Kompostování na Vyškovsku: Slavkov u Brna jde příkladem

Na Vyškovsku si provozovatelé kompostáren pochvalují snahu obyvatel, kteří přestali pálit bioodpad na zahradách. Podle mnoha z nich je myšlenka vlastní kompostárny dobrá.

Pálit nebo složitě odvážet biologický odpad ze zahrad nebo veřejných ploch na skládku společnosti Respono? To se už brzy stane minulostí pro dělníky i místní ve Slavkově u Brna.

Kompostárna ve Slavkově u Brna

Slavkov má totiž jako jediná obec v okrese kompostárnu. Vyškovský deník Rovnost už několikrát o vzniku kompostárny informoval. Stačí jen letmo zopakovat, že stojí od dubna díky štědré dotaci Evropské unie i našeho státu.

„Kompostárnu, která teď vzniká na skládce u výpadovky ze Slavkova u Brna, spustíme už v první polovině příštího roku. Stavební práce budou hotové do konce letošního listopadu. Výstavba kompostárny si vyžádala devět milionů korun. Takřka celou ji zaplatily dotace. Provozovatelem budou Technické služby města Slavkova u Brna. Už máme stanovené podmínky pro užívání kompostárny naší organizací.

Právě o tom jednali slavkovští úředníci se zástupci technických služeb. „Přednesli jsme několik návrhů týkajících se provozu. Máme ale rozdílné názory a ještě se musíme dohodnout. Jak podotkl Lánský, slavkovská kompostárna bude jedním z prvních zařízení takového typu na Vyškovsku. „V současné době funguje pouze na skládce společnosti Respono. Myslím, že ostatní města ani obce okresu nic takového zatím nemají.

Čtěte také: Sportovní vyžití v okolí Vyškova

Slavkovská kompostárna bude zpracovávat veškerý biologický odpad ze zeleně z veřejných ploch. Ten vzniká třeba při sečení břehů Litavy, zámeckého parku a všech ostatních travnatých ploch. Rekultivace skládky, jež počítá i s výsadbou tří tisícovek stromů, bude podle Lánského trvat asi pět let. Kompostárna tedy bude v místě bývalé skládky fungovat dočasně.

Provoz kompostárny

Ve Slavkově od dubna funguje systém třídění a likvidace zeleného odpadu. Slavkovským se daří to, o co se marně snažili v časech poněkud výstředního císaře Rudolfa II. alchymisté. Přeměnit kdejaký šunt ve zlato.

Jenže zatím nenapsal o tom, jak celý podnik vlastně funguje. V úterý po obědě je vedro k zalknutí. Je právě čas svozu zeleného odpadu, který den předtím poctivě nachystali majitelé zahrádek před svými domy na hromádky nebo do pytlů. Z pracovníků, kteří lopatami nahrnují větve nebo trávu na nakladač, už tečou čůrky potu. „Pytel s odpadem, který musíme vysypat, má někdy až čtyřicet kilo. V takovém počasí to není nic moc. Nakladač sype budoucí kompost do velkého vozu zapřaženého za traktor.

To je překopávač kompostu. Zeshora jde vidět, jak ve valníku větve s trávou doslova vřou. „Jde o první zpracování odpadu. Souprava nakladače s překopávačem zastavuje u jednotlivých domů. Svoz je zdlouhavý a trvá celé dva dny. „Je to o dost náročnější, než když svážejí komunální odpad popeláři. Jenže systém má i svoje výhody. Díky tomu, že odpad chystá každá domácnost, je vše adresné.

Podle něj se zatím stalo jen jednou, že kdosi dal do zeleného dopadu železné hřebíky. Slavkované jsou ukáznění a vyhazují jen to, co mají: větvičky, trávu, plevel, nepoužitelné plody, drny. Problémy s těmi, kdo se odpadu zbavují, nejsou. Zato někdy zlobí sehranou partu technických služeb řidiči. „Bývají často bezohlední, riskantně předjíždějí, troubí na nás.

