Člověk využívá paliva a energie už od doby, kdy se před stovkami tisíc let naučil ovládat oheň. Energetické zdroje pomohly lidem osídlit celou planetu a dosáhnout neuvěřitelného technologického rozvoje. Na druhé straně se však lidstvo stalo na palivech a energiích životně závislé a současná společnost by bez nich vůbec nemohla existovat. Zajištění dostatečných a bezpečných dodávek používaných paliv a energií patří mezi priority vlád v téměř všech zemích a byl to také jeden z motivů, proč Česká republika vstoupila v roce 2004 do Evropské Unie.
Mezi lety 2004 a 2021 spotřeba paliv a energie v EU významně klesla. Zvýšil se také podíl obnovitelných zdrojů na úkor těch fosilních.
Množství paliv a energie, které jsou v dané zemi k dispozici pro spotřebu, se skládá z domácích přírodních zdrojů, tedy z vytěžených paliv a energie z vody, slunce, větru apod. (primární produkce), ale také z paliv a energie, které jsou získávány na základě zahraničního obchodu. Určitá část primárních paliv a energie je přeměňována v transformačním sektoru na kvalitnější paliva a energie (např. výroba elektřiny z uhlí a plynu nebo výroba benzínu, nafty a olejů z ropy). Paliva a energie, které prošly transformací, a zbylé množství paliv a energie, které transformací neprošlo, jsou určeny přímo pro konečnou spotřebu v jednotlivých sektorech národního hospodářství (průmysl, zemědělství, doprava, domácnosti, služby).
V roce 2004 se v celé EU vytěžilo a vyrobilo 29 738 PJ domácích přírodních zdrojů paliv a energie (vč. výroby z jádra), do roku 2021 kleslo toto množství na 25 020 PJ. Na celkovou úroveň domácích zdrojů paliv a energie má od začátku sledovaného období v celé EU největší vliv jaderná energie. Ta v roce 2004 představovala 34 % ze všech druhů primárních paliv a energie. Další pořadí zaujímala uhelná paliva (25 %), zemní plyn (17 %) a obnovitelné zdroje energie (16 %).
V průběhu období se význam a pořadí primární produkce jednotlivých paliv a energie měnily. Do roku 2021 klesla primární produkce uhelných paliv, zemního plynu a také ropy a ropných produktů. Naopak významně vzrostla produkce obnovitelných zdrojů energie, která v roce 2021 již zaujímala podíl 41 %. Jaderné energii náleželo 31 % a uhelným palivům 15 %. Těžba zemního plynu se naopak propadla na předposlední místo a v roce 2021 tvořila jen 6 %.
Čtěte také: Výběr ekologického nábytku
Největší podíl na primární produkci paliv a energie mají v EU Německo a Francie. V roce 2004 představovala primární produkce Německa 19,43 % a Francie 19,06 % celé EU. Primární produkce České republiky v roce 2004 odpovídala 4,72 % z celé EU. Do roku 2021 se pořadí zemí příliš nezměnilo, v rámci jejich vnitřního energetického mixu však došlo k výrazné změně struktury.
V Německu v roce 2004 zaujímala převažující podíl v primární výrobě energie uhelná paliva (42 %). Jaderná energie zajišťovala 31 % a obnovitelné zdroje 11 %. Ovšem v roce 2021 tvořila 45 % primární výroba energie z obnovitelných zdrojů, uhelná paliva 27 % a jaderná energie 17 %. V případě Francie v roce 2004 dominovala v primární energii s 85% podílem jaderná paliva. Energie z obnovitelných zdrojů vykrývala 12 %. V roce 2021 klesl podíl jaderné energie pod 76 %, naproti tomu podíl obnovitelných zdrojů vzrostl na 23 %. V České republice v roce 2004 představovala největší podíl primární energie z uhelných paliv (70 %), zhruba 20 % pocházelo z jaderné energie a 6 % z obnovitelných zdrojů. Do roku 2021 klesl podíl primární energie z uhelných paliv na 43 %, podíl jaderné energie vzrostl na 31 % a energie z obnovitelných zdrojů představovala 23 %.
