Cílem projektu realizovaného v Jaroměři je zavést systém, který zpřesní údaje o množství sebraných odpadů na jednotlivých stanovištích tříděného sběru a komunálního odpadu. Ze získaných dat bude možné vyhodnotit, jakým způsobem jsou stanoviště nádob využívána, zda nedochází k přeplňování nádob (nedostatečná kapacita), nebo zda naopak nedochází k výsypům poloprázdných nádob (předimenzovaná kapacita). Data budou vyhodnocována průběžně tak, aby bylo možné stanovit režim obsluhy nádob v závislosti na místních podmínkách a okolních vlivech (pitná sezona, topná sezona). Na základě těchto údajů pak bude možné upravit počet nádob, případně četnost svozů tak, aby vyprazdňování nádob bylo efektivní.
Přesnou evidenci množství svezených odpadů zajišťuje systém vážení nakladače svozového vozidla. Protože toto řešení je technicky náročné a nákladné, rozhodli jsme se najít alternativní řešení problému kvantitativního stanovení množství odpadu ve vysypávané nádobě. Při úvahách jsme vycházeli z možnosti stanovení váhy odpadu na základě sypné objemové hmotnosti. Sypná objemová hmotnost může být vyjádřena poměrem váhy odpadu k jeho objemu. Při stanovení sypné objemové hmotnosti jsme vycházeli z údajů společnosti EKO-KOM, která stejné jednotky používá při výpočtu odměn, a z výsledků průzkumu skladby komunálního odpadu a tříděného sběru realizovaného v roce 2006.
Oproti vážení prostřednictvím nakladače svozového vozidla tímto způsobem nelze získat přesnou váhu sebraného odpadu. Výpočet váhy odpadu na základě sypné objemové hmotnosti je však o mnoho přesnější než rozpočet celkového množství sebraného odpadu v poměru k počtu vysypaných nádob. Navíc toto řešení není závislé na používané technice a způsobu výsypu nádob.
Při návrhu technického řešení byly zvažovány dvě varianty:
Protože město Jaroměř tvoří ucelenou svozovou oblast s přesně stanoveným počtem sběrných míst a nádob, rozhodli jsme se realizovat druhou variantu řešení, která je levnější a v důsledku plně splňuje požadavky města na optimalizaci svozu odpadů, omezení nežádoucích jevů při sběru odpadů a efektivní využití finančních prostředků placených za službu svozu odpadů.
Čtěte také: Význam koeficientu ekologické stability
Od projektu neočekáváme finanční úspory. Největším přínosem bude zmapování problémů a problémových míst ve městě, progresivní nastavení svozu nádob, přesná evidence času svozu a jeho kvality. To nám umožní zahušťovat a rozšiřovat sběrnou síť na základě objektivních poznatků a předejít stížnostem ze strany občanů. Přesná evidence svozu nám umožní kontrolu plnění svozové firmy a dodržování stanovených podmínek svozu. Zároveň budeme mít podklady pro případné reklamace a sankce za neplnění povinností. Společně s označením sběrových nádob získáme pravidelné údaje o jejich stavu a rozmístění.
V případě, že bude systém rozšířen také na nádoby podnikatelských subjektů, získáme přehled o tom, zda přistavený objem nádob a jejich obsluha odpovídá produkci odpadů, kterou nám podnikatelé deklarují, a zda v tomto směru nedochází ke zneužívání systému města. V případě občanů, zejména v rodinné zástavbě, pak bude možné vyhodnotit, jak občané nakládají se svými odpady a nakolik jsou hospodární.
Město má obecně závaznou vyhláškou stanoven poplatek za nakládání s komunálním odpadem ve výši 350 Kč za občana na rok. V oblasti nakládání s odpady město využívá služeb jediného smluvního partnera. Sběr komunálních odpadů a tříděný sběr je realizován prostřednictvím nádob a kontejnerů (nádobový způsob sběru).
V porovnání s rokem 2003 se ve městě čtyřikrát zvýšil počet nádob na tříděný sběr a vzniklo 65 nových stanovišť nádob na sběr odpadů. V současné době město disponuje 275 nádobami na tříděný sběr, což představuje kapacitu 900 litrů obslouženého objemu na obyvatele a rok. Oproti tomu obsloužený objem nádob na komunální odpad činí zhruba 700 litrů na obyvatele a rok, což je necelých 45% celkového obslouženého objemu nádob na sběr komunálního odpadu a tříděného sběru.