Čtěte také: Safari v ohrožení (Klub Tygrů)

Zatímco s kolegy mizí za rohem na své další štaci, já se s ředitelem jedu podívat do srdce celého systému: vlastní kompostárny. První dojem je trochu zklamání. Pár plechových budek, vybetonovaná plocha a vyrovnané řady tlející hnědé hmoty. Co ale překvapí, žádný zápach. Budoucí kompost spíš trochu, ale jen zlehka, voní po houbách. Na radu šéfa slavkovských technických služeb strčím ruku do hromady. Málkem jsem se spálil. „Uvnitř je až sedmdesát stupňů Celsia. Bakterie tam intenzivně pracují na rozkladu organické hmoty.

Po sedmdesáti dnech končí vznikem voňavého a užitečného humusu celý cyklus, na jehož počátku byl svoz nepotřebné zeleně. Slavkovské technické služby tak už od dubna zpracovaly na tři sta tun zeleného odpadu. Slabou polovinu odevzdali obyvatelé města, zbytek vzniká při běžné údržbě, jako je třeba sečení trávníků.

„Laboratorní testy potvrdily, že výsledkem práce kompostárny je stoprocentní humus bez příměsí. A dodává, že část kompostu se využije na rekultivaci někdejší slavkovské skládky, zbytek si rozeberou zájemci. „Bioodpad se vrací zpět lidem ve formě bezplatného odběru kvalitního, atestovaného přírodního materiálu rekultivačního substrátu.

Jestli o tolik vychvalovaný zázrak vůbec někdo stojí, se rozhodnu ověřit o den později. Výdejna kompostu u zdi zámecké zahrady je už v obležení na začátku otevírací doby, kdy přijíždím. Muž v nejlepším věku nakládá pytel s kompostem do auta a já zatím zpovídám jeho doprovod. „Jsme tu poprvé, potřebujeme kompost na zahradu. Podle Alfréda Valnohy, který lidem pomáhá kompost nakládat, je o službu zájem. Přicházejí zejména zahrádkáři, lidé všech věkových skupin.

A doplňuje, že další dvacetilitrový pytel si bere i její maminka Marie Tesaříková, která taky zahrádkáří. „Víte, jak je to dobré, že nemusíme nic ze zahrady pálit? Kompostárna ve Slavkově prostě není Potěmkinova vesnice, jako spousta jiných a ještě mnohem dražších projektů. Lidé si ji za krátkou chvíli oblíbili.

Čtěte také: "Ferda in Danger" - what is it about?

Podle něj půjde o neziskovou záležitost, která si z městské kasy ročně vyžádá kolem osmi set tisíc korun. Každopádně Slavkov zabodoval, o čemž svědčí také jeho pátá příčka v žebříčku nejekologičtějších měst Jihomoravského kraje. Slavkovská kompostárna začala fungovat před pěti lety. Teď podle ředitele technických služeb, které mají zařízení ve správě, Radoslava Lánského, patří mezi nejlepší v republice. A dokonce se stala atrakcí pro různé návštěvy.

„Letos jsme navíc vyprodukovali několikanásobně víc kompostu než v předchozích letech. V porovnání se stejným obdobím loňského roku je to víc než dvakrát tolik. Slavkované mají dvě možnosti, jak předat technickým službám bioodpad ze svých domácností. „Buď si zažádají o nádobu, kterou dostanou zdarma. Nebo můžou využívat kontejnery rozestavěné po městě speciálně pro tento účel. Podle něj je významná i efektivita zpracovaného odpadu. „Oproti jiným kompostárnám se nám daří zužitkovat téměř sto procent svezené hmoty. Na tom mají nemalou zásluhu Slavkované, kteří nejenže s radostí rozebrali všechny nádoby, ale také je čile využívají.

Navíc si kvalitního hnojiva váží natolik, že si už nedovolí přimíchávat do popelnic a kontejnerů jiný odpad. Situace ve Slavkově se díky kompostárně dokonce zlepšila natolik, že si lidé podle Lánského ani nedovolí cokoliv pálit na svých zahradách.

