Za Zemana rozhodne příroda fakta

Prezident Miloš Zeman na sebe opět strhl pozornost. V rozhovoru s Jaromírem Soukupem na televizi Barrandov prohlásil, že by zrušil trestní stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO), pokud by bylo obnoveno. Ještě 25. ledna 2018 přitom sliboval, že nic takového neudělá. Tehdy v České televizi řekl, že by se zesměšnil, kdyby takto Babišovi pomohl.

Europoslanec Stanislav Polčák začal doufat, že tuto záležitost nakonec vyřeší příroda. „Uvažujete u premiéra Babiše o tom, že byste udělil abolici, tedy že byste zastavil trestní stíhání?“ zeptala se moderátorka Světlana Witowská Miloše Zemana v jeho prezidentském duelu s Jiřím Drahošem 25. ledna 2018.

„Myslím si, že prezident poslední dobou ztrácí schopnost sebeovládání,“ komentoval předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) výrok prezidenta Miloše Zemana o použití kalašnikovu k odstranění premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). Zeman zapomíná na to, že by měl do jisté míry jít příkladem, myslí si Štěch.„Kdybych měl použít adekvátní slova, tak by to byla slova, která v televizi ani říci nemůžu. Je to ostuda a je to nebezpečné,“ řekl předseda Senátu.

Na pondělním setkání s občany v jihomoravském Tišnově dostal prezident Zeman otázku, jakým způsobem mohou lidé dosáhnout odvolání premiéra. „Demokratická možnost je jen jedna, tou jsou svobodné volby. Nedemokratickou možností je kalašnikov,“ odpověděl Zeman. Za toto vyjádření se na prezidenta snesla vlna kritiky.

„V atmosféře je cítit, že si premiér s prezidentem úplně nerozumí,“ popsal Štěch atmosféru setkání nejvyšších českých ústavních činitelů s tím, že i přesto často Zeman se Sobotkou dojdou ke shodě. „Prezident čeká na každou chybičku, která mu dá možnost na premiéra zaútočit,“ dodal Štěch s tím, že prezident by měl změnit rétoriku, protože tato rétorika České republice škodí.

Čtěte také: Síla přírody

„Podle mého názoru je to výrok tak leda prezidenta nějaké banánové republiky,“ varoval ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD), že se takto prezident civilizované země nemůže vyjadřovat. „Podněcování k útoku na veřejného činitele je trestným činem,“ dodal s tím, že chápe, že mělo jít o legraci, každý to tak ale chápat nemusí. „Ani v žertu by neměl prezident vyhrožovat teroristickým útokem,“ shrnul.

„Nechce-li pronášet výroky jako prezident, může svou funkci položit a hovořit jako Miloš Zeman. Jako prezident ale musí reprezentovat Českou republiku,“ řekl politolog Kamil Švec.

„Je to zjevný bonmot a zjevná nadsázka,“ domnívá se senátor a předseda SPO Jan Veleba, podle něhož prezident nemluvil o premiérovi, mluvil obecně, a dokonce zdůraznil prezidentskou funkci. Chybu vidí naopak u Sobotky, který by podle něho měl více chodit mezi lidi. „Já bych na jeho místě udělal chlapa a vůbec na to nereagoval,“ doporučil Sobotkovi.

Vztahy Zemana a Sobotky

Zeman o Sobotkovi:

• „Mám-li být smířlivý, musím říci, že lidsky dokážu pochopit, jestliže zrádce omlouvá svoji vlastní zradu.“ (8. března 2015; reakce na Sobotkovo tvrzení, že po roce 2003 lze v Zemanově jednání pozorovat poškozování ČSSD)
• „Svou váhavostí, svou nerozhodností a řadou dalších zdánlivě smířlivých a zdánlivě humanistických gest, která podle mého názoru nedoceňují reálné nebezpečí.“ (26. listopadu 2015; odpověď na dotaz, zda premiér ohrožuje svým postojem k migrační krizi bezpečnost ČR)
• „Víte, já jsem starý pán. A já s úsměvem přehlížím klukovské drzosti, jako je tato.“ (26. listopadu 2015; reakce na Sobotkovu kritiku prezidentova vystoupení na jednom pódiu s představiteli Bloku proti islámu)
• „Vztahy s premiérem bych nedramatizoval, a už vůbec bych to neviděl osobně. V každé demokratické společnosti existují rozdílné názory.“ (29. listopadu 2015)
• „Bohužel, a ještě jednou bohužel, prezident nemá takovou kompetenci.“ (6. prosince 2015; odpověď na dotaz, zda odvolá premiéra z funkce kvůli jeho postoji k migrační krizi)

Sobotka o Zemanovi:

