Ochrana přírody a krajiny je komplexní oblast, která zahrnuje širokou škálu témat, od legislativy a orgánů státní správy až po praktickou péči o chráněná území a druhy. Následující článek se zabývá některými klíčovými otázkami a poskytuje odpovědi založené na platné legislativě a odborných výkladech.
V České republice existuje řada orgánů, které se podílejí na ochraně přírody a krajiny. Mezi ně patří:
Tyto orgány mají různé kompetence a pravomoci, které jsou stanoveny zákonem o ochraně přírody a krajiny. Mezi jejich úkoly patří například vydávání rozhodnutí, kontrola dodržování předpisů, zajišťování péče o chráněná území a druhy, a spolupráce s dalšími subjekty.
Posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) je nástroj, který má zajistit, aby byly vlivy plánovaných záměrů a koncepcí na životní prostředí zohledněny již v rané fázi přípravy. To zahrnuje i posouzení vlivů záměrů a koncepcí na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (§ 45h a § 45i ZOPK) a hodnocení vlivů podle § 67 ZOPK. Orgány ochrany přírody mají v procesu EIA klíčovou roli, zejména pokud jde o ochranu přírody.
Zvláště chráněné druhy živočichů jsou druhy, které jsou ohroženy vyhynutím, vzácné nebo mají jiný význam pro ochranu přírody. Režim ochrany zahrnuje ochranu biotopu, prokazování původu a další opatření. Orgány ochrany přírody mají kompetence k zajištění ochrany těchto druhů, včetně vydávání rozhodnutí a kontrol.
Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší
Stupně ohrožení zvláště chráněných druhů:
Národní parky jsou rozsáhlá území s jedinečnými přírodními hodnotami, která jsou chráněna zákonem. Způsob vyhlášení, základní nástroje ochrany včetně omezení vstupu dle § 64, zonace, zajištění péče, evidence a označování, orgány ochrany přírody a jejich kompetence jsou stanoveny zákonem o ochraně přírody a krajiny.
Zásady péče o národní parky a plány péče o ostatní zvláště chráněná území definují cíle a opatření pro ochranu a zlepšování stavu přírody v těchto oblastech. Obsah, náležitosti, význam, procedura přípravy a schvalování, orgány ochrany přírody a jejich kompetence jsou stanoveny zákonem o ochraně přírody a krajiny.
Ochranná pásma zvláště chráněných území slouží k ochraně těchto území před negativními vlivy z okolí. Vymezení pojmu, význam, režim ochrany, orgány ochrany přírody a jejich kompetence jsou stanoveny zákonem o ochraně přírody a krajiny.
Právní úprava ochrany přírody a krajiny má úzký vztah ke stavebnímu právu. Jednotné environmentální stanovisko a společné rozhodnutí dle § 83 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny jsou důležité nástroje pro zajištění ochrany přírody při stavební činnosti.
Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci
Záchranné programy zvláště chráněných druhů jsou soubory opatření, které mají zajistit přežití a zlepšení stavu ohrožených druhů. Obsah, význam, orgány ochrany přírody a jejich kompetence jsou stanoveny zákonem o ochraně přírody a krajiny.
Přechodně chráněné plochy jsou území, která jsou dočasně chráněna z důvodu výskytu vzácných druhů nebo jiných významných přírodních hodnot. Význam a nástroje ochrany, procedura aplikace, právní režim, orgány ochrany přírody a jejich kompetence jsou stanoveny zákonem o ochraně přírody a krajiny.
Přechodně chráněná plocha:
Invazní nepůvodní druhy představují hrozbu pro biologickou rozmanitost a ekosystémy. Problematiku invazních druhů upravuje § 13d - 13l zákona o ochraně přírody a krajiny a nařízení EP a Rady (EU) č. 1143/2014.
Zákon o ochraně přírody a krajiny umožňuje omezit nebo zakázat činnost, která by mohla poškodit přírodu nebo krajinu (§ 66). Dále zakazuje škodlivou činnost (§ 80 odst. 2) a umožňuje pozastavit rušivou činnost (§ 81 odst. 1).
Čtěte také: Současná ochrana přírody
Obecná úprava nepůvodních druhů a kříženců je obsažena v § 5 odst. 5 zákona o ochraně přírody a krajiny a nařízení Rady (ES) č. 338/97.
Zákon o ochraně přírody a krajiny obsahuje ustanovení, která vymezují vztah mezi ochranou přírody a činnostmi souvisejícími s obranou státu. Pro činnosti konané v přímé souvislosti se zajištěním obrany nebo bezpečnosti státu se některá zákonná ustanovení neaplikují (§ 90 odst. 2 zákona). Případné poškozování přírody z důvodu obrany státu v těchto případech nesmí překročit nezbytně nutnou míru.
Pro úplnost je nutno vysvětlit, že ustanovení § 79 odst. 3 písm. t) zákona, ve znění zákona č. 15/2015 Sb., terminologicky nenavazuje na novelu zákona provedenou zákonem č. 250/2014 Sb., o změně zákonů souvisejících se státní službou (resp. zákon č. 250/2014 Sb. na toto ustanovení zapomněl a zákon č. 15/2015 Sb. zase zapomněl na zákon č. 250/2014 Sb. a ono opomenutí neopravil).
V § 26 odst. 3 písm. a) zákona č. 114/1992 Sb. je zakázáno „hospodaření způsobem vyžadujícím intenzivní technologie“. Orgán ochrany přírody se musí řídit ustálenými výklady a nemůže intenzivní technologie odvozovat pouze od velikosti holiny.
Orgán ochrany přírody může zakázat nahodilou těžbu kůrovcem napadených stromů (smrk ztepilý) v II. zóně národního parku z důvodu jím prokázaných zájmů ochrany přírody.
tags: #ochrana #prirody #a #krajiny #otázky #a