Ovzduším se obecně rozumí zemská atmosféra, vzdušný obal zeměkoule. Množství vzduchu v atmosféře je 5,3.1018 kg a přírodních pochodů se neustále mění. Ovzduší je tvořeno dvěma hlavními složkami - kyslíkem a dusíkem, a koncentrací vzácných plynů. Fyzikální podmínky, zejména teplota a proudění, ovlivňují životní prostředí. Pro označení vnášení škodlivých látek do ovzduší se používá pojem znečišťování ovzduší. To může ovlivňovat životní prostředí, od škodlivého elektromagnetického záření až po hluk, teplo a další.
Znečišťování ovzduší můžeme rozdělit na primární a sekundární. V I. objemu nosného plynu při 101.32 kPa a 0°C, vztažená na jednotku času, v kouřové vlečce vystupující z komína, nebo Bacharacha nebo v procentech opacity. Ve II. usazené po dopadu na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času.
Pro ochranu ovzduší v ČR, je klíčový Zákon 86/2002 Sb. a jeho novela č. Ten doplňuje první „porevoluční“ zák. č. 309/91 Sb. Cílem je omezení následků znečišťování ovzduší a zlepšování kvality ovzduší. Zákon také určuje úplaty a sankce za znečišťování ovzduší tímto zdrojem způsobovaný (tmavost kouře), znečišťující látky obsažená v ovzduší, a překročení emisního limitu.
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) je zřízena jako výkonný odborný a kontrolní orgán ministerstva. Oblast její působnosti je dohled a kontrola zdrojů znečištění. Obec a orgány obce řeší lokální záležitosti ve vztahu k ochraně ovzduší.
Provozovatelé zdrojů znečišťování ovzduší mají řadu povinností, které jim ukládá legislativa. Mezi ně patří:
Čtěte také: Důležité informace o hadicích na odpad
Rozptyl škodlivin v ovzduší je ovlivněn meteorologickými podmínkami, jako je stav vlhkosti (mlha, oblaky, srážky) a zejména teplotní zvrstvení atmosféry. Povrch a atmosféra jsou v celkové termické rovnováze, teplota se pohybuje kolem -18 °C. Horizontální pohyby vzduchu v zemské atmosféře zřeďují a přemísťují znečišťující látky vnášené do atmosféry. Vertikální proudění vede ke vzniku hustotě resp. teplotou.
Inverzní vrstvy, t.j. teplotní inverze, jsou velmi účinnou bariérou pro pohyb hmoty v atmosféře. Teplotní inverze brání rozptylu škodlivin. Nízké přízemní inverze způsobují hromadění emisí z nízkých zdrojů v jedné vrstvě a vznikají kritické situace. Během svého setrvání v atmosféře podléhá většina škodlivin chemickým změnám. Tyto reakce mohou vést ke vzniku peroxyradikálů, které se dále štěpí a navzájem reagují. Nakonec se škodliviny rozptylují v celém objemu troposféry a částečně pronikají až do stratosféry.
Chemické procesy v atmosféře ovlivňují jak dobu setrvání škodlivin, tak i jejich škodlivost nebo způsob působení. Troposféra je od vyšších vrstev oddělena teplotní inverzí v tropopause. V chemii atmosféry se označují vysoce reaktivní zlomky molekul jako radikály. Tyto se vyznačují často, ale ne vždy volným nepárovým elektronem. Mnohé škodliviny reagují s radikály OH˙ a ozónem. V noci probíhá tvorba NO3, jejichž část vytváří s vodou kyselinu dusičnou. Oxidace SO2 je obdobou odbourávání CO. Reakce radikálu OH˙ s NO2 je asi desetkrát rychlejší než s SO2. Z toho důvodu se SO2 rozptyluje do mnohem většího prostoru než NO2. SO3 se v aglomerací katalyticky na oxidaci SO2 na kyselinu sírovou.
V ochraně ovzduší rozlišujeme dva základní druhy měření - emisní a imisní. Měření provádí stanicích, nebo mobilními měřicími jednotkami, kontinuálně nebo poloautomaticky. Manuální metody mohou sloužit jako jednorázová, orientační nebo kontrolní. Při emisních měřeních jsou nezbytná přídavná zařízení, aby byly splněny všechny požadavky na stav plynu při vstupu do analyzátoru. Měří se koncentrace oxidů uhelnatého, siřičitého, dusnatého (příp. částic, a dále o koncentraci kyslíku jako vztažné hodnoty. Stejná metoda se užívá i při stanovení oxidu siřičitého, příp. Využitelná i pro stanovení N02 a NOx. Alternativně lze použít i elektrochemické senzory na bázi zirkoniumoxidu.
Snižování emisí je klíčové pro zlepšení kvality ovzduší. Existuje mnoho technologií zaměřených na snižování emisí oxidů síry a dusíku. Tyto technologie zahrnují suché i mokré metody odsíření. Mezi suché metody patří suchá aditivní vápencová metoda a fluidní spalování s přídavkem vápence. Mokré metody zahrnují procesy absorpční (např. Vápno-vápencové metody) a procesy regenerační (např. proces Magnesit). Dále existují metody katalytické denitrifikace spalin.
Čtěte také: Srovnání emisí skleníkových plynů
Emise oxidů dusíku (NOx) lze snižovat úpravou spalovacího procesu (tzv. primární opatření) a denitrifikací spalin (tzv. sekundární opatření). Úpravou spalovacího procesu se dosahuje snížení teploty plamene a omezení přístupu kyslíku. Denitrifikace spalin se provádí pomocí selektivní katalytické redukce (SKR) nebo selektivní nekatalytické redukce (SNKR).
