Výroba kvalitního kompostu: Návod pro zahrádkáře

Majitelé zahrad se dříve či později začnou potýkat s likvidací zahradního odpadu, ať už jde o posekanou trávu, plevel či shrabané listí. Byla by velká škoda, aby zahradní odpad končil na veřejných skládkách. Jeho správným zpracováním můžeme získat již za 1 rok velmi kvalitní a osvědčené přírodní hnojivo.

Kritéria pro založení kompostu

Pokud se pro založení kompostu rozhodnete, zvažte nejprve všechna kritéria pro a proti. V úvahu by mělo především přijít plánování místa. Kompost nebudete chtít mít v dohledu a blízkosti nejen vy, ale ani vaši sousedé. Správně založený kompost nezapáchá, ale i přesto byste jej měli dát na kryté místo, které nebude nikomu narušovat příjemný pocit z pobytu v zahradě. Ke kompostu byste měli mít dobrý přístup po zpevněné cestě, který oceníte především při pracích spojených s péčí o kompost.

Termokompostéry

Tvorbu vyzrálého kompostu urychlíte při použití termokompostérů, které byste měli jednorázově zaplnit až po okraj směsí materiálu připraveného ke kompostování a dále do něj více nepřidávat. Přibližně za dva měsíce se vytvoří kompost použitelný ke hnojení. Z tohoto vyplývá, že pro zpracování materiálu tímto způsobem budete potřebovat i místo, kde budete vyzrálý kompost skladovat, a místo pro přípravu kompostové směsi. Tento systém může působit poněkud komplikovaně, ale zaručuje vám možnost rychlého zpracování kvalitního kompostu - nečekáte 12 měsíců. Objem a počet termokompostérů musíte vždy přizpůsobit množství vznikajícího odpadu během jedné sezony.

Potřebné vybavení

Dále se vám bude na zahradě hodit také sekačka na trávu, drtič zahradního odpadu, elektrický vysavač listí, prohazovačka. U všech materiálů i strojů dbejte pokynů výrobce a návodů ke zpracování.

Postup práce a založení kompostu

Založení kompostu provádějte na podzim, na stinném a pohledy krytém místě, na udusané půdě, pod stromy.

Čtěte také: Složení ekologické zubní pasty

1. Základní vrstva: Hrubší materiál (drcená kůra či větvičky stromů nebo sláma).
2. Prostřední vrstva: Směs rostlinných zbytků a odpadků (slupky zeleniny, posekaná tráva, nekvetoucí plevele, listí) s vhodnou zeminou v poměru 5:1. Pro zvýšení obsahu dusíku můžeme přidat chlévský hnůj.
3. Vrchní vrstva: 5 cm zahradní zeminy.

Kompost by neměl být vyšší než 1,5 m. Hromadu nesešlapujte, aby byla vzdušná a zrání probíhalo bez problémů. Kompost potřebuje pro zdárné tlení 40-60% vlhkost - nezapomínejte proto na zalévání vodou. Kompost nezakládejte nikdy v blízkosti pitných a vodních zdrojů (min. 10 m od studny). Poškozování navršeného kompostu předejdete ohrazením všech čtyř stran kompostu.

Příprava materiálu a urychlení tlení

Pro snadnější přípravu materiálu do kompostu použijte zahradní drtiče odpadu. Takto zpracovaný materiál tlí v kompostu velmi rychle. K vytvoření „správné“ směsi pro rychlé tlení míchejte „zelené“ a „hnědé“ odpady, tedy rostlinné s vysokým obsahem dusíku, a hnědé, tj. dřevité a suché zbytky rostlin, které mají vysoký obsah uhlíku. Důležité přitom je, aby se vrstvy „zeleného“ a „hnědého“ odpadu pravidelně střídaly. Ke zlepšení tlení můžete použít i tzv. urychlovače kompostu, které koupíte v hobymarketech a drogeriích.

Zakrytí kompostu a výsadba rostlin

Zakrytím kompostu zabráníte zbytečnému vypařování vody a zkryjete jej před pohledy návštěvníků vaší zahrady. Nedoporučujeme však provádět výsadbu rostlin (např. tykví) přímo na kompost. Takto vysazené rostliny odebírají z kompostu potřebné živiny. Rostliny (např. topinambury) vysazujte raději v jeho okolí.

