Materiálové a energetické využití odpadu v České republice s podporou OPŽP

23.11.2025

Zcela nový komplexní finanční nástroj z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) představil ministr životního prostředí Petr Hladík. Cílem nástroje je podpořit cirkularitu, zvýšit podíl na opětovném využití komunálního odpadu, zejména u plastu a textilu, pomoci odpadářským projektům dosáhnout na komerční úvěry a posílit tak recyklační kapacity v ČR. Finanční nástroj nabídne Státní fond životního prostředí ČR významným inovativním, ekonomicky udržitelným a soběstačným projektům, které přispějí ke snížení množství odpadu a zvýšení jeho efektivního využití. Zájemci se mohou hlásit od 1. srpna 2025 do 6. ledna 2027.

„Česká republika ročně vyprodukuje asi 5,8 milionu tun komunálního odpadu, přičemž míra recyklace se pohybuje pouze kolem 43 %, což je pod průměrem EU, a významná část odpadu u nás stále končí na skládkách. Jde zejména o plast nebo textil, u kterého je potřeba posílit třídicí a recyklační kapacity. Jenže projekty v oblasti odpadového segmentu bývají kapitálově náročné, technologicky inovativní a často jsou vnímané jako rizikové, běžný komerční úvěr je tak pro ně drahý nebo nedostupný. Připravili jsme proto řešení, které může být dlouhodobou pomocí státu v oblasti cirkularity. Kombinace záruky za komerční úvěr a dotace představuje velice efektivní způsob podpory, který dokáže proměnit odpad v motor inovací. Tuto částku MŽP/SFŽP ČR využije na poskytování záruk spolu s investiční dotací pro velké projekty odpadového hospodářství.

„Státní záruka snižuje riziko pro banky - kryje až polovinu jistiny úvěru - a umožní jim nabídnout lepší podmínky, zatímco dotace zkracuje návratnost investice a zlepšuje cash-flow investora. Navíc jde o unikátní tzv. one-stop-shop model, tedy že žadatel vyřídí záruku i dotaci jednou žádostí. Zrychlíme tak přípravu projektů, které promění odpad v cennou surovinu,“ vypočítává důvody volby finančního nástroje právě pro projekty odpadového hospodářství ministr Petr Hladík s tím, že podpora bude směřovat především do výstavby a modernizace zařízení pro třídění a materiálové využití odpadů. A to včetně plastů, papíru, skla, textilu, kovů a biologicky rozložitelného odpadu. Zvláštní důraz bude kladen na inovativní technologie, jako je chemická recyklace nebo pokročilé třídicí linky schopné zpracovávat specifické frakce.

„Každý projekt bude hodnocen nejen podle technologické vyspělosti a environmentálního přínosu, ale také podle své ekonomické životaschopnosti. Podporovaná zařízení budou podle typu vstupních odpadů a způsobu zpracování rozděleny do dvou kategorií. O něco výhodnější podmínky čekají na tzv. prioritní projekty, které se zaměřují na třídění a zpracování vybraných plastů a textilu, zdravotnického odpadu nebo kalů z čistíren odpadních vod. Jde o typy odpadu představující nejproblematičtější a zároveň nejperspektivnější část odpadu - jsou málo recyklované a mají vysoký klimatický i ekonomický potenciál, ale bez veřejné podpory nejsou dostatečně atraktivní pro soukromé investice,“ přibližuje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Proto budou moci čerpat až 20% dotaci z celkových způsobilých výdajů. U projektů, které řeší ostatní separátně sbíraný komunální či nebezpečný odpad, bude dotace až 10 %. Podpora formou záruky bude u všech projektů stejná - 50 % poskytnutého komerčního úvěru. Úvěr bude možné čerpat jen na způsobilé výdaje nepokryté dotací, to znamená na 80 nebo 90 % způsobilých výdajů v závislosti na kategorii.

