Výstupní prohlídka: Ohrožení nemocí z povolání a zákonné povinnosti

Jedním ze způsobů, jimiž lze dostát povinnosti zajistit, aby přidělovanou práci vykonávali výhradně takoví zaměstnanci, kteří jsou k jejímu výkonu zdravotně způsobilí, je podrobení zaměstnance vstupní, periodické (pravidelné), či mimořádné zdravotní prohlídce.

Mezi nejdůležitější součásti pracovnělékařských služeb patří pracovnělékařské prohlídky.

Výstupní lékařská prohlídka se řadí mezi pracovnělékařské prohlídky společně s vstupní prohlídkou, prohlídkou periodickou a mimořádnou.

Problematika lékařských prohlídek je zpracována ve vyhlášce č. 79/2013 Sb. (vyhláška o specifických zdravotních službách).

Vstupní prohlídka, prohlídka periodická, prohlídka mimořádná.

Čtěte také: Prohlídka Benešova nad Ploučnicí

Výstupní lékařská prohlídka se provádí při ukončení pracovněprávního vztahu.

Dále se provádí také při převedení na práci se sníženou zdravotní náročností (práce se sníženými riziky nebo práce konaná za příznivějších podmínek, než práce původní).

Výstupní lékařská prohlídka se neprovádí v případě, že je práce zařazena do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

Jednou ze základních povinností každého zaměstnavatele je zajistit, aby přidělovanou práci vykonávali výhradně takoví zaměstnanci, kteří jsou k jejímu výkonu zdravotně způsobilí.

Základní povinností zaměstnavatele je zajišťovat, aby zaměstnanci byli zdravotně způsobilí k výkonu přidělované práce, za účelem předcházení vzniku zdravotních potíží zaměstnanců.

Čtěte také: Prohlídka Skládky Čáslav

Účel výstupní prohlídky

Výstupní prohlídka, která je podrobněji upravena v ust. § 13 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče (dále jen „vyhláška PLS“), se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu zaměstnance v době ukončení výkonu práce, a to s důrazem na zjištění takových změn zdravotního stavu, u kterých lze předpokládat souvislost se zdravotní náročností vykonávané práce.

Účelem potvrzení je poskytnout zaměstnanci i zaměstnavateli, doklad, že výstupní prohlídka byla provedena s určitým zjištěním zdravotního stavu, a to například pro případ zjištění podezření na nemoc z povolání nebo ohrožení touto nemocí, popřípadě zhoršení následků po pracovním úrazu.

Pro zjištění zdravotního stavu zaměstnance není oproti ostatním druhům pracovnělékařských služeb třeba požadovat výpis ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele (tj. při ukončení pracovněprávního nebo obdobného vztahu vždy, pokud zaměstnanec vykonával práci zařazenou podle zákona č.

Na základě provedení výstupní prohlídky je posuzované osobě a osobě, která o prohlídku požádala, namísto lékařského posudku předáno potvrzení o jejím provedení.[3] Kopie potvrzení se zakládá do zdravotnické dokumentace pracovnělékařských služeb[4] a podle ust.

Na základě provedení výstupní prohlídky je posuzované osobě a osobě, která o prohlídku požádala, předáno potvrzení o jejím provedení.

Čtěte také: Trasy Valašského muzea v přírodě

Potvrzení o provedení výstupní prohlídky je dokladem o tom, že prohlídka byla provedena.

Kategorizace prací

Rozhodující skutečnosti pro posouzení, zdali je zaměstnavatel povinen vyslat zaměstnance k pracovnělékařským prohlídkám, vyplývají z kategorizace prací dle § 37 ZOVZ, která rozeznává čtyři základní kategorie, a to podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví při práci.

• První kategorie prací zahrnuje práce, které na základě současného poznání nemají nepříznivý vliv na zdraví zaměstnanců, tedy svým obsahem nejsou rizikové, ani zdraví ohrožující.
• Druhá kategorie prací zahrnuje práce, při nichž lze podle současné úrovně poznání výjimečně očekávat u vnímavých jedinců nepříznivý vliv na zdraví, hygienické limity ovšem nejsou překračovány.
• Třetí kategorie prací zahrnuje práce, při kterých jsou hygienické limity překračovány, opakovaně se vyskytují nemoci z povolání.
• Čtvrtá kategorie prací zahrnuje práce, při kterých existuje vysoké riziko ohrožení zdraví, které není možno vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření.

