Máte zahradu? Tak potom by v ní neměl chybět ani praktický a ekologický kompostér. Díky němu si totiž zajistíte snadný přísun živin pro vaše rostlinky. Pokud jste ještě nepropadli kompostování, věříme, že tento článek všechno změní. Jedná se totiž o velmi praktickou zahradní aktivitu, která vás nebude stát téměř nic a přinese vám kopec benefitů. Sami si vytvoříte úrodné hnojivo bohaté na humus, které prospěje vašim rostlinám, květinám a plodinám.
Kompostování je jedním z nejefektivnějších způsobů, jak zmenšit množství odpadu, snížit ekologickou stopu a získat cenné organické hnojivo pro zahradu. Vlastní kompost je bohatý na živiny, zlepšuje strukturu půdy a pomáhá udržovat rovnováhu v celém záhonu.
Založit kompost není otázkou pár dní, ale spíš měsíců či jednoho roku. V první řadě je ideální mít zahrádku, ať už vlastní nebo komunitní, kde můžete kompostovat společně. Jednoduše potřebujete prostor pro umístění kompostéru a také podmínky, ve kterých dokážete kompost následně i využít. Ideální je umístit kompostér dále od obytného prostoru, abyste předešli zápachu, který je přirozenou součástí kompostování. Vhodné místo pro založení kompostu je ve stínu a v dosahu vody. Proces kompostování totiž probíhá pouze za vlhka.
Pokud nemáte přístup ke společnému kompostéru, prvním krokem je pořídit si jeden vlastní. V našem e-shopu naleznete několik velikostí od menšího 380 litrového kompostéru po 1600 litrový kompostér. Objem je vhodné zvolit podle velikosti vaší zahrádky, přičemž platí, že 1 m2 zahrady = přibližně 1 litru objemu kompostéru. Naše lehké plastové kompostéry jsou jednoduché na manipulaci, mají dlouhou životnost a jsou odolné vůči povětrnostním vlivům. Černá barva materiálu urychluje rozklad kompostu a výklopné víko zase usnadňuje plnění. Kromě kompostéru už nepotřebujete téměř nic víc.
Kompostování není žádná velká věda a zvládne jej každý zahrádkář-začátečník. Postačí dodržet několik pravidel, týkajících se převážně materiálového složení kompostu. Ten by měl být totiž tvořen 2 hlavními složkami: uhlíkatými a dusíkatými. Uhlíkaté složky tvoří tvrdší a dřevnatější materiály typu suché či vlhké listí, dřevní štěpka, nebělený papír, sláma, případně menší množství novin či kartonu. Dusíkaté složky tvoří měkké a vlhké složky, tedy zejména bioodpad z kuchyně nebo šťavnatý odpad ze zahrady. Kompost by měl vždy obsahovat obě tyto složky v co nejideálnějším poměru.
Čtěte také: OPŽP a odpady
Pro účinné kompostování je důležité správné vrstvení kompostu. Doporučuje se střídat vrstvy zeleného materiálu (např. tráva, zelenina) s vrstvami hnědého materiálu (např. suché listí, seno). Tím se dosáhne lepšího poměru uhlíku a dusíku, což urychlí rozklad a zlepší kvalitu kompostu.
Každý kompost by měl být ohrazený a maximálně 1 m vysoký. Kromě výšky není u kompostu ani tak důležitý vzhled stavby jako spíše poměr plochy s výškou kompostu. Ukládaný materiál by totiž měl být pouze ve vrstvě od 15 cm do 20 cm výšky. Zcela nevhodné jsou proto úzké a vysoké kompostéry. Každá druhá taková vrstva by kvůli tvorbě dusíku měla být chlévský hnůj nebo starší kompost. Jednotlivé vrstvy vždy „uzavřou“ vrstvy pod ní. Vhodné dle našich zkušeností je i občasné použití urychlovače kompostu, který již obsahuje látky potřebné ke kompostování.
Pro správný průběh kompostování je důležité udržovat kompost dostatečně vlhký. V případě dlouhodobého sucha je vhodné kompost občas zalévat. Důležité je také pravidelné promíchávání kompostu, což zajistí dobrou cirkulaci vzduchu a urychlí proces rozkladu.
Dobře založený a udržovaný kompost zkompostuje jarní odpad během léta a ten letní přes podzim. Na jaře je tedy již použitelný pro hnojení na zahradě. V tomto případě musí být kompost oddělen na dvě komory. Jaké máme druhy kompostu jsme již řešili v předchozím příspěvku, dnes se budeme věnovat jeho využití. Kompost obsahuje mnoho složek, z nichž nejcennější je humus. Ten ocení všechny plodiny na vaší zahradě od stromů a keřů, přes trávník až po květiny a zemědělské plodiny.
Kompost můžete použít i ve větším měřítku, a to při hnojení zeleně v parcích, nebo pro zatravněná hřiště či ovocné sady. Ještě surový kompost (nedokonale rozložený) lze využít jako mulč ke stromům nebo keřům. Vyzrálý kompost (rozložený sypký kompost) lze využít pro každou rostlinu a je prospěšný pro všechny plodiny bez limitů. Vyzrálý kompost můžete také smíchat s vodou a získat výluh plný živin, kterým lze rostliny zalévat. Největší množství živin, a tedy největší užitek pro rostliny, má kompost od března do srpna.
Čtěte také: Využití vody z nádobí
Doba kompostování se může lišit v závislosti na podmínkách (dostatek vzduchu a přiměřená vlhkost zajistí rychlejší rozklad), použitém materiálu (větve se rozkládají pomaleji než tráva) a teplotě (v zimě se procesy zastaví a obnoví se zase na jaře). V ideálním případě lze očekávat hotový kompost během 2 až 6 měsíců.
Pamatujte ovšem, že je důležité kompost do půdy zapracovat opatrně, mělce a rovnoměrně. Z kompostu lze připravit i výživný výluh, a to v podobě postřiku zásobující rostliny potřebnými živinami. Výluh připravíme smícháním 1 kg zralého prosátého kompostu s 10 l vody.
Kompost můžete míchat se zeminou v různém poměru a využít jej při výsadbě, přesazování i pravidelné péči o vaše rostliny.
Čtěte také: Odpad a recyklace v Česku
tags: #vyuziti #kompostu #v #zahrade