Velké množství paliv a energie (hrubá spotřeba primárních zdrojů) se přeměňuje na elektrickou a tepelnou energii. V roce 2004 bylo v celé EU vyrobeno 10 468 PJ elektřiny, v roce 2021 pak 10 496 PJ. V roce 2004 bylo nejvíce elektřiny (32 %) vyrobeno pomocí jaderné energie. Z uhelných paliv pocházelo 29 % elektřiny, 16 % ze zemního plynu a 15 % z obnovitelných zdrojů. Do roku 2021 se struktura paliv používaných na výrobu elektřiny značně proměnila. V roce 2021 pocházelo nejvíce elektřiny z obnovitelných zdrojů (37 %). Jaderné elektrárny vyrobily 25 % elektřiny, 19 % pocházelo ze zemního plynu a 14 % z uhelných paliv. Na množství elektřiny vyrobené v EU měly v roce 2021 největší zásluhu Německo (20 %), Francie (19 %) a Itálie (10 %). Česká republika se na výrobě elektřiny podílela 3 %. Podíly vyrobeného množství elektřiny v jednotlivých zemích se v roce 2021 nijak zvlášť nelišily od roku 2004.
V Německu bylo v roce 2004 vyrobeno 48 % elektřiny z uhelných paliv, 27 % z jaderné energie, 10 % pocházelo ze zemního plynu a dalších 10 % z obnovitelných zdrojů. V roce 2021 pocházelo 40 % elektřiny z obnovitelných zdrojů, 28 % z uhelných paliv, 16 % ze zemního plynu a 12 % z jaderných elektráren. Ve Francii se v roce 2004 na výrobě elektřiny podílely ze 78 % jaderné elektrárny a z 11 % obnovitelné zdroje. Do roku 2021 vzrostl podíl obnovitelných zdrojů na 22 % a podíl jaderných elektráren klesl na 68 %. Itálie v roce 2004 vyráběla 43 % elektřiny ze zemního plynu, 20 % z ropy a ropných produktů, 18 % z obnovitelných zdrojů energie a 15 % z uhelných paliv. V roce 2021 zde podíl elektřiny ze zemního plynu stoupl na 50 % a z obnovitelných zdrojů na 40 %. V České republice se v roce 2004 vyrobilo 60 % elektřiny v uhelných elektrárnách a 31 % v jaderných elektrárnách. V roce 2021 vyrobily uhelné elektrárny 40 % elektřiny, jaderné elektrárny 36 % a 13 % elektřiny pocházelo z obnovitelných zdrojů.
V roce 2020 se v Evropě poprvé vyrobilo více energie z obnovitelných zdrojů než z fosilních paliv. Výsledek byl ještě těsný, jde o 38 % ku 37 %, trendy jsou ale zjevné - podíl uhlí klesá a obnovitelné zdroje rostou. Dvojice slunce a vítr překonala výrobu energie z uhlí již v roce 2019, od té doby svůj náskok ještě prohlubuje. Obnovitelné zdroje energie, tedy takové, kterých je v principu nekonečná zásoba, jsou základem energetiky budoucnosti. Ta se má obejít bez fosilních paliv a nemá zvyšovat množství uhlíku v atmosféře. Spoléhat proto musíme na přírodní síly, a to nejen na slunce, vítr nebo vodu, ale i na dřeviny a rostliny, které snadno znovu dorostou.
Čtěte také: Emisní poplatky v ČR
Česko ale za zbytkem Evropy zaostává. V současnosti má jeden z nejnižších podílů obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny. Téměř třikrát menší, než je průměr EU. Více má i Polsko, Maďarsko a Slovensko. Možnosti Česka v oblasti obnovitelných zdrojů jsou omezené. Nemůžeme se ve větší míře opřít o sílu řek valících se z hor. Není tu tak silný vítr jako u mořského pobřeží a slunce nesvítí tolik jako například v jižní části Evropy. Nižší množství slunečního svitu i větru však ve výsledku znamená, že elektřina z těchto zdrojů bude v Česku výrobně dražší.