Povinnosti zaměstnavatele

Zaměstnavatel je podle ust. § 82 odst. 4 ZOVZ povinen zaslat kopii písemného vyhotovení pravomocného rozhodnutí o stanovení následné prohlídky poskytovateli pracovnělékařských služeb.

Zaměstnavateli lze doporučit, aby zaměstnanci vydal písemný pokyn k absolvování výstupní prohlídky, nicméně pokud již došlo k ukončení pracovního poměru, zaměstnavatel nemá prostředky, jak bývalého zaměstnance k jejímu absolvování přinutit.

Povinnost podrobovat se pracovnělékařským prohlídkám je zakotvena v § 56 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a také v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.

Vstupní a periodické prohlídky

Vstupní prohlídka se provádí za účelem zajištění, aby k výkonu práce v podmínkách s předpokládanou zdravotní náročností nebyl zařazen uchazeč o zaměstnání, jehož zdravotní způsobilost neodpovídá zařazení k předpokládané práci.

A sice v návaznosti na novelizaci ZSZS odpadla zaměstnavatelům pouze povinnost plošně zajišťovat vstupní lékařské prohlídky pro práce spadajících do první kategorie, s nimiž nejsou spojena profesní rizika.

Naopak, tedy i v případě prací zařazených do první kategorie, s nimiž profesní rizika spojena jsou, resp.

Je třeba doplnit, že zaměstnavatel má povinnost zajistit vstupní lékařskou prohlídku též tehdy, pokud na jejím provedení uchazeč o zaměstnání sám trvá.

U zbylých kategorií prací, tedy u kategorie druhé, třetí a čtvrté je zaměstnavatel povinen zajistit vstupní lékařskou prohlídku vždy, a to u svého závodního lékaře.

U zaměstnanců vykonávajících práci v první kategorii, s níž nejsou spojena profesní rizika, má zaměstnavatel povinnost zajistit periodické prohlídky pouze tehdy, pokud na tom zaměstnavatel sám trvá nebo to zaměstnanec sám vyžaduje.

U zaměstnanců vykonávajících práci v druhé kategorii, s níž nejsou spojena profesní rizika, má zaměstnavatel povinnost zajistit periodické prohlídky pouze tehdy, pokud na tom zaměstnavatel sám trvá nebo to zaměstnanec vyžaduje.

Následná prohlídka

Následná prohlídka se podle ust. § 14 vyhlášky PLS provádí za účelem včasného zjištění změn zdravotního stavu vzniklých v souvislosti s prací za takových pracovních podmínek, jejichž důsledky se mohou projevit i po ukončení práce, a to za účelem včasného zajištění potřebné zdravotní péče, popřípadě odškodnění.

Následná prohlídka se provádí podle přílohy č. 2 vyhlášky PLS, pokud tak stanoví příslušný orgán ochrany veřejného zdraví podle ZOVZ nebo jiný právní předpis[6]; provedení následné prohlídky tak na rozdíl od výstupní prohlídky nemohou iniciovat zaměstnavatel ani zaměstnanec.

Příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví se rozumí krajská hygienická stanice, které podle ust. § 82 odst. 2 písm.

V případě, že je nařízena následná lékařská prohlídka, je o této skutečnosti povinen zaměstnavatel informovat (bývalého) zaměstnance.

Informaci je třeba zaslat na poslední místo trvalého pobytu příslušné fyzické osoby, které je mu známo, popřípadě místo bydliště, neměla-li tato fyzická osoba trvalý pobyt na území České republiky.

Podle dikce ust. § 14 odst.

Rizikové faktory pracovního prostředí

Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 95 odst. 1 k provedení § 52 písm. a) a c) a § 60 a v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy podle § 95 odst. 2 k provedení § 52 písm. b) zákona č.

1. hodnocení výsledků sledování zátěže organizmu zaměstnanců působením rizikových faktorů pracovního prostředí (dále jen „rizikový faktor“), včetně výsledků biologických expozičních testů, za účelem stanovení této zátěže; rizikovými faktory se rozumí rizikové faktory pracovních podmínek podle přílohy č.

(2) Dohled podle § 2 písm. c) se vykonává na pracovištích zaměstnavatele nejméně jedenkrát za 3 kalendářní roky, jde-li o práce zařazené do kategorie druhé rizikové, třetí a čtvrté podle zákona o ochraně veřejného zdraví (dále jen „riziková práce“), anebo jde-li o profesní riziko nebo jsou-li pro vykonávané práce stanoveny podmínky zdravotní způsobilosti jinými právními předpisy5).

