Výpočet vlivu spalovacích motorů na znečištění ovzduší: Metodika

Díky provázanosti trhů a zvyšování životní úrovně jsou požadavky na dopravu stále vyšší. To se nejvíce projevuje ve velkých městech silniční dopravě škodlivými emisemi.

Tato práce se zabývá technická řešení, která byla zavedena i se staršími emisními normami, opatření, která jim pomáhají redukovat spotřebu paliva a emise ve výfukových plynech, legislativa emisních norem EURO, testování nových vozidel před jejich uvedením na trh, především výrobci nákladních vozidel a vozidel se vznětovými a zážehovými motory a složením emisí a zároveň přibližuje téma jejich škodlivých vlivů.

Teoretickou část lze v této práci rozdělit na dvě hlavní kapitoly.První část se zabývá vznikem emisí ve výfukových plynech a jejich charakteristikou.Druhá část se zaměřuje na technická řešení, která byla zavedena i se staršími emisními normami pro snížení emisí ve výfukových plynech.

3.2 Vznik emisí ve výfukových plynech, jejich charakteristika a negativní vlivy

Spalovací motory produkují různé emise, které mají negativní dopad na životní prostředí a lidské zdraví. Mezi hlavní složky emisí patří:

• Oxid uhelnatý (CO)
• Uhlovodíky (HC)
• Oxidy dusíku (NOx)
• Pevné částice (PM)
• Oxidy síry (SOx)

Dále jsou ve výfukových plynech obsaženy i další látky jako vodík (H[2]), oxid uhličitý (CO[2]) a dusík (N[2]a v případě vznětových motorů i složka O2).

Čtěte také: Význam koeficientu ekologické stability

3.2.1 Charakteristika emisí a jejich negativní vlivy

Oxid uhelnatý (CO) je prudce jedovatý bezbarvý plyn. Vzniká při nedokonalém spalování paliva. CO se váže na hemoglobin, čímž se rozkládá a zhoršuje tak přenos kyslíku z plic do tkání.

Uhlovodíky (HC) jsou obsaženy v palivech. Dopady na zdraví člověka - nejmenší přímý vliv mají HC. aldehydy silně dráždí sliznice a oči již při malé koncentraci. přípustné koncentrace např. alifatických uhlovodíků se určuje podle čichového prahu.

Oxid uhličitý (CO[2]) je bezbarvý plyn bez zápachu a nehořlavou. Oxid uhličitý je znakem dokonalé oxidace uhlíku. dostatečného přístupu kyslíku. přispívá tak ke vzniku tzv. skleníkového efektu. obsah CO[2] ve výfukových plynech, značí to velmi účinné spalování.

Oxidy dusíku (NOx) vznikají slučováním dusíku (N[2]) s kyslíkem (O[2]) ve spalovacím prostoru. ve výfukových plynech. dusíku mají určitou roli i při vzniku nádorových onemocnění. NO je také jedním ze skleníkových plynů.

Pevné částice (PM) jsou tvořeny komplexní směsí látek, které se mohou vyskytovat jak v kapalném, tak i plynném stavu např. paliva. Šmerda, Čupera (2013) uvádějí, že všeobecná definice pro pevné částice neexistuje. Pevné částice mají velký povrch, který je schopný absorbovat různorodé směsi. Zdroj: Hromádko 2011, s. podráždění průdušek.

Čtěte také: Objem nádob a třídění odpadu

Oxidy síry (SOx) - Podíl oxidů síry je z celkové produkce emisí u spalovacích motorů zanedbatelný. (SO[2]) vzniká slučováním síry (S) s kyslíkem (O[2]) obsaženým v nasávaném vzduchu. síry součástí takzvaných kyselých dešťů. Oxid siřičitý je bezbarvý štiplavý plyn. nedostatku alkalických částic v ovzduší dochází k okyselení srážkových vod až na pH < 4. horní cesty dýchací. u citlivých dospělých i dětí.

3.3 Systémy pro snižování emisí ve výfukových plynech

Systémy pro snižování emisí se dělí do dvou hlavních skupin: opatření před motorem a u motoru a opatření za motorem.

3.3.1 Opatření před motorem a u motoru

Do první skupiny patří opatření, která mají vliv na samotný spalovací proces. Mezi tato opatření patří:

• Zdokonalování konstrukce spalovacího prostoru
• Optimalizace vstřikování paliva
• Recirkulace výfukových plynů (EGR)
• Použití alternativních paliv

Recirkulace výfukových plynů (EGR)

Systém recirkulace výfukových plynů (EGR) snižuje emise NOx tím, že část výfukových plynů je vracena zpět do sání motoru. plyny neprochází přes výměník tepla a systémy s plným či částečným ochlazováním. recirkulace, který má větší schopnost redukovat emise NOx, a to díky regulaci přes tzv. kouřivost motoru. v oblasti plného zatížení, kdy je produkce emisí NOx maximální. uhlovodíků. nasávaného vzduchu.

3.3.2 Opatření za motorem

Druhou skupinu tvoří opatření za motorem, nebo někdy také uváděné jako opatření vně motoru. Mezi tato opatření patří:

Čtěte také: Emisní povolenky a paliva

• Třícestný katalyzátor
• Filtr pevných částic (DPF)
• Selektivní katalytická redukce (SCR)

Třícestný katalyzátor

Třícestný katalyzátor se používá u zážehových motorů a slouží k redukci emisí CO, HC a NOx. λ = 1, což znamená, že skutečně přivedené množství vzduchu odpovídá teoretické potřebě. dostatek kyslíku pro oxidaci a také dostatek CO a HC pro redukci oxidu dusnatého.

