Za odpadky vysazeny strom: Realita a výzvy v péči o zeleň v České republice

V České republice se dlouhodobě potýkáme s problémem nerovnováhy mezi kácením a výsadbou stromů, což má negativní dopad na naši krajinu. Podle údajů krajských správ silnic se situace v roce 2021 mírně zlepšila, ale stále je daleko od ideálu.

Stromy podél silnic: Smutná bilance

Ve dvanácti krajích České republiky krajské správy silnic v roce 2021 vysázely 10 348 stromků, ale vykácely 17 344 stromů. Znamená to, že na tři pokácené stromy vracíme do krajiny podél silnic sotva 2 sazenice. Dlouhodobě převládá kácení, neboť od roku 2003 zmizelo od našich krajských silnic více než 304 tisíc stromů, které nahradilo jen 191 tisíc sazenic. Degradace naší krajiny tedy pokračuje.

RNDr. k tomu dodává: “Osmnáct let (od roku 2003) je už i pro stromy docela dlouhá doba, abychom viděli, že to, co se děje se stromy podél silnic a tedy i s naší krajinou, není obrat k lepšímu. My jen přešlapujeme na místě.“

Z celkového počtu stromků vysázených v roce 2021 bylo pouze 4,7 % vysázeno jinde, než u silnic, kde se kácelo. To by mohla být dobrá zpráva, kdyby nebyla za posledních 5 let ojedinělá.

Kraje s největším rozdílem mezi výsadbou a kácením

V roce 2021 udělali pro stromy nejvíce silničáři v Libereckém kraji, kde za 926 vykácených stromů vysázeli 1338 nových. Opačný konec pomyslného žebříčku opět obsadil Královéhradecký kraj, kde po masívním kácení (3 065 pokácených stromů, to je nejvíce pokácených stromů za rok 2021 v ČR) vysázeli jen 424 stromků. Tento kraj tak dalším rokem potvrzuje, že význam zdravé a pestré krajiny pro něj není prioritou.

Čtěte také: Vlastnosti malých pytlů na odpad

Podle údajů krajských správ silnic se v roce 2021 méně kácelo a více sázelo také v Jihomoravském kraji (1759 vysazeno, 1573 vykáceno) a v Ústeckém kraji ( 187 vysazeno, 170 vykáceno).

Tabulka: Kácení a výsadba stromů v krajích v roce 2021 (příklad)

Problémy a výzvy

Existuje několik důvodů, proč se nedaří dosáhnout rovnováhy mezi kácením a výsadbou stromů. Mezi hlavní patří:

• Nedostatek financí na údržbu stávajících stromů, jak vzrostlých, tak i nedávno vysazených.
• Provozní rozpočty státních organizací i soukromých vlastníků nepočítají s dostatečnou položkou na obnovu a údržbu zeleně.
• Dotační tituly poskytují finance na 3-5 let údržby nových sazenic.
• Projektová dokumentace pro výstavbu nových a rekonstrukci stávajících silnic se stromy většinou nepočítá.
• Vlastníci pozemků u silnic údajně nechtějí stromy na svém pozemku.

Chceme sázet a obnovovat aleje v bezpečné vzdálenosti od vozovky, což je dobré pro stromy i provoz na silnici.

Žádné oficiální statistiky o kácení a výsadbě alejí podél silnic na celostátní úrovni neexistují. Souhrnné přehledy proto od roku 2003 zpracovává spolek Arnika dotazováním u jednotlivých krajských správ údržby silnic.

Odpadky a péče o veřejnou zeleň

Kromě problematiky kácení a výsadby stromů se obce potýkají s otázkou údržby veřejné zeleně a čistoty veřejných prostranství. Častým problémem je nedostatek košů na odpadky, jejich přeplněnost a nedostatečný svoz. To vede k hromadění odpadků v parcích a na ulicích.

Čtěte také: Jak dlouho trvá rozklad?

Obec zakládá na vlastních pozemcích parky a veřejnou zeleň mezi rodinnými domy. Platí pro obec při výsadbě stromů a keřů na veřejných prostranstvích v sousedství rodinných domků nějaká pravidla? Vysazování stromů a keřů, zřizování parků a veřejné zeleně ovlivňuje vzhled obce. O vzhledu obce včetně zakládání parků a o výsadbě zeleně rozhodují orgány obce v samostatné působnosti podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích.

Zastupitelstvo obce v samostatné působnosti vydává podle stavebního zákona, zákona č. 183/2006 Sb., územní a regulační plán a v těchto dokumentech vymezí pozemky určené pro veřejná prostranství. Při zakládání zeleně na svých pozemcích je obec vlastníkem pozemků, jejichž je zeleň součástí. Přitom je třeba mít na paměti, že obec se podle § 127 občanského zákoníku musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžovala souseda nebo čím by vážně ohrožovala výkon jeho práv.

Stromy a keře rostoucí mimo les jsou chráněny podle zákona číslo 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, před poškozováním a ničením. Zeleň ale nestačí vysadit, je potřeba o ni pečovat. Péče o stromy a keře, zejména jejich ošetřování a udržování, je povinností a právem jejich vlastníků.

Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin.

Vlastník pozemku sousedícího s parkem nebo veřejnou zelení není v žádném případě oprávněn požádat o povolení kácení dřevin ani je provádět. Pokud by vlastníkem pozemku, na kterém je veřejná zeleň vysázena, nebyla obec, mohl by o povolení žádat vlastník pozemku, ale nikoliv obec, která veřejnou zeleň vysázela.

