacitní textilní vak nejčastěji o objemu 3 nebo 5 m3, ve druhém případě se jedná o maximální objem.

Technické aspekty a provoz

Velkým přínosem je také snadné vyprazdňování odpadu. K vyprázdnění podzemního zásobníku je zapotřebí běžné svozové vozidlo s hydraulickou rukou s dostatečným prostorem pro uskladnění vysypávaného odpadu. Kontejner je v horní části opatřen hákem, za který se zajistí hák na hydraulické ruce vozu. Po zajištění je kryt kontejneru spolu se zásobníkem vyzdvihnut do výšky a přemístěn nad ložný prostor vozu kam bude odpad vysypán.

Obsah vaku se do sběrného vozu vyprázdní pomocí zamykacího mechanismu na dně vaku nebo kontejneru. Po vyprázdnění je vak nebo kontejner spuštěn zpět do kontejneru.

Jak zcela zapuštěné, tak částečně zapuštěné kontejnery jsou opatřeny speciálními mechanickými systémy - např. k ovládání výsypu.

Čtěte také: Informace o materiálech odpadkových košů

Jedná se o konstrukce sloužící k manipulaci s nádobami, kdy se k uchycení nádob používají oka či háky. Díky nim lze nádoby vyzvednout a vytříděný odpad vysypat do svozových aut.

V České republice se používá nejčastěji dvouoký úchyt, v případě „duálních“ podzemních kontejnerů, které slouží k dvousložkovému sběru odpadu (např. čiré a barevné sklo), se pak používá tříoký systém.

Kontejnery mají ještě speciální řešení k zabezpečení proti pádu do sila, ke kterému by mohlo dojít při výsypu vytříděného odpadu. Jde o různé bezpečnostní podlahy, klapky nebo „ohrádky“.

Pro obsluhu těchto kontejnerů se používají speciální svozové automobily s tzv.

Příklady z českých měst

Podzemní kontejnery jsou již delší dobu používány v mnoha městech České republiky. Od roku 2006 je provozují v Brně. Nádoby byly instalovány i v Praze, Táboře, Českém Krumlově, Písku, Strakonicích, Uničově či Olomouci.

Olomouc

„Ve městě Olomouci zajišťujeme vývoz z podzemních kontejnerů u tříděného odpadu na čtyřech stanovištích. Každé je osazeno po jednom kontejneru na papír, plast a sklo s celkovým součtem 12 ks. Podzemní kontejnery v Olomouci mají objem 3000 l, pouze na posledním vybudovaném stanovišti na ulici Tylova jsou kontejnery pro plast a papír s objemem 5000 l, sklo zůstalo 3000 l, kvůli hmotnosti,“ představuje systém podzemních nádob v Olomouci Jiří Fryc, ředitel Technických služeb města Olomouce.

Olomouc tak přistoupila ke konceptu podzemních kontejnerů, protože charakter MPR neumožňoval použití běžných kontejnerových stání jako jinde ve městě.

„I v centru musí mít občané možnost třídit odpad. Podzemní kontejnery jsou konstruovány tak, že celý objem je zapuštěn v zemi a na povrchu je pouze šachta s vhozem. Díky tomu tolik „nehyzdí“ okolí a konkrétně v Olomouci to byla jediná možnost, jak zřídit v památkové rezervaci veřejné stanoviště na tříděný odpad,“ upozorňuje Jiří Fryc.

Znojmo

Znojmo má celkem 11 podzemních kontejnerů, z toho 4 na směsný komunální odpad, 7 nádob na separovaný odpad. „Kontejnery na směsný odpad fungují na čipovou kartu - vhoz kontejneru se otevře po jejím přiložení, občan se nemusí starat o popelnice,“ říká k provozu Petra Maršounová z Městského úřadu Znojmo.

První kontejnery se instalovaly v roce 2009 na Horní náměstí. „Největší výhodou tohoto systému jak pro občany, tak pro město je absence nádob na odpady - pro občany odpadá starost o nádobu - přemisťování v den svozu, pro město je výhoda v tom, že nádoby v den svozu nepřekáží na chodnících a nehyzdí historické centrum. Při svozu je navíc vysypán pouze jeden velký kontejner a ne množství menších nádob,“ uvádí Petra Maršounová.