Emise z automobilů se snižují používáním katalyzátorů a filtrů pevných částic. Katalyzátory se používají k oxidaci CO a uhlovodíků a k redukci NOx. Filtry pevných částic se používají k zachycování tuhých emisí u vznětových motorů.
Biologické metody čištění vzduchu využívají schopnosti mikroorganismů odbourávat znečišťující látky. Mezi biologické postupy patří biologické filtry a biologické pračky. Účinnost biofiltrů je většinou velmi dobrá, pohybuje se od 90 do 95%. V biologických pračkách dochází k intenzivnímu kontaktu mezi znečištěným plynem a roztokem.
Znečišťování ovzduší (emise) je v Ostravě vážný a diskutovaný problém. Část území má průmyslový charakter s vysokou emisní vydatností. Jedná se především o hutní výrobu, která v takovém rozsahu nemá v republice obdobu.
Při posuzování emisí se v České republice plošně sleduje celkové množství vypouštěných částic, takzvaných tuhých znečišťujících látek (TZL). Mezi nejvýznamnější faktory znečištění patří nejjemnější, okem nepostřehnutelné částice TZL. Právě míra a doba jejich výskytu v ovzduší nepříznivě ovlivňuje lidské zdraví i stav životního prostředí. Významné zdroje znečišťování často vypouštějí emise komíny se stavební výškou nad sto metrů, takže neovlivňují ovzduší ve svém bezprostředním okolí, ale stávají se spíše zdroji dálkového přenosu.
Čtěte také: Parametry hadic pro septiky
Dalším zdrojem znečišťování jsou lokální topeniště. V Ostravě má vytápění pevnými palivy tradici, navíc je vinou socioekonomické situace jisté, že domácnosti často spalují odpady. Emise z lokálních topenišť znamenají - podobně jako v celém kraji - plošnou zátěž.
Mezi nejvýznamnější znečišťující látky patří:
Znečištění ovzduší má závažné dopady na lidské zdraví a životní prostředí. Krátkodobá i dlouhodobá expozice látkám znečišťujícím ovzduší je spojována s dopady na zdraví. Dlouhodobé dopady znečištěného ovzduší podle statistik zkracují lidský život v průměru až o deset měsíců. Znečištění ovzduší rovněž poškozuje suchozemské a vodní ekosystémy.
V roce 2020 poklesla předčasná úmrtí připisovaná expozici PM částicím o 45 % v EU-27 ve srovnání s rokem 2005.
Vývoj úrovně znečišťování ovzduší je úzce spjat s ekonomickou a společensko-politickou situací i s rozvojem poznání v oblasti životního prostředí. Po roce 1989 docházelo ke snižování emisí znečišťujících látek díky modernizaci průmyslových zařízení a k přizpůsobení ekonomiky evropským standardům. Významný vliv měla též plynofikace lokálních topných systémů.
V současnosti jsou v Česku hlavním zdrojem znečišťujících látek PM částice, které vznikají při vytápění domácností při spalování dřeva, uhlí nebo odpadů. Následují emise z průmyslu a dopravy. Mezi další znečišťující látky, které vyvolávají velké obavy, patří přízemní ozon (O₃) a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU).
Normy, které bývají převážně právně závazné, musí zohledňovat technickou proveditelnost, náklady a přínosy jejich dodržování. Tyto limity sice do značné míry reflektují poznatky a pokyny WHO, i tak ale mnohonásobně Evropské limity převyšují a připouští tak vyšší míru znečištění.
Kvůli technologickým změnám průmysl vypouští celou řadu nových škodlivin, které se vůbec nesledují, například perfluorované látky (jako jsou PFOA nebo PFOS) anebo bromované dioxiny.
Znečištění ovzduší je komplexní problém, který vyžaduje komplexní řešení. Je nutné snižovat emise ze všech zdrojů, zavádět nové technologie a dodržovat legislativu. Důležitá je také informovanost veřejnosti a aktivní přístup občanů k ochraně ovzduší.
V žebříčcích znečišťovatelů dominují provozy z Ústeckého, Moravskoslezského, Pardubického kraje a Vysočiny. Mezi největší znečišťovatele patří Spolana Neratovice a elektrárna Počerady. Huť Liberty Ostrava ze žebříčků vypadla, protože nebyla v provozu.
Zdroje dat o znečišťování ovzduší: Registr emisí a stacionárních zdrojů (REZZO) a Integrovaný registr znečišťování (IRZ).
Fotokatalýza dokáže spolehlivě odbourávat, snižovat imise ve vašem okolí…? Je účinná jak v interiéru i exteriéru…. Fotokatalýza je čistě přírodní princip založený na energii světla. Funkční nátěry FN NANO® jsou založené na fotokatalytickém principu a používáme je jak v interiérech, tak exteriérech.
Znečištění ovzduší je naléhavým problémem, který má závažné důsledky na globální úrovni. Znečištěné ovzduší si může vybrat svou daň v různých podobách od respiračních onemocnění po kardiovaskulární problémy. Má vliv i na neurologický vývoj dětí. Účinná opatření k omezení emisí a podpora udržitelných postupů jsou nezbytné pro ochranu našeho zdraví a budoucnosti planety.
Přibližně 99 % světové populace dýchá ovzduší, ve kterém alespoň jednou v roce překračuje koncentrace jedné či více znečišťujících látek hodnotu doporučenou pokyny WHO. V roce 2020 vedla expozice PM2,5 v koncentraci nad úroveň směrnic WHO (z roku 2021) k 238 000 předčasných úmrtí v EU-27.
tags: #vypouštění #škodlivých #látek #do #ovzduší #zdroje