Slunce a vítr ale nejsou stabilní zdroje energie - a to je jejich hlavní nevýhoda. Nelze ji vyrábět až v momentě, kdy je elektřina potřeba, vše se podřizuje aktuální síle větru nebo slunečnímu svitu. Tyto nevýhody jsou v principu zanedbatelné, pokud jde jen o malou část energetického mixu. Ale v momentě, kdy mají obnovitelné zdroje hrát v energetice klíčovou roli, je nutné tento problém řešit. V momentě, kdy svítí slunce a fouká vítr, ale poptávka není úměrně vysoká, zůstává na trhu přebytek elektřiny. Její cena proto klesá a může dosáhnout i záporných hodnot. V takovém případě dává smysl elektřinu ukládat či prodávat až v okamžiku, kdy její cena zase vzroste. Příkladem takového fungování mohou být přečerpávací elektrárny. Zatím jde ale o nákladná řešení, proto se pozornost věnuje i záložním zdrojům. Kupříkladu elektrárny na biomasu mohou teoreticky sloužit pouze jako záloha a sekundovat nevyzpytatelným obnovitelným zdrojům.
Požadavky na podporu jsou ale stále nižší, a to díky levnějším technologiím i kvůli dražší energii z uhlí. Česko má možnost využívat stovky miliard z emisních povolenek i peníze z Evropské unie na transformaci energetiky. Drtivá většina českých fotovoltaických elektráren byla postavena v letech 2009 a 2010. Od státu mají garantovaný výkup elektřiny na 15 let za více než 12 korun za každou kilowatthodinu, tedy zhruba desetinásobek tržních cen elektřiny. Tyto peníze tvoří podstatnou část plateb na podporu obnovitelných zdrojů na fakturách domácností i ve výdajích státního rozpočtu. Po roce 2025 tedy tyto výdaje skončí.
45 miliard ročně. Tolik stojí podpora obnovitelných zdrojů elektřiny Česko v současnosti. Z poloviny se na ní podílí státní rozpočet, z poloviny lidé v cenách elektřiny. Podle studie ČVUT a Komory OZE [1] je nutné investovat 136 miliard korun, aby Česko do roku 2030 splnilo své cíle na podíl obnovitelných zdrojů ve výrobě elektřiny. A více než 500 miliard korun je podle studie McKinsey & Company [2] odhadovaná výše investic do obnovitelných zdrojů mezi lety 2030 a 2050. V částce je započítáno i nutné posílení rozvodných sítí. Obnovitelné zdroje energie jako takové ale investičně náročné nejsou a lze je budovat i v malém rozsahu. I jednotlivé domy mohou využívat slunce k ohřevu vody či k výrobě elektřiny. Větrné elektrárny si mohou budovat obce nebo firmy samy a dosahovat tak určité míry nezávislosti na trhu s elektřinou. Na podobné investice lze navíc získat dotace, na ty mohou dosáhnout jak domácnosti, tak firmy.
„Česká republika bude potřebovat nové zdroje. Obnovitelné zdroje energie vítáme a doporučujeme, je to určitě lepší cesta než leckdy nesmyslné úsporné strategie.
Čtěte také: Český trh s eco obaly
Z obnovitelných zdrojů energie je k výrobě tepla využívána biomasa, energie prostředí (tepelná čerpadla), bioplyn a energie slunce (fototermika). Na výrobě tepla má v České republice z obnovitelných zdrojů energie dominantní podíl biomasa (brikety, pelety, palivové dřevo, dřevní odpad, piliny, kůra, štěpky, zbytky po lesní těžbě, celulózové výluhy atd.). Za další možný obnovitelný zdroj tepelné energie je považována geotermální energie, kdy přímé využívání této energie není v současné době v naší republice realizováno.
Bioplyn vzniká v provozu bioplynových stanic, komunálních či průmyslových ČOV, příp. vyrobená tepelná energie je využívána především pro vlastní potřebu v místě vzniku, může být dodávána i jiným odběratelům (vytápění např. proces přeměny energie dopadajícího slunečního záření na energii tepelnou, tzv. nutno dbát na kvalitu (certifikace paliva), vliv na výhřevnost paliva nebo např. zařízení na výrobu, příp.
S ohledem na obsáhlost tématu a vývoj cen jednotlivých druhů biomasy nelze přesně uvést relevantní informace. Možnost využití dotačních titulů.
