Zkouška odborné způsobilosti v ochraně přírody

Ke zkoušce odborné způsobilosti pro výkon funkce závodního lomu může být připuštěna každá fyzická osoba, která splňuje požadavky odborné kvalifikace a odborné praxe.

Požadavky na uchazeče

Uchazeč o získání osvědčení o odborné způsobilosti pro výkon funkce závodního lomu musí splňovat následující kritéria:

• Závodní lom s celkovou roční těžbou užitkového nerostu vyšší než 500 tisíc tun:
  • Odborná kvalifikace alespoň v rozsahu magisterského studijního programu (§ 46 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách).
  • Odborná praxe při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň čtyři roky.
• Závodní lom s celkovou roční těžbou užitkového nerostu nižší než 500 tisíc tun:
  • Odborná kvalifikace alespoň v rozsahu bakalářského studijního programu (§ 45 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách) a odborná praxe při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň dva roky, nebo
  • Odborná kvalifikace v rozsahu středoškolského vzdělání zakončeného maturitou a odborná praxe při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň čtyři roky.

Průběh zkoušky

Odbornou způsobilost závodního lomu s celkovou roční těžbou užitkového nerostu vyšší než 500 tisíc tun ověřuje Český báňský úřad v Praze; odbornou způsobilost závodního lomu s celkovou roční těžbou užitkového nerostu nižší než 500 tisíc tun ověřuje místně příslušný obvodní báňský úřad.

Výše uvedené orgány státní báňské správy ověřují odbornou způsobilost závodního lomu zkouškou před komisí stanovenou předsedou Českého báňského úřadu. Zkouška se skládá z písemné a ústní části.

Při ověřování odborné způsobilosti závodního lomu komise rovněž ověří a posoudí dosavadní výsledky při výkonu technických funkcí a schopnosti řešit provozní situace a mimořádné události.

Čtěte také: Areál rozšíření druhů

Na základě úspěšně vykonané zkoušky vydá příslušný orgán státní báňské správy uchazeči osvědčení o odborné způsobilosti.

Přihláška ke zkoušce

Termín zkoušky odborné způsobilosti může být stanoven až na základě písemné přihlášky, kterou je třeba podat příslušnému orgánu státní báňské správy. K přihlášce musí být přiloženy všechny požadované náležitosti.

Přihlášku podejte na místně příslušný obvodní báňský úřad - tj. takový úřad, v jehož obvodu má být hornická činnost nebo činnost prováděná hornickým způsobem vykonávána, nebo kde má sídlo organizace, pokud činnost spadá do více obvodů, nebo v ostatních případech podle místa trvalého bydliště žadatele.

Předepsané formuláře nejsou stanoveny (přihláška se podává volnou formou).

Poplatky

Poplatek za vydání osvědčení o odborné způsobilosti činí 1 000 Kč (položka 22 písm. b) zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů). Periodická zkouška je zpoplatněna správním poplatkem ve výši 50 Kč. Správní poplatky jsou vyměřeny a vybírány v české měně a platí se kolkovými známkami.

Čtěte také: Příroda a krajina: Q&A

Informace o termínu zkoušky

Do 30 dnů od obdržení přihlášky bude žadateli sděleno její přijetí a předpokládané konání zkoušky. Termín zkoušky oznamuje příslušný orgán státní báňské správy žadateli nejméně 30 dnů předem. Výjimečně může být termín se souhlasem uchazeče zkrácen.

Myslivost a její význam pro společnost

Zemědělské a lesní porosty (popř. vodní plochy) tvoří životní prostředí zvěře. Při nerovnováze mezi životním prostředím a počtem zvěře může dojít k bodu, kdy zvěř působí škody - v lese okusem, ohryzem, loupáním, v zem. kult. spásáním osení, obilí, kukuřice, brambor a jiných plodin, vyléháváním obilí - černá zvěř ryje v zem. kulturách.

Monokultury, mechanizace a chemizace působí škody na zvěři. Zvěř prospívá zemědělství a lesnictví - ničí semena plevelů, škodlivý hmyz, plže, hraboše a myši. Významným podílem potravy zvěře jsou traviny, buřen, divoce rostoucí na neplodných půdách, na místech hosp. Je nutno zvyšovat úživnost každé honitby. V lese zakládáním políček pro zvěř, zvyšování výnosů, lesních luk, vysazováním okusných dřevin.