Čtěte také: Jak vybrat koš do dětského pokoje?

V případě, že veřejná zeleň neoprávněně omezuje vlastníka sousedního pozemku, pak se takový vlastník může v případě sporů s obcí domáhat před soudem ochrany proti zásahům do jeho vlastnického práva. Další možnost řešení se nabízí v § 5 občanského zákoníku. Jakmile by nevhodně vysazená veřejná zeleň začala představovat pro vlastníka sousedního pozemku zásah do jeho pokojného stavu, mohl by se takový soused domáhat ochrany u pověřeného obecního úřadu.

Pověřený obecní úřad by mohl zásah, tj. například ohrožující výsadbu vzrostlých stromů, zakázat. Nebo spíš by mohl pověřený obecní úřad uložit v případě nebezpečně se rozrůstajících stromů a keřů z veřejného prostranství na sousední pozemek, aby obec obnovila předešlý pokojný stav. Ať by pověřený obecní úřad rozhodl o pokojném stavu jakkoliv, jeho rozhodnutím by nebylo dotčeno právo domáhat se ochrany u soudu.

Na moc pěkném dětském hřišti v areálu volnočasových aktivit Čelakovského ( to s tou zelenou skluzavkou ) není žádný stín, okolo nejsou vysazeny žádné stromy, a v létě je tam opravdu výheň, po poledni a někdy dopoledne se už nedá využít. Stromy v uvedené lokalitě velmi špatně prosperují s ohledem na vysokou hladinu podzemní vody. Velká řada už jich byla vyměněna, opakovaně objednává odd. správy veřejné zeleně nové výsadby, ale stromům se zde příliš nedaří a špatně rostou. Pokusíme se na západní stranu hřiště v podzimních měsících 2022 nebo v jarním období 2023 stromy vysadit, ale bohužel nelze zaručit, že zde budou prosperovat.

Dobry den,chci upozornit na misto pod zastavkou Bezruce. U stromu a detskeho hriste ulice Jizerska se shromazduji bezdomovci. Naprosty hnus a neporadek,vykaly. Pro pracujici kolemjdouci bydlici v teto lokalite i deti hrajici se na hristi naprosty humus. Mesto by to melo resit. Terénní sociální pracovník Naděje s nimi pracuje. Informace, že za nepořádek mohou tyto osoby nemáme. Každopádně i tyto věci se s nimi v rámci sociální práce řeší. problematice bezdomovců se Městská policie věnuje průběžně. Vámi uvedená lokalita je jednou z několika, kde je častější výskyt lidí bez domova. Bezdomovectví je však než bezpečnostním problémem sociálním, který spadá do kompetence jiných odborů magistrátu včetně neziskových organizací. Obecně lze říci, že pokud dochází k narušování veřejného pořádku, je nutné o takovém jednání informovat buď státní nebo městkou policii, tak aby přivolaná hlídka mohla takové jednání bezprostředně postihnout. Obecně je však represe vůči lidem bez domova v drtivé většině neúčelná.

Rada města Jablonec nad Nisou schválila nový tržní řád, který dbá na to, aby tržiště sloužilo pro ovoce, zeleninu a rukodělnou výrobu, tedy regionální produkci.

V posledních třech letech se organizují ambulantní svozy bioodpadu častěji, než tomu bylo dříve. Do roku 2018 byly pouze 2 x ročně, nyní jsou 17 x ročně.

Dobry den, požádali jsme statutárního zástupce zmíněné p.o. k úpravě doby sekání pokud je to možné, není to např. v kolizi s přítomností dětí. Nicméně Vámi popsaná činnost není v rozporu s platnou legislativou a neexistuje ani podobná místní úprava.

Nikdo se bohužel neozval. V rámci přípravy pro realizaci stavby „Odvedení odpadních vod z ochranného pásma nádrže Vrchlice na ČOV Kutná Hora - I. část, Malešov, Kutná Hora“ bude podél vodního toku Vrchlice, v místní části Dolní Žižkov, pokáceno do konce roku předběžně 23 ks stromů, převážně javorů a olší, které jsou v kolizi s trasou nové kanalizace a v ochranném pásmu stávající kanalizace.

Dřeviny jsou ve vlastnictví Města Kutná Hora a České republiky (správce Povodí Labe s.p.). Investorem stavby je Vodohospodářská společnost Vrchlice - Maleč, a.s. Při zpracování projektové dokumentace bylo zjištěno, že stromy rostou v ochranném pásmu stávající kanalizace, narušují její těsnost a kořeny stromů vrůstají do potrubí, které se následně ucpává. V úzkém pásu podél Vrchlice bude uloženo v souběhu se stávající kanalizací nové kapacitnější potrubí, které zajistí plynulý odtok odpadních vod. Vzhledem k rozsahu stavby a technickým parametrům není možné jiné řešení. Realizace stavby přispěje k průběžnému zlepšování kvality vody ve vodárenské nádrži Vrchlice, zdroji pitné vody. Odpadní vody z vesnic v ochranném pásmu nádrže budou odvedeny až na čistírnu odpadních vod v Kutné Hoře, takže nesníží kvalitu vody v nádrži.

tags: #za #odpadky #vysazeny #strom

Oblíbené příspěvky:

• Komunální odpad: Průvodce
• Tipy pro ekologické vůně do bytu
• Objevte svět zvířat s kartičkami
• Pěstování lanýžů v českých podmínkách
• Rozměry odpadkových košů