S ohledem na obsáhlost tématu, složitost technologických zařízení (použitá technologie, potřebný výkon apod.) nelze přesně uvést relevantní informace. pravidelná kontrola dílčích částí systému, odborné revize, ověřování funkčnosti monitorovacího systému, pravidelné servisní prohlídky dle typu zařízení atd. v souladu s doporučením výrobce zařízení, příp.
Pro snadnější orientaci v nabídce dotačních podpor uvádíme výzvy napříč dotačními tituly, ze kterých je možné zobrazené opatření finančně podpořit. Závazná kritéria přijatelnosti opatření jsou součástí konkrétních výzev.
Výroba elektrické energie je téma, které u nás (nejen) v poslední době hodně rezonuje. Řeší se klimatická změna, emise i stavba nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Jak je na tom ale výroba elektrické energie v ČR obecně? Jaké nás do budoucna čekají změny? A jak to postihne koncové spotřebitele?
Celková výroba elektřiny v ČR v roce 2025 poprvé od roku 2021 vzrostla, a to o 2,6 TWh (+3,8 %) na 71,4 TWh. Růst výroby táhly jaderné elektrárny, jejichž netto výroba vzrostla meziročně o 2,2 TWh (8,0 %) na 30,3 TWh. Brutto výroba jaderných elektráren vzrostla dokonce na 32,066 TWh, což je dosud nejvíce za jeden kalendářní rok. Významný růst zaznamenaly také solární elektrárny (+0,8 TWh / +20,4 %) a elektrárny spalující biomasu (+0,7 TWh / +30,7 %). Naopak největší pokles nastal loni u vodních elektráren (-0,9 TWh / -36,9 %).
V porovnání s rokem 2022, ve kterém vrcholila energetická krize v Evropě, byla loňská výroba elektřiny v ČR o téměř 8 TWh nižší. Uvedený pokles zhruba odpovídá poklesu výroby hnědouhelných a černouhelných zdrojů za stejné období.
Mírný růst výroby se v loňském roce promítl do celkové bilance elektřiny, v rámci které byl po dvouletém poklesu opět zaznamenán nárůst v čistém exportu elektřiny z ČR. Ten za uplynulých 12 měsíců vzrostl meziročně o zhruba 1 TWh (+16,7 %) na 7,5 TWh.
V loňském roce byly největším zdrojem elektřiny v ČR jaderné a hnědouhelné zdroje. Ty se na celkové výrobě elektřiny podílely ze 42,4 %, respektive 32,2 %. Pomyslné třetí místo si po prudkém růstu výroby z posledních dvou let udržely solární elektrárny. S 6,6% podílem na celkové výrobě elektřiny a meziročním nárůstem objemu výroby o téměř 20,4 % opět předčily plynové zdroje, které se na celkové výrobě podílely 5,2 %. Další příčky s podílem mezi 2 až 4 procenty na celkové výrobě zaujaly vodní elektrárny, ostatní OZE (zejména bioplyn) a biomasa.
Celková výroba elektřiny v ČR v roce 2025 dle jednotlivých zdrojů (TWh)
Výroba elektřiny je v ČR tradičně nejvyšší v zimních měsících a nejnižší v létě. Kopíruje tak sezónní výkyvy ve spotřebě elektřiny. Rok 2025 patřil v prvních pěti měsících k průměru posledních sedmi let. V letních měsících došlo nicméně k propadu výroby, přičemž v červnu byla zaznamenána vůbec nejnižší měsíční výroba elektřiny za sledované období (4,5 TWh). Také září bylo z tohoto pohledu velmi slabým měsícem, když výroba jen těsně přesáhla hranici 5 TWh.
Zatímco ČR bude v budoucnu nadále spoléhat na jaderné elektrárny, jejichž instalovaný výkon by měl v následujících deseti letech vzrůst o zhruba 7 %, uhelné elektrárny budou postupně odstavovány. Ačkoliv ČR prozatím nemá stanovený pevný termín odklonu od uhlí, mnozí provozovatelé uhelných zdrojů plánují jejich odstavení z ekonomických důvodů. Po roce 2030 se tak předpokládá, že uhlí bude spalováno především v menších teplárnách či závodních energetikách.