Produkty myslivosti jsou dodávány jako suroviny, průmysl a řemesla dodávají do obchodní sítě výrobky. K myslivosti má vztah masný průmysl, konzervárenství, píšťařství, kloboučnictví, kožešnictví, koželužství, obuvnictví, rukavičkářství, brašnářství, řemenářství, oděvnictví, preparátorství, řezbářství, výzbroje a výstroje, výroba různých doplňkových a ozdobných předmětů, klenotnictví, v neposlední řadě obchod se živou zvěří.

Myslivost působí kladně na morální a charakterový profil myslivce, zušlěchťujě ho a tím i jeho okolí. Myslivost a lov inspiruje všechny obory umění (hudba, výtvarné umění, architektura, atp.) a mnoho řemesel.

Čtěte také: Vše o ekologii

Každý ví, jak příjemný a zdravý je pobyt a pohyb v přírodě. A myslivec nejde do přírody jen tehdy, když má chuť, ale musí do honitby za každých okolností. Námaha vyložená na pracích v honitbě i při lovu podporuje rozvíjení svalové síly, zvyšuje tělesnou zdatnost. Organismus se otužuje a získává odolnost vůči počasí. Myslivost posiluje souhru psychiky, nervového systému, zraku, sluchu, rozvíjí se zručnost, obratnost pohybů podmíněná držením zbraně, při střelbě poznáváme své reakce. Je zapotřebí zdůraznit i všeobecně rekreační význam myslivosti pro ty, kdo se jí věnují. Jde vlastně o formu aktivního odpočinu, o spojení jisté fyzické námahy s pobytem na čerstvém vzduchu a o uvolnění od psychického napětí.

Myslivost jako hospodářská činnost

Myslivost je díky stotisícové základně svých příznivců významnou hospodářskou aktivitou s celospolečenským ekonomickým dopadem.

V souvislosti se zvěřinou je třeba také zdůraznit, že nejde o pouhou množstevní produkci jistého druhu "masa", ale především o jeho kvalitativní vlastnosti. Zvěřina je živočišnou bílkovinou, která je organismem zvěře produkována v přirozeném prostředí. Zvěř si v něm obvykle vybírá to, co nejlépe vyhovuje jejím potřebám a dokáže tuto energii velmi účelně a velmi hodnotně uložit do svých tkání. Nezanedbatelný je i fakt, že zvěřina obsahuje jenom malé množství tuku prostupujícího svalovinou. Je tedy potravinou vysoce dietní. Zvěřina je v drtivé většině případů získávána lovem dle mysliveckých zásad (rychlé usmrcení bez stresové zátěže, dokonalé vybarvení kusu) a následně bez prodlení odborně ošetřena, je srovnání s klasickými "jatečními" produkty hospodářských, není tudíž zvěř vystavena stresu.

Myslivost je spojená s velkou částí průmyslu a tudíž přináší velkou škálu pracovních míst. Ať se jedná o oblékání (kloboučnictví, kožešnictví, koželužství, obuvnictví, rukavičkářství, brašnářství, řemenářství, oděvnictví), píšťařství, preparátorství, výroba zbraní a věcí s nimi spojené (dalekohledy, puškohledy,…) či obornictví.

Ze všech věcí co myslivost žádá a co se kupuje je odváděna daň, tudíž přínos myslivosti pro daňový systém má jistou "váhu" a nezanedbatelnost.

Myslivost a životní prostředí

Kulturní krajina je typ krajiny, která vznikla kombinací činnosti přírody a člověka. Kulturní krajina je v současnosti vnímána též jako předmět ochrany přírodního prostředí a památkových hodnot.

Ochranářské snahy v myslivosti mají u nás dlouholeté tradice, lesníci a myslivci patřili k prvním ochráncům přírody. Již v minulosti je vedla láska k přírodě, k tomu, že se zasazovali jak o vyhlášení ochrany přírodních památek, tak o záchranu druhů zvěře, kterým hrozilo vyhubení (např. medvěd, kamzík). V současné době jsou to taktéž myslivci a lesníci, kteří jsou v praktickém provádění nejvýznamnějšími ochránci ohrožených stavů naší zvěře jak dosud tzv. běžné (zajíc, bažant), tak i vzácné.

Aby neuváženými zásahy nebyla porušována ekologická rovnováha v přírodě.

Myslivost a kulturní dědictví

Úsilí o zachování přírody a krajiny, její ochrana včetně volně žijící zvěře. Myslivost v sobě zahrnuje i další aspekty… zejména chovy zvěře, obornictví, bažantnictví, ochranu zvěře a jejich biotopů, osvětu, mysliveckou kynologii a samozřejmě dodržování mysliveckých zvyků a tradic jako používání myslivecké mluvy, úlomků, zálomků, konání výřadů a výloží, pasování.

