V tomto období se školy rozhodují, zda pořádat školy v přírodě, za jakých podmínek a zjišťují, co vše musí při jejich přípravě zvládnout. A rizika zde nepochybně jsou, zejména pro ředitele školy, která vysílá pedagogy a děti na školy v přírodě a podobně i na jiné mimoškolní akce (výlety, lyžařské kurzy).
Právní předpisy se totiž ve svém vývoji stávají stále obecnějšími a kromě stále většího množství povinností přesouvají na ředitele školy nutnost stanovit konkrétnější podmínky konání akce. Absence právních norem je v tomto případě na škodu. Uvedený výčet právních norem je na první pohled úctyhodný, ale při bližším seznámení zjistíme, že ze školských předpisů se o školách v přírodě zmiňují jen nemnohé. Ve školském zákoně tento pojem vůbec není použit, pouze v prováděcí vyhlášce - č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, § 3 odst.
Školský zákon pojem „školy v přírodě“ výslovně neuvádí, ale musíme si uvědomit, že je zde skryt pod nadřazeným obecným pojmem „školské zařízení“. A z toho již vyplývají určité povinnosti ředitele školy. Především musí vydat vnitřní řád tohoto školského zařízení, a to plně ve smyslu § 30 školského zákona, s důrazem na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví účastníků. Přitom není podstatné, zda se jedná o stálou celoroční základnu, nebo o ojedinělý výjezd jediné třídy během roku.
Předepisovat řediteli školy, že musí povinně něco vytvořit, to ale není dobrá taktika. S pořádáním školy v přírodě souvisí tolik úkonů, že pro ředitele je nejlepší varianta vytvořit vnitřní řád školského zařízení nejen z povinnosti, ale zpracovat jej jako přehledný manuál přípravy akce, jako praktický návod na zajištění přípravy, provedení a vyhodnocení akce, jako konkrétní popis, kterým se pak řídí pedagog pověřený přípravou a provedením akce. Čím podrobněji, tím více sníží riziko chyb pro svoji osobu i pro všechny účastníky akce. Je velmi výhodné sem uvést výčet povinností vedoucího akce, formuláře, pomocí kterých splní škola ohlašovací povinnost, vzory dodavatelských smluv, text přihlášek na akci pro rodiče a tak dále.
Smyslem směrnice je zajistit splnění všech náležitostí vyžadovaných právními normami a dodržet pokyny stanovené ředitelem školy. Škola může na školu v přírodě vyslat jen dítě, které je zdravotně způsobilé k účasti na ní (posudek vydává lékař), nejeví známky akutního onemocnění (například horečky nebo průjmu) a ve 14 dnech před odjezdem do školy v přírodě nepřišlo do styku s fyzickou osobou nemocnou infekčním onemocněním nebo podezřelou z nákazy, ani mu není nařízeno karanténní opatření (toto prohlášení odevzdávají rodiče při odjezdu, nesmí být starší více než jeden den).
Čtěte také: Jak vyúčtovat elektřinu z obnovitelných zdrojů
Zdravotní způsobilost dítěte pro účast na škole v přírodě nebo zotavovací akci posuzuje a posudek vydává praktický lékař pro děti a dorost, který dítě registruje. Lékař v posudku dále uvede, zda se dítě podrobilo stanoveným pravidelným očkováním nebo má doklad, že je proti nákaze imunní, nebo že se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci. Vzor posudku je dán prováděcím předpisem - vyhláškou č. 106/2001 Sb. K zařazení žáka do školy v přírodě je třeba písemný souhlas zákonného zástupce dítěte.
Na školu v přírodě nemusí vyjíždět jen třídní kolektivy, může jít také o tematická soustředění v rámci projektů, sportovních soustředění a podobně, kterých se mohou účastnit žáci několika tříd a ročníků. Především je třeba vyřešit otázku počtu pracovníků. Uveďme si to na příkladu. Pro zajištění celodenní péče o jednu třídu se zdá být optimální počet tří pracovníků. Pokud ale po jejich odjezdu ve škole chybí tři pracovníci a jen jediná třída, zjistíme, že je to náročné na zajištění suplování a jeho proplácení.