Kompostéry pro menší zahrady

Pro menší zahrady doporučujeme využít plastových kompostérů, které zajistí rychlé a skryté zpracování kompostů. Prodávány jsou v různých provedeních. Kompostéry bez dna zajišťují možnost přístupu žížal. Pokud chcete drobným hlodavcům v přístupu do kompostu zabránit, položte pod kompostér králičí pletivo.

Péče o kompost

Uvnitř správně založeného kompostu vznikají teploty až 60 °C. Aby docházelo ke stejnoměrnému zpracování materiálu, měli byste kompost občas přeházet. Správný čas nastává, když hromada klesne na polovinu své původní výšky. V zimě s materiálem nehýbejte. Při zachování všech pravidel získáte kvalitní kompost přibližně za 12 měsíců od jeho založení.

Čtěte také: Výroba šetrných mycích prostředků

Použití kompostu

Rostliny nikdy nevysazujte do čerstvého kompostu, ale minimálně v poměru 1:1:1 se zahradní zeminou a pískem. Na jaře využívejte kompost k hnojení záhonů (6-8 kg/m2).

Co patří a nepatří do kompostu

Pamatujte, že do kompostéru byste vždy měli dávat co nejpestřejší směs.

Co do kompostu nepatří: kořeny košťálovin, plesnivé seno a potraviny, citrusové plody, tráva od frekventovaných silnic, kvetoucí plevele nebo jejich vytrvalé oddenky, části nemocných rostlin, zbytky masa a kostí.

Co do kompostu patří: drcená sláma, drcená kůra a větvičky stromů, popel ze dřeva, listí ovocných stromů, chlévský hnůj, zahradní zemina, rašelina, mleté pálené vápno, slupky ze zeleniny.

Zelený odpad, který dáváme do kompostu, bychom měli prosypávat mletým páleným vápnem nebo mletým vápencem, abychom předešli následnému nepříjemnému zápachu (kysání kompostu). Prosypávání provádíme v poměru asi 3 kg na 100 kg hmoty.

Čtěte také: Recyklujte a vyrobte si vlastní mýdlo snadno a rychle

Zralost a kvalita kompostu

Zralost a kvalitu kompostu nejlépe poznáte tak, že ho namícháte se zeminou v poměru 1:1 a do směsi nasijete řeřichu. Pokud začne zdárně růst a nemá namodralý odstín, získali jste hnojivo v patřičné kvalitě.

Výhody a nevýhody otevřeného a uzavřeného kompostu

Jak vrstvit materiál v kompostu

1. Při vrstvení materiálu se řiďte základním pravidlem: na jeden díl dusíkaté složky („zelený materiál“) připadají dva až tři díly uhlíkaté složky („hnědý“ materiál).
2. Do spodní části kompostu umístěte nejprve „hnědý“ materiál - do výše patnácti až pětadvaceti centimetrů.
3. Jako další přidejte vrstvu „zeleného“ materiálu o výšce šest až sedm centimetrů.

Udržování kompostu

1. Odpad vrstvěte v kompostéru nebo na kompostovací hromadě postupně.
2. Udržujte kompost dostatečně vlhký. V ideálním případě by přibližně 70 % pórů mělo být zaplněno vodou. O tom, zda je kompost dostatečně vlhký, se přesvědčíte jednoduše: vezmete do dlaně asi 10centimetrovou vrstvu kompostu, sevřete jí v pěst a po chvíli stisk uvolněte. Pokud se materiál drolí nebo z něj vůbec nevytéká voda, kompost prolijte. Pokud vám voda skrze prsty crčí proudem, kompost je přemokřený.
3. Kompost pravidelně přehazujte. Ideální je, zejména v začátcích, přehazovat kompost co dva až čtyři týdny. Později alespoň jednou za čtvrt roku.

tags: #výroba #kvalitního #kompostu #návod

Oblíbené příspěvky:

• Přírodní krása Zelené Hory
• Pojetí přírody u Paracelsa
• Rakousko: 10 míst, která musíte vidět
• Plastový koš na odpadky v retro stylu
• Oxid křemičitý v přírodě