Čtěte také: Recyklace odpadů v Česku

Inovativní formu podpory vítá také Jan Hanuš, předseda Komise pro finanční nástroje a veřejnou podporu České bankovní asociace: „Z pohledu bankovního sektoru je tento finanční nástroj dobře nastavený a ekonomicky smysluplný. Využití záruky ze strany státu snižuje úvěrové riziko, a tím bankám umožňuje financovat i projekty, které by za běžných tržních podmínek na úvěr dosáhly obtížněji. Banky zároveň oceňují, že nástroj cíleně podporuje pouze projekty s ověřenou ekonomickou životaschopností. Jako cestu správným směrem vnímá nový finanční nástroj také Svaz průmyslu a dopravy. „Pro český průmysl je klíčové, abychom se na udržitelnost a cirkularitu dívali méně prizmatem regulace, ale jako na trendy, které přinášejí mnoho byznysových příležitostí. Nový finanční nástroj vítáme jako impuls, který umožní firmám investovat do moderních technologií. Oceňuji, že nekonkuruje komerčním produktům bank, ale skrze záruky a dotace zvyšuje šanci na realizaci projektů, které by jinak zůstaly jen na papíře. „Projekty v oběhovém hospodářství mají ztížený přístup k financování, protože jde o unikátní a mnohdy nové technologie. Zároveň si stát uvědomuje, že nemůže dotovat všechno. To, že se stát zaručí až za polovinu úvěru, pomůže všem. Životaschopné odpadové projekty získají úvěry na základě důkladně připraveného byznys plánu, bankám se sníží riziko špatných úvěrů a stát může využít dostupné finance efektivněji.

Ministerstvo životního prostředí jako řídicí orgán poukáže finanční prostředky na speciálně zřízený účet Státního fondu životního prostředí ČR. Ten pak vydá záruky komerčním bankám, které poskytnou úvěr konečným příjemcům. Současně vyplatí žadatelům dotaci, přičemž platí základní pravidlo: dotace nesmí být použita ke splacení zaručovaného úvěru. Vyplácení dotace nabízíme mimořádnou formou kombinovaných ex post plateb, a to na základě již uhrazených, částečně uhrazených nebo i dosud neuhrazených faktur. Tento flexibilní přístup usnadňuje financování především v rané fázi realizace projektu, kdy je cash-flow často napjaté.

Posuzování investičních projektů bude probíhat dvoukolově. Nejprve budou zájemci v období od 1. srpna 2025 do 6. ledna 2027 podávat projektové záměry. Poté úvěrující banka provede scoring klienta. U schválených záměrů z prvního kola může dojít k podání žádosti do druhého kola, a to kdykoliv poté, co bude ukončeno hodnocení záměru prvního kola, nejpozději však do 31. 12. Dokumenty a podrobnosti k výzvě: Finanční nástroj pro oběhové hospodářství - č. 60.

Podpora třídění a chemické recyklace odpadů

V Česku se mohou rozjet další inovativní projekty zaměřené na třídění, dotřiďování odpadů a chemickou recyklaci odpadů díky vyhlášeným výzvám z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) s cílem přispět k udržitelnému oběhovému hospodářství a efektivnímu využívání zdrojů. „Posouváme Česko směrem k efektivnějšímu nakládání s odpady. Inovativní a udržitelná řešení pomohou například obcím, veřejnoprávním institucím, školám či zájmovým sdružením, ale také podnikatelům nebo firmám.

Dotační výzva je zaměřena na podporu výstavby či modernizace třídicích nebo dotřiďovacích linek pro separaci ostatních odpadů. Prioritou je podpora projektů zejména moderních vysoce účinných technologií, které jsou v rámci výzvy bonifikovány vyšší mírou dotační podpory a bodovým bonusem v technickém hodnocení. Minimálně 30 % vytříděných odpadů ze zařízení musí vést po realizaci projektu k materiálovému využití. Celková alokace je 250 milionů korun a příjem žádostí začal 6. prosince 2023 a bude probíhat do 29. února 2024 do 20 hodin.

Čtěte také: Možnosti materiálového využití

Projekty na dotřiďovací linky podpořil OPŽP již v minulosti. „Jako příklad mohu uvést projekt z Jihomoravského kraje, SAKO Brno. Ten díky tomu uvedl do provozu novou automatickou dotřiďovací linku, zaměřenou hlavně na zpracování plastových a papírových odpadů. Nově otevřená 62. výzva podporuje přechod na oběhové hospodářství účinně využívající zdroje, konkrétně budování a modernizace zařízení pro chemickou recyklaci odpadů. Výzva se zaměřuje hlavně na zpracování zejména směsných plastových odpadů. Výstupy ze zařízení musí alespoň z 70 % směřovat k následnému materiálovému využití. Výzva je vyhlášena s alokací 200 milionů Kč. Příjem žádostí byl otevřen 15. listopadu 2023 a bude probíhat do 28. června 2024.