Město Plzeň zveřejnilo tabulku, jaké velikosti nádob na odpad mají zvolit majitelé bytových domů nebo společenství vlastníků jednotek (SVJ) podle počtu bytů a jak častý svoz odpadu objednat. Je v ní například uvedeno, že dům s 15 až 20 byty by měl mít k dispozici nádobu či nádoby o celkové kapacitě 1100 až 1320 litrů na týden. Dům s 99 až 110 byty by měl mít k dispozici nádoby o celkovém objemu 7040 až 7700 litrů na týden, což například představuje dvě nádoby o 1100 litrech a dvě nádoby 660 litrů s četností svozu dvakrát týdně. Lze zvolit i jiné kombinace velikosti nádob i četnosti svozu.
Čtěte také: Objem nádob a třídění odpadu
Na českých ulicích a dvorech se setkáte nejčastěji s plastovou popelnicí o objemu 120 litrů nebo 240 litrů. A možná se vám občas poštěstí vidět klasickou pozinkovanou popelnici 110 litrů. Jaká je ale pro vás ta pravá? Už při pořizování popelnice zvažte několik faktorů, které vám mohou vybírání usnadnit. Tím hlavním je počet členů v domácnosti. A nejen ten aktuální, ale i ten v blízké budoucnosti. Dalším důležitým ukazatelem je četnost vývozů popelnic ve vaší ulici.
Váháte mezi dvěma různě velkými popelnicemi pro svou domácnost? Velikost můžete zvážit také podle toho, jak moc třídíte odpad. Pokud jste si oblíbili myšlenku třídění a často podnikáte vycházku k barevným kontejnerům na tříděný odpad, vyhodíte pak o poznání méně odpadu. Kromě toho můžete přihlédnout k tomu, jak často doma býváte. Kdo totiž doma skoro není, ten nemá co vyhazovat. Zvláště, pokud jste si oblíbili jezení mimo domov.
I v případě svozu odpadu pro bytový dům můžete využít několik popelnic. Vhodnější a často také výhodnější se zdají být ale kontejnery 1100 litrů, které přistavíte na dvůr nebo před bytový dům. Nepořizujte ale kontejner na odpad bez rozmyslu. Je důležité, abyste se k němu dostali jak vy, tak především popeláři.
Každý z nás ročně vyprodukuje okolo 317 kilogramů odpadu. Tak hovoří výzkum Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. 15 % z tohoto množství vytřídíme, zbytek ale končí na komunálních skládkách. Při volbě objemu nádoby lze vyjít např. ze statistických údajů. Vytvoří-li každý z nás ročně 317 kg odpadků, jde asi o 0,87 kg denně. 4členná domácnost pak týdně vyprodukuje okolo 24 kilogramů smetí a kuchyňských zbytků.
Jeho množství lze významně zredukovat tříděním. Nešetříme tím jen životní prostředí, ale i rodinný rozpočet; čím méně odpadu zbyde, tím menší popelnice či kontejner je potřeba. A tím více ušetříte nejen za nákup odpadové nádoby, ale i za vyvážku. Při výběru nádoby vezměte kromě objemu vytvořeného odpadu v potaz také frekvenci svozu. Zatímco ve velkých městech je běžné vyvážení dvakrát v týdnu, menší obce zajišťují svoz často jen jednou za 7 dní.
Čtěte také: Emisní povolenky a paliva
Výběr vhodné nádoby se netočí jen okolo jejího objemu. Důležité je i to, aby si s kontejnerem při vývozu poradilo také popelářské auto. Případy, kdy se vidlice vozu nemají kvůli tvaru nádoby o co zachytit, nejsou bohužel ojedinělé. Normy určují takové rozměry nádob, se kterými si technika popelářského vozu poradí. Pokud kontejner či popelnici pořizujete sami, dbejte na normování, kterému je technika popelářského vozu uzpůsobena. O příslušných normách vás informují svozové společnosti. Informaci získáte i na místním obecním úřadě; ptejte se na odboru životního prostředí, popř. ekonomickém úseku.
Naprostá většina popelářských firem v České republice je uzpůsobena evropské normě EN 840, používané u plastových nádob. V případě plechových popelnic a kontejnerů je nejčastější normou DIN 6629.