Očekává se naopak rostoucí výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, a to vlivem nárůstu jejich instalovaného výkonu. Výroba fotovoltaických elektráren by se měla dle studie vypracované pro společnost ČEPS do roku 2030 zhruba ztrojnásobit a v případě větrných elektráren by měla být zhruba pětkrát vyšší. Výroba plynových zdrojů by měla vzrůst přibližně na dvojnásobek.
V následujících letech má podle předpokladů narůstat závislost ČR na dovozu elektřiny ze zahraničí. Ta má okolo roku 2035 dosáhnout svého vrcholu, kdy ČR bude importovat zhruba 20 % své spotřeby elektřiny. Díky dostavbě nových jaderných zdrojů má ale potřeba dovozu elektřiny následně začít klesat.
V Česku vyrábíme většinu elektřiny z hnědého uhlí a jádra. Hnědé uhlí tvoří přibližně 44 % výroby, jádro pak 37 %. Zbytek mixu doplňuje plyn (6 %) a obnovitelné zdroje (14 %). V rámci obnovitelných zdrojů pak vyrábíme elektřinu z biomasy a bioplynu a využíváme také vodní, větrné elektrárny a fotovoltaické elektrárny. Mezi nejznámější české elektrárny pravděpodobně patří ty jaderné - Temelín a Dukovany - najdete je v Jihočeském kraji a na Vysočině. Uhelné elektrárny se pak nacházejí hlavně v příhraničních oblastech, mezi největší patří Tušimice, Počerady, Dětmarovice a Prunéřov. Vodní elektrárny jsou třeba na Vltavě (Lipno, Orlík a Slapy) nebo v Jeseníkách (přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně).
Jak a kde probíhá výroba elektřiny v ČR většinou asi tušíme, ale jak bude náš energetický mix vypadat za pár (desítek) let? V plánu je samozřejmě zvýšení podílu obnovitelných zdrojů. Evropská unie totiž nastavila velmi ambiciózní cíl - 42,5 % do roku 2030. Česko má zatím v plánu 30 % obnovitelných zdrojů do stejného roku - a i to je velmi ambiciózní. Pokud však chceme snižovat emise a zpomalovat klimatickou změnu, jsou tyto cíle nezbytné. Český stát proto podporuje rozšíření obnovitelných zdrojů skrze dotace a finanční pobídky na fotovoltaiku, domácí větrné elektrárny i biomasu a bioplyn. A podpory i pobídek bude přibývat. V plánu (a v procesu) je však také snížení emisí rozšířením jaderné elektrárny Dukovany, které přinese stabilní dodávky bez emisí navíc.
Pokud neplánujete do obnovitelných zdrojů investovat sami, pravděpodobně změny ani nepoznáte. Elektřina z jaderných elektráren je vyráběná značně efektivně a dodávky jsou tak velmi stabilní. A obnovitelné zdroje zase mohou přinést úspory, jelikož náklad na jejich provoz je mnohem menší než třeba u uhelných elektráren, takže (pokud vše půjde tak, jak má) nedojde ani ke zdražením. Přechod na obnovitelné a nízkoemisní zdroje energie je pro zpomalení změny klimatu prostě potřeba. Současný český energetický mix závislý na fosilních palivech jistojistě projde změnami, aby splnil cíle EU i české vlády. Jako koncový uživatel to ale pravděpodobně nepoznáte.
| Ukazatel | Hodnota | Změna |
|---|---|---|
| Celková výroba elektřiny | 71,4 TWh | +3,8 % |
| Výroba jaderných elektráren | 30,3 TWh | +8,0 % |
| Výroba solárních elektráren | 4,71 TWh | +20,4 % |
| Podíl OZE na výrobě | 17 % | 0,05 % |
| Přeshraniční bilance | 7,56 TWh | +18 % |
| Čistá spotřeba elektřiny | 59,3 TWh | +2,3 % |
| Obchodní složka ceny elektřiny | 2942 Kč/MWh | -8 % |
| Nulové či záporné ceny | 375 hodin | +17,6 % |
tags: #vyrobci #elektriny #z #obnovitelnych #zdroju #v