„Aby byla recyklace co nejúčinější, je potřeba neustále přicházet s novými postupy a technologiemi. Náš odbor cirkulární ekonomiky MŽP se technologiím, které se souhrnně označují jako chemická recyklace, intenzivně věnuje, a to i na úrovni Evropské unie, kde probíhá diskuze k novým cílům pro recyklovaný obsah. K naplnění cílů potřebujeme účinné recyklační procesy, a příkladem může být právě chemická recyklace. Postupy termochemického zpracování odpadů jsme zakomponovali do zákona o odpadech a připravili jsme také podrobnou Metodiku povolování zařízení pro chemickou recyklaci, která by měla přispět k dalšímu zlepšení situace,” uvedl ministr Petr Hladík.

„S pestrou škálou podpory pro různé tematické oblasti odpadového hospodářství počítáme i v novém roce. Hned na konci ledna se plánuje vyhlášení výzvy na podporu sběrných dvorů a odděleného sběru a svozu odpadů a rovněž výzvy na podporu výstavby či modernizace bioplynových stanic s alokací dohromady za jednu miliardu korun. „V příštím roce v OPŽP jsou pro oblast oběhového hospodářství připraveny k vyhlášení ještě dvě další výzvy. Ke všem výzvám je možné se přihlásit on-line prostřednictvím portálu IS KP21+. Výzvy jsou otevřeny pro široké spektrum žadatelů, od obcí, veřejných či samosprávních celků, institucí, výzkumných organizací až po podniky. Detailní informace k jednotlivým výzvám naleznete na stránce Nabídka dotací. Pro dotazy využijte kontaktní formulář.

Aktuálně probíhá příjem žádostí pro 69. výzvu OPŽP zaměřenou na využívání odpadů jako zdroj druhotných surovin, podporu recyklace odpadu a nakládání s odpady, které vede ke zvýšení ekonomické hodnoty odpadu, podporu odděleného sběru odpadů, systémy odděleně sbíraných specifických druhů odpadů a tzv. VIA ALTA a.s. je jednou z předních technologických a inženýrských společností působících v oblasti technologií odpadů a průmyslové ekologie. Dovolujeme si Vás tímto oslovit s nabídkou spolupráce při realizaci Vašeho projektu. unikátní přístup k přípravě projektu Pod jednou střechou/inOneHouse (viz. komplexní přípravu projektu pro 69.

Operační program Životní prostředí se v programovém období 2021-2027 soustředí na velké množství priorit. Vedle posílení jeho různorodosti - při současném zachování osvědčených oblastí podpory z minulých období - charakterizuje jeho podobu i existence inovativních prvků. Žadatelé se mohou v mnoha oblastech podpory těšit na průběžné kontinuální výzvy. V nich si podané projekty co se týče získání podpory nekonkurují. Hodnotí se pouze splnění podmínek pro poskytnutí podpory, které jsou dopředu stanoveny Řídícím orgánem. Příjemcům podpory, jejichž projekty splní dané podmínky, je poskytována podpora v pořadí, v jakém podali žádost o podporu, až do přidělení celé alokace v rámci dané výzvy. Dotace tak bude de facto nároková.

Čtěte také: Podpořená zařízení pro odpad

Další oblasti podpory OPŽP

Velká část finančních prostředků alokovaných pro specifický cíl 1.2 poputuje na oblíbené kotlíkové dotace. Na výměnu starých neekologických kotlů je připraveno více jak pět miliard korun, tentokráte výhradně pro domácnosti s celkově nižšími a podprůměrnými příjmy. Ty mohou získat dotaci ve výši až 95 % a žádat o ni mohou na krajských úřadech. Všech šest specifických cílů programu souzní se strategickým směřováním Zelené dohody pro Evropu a jejími plánovanými přínosy (mj. čisté ovzduší, nezávadná voda, biologická rozmanitost). Proto program klade ještě větší důraz než doposud na zavádění klimatických opatření mitigačního i adaptačního charakteru. Podpora je možná pro opravdu pestrou škálu těchto opatření, ať už se třeba jedná o využití obnovitelných zdrojů pro decentralizované komunitní projekty, budování modrozelené infrastruktury a realizaci přírodě blízkých opatření ve volné i sídelní krajně či projekty zaměřené na prevenci vzniku odpadů (např.