Z úsporných důvodů pak zkoumáme, zda by bylo možné počet pedagogů na akci snížit, zda by nestačili jen dva. V takovém případě se ale zase zvyšují nároky na jejich platy během akce, nepochybně zde totiž vzniká přesčasová i takzvaná nadúvazková práce. Můžeme se také dostat do rozporu se zákoníkem práce, protože pracovníci nemají dostatečný odpočinek mezi dvěma směnami a tak dále.
Péči o děti je nutné zajistit po dobu 24 hodin denně. Počet osob musíme určit podle vykonávané činnosti. Během výuky o třídu pečuje jediná osoba, ale pokud po výuce následuje vycházka, pak dohled musí vykonávat již dvě osoby. Počet dětí na jednoho pedagoga se pak dále ještě odlišuje (snižuje) při specifických činnostech jako je plavání, koupání ve volné přírodě.
Z organizace akce, denního režimu pak vyplyne počet pracovníků, kteří musí s dětmi v dané době pracovat. Mezi ně rozdělíme péči o děti tak, aby byla zajištěna opravdu 24 hodin denně, a aby si každý pracovník odpracoval svoji pracovní dobu. Většinou se pak zjistí, že i když si všichni pracovníci odpracují svoji běžnou pracovní dobu, zůstanou některé časové úseky v péči o žáky nepokryty. Pokud například učitel musí zajistit dohled nad žáky při vycházce poté, co si odpracoval svoji plnou pracovní dobu 8 hodin, půjde o přesčasovou práci.
Čtěte také: Termíny škol v přírodě
Ředitel školy ale s učitelem může předem uzavřít na práci v této době dohodu o provedení práce jako s vychovatelem. Jak je zřejmé, variant je mnoho. Každá je jinak finančně náročná. Vhodnými kombinacemi lze minimalizovat náklady, ale musíme se dobře orientovat ve všech zákoutích složitého systému platů. Možná i to je příčinou, proč školy oblast odměňování někdy řeší tím nejjednodušším (ale zcela nevhodným) způsobem - zaměstnanec pobírá po dobu akce stejný plat, jako by pracoval ve škole.
Práce navíc není evidována ani vykazována, v nejlepším případě za ni pracovník dostane jen mimořádnou odměnu. Neméně spokojen je ovšem také případný kontrolní orgán, protože takovýto způsob proplácení (spíše neproplácení) je doložen a archivován v evidenci pracovní doby a mzdovém účetnictví, dá se velmi jednoduše vysledovat, a to i s odstupem několika let. A kontrolní orgány takovouto praxi posuzují jednoznačně - jde o porušení zákoníku práce, protože nárokové složky platu nelze nahrazovat poskytnutím odměn.
Jde tedy o chybné čerpání státního rozpočtu. Třídní učitelky většinou požadují, aby se akce zúčastnily i vychovatelky školní družiny. Argumentují tím, že by s dětmi měl jet ten, kdo s nimi po celý rok pracuje. To může být oprávněný argument, ale musíme také uvážit, že je náročnější na zajištění chodu školy a školní družiny po odjezdu těchto pracovníků. Výhodnější je varianta využití externích pracovníků - ochotných rodičů, studentů.
Je zapotřebí zdůraznit to, co není ve školských předpisech dostatečně výrazně uvedeno, že totiž jakákoli osoba vykonávající na škole v přírodě práci učitele, vychovatele, zdravotníka a podobně, by měla takovouto činnost vykonávat zásadně v rámci pracovněprávního vztahu ke škole. Buď v rámci pracovního poměru, nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr - dohody o pracovní činnosti, nebo dohody o provedení práce, tedy podle zákoníku práce. Bez uzavření pracovněprávního vztahu nemají osoby přítomné na akci žádnou odpovědnost za průběh akce, ani za bezpečnost a ochranu zdraví.