Kladno

Na Kladně bylo vybudováno 32 hnízd, kdy hnízdo tvoří kontejner na papír, plast, sklo a směsný komunální odpad. Jedná se o ocelové kontejnery o obsahu 5 m³ (pro papír, plast a směsný komunální odpad) a 3 m³ (na sklo).

„Výhody podzemních kontejnerů spočívají v jejich větším objemu. Okolí je udržováno bez zápachu a malé otvory chrání před vniknutím osob či zvěře, takže nedojde k jejich nežádoucímu odsunutí či převrhnutí. V případě správného užívání je hlavní devízou estetika,“ říká Lucie Steinerová, tisková mluvčí Magistrátu města Kladna.

Cheb

V Chebu mají 52 podzemních kontejnerů. „Jsme spokojeni,“ říká Martin Dvořák z Městského úřadu Cheb, „Díky velikosti jsou nutné méně časté vývozy. Do nádob se nedostanou bezdomovci a je pořádek. Jen velikost vhazovacích šachet hlavně papír je limitující.“

Brno

„SAKO Brno obstarává vývoz podzemních kontejnerů na stále přibývajícím počtu stanovišť již řadu let, manipulace s kontejnery není problém, naši pracovníci si umí s tímto typem kontejneru poradit,“ uvádí Filip Leder, předseda představenstva společnosti SAKO Brno.

Díky zapuštění větší části odpadové nádoby pod zemí je okolí kontejneru čisté. Viditelná je pouze menší část nádoby, což znamená menší prostorové nároky na ulici a jejich lepší vzhled. Kontejnery zachytí shora padající odpadky, které zůstávají skryté. Z toho důvodu jsou podzemní kontejnery vhodné do historických částí města či frekventovaných lokalit.

Co je třeba zvážit před pořízením podzemních kontejnerů?

V současné době mohou obce na pořízení podzemních a polopodzemních kontejnerů čerpat dotace, které pokryjí pořizovací náklady. I tak je ale vhodné tuto investici dobře zvážit a zhodnotit všechny faktory.

Například by obec měla ověřit, zda disponuje svozová společnost zajišťující svoz odpadu na jejím území potřebnou svozovou technikou. Kolik bude jeden takový svoz stát? Jak často bude svoz potřeba?

Pokud má obec jedno stání podzemních kontejnerů a několik dalších je osazeno klasickými nadzemními kontejnery s horním výsypem, opět může dojít k nemalému navýšení ceny za svoz odpadu, protože bude potřeba rozdílná svozová technika.

Nezanedbatelnou roli může mít také umístění kontejnerů nebo „zvyklosti“ v třídění v dané obci. Jiný druh odpadu třídí obyvatelé, příp. turisté, v centrech velkých měst, jiný druh odpadu budou třídit lidé na sídlišti.

Stává se, že města pořídí jen jedno či dvě stanoviště s podzemními kontejnery. Pokud město jinak disponuje pouze kontejnery s horním výsypem, může pak být obsluha podzemních kontejnerů drahá a neefektivní. K zajištění provozu se používají převážně velká, třínápravová vozidla.

Zajímavosti

V České republice je v současné době rozmístěno více než 2 990 podzemních nebo polopodzemních kontejnerů.

Jeden kontejner o objemu 5 m3 odpovídá 10 povrchovým kontejnerům o objemu 600 l.

Je možné řešení tzv. chytrých kontejnerů, které jsou osazeny ultrazvukovými čidly. Tato zařízení umožňují sledovat míru zaplnění sběrných nádob. Získaná data se využívají k efektivnějšímu svozu odpadu. Nedochází tak k přeplňování kontejnerů a případnému ukládání odpadu mimo nádoby.

tags: #podzemní #kontejnery #na #odpad

Oblíbené příspěvky:

• Projekty pro životní prostředí na UK
• Správný odpadkový koš: Průvodce
• Informace o výrobcích venkovních dřevěných odpadkových košů
• Charakteristika města Nový Bor
• Dokument o plastu