Kompostárna a vzdělávání

V rámci Dne Země podnikají žáci Základní školy Tyršova ve Slavkově u Brna každoroční exkurze zaměřené na životní prostředí, a to zejména v našem nejbližším okolí. Po cestě zpět ještě sbírali do pytlů odpadky, a tak pomohli s úklidem Slavkova. Naše poděkování patří panu Lánskému, který nám věnoval svůj čas a poskytl našim žákům velice zajímavý výklad o historii a fungování místní kompostárny.

Kompostárna a systém nakládání s bioodpady ve Slavkově u Brna byl vybudován v roce 2009 z pětadevadesáti procent z dotací za 9,294 milionu korun. Na kompostárně je z odpadů ze zeleně zpracováván aerobním kompostováním (za přístupu vzduchu) přírodním procesem odpad na organické hnojivo. Kompost tedy prochází hygienizací. Dochází zde k odbourání obtížněji rozložitelných organických látek jako jsou celulóza a ligmin. Zároveň vznikají stabilní organické látky humusového charakteru. Po šedesáti dnech vznikne kvalitní certifikované organické hnojivo - BIO kompost.

Kompostování v dalších obcích Vyškovska

Smůlu měla na rozdíl od Slavkovských obec Studnice. „Žádali jsme o dotace, ale nedostali jsme kladné stanovisko od krajského úřadu a hlavně od veterinářů. Těm vadilo, že jsme kompostárny chtěli umístit do zemědělských družstev. Starostové se ale nevzdávají. Podle plánu sdružení by v každé vesnici stálo několik menších kontejnerů, které by obce na vlastní náklady svážely do kompostáren. Tam by se odpad drtil a promíchával. Lidé, kteří by do kompostárny přispívali, by si pak zpětně mohli zdarma odebrat hotový kompost. Prodej kompostu dalším zájemcům ale legislativa nepovoluje.

A zatímco ve Slavkově lidé dostávají nádoby na bioodpad na požádání, do některých obcí Vyškovska jezdí auto s kontejnerem. „Princip svozu je jednoduchý. Do vesnice se sváží ke kompostování materiál z dalších čtyř obcí Vyškovska, a to z Ruprechtova, Ježkovic, Račic-Pístovic a Podomí. „Například u nás díky této možnosti odpadly sousedské spory kvůli pálení trávy a dalšího bioodpadu," zmínila zase starostka Ruprechtova Světlana Švarcová.

Bioodpad shromažďují například také ve Vyškově, kde ho sváží společnost Respono. Podle informací si lidé na třídění bioodpadu velmi rychle zvykli. Ke konci loňského roku Respono zaznamenalo o patnáct procent méně komunálního odpadu. Službu si pochvalovali například i v Lulči. Obec podle starosty Petra Halase dokonce loni musela přiobjednat hnědé sběrné nádoby.

Kompostéry pro domácnosti

Zbýšov - Dvě stě padesát nových kompostérů by měly do konce roku obdržet takřka všechny domácnosti ve Zbýšově. Podle vedení vesnice by se krokem měl vyřešit problém s odvozem bioodpadu. „Máme přislíbenou dotaci, která náklady na dvě stě padesát kompostérů o objemu devět set padesát litrů pokryje z devadesáti procent. Ten spatřuje smysl opatření v jednoduché logice. „Je špatné odvážet posečenou trávu pětatřicet kilometrů do Vyškova, když se kompost může využít na zahrádkách u nás. Dřív bylo běžné, že si každý na zahradě vlastní kompost pěstoval. Uznávám, že v současné době to už ale není moc vzhledné," naznačil starosta.

Problém nevidí jen ve zbytečném odvážení biologického materiálu. „Kromě toho se nám rozmáhá nešvar, že si někteří lidé posečou trávu u svého domu a následně ji vysypou do příkopu u silnice. Obecní pracovníci se pak v hnijící trávě musí při udržování příkopu brodit. Ne všichni obyvatelé Zbýšova už ví, že jim obec novinku nabídne. „Je to pro mě nová informace. Každopádně to není špatný nápad, ale nejedná se o nic nezbytného. Třeba my už na zahradě kompostér máme.