Dodržování tradic, mluvy, zvyků, propagace myslivosti veřejnosti (výstavy, přehlídky, besedy, práce s dětmi a mládeží,…). Udržování přirozené rovnováhy v krajině, zkvalitňování životního prostředí, prosperující chov zvěře, kvalitní trofeje.

Myslivecké činnosti ve vztahu k veřejnému mínění a k médiím

Souhrn názorů a hodnocení, které členové veřejnosti vyjadřují k určitému tématu, nebo jako shoda názorů mezi členy veřejnosti dosažená vzájemnou diskuzí (jednoduše řečeno je to názor či smyšlení společnosti. Někdy může být též označováno jako „pověst“, „fáma“, „hlas lidu“, veřejná (obecná) „reputace“, „souhlas lidu“ atp. Vztah veřejnosti je překvapivě pozitivní.

Úkolem je vysvětlit nemyslivecké veřejnosti, co znamená věnovat se myslivosti ukázat, co vše myslivci dělají právě pro tuto veřejnost, pro národní hospodářství. Získat veřejnost, zejména mládež, pro aktivní ochranu přírody. Prosazovat na příkladu myslivosti dobré jméno naší vlasti i v zahraničí.

Prezentovat myslivost jako ochrana a chov zvěře a přírody. Prezentovat myslivost v dobrém světle. Ukázat co myslivci dělají pro tuto společnost, pro národní hospodářství. Získat veřejnost, zejména mládež, pro aktivní ochranu přírody. Prosazovat na příkladu myslivosti dobré jméno naší vlastní i v zahraničí.

Nezveřejňujeme fotografie, kde je vidět vývrh, barva,…. Fotografie zveřejňujeme tak, aby to bylo v souladu s mysliveckou etikou, zvyky a s tradicemi (zvěř na správném boku, poslední hryz,…).

Významné mezníky v dějinách naší myslivosti

• 950 - první doklady o loveckém právu - kníže Boleslav I.
• 1388 - nařízení krále Václava IV.
• 1573 - usnesení Českého sněmu - právo lovu souvisí s vlastnictvím pozemků. (Panovník, šlechta, kláštery). Nadále platí Dominikální právo.
• 1641 - Lovecký řád císaře Ferdinanda III.
• 1675 - císař Leopold I.
• 1713 - Karel VI. vydává patent o lovu, opět jsou zmíněny výsady šlechty a myslivců o nošení zbraní a loveckého oblečení, proti pytláctví. Myslivcem se mohl stát jen ten, kdo se 3 roky vyučil na myslivce.
• 1754 - Marie Terezie - Lovecký řád výrazně omezoval práva majitelů panství prodloužením doby hájení zvěře.
• 1786 - císař Josef II. vydává řád o myslivosti neboli všeobecný honební patent, který uvolňoval poddané z roboty při lovech, upravoval ochranu polních plodin, ukládal hradit škody způsobené při lovu a zvěří. Nařizoval černou zvěř uzavřít do obor.
• 1849 - císař František Josef I. vydává říšský patent (zákon) o myslivosti č. 154 - právo myslivosti spojováno s vlastnictvím půdy.
• 1866 - zemský zákon o myslivosti pro Čechy - omezil dosavadní právo provozovat honitbu a stanovil podmínky pro vystavení honebního lístku.
• 1948 - zákon o myslivosti č. 225/1947 Sb.
• 1962 - zákon o myslivosti 23/1962 Sb.
• 1992 - zákon o myslivosti č. 270/1992 Sb.
• 2002 - zákon o myslivosti 449/2001 Sb. - s účinností od 1. 7.

Osobnost myslivce a etika v myslivecké praxi

Etika v myslivosti vysvětluje, jak by se měl myslivec ve společnosti ale i v soukromém životě chovat. Jak by měl přemýšlet a jak reprezentovat myslivost jako takovou.

Myslivec nesmí zvěř trýznit, má o ni pečovat a chránit ji.

Myslivecký řád:

• Je závazný pro členy ČMMJ.
• Vychází z právních předpisů o myslivosti, zbraních a střelivu, ochraně přírody a veterinární péči, stanov ČMMJ a dalších.
• Dodržováním mysliveckého řádu se sleduje správný a bezpečný výkon práva myslivosti v souladu s tradicemi a morálkou.

Vývoj, význam a pravidla použití myslivecké mluvy

Myslivecká mluva vznikla již ve středověku (1620 Bílá Hora - poněmčení) a od té doby se neustále vyvíjí. Vznikla k jakémusi odlišení myslivců od obyčejné veřejnosti - nadřazenost (ostatní nerozumí).

V mysliveckém slovníku.