Nelze jim svěřit ani výuku, ani dohled nad dětmi. Pak je samozřejmě také nezbytné odvedenou práci řádně odměnit, i když to zvyšuje finanční požadavky na provedení akce. Před akcí je pak nutné provést rozpis pracovní doby všech osob, které se akce účastní. Hlavní princip je velmi jednoduchý - zajistit péči o děti 24 hodin denně. Pomocí rozpisu pracovní doby pak lze zpětně určit, kdo za děti v kterém okamžiku odpovídal. Pokud škola akci obsadí pouze vlastními pracovníky, obvykle zjistí, že je to velmi finančně náročné, pokud jde o prostředky na platy a raději pak část svých zaměstnanců nahradí externími pracovníky.
Čtěte také: Emise akcií: účetní postupy
Také další ustanovení zákoníku práce bývá někdy porušováno. Jde o krácení stravného. Zaměstnanec má nárok na proplacení stravného za dobu strávenou na pracovní cestě. Pokud mu zaměstnavatel zajistí bezplatné stravování na akci, pak se toto stravné krátí, ale krácení není nikdy úplné, stoprocentní, jako to bylo za starého zákoníku práce č. 65/1965 Sb., v době před 1. 1. 2007. Pro vyslání pracovníka na pracovní cestu je zapotřebí jeho souhlas (§ 42 ZP). Zaměstnavatel má většinou souhlas zaměstnance sjednán již od vzniku pracovního poměru, a to ujednáním v pracovní smlouvě nebo jiné písemné dohodě, ale zaměstnanec může svůj souhlas vyjádřit i jiným způsobem.
Bývalá vyhláška o školách v přírodě výslovně vyžadovala, aby pro pobyt dětí škola uzavřela s dodavatelem smlouvu. Rozdíl mezi objednávkou a smlouvou je přitom značný. Objednávka je sice také smlouva, ale taková, která ponechává všechny výhody na straně dodavatele. Pomocí smlouvy může škola přenést řadu svých povinností na dodavatele - zajištění lékařské péče, lékárniček, ohlášení akce.
Dodavatel prohlašuje, že uvedený objekt splňuje hygienické podmínky ubytovacího a stravovacího zařízení a podmínky pro zabezpečení výchovy a výuky v souladu s vyhláškou č. 106/2001Sb., dále splňuje nároky bezpečnosti práce a protipožární ochrany. Dodavatel dále prohlašuje, že používaná voda je z vodovodu pro veřejnou potřebu. Pokud je voda získávána z jiného zdroje, dodavatel jako přílohu této smlouvy doloží protokol o kráceném rozboru jakosti pitné vody dle ustanovení § 8 zákona č. Dodavatel prohlašuje, že uvedený objekt splňuje podmínky pro zabezpečení výchovy a výuky, zejména dostatek výukových místností. Úhrada pobytu bude provedena bezhotovostně.
Stejnou pozornost jako smlouvě s dodavatelem je nutno věnovat „smlouvě“ s rodiči dětí. Pro ně musí být před podáním přihlášky vypracována podrobná informace o průběhu akce, včetně rozpočtu akce.
Tento vnitřní předpis upravuje podmínky poskytování cestovních náhrad při pracovních cestách zaměstnanců, kteří jsou v pracovněprávních vztazích se školou _____________ (přesné označení, adresa) (dále též "škola" nebo "zaměstnavatel"). Tento vnitřní předpis je vydáván na základě zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jako "zákoník práce" nebo "ZP“).
1.1 Tento vnitřní předpis se vztahuje na zaměstnance, kteří jsou v pracovněprávních vztazích se školou.
2.1 Vyslání zaměstnance školy na pracovní cestu lze uskutečnit za podmínek stanovených zákoníkem práce. Na pracovní cestu lze na dobu nezbytné potřeby vyslat zaměstnance školy, se kterým byla tato podmínka dohodnuta. Na pracovní cestu zaměstnance školy vysílá ................. (uvést, který vedoucí zaměstnanec, např. pouze ředitel školy). Vedoucí zaměstnanec vysílající zaměstnance školy na pracovní cestu určí podmínky pracovní cesty a vyznačí je na cestovním příkazu (zde lze uvést podrobnější požadavky, např. povinnost zaznamenat místo a čas začátku a také konce pracovní cesty, stanovený způsob přepravy, místo ubytování apod.).