Rousínov - Pět set domácností v Rousínově si může přilepšit o jeden šestisetlitrový nebo devítisetlitrový kompostér. Město dostane dotaci od Státního fondu životního prostředí, díky které může nádoby za takřka osm set padesát tisíc korun pro obyvatele pořídit. Způsob, jakým nakonec ale přejdou do jejich vlastnictví, je složitější. „Žadatel o kompostér podepíše najednou dvě smlouvy. Podle první z nich získá nyní kompostér jako výpůjčku od města. Udržitelnost projektu totiž Státní fond životního prostředí stanovil na pět let a po tu dobu musí být nádoby na přeměnu organických zbytků v humus v majetku města.

Podle zastupitele Jiřího Lukáška jsou kompostéry potřebné. „Slyšel jsem lidi, jak si stěžují, že nemají kam dávat shnilá jablka, takže se skutečně hodí. Zajímalo by mě ovšem, jak to bude v případě, že kompostér pět let nevydrží. Podle Řehořové smlouva zaváže dotyčného, aby informoval městský úřad v případě, že se s nádobou na bioodpad cokoli stane. Také je možné, že pracovníci úřadu jejich stav v nadcházejících letech zkontrolují.

Komunitní kompostování

Rousínov - Je lepší dál nechat odvážet rostlinný odpad z města pryč, nebo se ho pokusit využít pro vlastní potřeby? Takovou otázku řeší v Rousínově. Vyhlášku, která by ve městě zavedla komunitní kompostování, nicméně zastupitelé na první pokus neschválili. Věc se však ještě bude projednávat. „Pokyn k připravení vyhlášky o zavedení komunitního kompostování k nám přišel z minulého zasedání zastupitelstva. Absolvovali jsme kvůli tomu i školení.

Komunitní kompostování je nejjednodušší způsob, jak nakládat s biologickým odpadem. Kompostárnu můžeme zřídit na jakékoli ploše, která ani nemusí být zpevněná. Stačí, když se zpevní jen příjezdová cesta k ní. Cílem kompostování je využít bioodpad, na jehož produkci se podílí určitá komunita, co nejblíž místa vzniku. Za zavedení možnosti bojuje mimo jiné vedoucí městských služeb Václav Hůlka. „Určitě bychom měli co nejdřív zahájit zkušební provoz. Máme prostředky na to svážet na jedno místo listí, trávu a štěpku. Krom toho máme i přislíbenou dotaci na svozový vůz a devět kontejnerů. Abychom ji získali, musíme být schopní doložit, že jsme někam uložili dvě stě tun bioodpadu.

Návrh na novou rousínovskou vyhlášku počítal s tím, že takovým místem by se mohl stát pozemek za městským hřbitovem. S tím však někteří zastupitelé nesouhlasili. Protože návrh zastupitelstvem neprošel, bude z Rousínova rostlinný odpad dál odvážet specializovaná firma do Brna.

Ekoporadna v Podomí

Podomí - Občanské sdružení Barvínek, otevřelo před čtyřmi roky v prostorách podomského úřadu svou ekoporadnu. Zdarma v ní radí lidem s různými ekologickými problémy a dotazy. „Lidé se ptají na různé věci. Tři nejčastější otázky se ale určitě týkají ekologicky čisticích a pracích prostředků. Jaké se na trhu objevují, kde je seženou. Potom separace odpadů, hlavně kompostování a přírodního stavitelství. Svoji poradnu prezentovalo sdružení i ve vyškovské knihovně Karla Dvořáčka. „Cílem bylo přiblížit se lidem a ukázat všem potencionálním zájemcům, jak jim může ekoporadna posloužit. Ta také prozradila, že v knihovně se s ekoporadnou chystají prezentovat znovu. „Další infostánek ekoporadny připravujeme koncem března.

tags: #vyskovsky #denik #kompostování

Oblíbené příspěvky:

• Kam na piknik v Severní Moravě?
• Definice a souvislosti emise bezhotovostních peněz
• Jak Předcházet Ucpávání Odpadu
• Minimální Ekologická Stopa
• Zákaz Spalování Odpadu