Filtr pevných částic (DPF)

Filtr pevných částic (DPF) se používá u vznětových motorů a slouží k zachycování pevných částic. použít filtr pevných částic, jehož účinnost dosahuje v současné době až k 99 %. vnitřní části filtru je nejčastěji na bázi spékaných kovů. přes systém kanálků s porézním povrchem rozdělí a zanechávají tak na povrchu pevné částice (PM). se postupně kumulují ve filtru a dochází pomalu ke snížení jeho účinnosti. pravidelně regenerován, aby si udržel svojí účinnost. °C (pasivní systémy) a jejich spalování pak probíhá kontinuálně.

Selektivní katalytická redukce (SCR)

Selektivní katalytická redukce (SCR) se používá především u nákladních vozidel a v poslední době i u osobních vozů a slouží k redukci emisí NOx. technologie SCR. roztoku s názvem AdBlue. a zbývajících 67,5 % tvoří voda. vody odpaří a roztok se pak rozkládá na amoniak (NH[3]) a oxid uhličitý CO[2]. přeměnu NOx na dusík a vodní páru, které jsou v přírodě neškodné.

4.1 Analýza emisních norem EURO

Emisní normy EURO stanovují limity pro emise škodlivých látek ve výfukových plynech vozidel. s naftovými motory, a to na hodnotu 0,17 g/km. vozidla byla vybavena systémem OBD. 160 000 km. ujetí 100 000 km. Nařízením Komise (EU) č. 582/2011 ze dne 25. vozidel (Euro VI). katalyzátory chudých NOx.

První emisní normy byly zavedeny v 70. letech 20. století v USA a postupně se rozšířily i do Evropy. podmínkám, což vedlo ke kritické situaci znečišťování ovzduší. mírnějšími předpisy tuto ekologickou legislativu následovaly i další státy světa. k prodeji ve Spojených státech. ropné krize (Takáts 1997). 1971. S růstem počtu automobilů a technickému vývoji, byly postupně emisní požadavky zpřísňovány.

Původní znění předpisu EHK 83 vstoupilo v platnost v roce 1989. směrnice EHS 88/77. nebo "EU", a to před nebo za číslem směrnice. pořadové číslo v daném roce. směrnice 70/220, tj. podle předpisů platných pro OA a "malá" užitková vozidla. Do kategorie vozidel M2, M3 patří ostatní vozidla pro přepravu osob. vozidla.

Od 1. 1. označován jako EURO 1 a nahradil tak dosud platnou směrnici 70/220/EHS. ostatní státy přišlo v roce 1995. znečišťujícím látkám (NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. Od 1. 1. označován jako EURO 2. kterými se podpoří zpřísněné požadavky na kontrolu a údržbu (včetně např. zdokonalení zkušební metody, např. trvanlivost protiemisních zařízení.

Od 1. 1. vozidel, zavedeny zkoušky zahrnující mimoměstský jízdní okruh. shodnosti výroby. možné okamžitě zjistit závadu na zařízení snižujícím emise vozidla. životní prostředí. ověření průměrných emisí CO a HC z výfuku po studeném startu při nízkých teplotách okolí. poslední zkouška je zkouška systému OBD. znečisťujícím látkám.

Norma EURO 4 vstupuje v platnost od 1. 1. kategorie M do 2,5 tuny a pro kategorii N1 do 1305 kg. Od 1. 1. kategorie N1 a M nad 2,5 tuny viz. tabulka č. 4. částí pro údržbu kompatibilních s OBD. a olova v palivu. emisí při měření. nebo NG.

Norma EURO 5 vstupuje v platnost od 1. září 2009 a od 1. třídy II a III a kategorie vozidel N2. paliva a emisí oxidu uhličitého. a údržbě vozidla na svých internetových stránkách ve standardizovaném formátu. poskytnutí finančních pobídek pro nákup vozidel, které splňují EURO 5. plynech.

Nejaktuálnějším předpisem je emisní norma EURO 6. Tento předpis má platnost od 1. 9. a základ má v stejném nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. diagnostických systémů. z hlediska emisí. Platnost normy EURO 6 pro nové registrace vozů je od 1. 1. 2015. by měly plnit limit pro NOx do 0,08 g/km.

4.2 Analýza homologačních testů

Homologační testy slouží k ověření, zda vozidlo splňuje požadavky emisních norem. vozidel se jedná o zkoušky, které provádí pouze akreditované zkušební laboratoře. Předpis EHK č. 2 610 kg. kategorií vozidel na vozidla s referenční hmotností nepřesahující 2 840 kg. směs bionafty a motorové nafty, vodík. platnosti nebo její ukončení (např. po ukončení výroby typu vozu).

zkoušek typu vozidla a požadavky na způsob odběru vzorků emisí škodlivin. postup odběru a hodnocení vzorků a postihy při nedodržení shodnosti. obsah zkoušek, které musí vůz splnit. V příloze č. 13. schválení jednotlivých typů motorů v závislosti na použitém palivu. pro dvě nejpočetněji zastoupené skupiny vozidel (PŘEDPIS č. a setrvačné hmotnosti. Bez přerušení se provede zkouška, která se skládá ze dvou částí. zkoušky je tvořena čtyřmi základními městskými cykly. fází (volnoběh, zrychlení, stálá rychlost, zpomalení atd.).

4.3 Měření emisí ve stanici měření emisí (SME)

Měření emisí ve stanicích SME slouží k ověření, zda vozidlo v provozu splňuje požadavky emisních norem. v provozu ve stanicích SME. provádění testů, v přesnosti měření a také v emisních limitech.

tags: #výpočet #vlivu #spalovacích #motorů #na #znečištění

Oblíbené příspěvky:

• Kvalita ovzduší v San José pod drobnohledem
• Nový Hrozenkov a recyklace
• Změna klimatu a české strany
• Informace o svozu odpadu Louny
• Principy a Normy Ekologického Přístupu