Hlášení o výskytu ohrožených druhů v České republice

Česká republika se i přes svou malou rozlohu vyznačuje velkým bohatstvím druhů rostlin a živočichů. Na našem území bylo zaznamenáno přibližně 2 500 původních druhů vyšších a 2 400 druhů nižších rostlin, ze živočichů asi 50 000 druhů bezobratlých a téměř 600 druhů obratlovců (včetně migrujících druhů). Biologická rozmanitost je výsledkem složitých přírodních procesů. Velký význam biologické rozmanitosti a ochrany druhů se odráží i v řadě mezinárodních úmluv.

V české legislativě ochranu druhů upravuje především zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství v České republice soustavu Natura 2000.

Obecná ochrana všech druhů rostlin a živočichů na celém území ČR je deklarována v §5 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí.

Zvláštní ochranu zvláště chráněným druhům rostlin (a tedy ve znění zákona i hub) na celém území ČR dává §49 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. chráněn je rovněž jejich biotop. Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat či usmrcovat a dále provádět veškeré aktivity související s jejich komerčním využíváním. Není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimy užívaná sídla.

Výčet zákonem chráněných druhů hub nalezneme ve vyhlášce ministerstva životního prostředí ČR 395/1992 Sb.V aktuální podobě seznam obsahuje 532 druhů rostlin včetně hub a 309 druhů živočichů.Od roku 1992 byl tento seznam aktualizován pouze dílčím způsobem v rámci implementace evropských směrnic a v současné době vyžaduje celkovou revizi.

Čtěte také: Přírodní zdroje soli

Pro nejohroženější druhy se připravují a realizují záchranné programy (celostátní úroveň) nebo regionální akční plány (regionální úroveň). Pro druhy, které se svými životními projevy dostávají do střetu se zájmy člověka, se připravují programy péče. Kvůli ochraně druhů byla také vyhlášena řada chráněných území, a další se stále vyhlašují.

Ústředním orgánem ochrany přírody v ČR je Ministerstvo životního prostředí (MŽP). pak zajišťují správy Národních parků a Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) prostřednictvím správ CHKO. ochrany přírody úkolem obecních a krajských úřadů a správ vojenských újezdů.

Do právní poradny dostávám nezřídka dotazy jak postupovat v situaci, kdy na silnici, případně v honitbě či nehonebním pozemku je nalezen chráněný živočich. Jedná se zejména o bobra, vydru, vlka, případně jiné kriticky ohrožené druhy. V dané situaci nenapadne každého myslivce, ale i běžného občana, jak by měl správně v souladu se zákony a právními předpisy postupovat. Otázek je mnoho, a to zejména čí je například vlk, kdo může zákonným způsobem s ním nakládat a jakým způsobem, jak a kde se takový úhyn eviduje, kdo a co kam musí hlásit, které orgány státní správy by měly být na místě nálezu, komu patří lebka, kůže.

Například vlk euroasijský (Canis lupus) je zatím zvláště chráněným živočichem (a to živočichem kriticky ohroženým) dle ust. § 48 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „zákon o ochraně přírody a krajiny“) a přílohy č. III vyhlášky Ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. Jedná se tedy dle ust. § 2 písm. c) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti (dále jen „ZoM“) o zvěř, kterou nelze lovit, poněvadž se jedná o zvláště chráněného živočicha podle výše zmíněné vyhlášky, nebyla-li k jeho lovu povolena výjimka dle ust. § 56 zákon o ochraně přírody a krajiny.

Zatímco zvěř lze lovit a nabýt tak k ní vlastnické právo, u vlka to možné není. Podle § 48 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny platí, že: „Zraněné živočichy, kteří patří mezi zvláště chráněné druhy, je oprávněna ošetřovat pouze osoba, která k tomu má oprávnění podle zvláštních předpisů.“ A dále dle § 16 odst. 5 vyhlášky: „Preparovat zvláště chráněné druhy živočichů (§ 50 odst. 5 zákona) lze pouze na základě výjimky udělené orgánem ochrany přírody podle § 56 zákona. Orgán, který výjimku uděluje, v ní stanoví podmínky a dále rozsah nezbytných údajů včetně údajů o způsobu nabytí a dalšího využití zhotoveného preparátu chráněného živočicha apod.