Každý z nás produkuje odpady, a to v zásadě každý den. Nejlepší by samozřejmě bylo, aby nevznikaly, ale protože to není možné, je nutné s nimi správně zacházet. Podle zákona o odpadech musí obce zajistit minimálně místa pro odkládání papíru, plastů, skla, kovů a od 1. dubna do 31. října i sběr bioodpadů rostlinného původu. Kromě toho musí obec zajistit i sběr nebezpečných odpadů.
Obvykle se dnes v domácnostech do nádob třídí papír a plasty, někde se začali také sbírat kovy. Papíru a plastů produkujeme nejvíc, proto by nádoby na tyto komodity měly mít největší objem. Sklo a nápojové kartony je obvykle možné dávat do krabice či tašky.
Koše na tříděný i směsný odpad jsou obvykle umístěny v kuchyni, protože zde vzniká nejvíce odpadu. Samozřejmě jen tehdy, je-li zde prostor. Koše či tašky na odpad mohou stát na zemi, viset na stěně nebo je možné je zabudovat do kuchyňské linky. Systém by měl být jednoduchý a přehledný. Má nám umožnit třídit automaticky. Tak nám to zabere minimum času a budeme to považovat za samozřejmost.
Tento odpad obsahuje hodně vody. Proto je třeba si dát u něho pozor, aby se nestal zdrojem zápachu či octomilek. To lze řešit dvěma způsoby. Buď tento materiál vynášet častěji, nebo si pořídit speciální koš na bioodpad, který umožňuje odpar vody. Sáčky na bioodpad jsou vyrobeny z kukuřičného škrobu, jsou biologicky rozložitelné.
Zde je třeba především zvážit velikost koše a to jak často bude vynášen. Současná průměrná produkce tohoto odpadu se pohybuje mezi 3 až 4 litry na osobu a den. Řada domácností ho ale produkuje méně než 1 litr. Tříděním odpadu lze jeho produkci významně snížit. Bude to i nutné. ČR přijala zákaz skládkování tohoto odpadu od roku 2024.
Tříděním odpadů je díky tomuto systému stejně pohodlné jako vyhazování odpadů do nádoby se směsným odpadem avšak ekonomičtější a ekologičtější. Domácnost provede inventuru stanoviště - pro udělení slevy je třeba znát prvotní toky odpadů, tj. kdo kam třídí svůj odpad. Na čipu popř. na čárovém kódu, kterým je označena každá nádoba, je uveden unikátní identifikační kód. Dále je třeba uvést osoby, které do uvedených nádob třídí odpady. Inventura stanoviště, má za cíl předejít nepříjemným překvapením typu, třídím plast, papír a nic se mi nepřipisuje nebo naopak připisuje se mi více odpadu, než skutečně vytřídím.
Sleva na poplatku může činit maximálně 70% ze stanoveného poplatku. Sleva na poplatku je udělována za třídění odpadů, za efektivní využívání sběrných nádob a za snižování produkce odpadů. Sleva na poplatku je součtem tří bonusů, které budou připisovány na účet domácnosti vždy po uzavření čtvrtletí.
Nejčastěji má kulatý tvar a kulatý poklop a bývá vyrobena z pozinkovaného plechu. Stále častěji se však můžeme setkávat s popelnicemi na komunální odpad, které jsou vyrobeny z tvrzeného plastu. Tento druh nádob mívá spíše kvádrový tvar a je vyhledáván zvláště pro svou snadnou manipulaci a nižší váhu, která se pohybuje cca okolo 8 kilogramů. Plastová popelnice se navíc může pyšnit i větším objemem oproti své „starší plechové ségře“ - pojme celých 240 litrů odpadu!
Nádoby na tříděný odpad, které mohou mít i půltunovou nosnost, váží překvapivě málo - zhruba 50 kg. Zaměříme-li se na pestrobarevné nádoby na tříděný odpad, pak je nejběžnějším tvarem klasická hluboká vana s kulatým víkem, která má obvykle při svozu odpadu tzv. horní výsyp. Kontejnery bývají nejčastěji vyrobeny z vysokohustotního polyethylenu (HDPE). Nádoby na tříděný odpad mívají různý objem, obvykle se však setkáváme s 1 100 litry.
tags: #vypocet #velikosti #nadoby #na #komunální #odpad