2.2 Nárok na cestovní náhrady zaměstnancům vznikne pouze v případech taxativně vymezených v § 152 zákoníku práce, to znamená při:
V ostatních případech, které nejsou vymezeny v § 152 zákoníku práce, zaměstnanci cestovní náhrady nenáležejí.
2.3 Stravné při tuzemských pracovních cestách Při tuzemských pracovních cestách přísluší zaměstnanci školy za každý kalendářní den pracovní cesty náhrady zvýšených stravovacích výdajů (dále jen "stravné“) ve výši:
2.4 Snížení stravného při tuzemských pracovních cestách Zaměstnanci školy, jemuž bylo během pracovní cesty poskytnuto jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec školy finančně nepřispívá, se snižuje stravné za každé uvedené jídlo:
2.5 Tuzemská pracovní cesta, která spadá do dvou kalendářních dnů Pokud pracovní cesta zaměstnance školy spadá do 2 kalendářních dnů, upustí se od odděleného posuzování doby trvání pracovní cesty v kalendářním dni, je-li to pro zaměstnance výhodnější.
2.6 Více samostatných tuzemských pracovních cest v jednom dni Každá tuzemská pracovní cesta se pro stanovení nároku na stravné posuzuje samostatně. Doby jednotlivých pracovních cest na území ČR v jednom dni se nesčítají.
2.7 Stravné při zahraničních pracovních cestách Při zahraniční pracovní cestě přísluší zaměstnanci školy zahraniční stravné určené zaměstnavatelem ve výši základní sazby zahraničního stravného stanoveného prováděcím právním předpisem vydaným k zákoníku práce (vyhláškou Ministerstva financí). Pro rok 2022 se jedná o vyhlášku MF č. 462/2021 Sb. Podle doby strávené v jednom dni na území cizího státu zaměstnanec obdrží zahraniční stravné ve výši uvedené v následující tabulce:
2.8 Pokud však zaměstnanci vznikne současně nárok i na tuzemské stravné, má nárok na zahraniční stravné až v případě, že na pracovní cestě mimo území ČR stráví dobu delší než 5 hodin (tato situace nastává zejména v první a v poslední den zahraniční pracovní cesty, kdy pracovní cesta zaměstnance je v jednom dni současně na území ČR i na území cizího státu).
2.9 Snížení stravného při zahraniční pracovní cestě V případě zajištění některého z hlavních denních jídel (snídaně, oběda nebo večeře je povinností zaměstnavatele v neziskové sféře za každé jídlo snížit zahraniční stravné o hodnotu:
2.10 Kapesné Při zahraniční pracovní cestě bude zaměstnanci poskytnuto kapesné ve výši ........ % (maximálně 40 %) zahraničního stravného náležejícího zaměstnanci podle bodu 2.7 tohoto článku (zaměstnavatel není povinen kapesné poskytovat - jedná se o dobrovolné plnění). O poskytnutí kapesného a jeho výši je oprávněn rozhodnout ...................... (uvést kdo, např. vedoucí personálního útvaru).
2.11 Jízdní výdaje Zaměstnanec při pracovní cestě využije přepravní prostředek, který mu předem stanoví pověřený vedoucí zaměstnanec ........................... (uvést bližší identifikaci). Jízdní výdaje je zaměstnanec v rámci vyúčtování pracovní cesty prokázat, a to ve vazbě na stanovený přepravní prostředek.
2.12 Ubytovací výdaje Místo a druh ubytování (např. hotel, ubytovnu, služební byt apod.) zaměstnance při pracovní cestě určí předem ................... (uvést příslušného nadřízeného zaměstnance). Zaměstnanec nemá právo jednostranně měnit stanovené místo a druh ubytování. Ve vyúčtování pracovní cesty je zaměstnanec povinen prokázat cenu za ubytování dokladem vystaveným příslušným ubytovacím zařízením.