Čtěte také: Výskyt rtuti v přírodě

Podle zákona tedy nelze nabýt vlastnické právo k mrtvému vlku (a to ať již zemřel za jakýchkoliv podmínek). Tato úprava se snaží potírat praxi, kdy by lovec mohl zkrátka říci, že mrtvého vlka již našel. Nález by tak měl být ohlášen orgánu ochrany přírody (orgány ochrany přírody vymezuje v ust. § 75 zákona o ochraně přírody a krajiny), např. Je tedy na zvážení orgánu ochrany přírody, zda nálezci tohoto vlka udělí výjimku o nabytí vlastnického práva.

Další otázkou je pak podezření na nákazu. Postup upravuje zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „VZ“), dle jehož § 3 odst. 1 písm. g) jsou: „zvířaty podezřelými z nákazy zvířat zvířata, u nichž se projevují klinické příznaky nebo postmortální změny vyvolávající podezření, že se jedná o určitou nákazu zvířat, anebo zvířata, o nichž je podle výsledků vyšetření nutno mít za to, že jsou podezřelá z určité nákazy zvířat“ a dále „zvířata, u nichž se neprojevují klinické příznaky nebo postmortální změny vyvolávající podezření, že se jedná o určitou nákazu zvířat, o nichž však lze na základě získaných epizootologických nebo jiných informací mít za to, že přišla přímo nebo nepřímo do styku s jejím zdrojem“ dle ust. § 3 odst. 1 písm.

Veterinární zákon v ust. § 11 odst. 1 stanovuje ohlašovací povinnost při podezření z výskytu nákazy: „Chovatel, jím zaměstnávané osoby při chovu, přepravě, svodu a prodeji zvířat, jakož i další osoby, které přicházejí do styku se zvířaty, živočišnými produkty nebo jejich vzorky a které vzhledem ke svému povolání, kvalifikaci a zkušenostem mohou rozpoznat příznaky nasvědčující podezření z výskytu nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, jsou povinni neprodleně uvědomit krajskou veterinární správu nebo zajistit její uvědomění o tomto podezření“.

V oblasti trestněprávní úpravy, jež se nepřímo dotýká i ochrany vlka, lze zmínit některé trestné činy obsažené v hlavě VIII zákona č. Je-li tedy zřejmé, že vlk nezemřel v důsledku srážky či nemoci, ale zaviněním jiné osoby (typicky postřelením) může být naplněna některá níže uvedené skutková podstata trestného činu. Může se jednat o trestný čin dle ust. Ust. § 299 TZ upravuje neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami - chrání dané živočichy a rostliny před taxativně vymezenými způsoby neoprávněného nakládání s nimi, přičemž tyto jsou zároveň zakázány jiným právním předpisem. Ust. Dále připadá v úvahu ust. § 302 týrání zvířat a v neposlední řadě dle ust. § 304 pytláctví, jež dopadá na neoprávněný lov.

Na tomto místě je třeba zmínit, že pokud tento skutek učiní např. myslivecká stráž, jakožto osoba se zvláště uloženou povinností chránit životní prostředí, uplatní se kvalifikovaná skutková podstata, tj. Na okraj uvádím i další savce, kteří podle přílohy č. III vyhlášky patří mezi kriticky ohrožené druhy, a tedy je třeba s nimi nakládat tak, jak to bylo výše uvedeno pro vlka. Jedná se například o kočku divokou, medvěda hnědého.

Čtěte také: Recyklace kyseliny tereftalové

Závěrem lze konstatovat, a to s ohledem na současnou právní úpravu, pokud vlastníte trofej ze zvláště chráněného živočicha, tj. lebku, kůži či celý preparát musíte dle ust. § 54 zákona o ochraně přírody a krajiny prokázat zákonný původ tohoto živočicha. Původ lze prokázat např. udělením výjimky dle ust. 56 zákona o ochraně přírody a krajiny ve spojení s vyhláškou ust. § 16 odst.

tags: #vyskyt #ohrozenych #druhu #nahlaseni #komu

Oblíbené příspěvky:

• Likvidace Autovraků Rohatce a Okolí
• Inspirace pro texty na pohlednice z pobytu v přírodě
• Ekologické zemědělství v ČR
• Funkcionální vlivy životního prostředí
• Tipy pro sex v přírodě