Specifický cíl 1.4 v sobě zahrnuje podporu i pro soustavy domovních čistíren vod. V rámci specifického cíle 1.3 je zpět podpora centrům environmentálního vzdělávání určená k modernizaci jejich zázemí a k vývoji programů klimatického vzdělávání. Koncept komplexních projektů představuje situaci, kdy je možné do jednoho projektu integrovat prvky a opatření, které jinak spadají do různých oblastí podpory. Komplexní projekty sledují více cílů zároveň a neřeší izolovaně jednotlivosti. Pro žadatele je velkou výhodou skutečnost, že všechny investiční záměry lze administrovat prostřednictvím jedné žádosti. Ve vybraných oblastech budou moci příjemci podpory využit paušální sazby na financování nákladů svých projektů. Při pořízení produktů vyrobených z recyklátů - v tzv. zelených výběrových řízeních - obdrží žadatelé ve formě bonusu vyšší míru dotační podpory.

Energetické využití odpadů

Energetické využití odpadů je v souladu s evropskou hierarchií nakládání s odpady. Česká republika musí nakládat s odpady v souladu s hierarchií, která je dána evropskými předpisy. Na prvním místě by vždy měla být všeobecná snaha vzniku odpadu předejít. Pokud odpad vznikne, měl by být přednostně využit, a to materiálově nebo energeticky. Odstranění odpadu skládkováním je v této hierarchii až na posledním místě. V České republice se v současnosti skládkováním odstraňuje cca 55 % všech komunálních odpadů.

„Představa, že skládkování odpadu na má životní prostředí menší dopady než jeho spalování, je mylná. Ve Švýcarsku má každé město své zařízení na energetické využívání odpadu a nikdo se nad tím nepodivuje. Nelze každý typ odpadu ekonomicky či techniky recyklovat. Např. u zbytkového směsného komunálního odpadu je materiálové využití problematické. Zbytkový směsný komunální odpad, který zůstane po separaci tzv. recyklovatelných složek obyvateli, je přesto stále hodnotnou surovinou. Tento odpad, který již není vhodné materiálově využívat, nemusí být odstraňován na skládkách, ale může být využit pro výrobu tepla a elektřiny pro domácnosti ve specializovaných zařízeních na energetické využívání komunálních odpadů. Energetické využívání zbytkového směsného komunálního odpadu považuje Ministerstvo životního prostředí za ekologicky i ekonomicky nejvhodnější způsob nakládání s tímto odpadem. Ministerstvo také vnímá potřebu řešit náhradu zdroje primárních surovin, zejména hnědého uhlí, pro centrální vytápění teplem. Materiálově nevyužitelný odpad by tak mohl být možnou alternativou. Z odborných analýz vyplývá, že dále materiálově nevyužitelný komunální odpad by v České republice mohl nahradit až cca 2 mil. tun hnědého uhlí.

Ministerstvo životního prostředí podporuje nakládání s odpady dle vyšších stupňů hierarchie, tedy moderní technologie pro recyklaci a využití odpadů, včetně energetického. Jednou z podpor je posílení ekonomických nástrojů postupným navyšováním poplatků za ukládání odpadů na skládky. V současné době však Česká republika stále nedisponuje dostatečnými kapacitami konečných zařízení pro nakládání s odpady, a proto kromě rozvoje technologií na materiálové využívání odpadů podporuje i rozvoj nových technologií pro jejich energetické využívání. K dosažení uvedených cílů se Ministerstvo životního prostředí snaží co nejvíce využít peněz ze strukturálních fondů EU. V aktuálním programovém období byly v rámci oblasti podpory 4.1 Zkvalitnění nakládání s odpady Operačního programu Životní prostředí 2007 - 2013 (OPŽP) podány 3 žádosti o podporu výstavby nových zařízení pro energetické využívání komunálních odpadů. Jedná se o EVO Komořany (u Mostu, kapacita 150 tis.t/rok), ZEVO Chotíkov (u Plzně, kapacita 95 tis. t/rok) a KIC, a.s. (u Karviné, 192 tis. t/rok). Začátkem března se mimo jiné kvůli podpoře projektů na výstavbu nových zařízení pro energetické využívání komunálních odpadů sešel ministr životního prostředí Tomáš Chalupa s evropským komisařem Johannesem Hahnem a probírali strategii dočerpání peněz s dopady na letošní rok.