U ostatních prací zařazených v kategorii první a druhé podle zákona o ochraně veřejného zdraví se dohled provádí, pokud tak zaměstnavatel stanoví nebo pokud si jej vyžádá poskytovatel pracovnělékařských služeb; v těchto případech frekvenci stanoví zaměstnavatel v dohodě s poskytovatelem pracovnělékařských služeb s ohledem na charakter provozu a výskyt rizikových faktorů.

Rozsah pracovnělékařských služeb se stanoví s ohledem na zdravotní náročnost vykonávaných prací podle jejich zařazení do kategorií podle zákona o ochraně veřejného zdraví, podle obsahu činností u prací s profesním rizikem nebo podle obsahu činností, jejichž výkon je stanoven jinými právními předpisy5).

Pracovnělékařské prohlídky a vyloučení nemocí

(1) Pracovnělékařské prohlídky, včetně odborných vyšetření (dále jen „pracovnělékařská prohlídka“), a lékařské prohlídky ke zjištění zdravotního stavu a zdravotní způsobilosti ke vzdělávání, nebo ke vzdělávání včetně souběžného posouzení zdravotní způsobilosti k praktickému vyučování a praktické přípravě, nebo v průběhu vzdělávání, včetně odborných vyšetření (dále jen „lékařská prohlídka ke vzdělávání nebo v průběhu vzdělávání“), se provádějí za účelem vyloučení nemocí, vad nebo stavů (dále jen „nemoc“), které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost k práci nebo vzdělávání.

Rizikové faktory a seznam nemocí, které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost k práci nebo vzdělávání při výskytu těchto faktorů, rozsah odborných vyšetření a četnost lékařských prohlídek v případech, kdy se nepostupuje podle § 11, jsou stanoveny v příloze č.

1. stanoví příloha č.

(5) Obsahem lékařské prohlídky ke vzdělávání nebo v průběhu vzdělávání jsou též odborná vyšetření nezbytná k vyloučení nemocí podle jiných právních předpisů upravujících podmínky zdravotní způsobilosti9), nebo podle přílohy č.

Formuláře a vzory

(2) Vzor lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci je stanoven v příloze č.

(4) Vzor lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k praktickému vyučování a praktické přípravě je stanoven v příloze č.

Identifikační údaje

Žádost o provedení pracovnělékařských prohlídek (vstupní, periodické, výstupní) by měla obsahovat následující náležitosti: identifikační údaje zaměstnavatele.

Identifikační údaje zaměstnavatele zahrnují název firmy, adresu sídla zaměstnavatele.

Popřípadě adresu místa podnikání, jméno (popřípadě jména), příjmení, adresu místa trvalého pobytu nebo adresu místa hlášeného přechodného pobytu na území České republiky nad 90 dnů nebo adresu místa trvalého pobytu cizince na území České republiky nebo bydliště v cizině, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba.

Identifikační údaje zahrnují název, sídlo a identifikační číslo organizační složky státu nebo kraje nebo obce, je-li zaměstnavatelem stát, kraj nebo obec.

Dále je nutné dodat identifikační údaje zaměstnance nebo osoby ucházející se o zaměstnání, a to jméno (popřípadě jména) a příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky, nebo adresu místa hlášeného přechodného pobytu na území České republiky nebo, nemá-li takovou adresu, adresu místa bydliště.

Důležité je také doplnit údaje o pracovním zařazení zaměstnance, informace o druhu práce, režimu práce, o rizikových faktorech.

Co dělat, když zaměstnanec odmítne výstupní prohlídku?

V takovém případě lze konstatovat, že je irelevantní, zda bývalý zaměstnanec odmítl nebo se z jiných důvodů nepodrobil výstupní prohlídce, neboť jak je výše uvedeno, výstupní prohlídka nekončí vydáním lékařského posudku o zdravotní způsobilosti, ale pouze potvrzením bez lékařského závěru.

Bude tedy na novém zaměstnavateli při nástupu zajistit, aby zaměstnanec nevykonával práci, pro niž nemá zdravotní způsobilost.

Zaměstnavateli lze doporučit, aby zaměstnanci vydal písemný pokyn k absolvování výstupní prohlídky, nicméně pokud již došlo k ukončení pracovního poměru, zaměstnavatel nemá prostředky, jak bývalého zaměstnance k jejímu absolvování přinutit.

tags: #vystupni #prohlidka #ohrozeni #nemoci #z #povolani

Oblíbené příspěvky:

• Délka přechodného období v ekologickém zemědělství
• Témata pro dizertační práce v ekologii
• Kontroly Řidičů v ČR
• Materiály pro odpadkové koše
• Ekologické travní směsi