2.13 Nutné vedlejší výdaje Zaměstnanci budou uhrazeny doložené nutné vedlejší výdaje, které mu vzniknou v přímé souvislosti s pracovní cestou (uvést podle charakteru činnosti, např. parkovné, místní poplatky, úschovna zavazadel, vstupenky na veletrh apod. Zaměstnanec je povinen všechny výdaje související s pracovní cestou prokázat doklady (potvrzeními, smlouvami, paragony apod.).
2.14 Zaměstnancům nelze poskytovat náhrady, které by převyšovaly limity stanovené touto směrnicí.
2.15 Onemocnění v průběhu pracovní cesty Pokud zaměstnanec v průběhu pracovní cesty onemocní, je povinen vhodným způsobem (např. o návratu z pracovní cesty, zajištění náhrady apod.).
2.16 Záloha před vysláním zaměstnance na pracovní cestu Při vyslání zaměstnance na pracovní cestu musí být poskytnuta záloha. Formu poskytnutí zálohy (např. v hotovosti, cestovními šeky, poskytnutím platební karty zaměstnavatele) určí příslušný nadřízený zaměstnanec. V případě dlouhodobých tuzemských cest (vymezit podle potřeb zaměstnavatele, např. cesty nad 14 dnů, 1 měsíc, 3 měsíce apod.) a také v případech zahraničních pracovních cest (bez ohledu na jejich délku) bude záloha poskytnuta formou předání platební karty zaměstnavatele.
Zaměstnanec, kterému byla platební karta poskytnuta, ji vrátí nejpozději při vyúčtování pracovní cesty, pokud při jejím poskytnutí nebylo dohodnuto vrácení v dřívějším termínu, a při vyúčtování pracovní cesty předloží podepsané doklady o úhradě výdajů, které uskutečnil prostřednictvím platební karty zaměstnavatele. Ve výjimečných případech, kdy s tím zaměstnanec souhlasí a jeho práva nejsou zpochybněna, může být od poskytnutí zálohy upuštěno. Skutečnost, že zaměstnanec zálohu před pracovní cestou nepožaduje, zaznačí příslušný vedoucí pracovník na cestovní příkaz.
2.17 Vyúčtování pracovní cesty Po ukončení pracovní cesty je zaměstnanec povinen předložit zaměstnavateli písemné doklady potřebné pro vyúčtování pracovní cesty a vrátit nevyčerpanou zálohu. Do deseti dnů ode dne předložení písemných dokladů zaměstnancem je zaměstnavatel povinen provést vyúčtování a uspokojit oprávněné zájmy zaměstnance. (Desetidenní pořádkovou lhůtu stanoví zákoník práce. Tento právní předpis však současně umožňuje sjednání odlišné lhůty pro vyúčtování, to znamená, že lze sjednat delší, např. i třicetidenní lhůtu).
2.18 Nepředložení dokladů Zaměstnanec je povinen příslušné výdaje, které mu vzniknou v průběhu pracovní cesty, prokázat dokladem (jízdenkou, dokladem o ubytování apod.). Ve výjimečných případech může příslušný nadřízený pracovník rozhodnout o tom, že příslušná náhrada bude zaměstnanci proplacena i bez předložení prvotního dokladu (uvést stanovené podmínky, např. při ztrátě, krádeži dokladů apod.)
3.1 Tento vnitřní předpis bude k dispozici na jednotlivých pracovištích školy k nahlédnutí všem zaměstnancům školy u _________.
3.2 Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem _______ (např. 1. lednem 2022) a je vydán na dobu určitou do _______ (např. 31. prosince 2022).
3.3 Pokud dojde ke změnám v právní úpravě, které budou mít za následek, že některá z ustanovení tohoto vnitřního předpisu bude třeba uvést do souladu s právními předpisy, je ředitel školy povinen bez zbytečného odkladu vydat nový vnitřní předpis.
tags: #vyúčtování #školy #v #přírodě #vzor