Telko místo koloucha, deka místo kůže, dosledovaná zvěř je padlá zvěř,…

Popis myslivecké činnosti mysliveckou mluvou

Individuální lov provádí jedna osoba (pokud ji provází lovecký průvodce, stále se jedná o individuální lov) a loví se při něm převážně zvěř velká a šelmy. Používají se kulové zbraně a náboje. K individuálnímu lovu je potřeba lovecký lístek a povolenku k lovu ( u skupinových lovů - honů, náháněk, nátlače...

Šoulačka: Nejsložitější způsob lovu. Lovec sám prochází (šoulá) známými cestičkami a stezkami - šoulacími chodníky - a snaží se ke zvěři přiblížit na bezpečný dostřel tak, aby nebyl zavětřen (aby jej zvěř neucítila), uslyšen ani uviděn - aby zvěř "nezradil". K postupu se používá různých přirozených krytů (stromy, křoví, skály).

Čekaná: Dříve označováno jako čekání. Způsob lovu, při kterém lovec čeká na vhodném místě. K tomu si vytvoří buď dočasné krytí (kryt z natrhaných větviček, přenosný posed) nebo použije již dopředu připravených zařízení určených k tomuto lovu (posedy, kazatelny). Jelení zvěř se tímto způsobem loví hlavně z posedu (alespoň 8 m vysokých, aby lovec nebyl zpozorován a zavětřen) za ranního svítání nebo při večerním soumraku, kdy se jeleni chodí pást na své oblíbené pastviny. Podobně se čeká na dančí, srnčí a černou zvěř. Divoké vodní ptactvo se loví z upravených budek za rozbřesku nebo soumraku. K lovu holubů se používá krytí stromů nebo keřů.

Slídění: Při tomto způsobu lovu prochází lovec často křovinatý terén s myslivecky upotřebitelným psem ze skupiny slídičů. Psa nemusí mít samotný myslivec, ale častěji mu při lovu pomáhá jiná osoba.

Lov na újedi: Tento lov patří mezi skupinu lestných lovů. Probíhá podobně jako čekaná, jen k přilákání zvěře se používá návnad, kterou tvoří tělo nebo část uhynulé nebo ulovené zvěře (velké šelmy). Může se ale používat i rostlinná potrava (vařené brambory), např. pro lov černé zvěře. Místo lovu se pak nazývá újediště. Velikost újedi se liší podle druhu zvěře, která je lovena (na medvěda se jako újeď používá např. kůň, kdežto na černou zvěř stačí pár vařených brambor). V každém případě je podle zákona nutné po lovu újeď odklidit.

Vábení: Vábení patří do skupiny lestných lovů. Spočívá v přilákání zvěře napodobením jejího hlasu nebo hlasu kořisti. K tomu se používá vábniček, které se vyrábí k napodobení určitého druhu zvěře. Vábení je velice obtížné a existuje mnoho způsobů, jak zvěř přivábit v různých situacích.

Na společném lovu se loví drobná srstnatá i pernatá zvěř (např. zajíc, bažant, povolené druhy kachen …) a zvěř černá (lončák a sele). Společného lovu se účastní větší počet lidí - lovců a honců. Používají se brokové zbraně s brokovými či jednotnými náboji, ale i zbraně kulové s kulovými náboji ( jen u naháněk a nátlaček na černou zvěř).

Kruhová leč: Kruhová leč je společný lov, tudíž nespadá do individuálních lovů. Lovci se rozestoupí do kruhu (odtud název kruhová) a na povel vedoucího honu (hospodář nebo jím pověřená osoba) zahájí lov. Střelci, vodiči se psi se začnou pohybovat směrem do středu. Po přiblížení střelců na dostřel dává vedoucí honu povel Z kola ven, což znamená, že střelci nesmí střílet do kruhu, ale jen na zvěř vybíhající s kruhu ven. Po zvážení vedoucí honu dá povel konec leče, tudíž střelec vybíjí zbraň a je zakázána jakákoli střelba. U tohoto lovu je nutná vysoká disciplína ( nebezpečí postřelení lovců a psů, kteří se pohybují v leči) a organisovanost. Také terén by měl být přehledný.

Pokud kus, na který se střílelo, nezůstal ihned v ohni, je třeba vyčkat, a to cca 20-30 minut.

tags: #vypracovane #otazky #zkouska #odborne #zpusobilosti #ochrana

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelný život v domácnosti
• Kroužky a aktivity pro hudební talent
• Výhody elektrického odpadkového koše
• Materiály pro ekologické potravinové pytlíky
• Praktický průvodce sběrem odpadu