Čtěte také: Ideální odpadkový koš

• „Prezident republiky by se takovým způsobem vyjadřovat neměl. Sráží to pověst prezidentského úřadu, dává to velmi špatný příklad zejména mladým lidem a rozhodně nám to nedělá dobré jméno v zahraničí.“ (3. listopadu 2014; reakce na vulgarity v pořadu Hovory z Lán)
• „Zásluhy Miloše Zemana na úspěších strany v letech 1993-2002 jsou nezpochybnitelné. … Počínaje neúspěšnou prezidentskou volbou v roce 2003 lze v jeho dalším politickém angažmá pozorovat příklady jednání, které sociální demokracii poškozovalo.“ (zpráva pro sjezd ČSSD v březnu 2015)
• „Já myslím, že jsme profesionálové a že jsme schopni komunikovat, navzdory tomu, že na některé otázky máme odlišný názor. Určitě se lišíme i v tom, co je a co není moderní levicová politika.“ (11. března 2015)
• „Já bych přirozeně uvítal, kdyby přístup pana prezidenta obecně k zahraniční politice a k diplomacii byl o něco více profesionální.“ (6. dubna 2015; reakce na výrok, že velvyslanec USA v ČR má zavřené dveře na Hrad)
• „Pokud jde o uprchlickou krizi, prezident ničím nepřekvapil. Zůstal u svých předsudků a svého obvyklého zjednodušování.“ (26. prosince 2015; reakce na prezidentův vánoční projev)
• „I když s prezidentem republiky nemáme na všechno stejný názor, i pro rok 2016 platí, že budeme v pravidelném kontaktu a budeme spolupracovat v zájmu občanů a dobrého fungování České republiky.“ (2.

Zeman a Národní park Šumava

Z pozice ředitele Národního parku Šumava, musím při volbě prezidenta České republiky přihlížet k postojům obou kandidátů - Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga - na problematiku našeho největšího národního parku, který již více než půl roku řídím a kde více než deset let pracuji. V tomto konkrétním tématu jsou oba kandidáti v příkrém rozporu.

Zeman prosazuje umírněnou péči o lesy, Schwarzenberg by nechal celou Šumavu bez pomoci člověka. Řada prezidentských kandidátů na Šumavě byla a o problém se zajímala. Osobně jsem je doprovázel. Nejčastěji tu však byl Miloš Zeman. Nejen v rámci prezidentské kampaně. O problémy Šumavy se zajímá dlouhodobě. Návštěvu Karla Schwarzenberga jsem však nezaznamenal žádnou.

Přesto však o většinu šumavských lesů, které byly po staletí obhospodařovány člověkem, je nutno pečovat za účelem jejich ochrany před kalamitami. Jen těžko se srovnávám s faktem, že to byli právě předkové Karla Schwarzenberga, kteří šumavské lesy přeměnili z lesů smíšených na nestabilní smrkovou monokulturu a dnes se jejich potomek nechává slyšet, že by Národní park Šumava nechal celý samovolným procesům bez péče člověka - lesníka.

To pro dospělé smrkové lesy Národního parku Šumava znamená, že je na velikých plochách s pravděpodobností 100 procent dříve či později zahubí kůrovec. Zároveň mě zaráží, že místo návštěvy Šumavy se obklopuje poradci, kteří v dobách zeleného ministra Martina Bursíka byli členy Rady Národního parku Šumava a nesou přímou odpovědnost za to, že šumavské lesy padly za oběť kůrovci.

Možná, že nekritický pohled Karla Schwarzenberga na fakt, že během pouhých pěti let kůrovec na Šumavě usmrtil přes 3 miliony smrků vyplývá také z toho, že v době, kdy v roce 2007 padlo rozhodnutí ministra Bursíka obětovat Šumavu kůrovci, byl Karel Schwarzenberg právě za Stranu zelených v parlamentu a nesl za to rozhodnutí svůj díl odpovědnosti.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Zatímco Miloš Zeman opakovaně jezdí na Šumavu a ve svých postojích k Šumavě znamená rozumnou ochranou přírody, Karel Schwarzenberg se na věc dívá z pražské kavárny obklopen aktivisty, kteří nerozeznají smrk od jedle, přitom bravurně štvou a manipulují veřejné mínění prostřednictvím médií a sociálních sítí. Osobnosti Karla Schwarzenberga a šíře jeho záběru si nesmírně vážím, ale jeho postojům k Šumavě nerozumím.

V loňských podzimních krajských volbách jsem intenzivně vnímal průzkumy veřejného mínění v Jihočeském a Plzeňském kraji, kdy veřejnost stála jednoznačně za současným vedením Národního parku Šumava (podle agentury STEM Plzeňáci z 68%, Jihočeši z 63%). Vnímal jsem velmi silnou podporu veřejnosti proti ekologistickým hnutím, jejíž čelnové se přivazovali ke stromům, aby nám bránili v záchraně šumavského lesa.

Bývalý premiér Miloš Zeman se postavil do čela odpůrců současné Správy národního parku Šumava. Podle něj bezzásahové zóny, ve kterých je šumavský les ponechán, aby se sám vypořádal s kůrovcem, přispívají k devastaci lesa. Podle Zemana by se proto měl park zrušit.

Miloš Zeman spolu se senátory za Jihočeský kraj Jiřinou Rippelovou a Tomášem Jirsou, starosty obcí a zástupci lesních hospodářů otevřel nové kolo starého sporu o správu lesů na území národního parku. Podle zastánců klasické metody je kácení napadených stromů nejjistějším způsobem, jak se vypořádat s kůrovcem. Následně má dojít ke spálení kůry a odvozu dřeva, které se dá využít jako surovina.

Právě problémy se zaměstnaností v regionu a odliv zdejších obyvatel je druhý problém, na který upozorňují starostové šumavských obcí. Podle nich je na vině přísná správa parku, která neumožňuje ekonomický rozvoj regionu.

Podle bývalého premiéra jsou v národním parku kvůli kůrovci poškozeny tisíce hektarů lesa. Naproti tomu porosty ve správě Vojenských lesů jsou prý v pořádku. Miloš Zeman si prohlédl celou oblast během letu vrtulníkem. Ten zvolil jako dopravní prostředek kvůli tomu, že nedostal povolení pro vjezd automobily do národního parku.

„Můj návrh řešení je jednoduchý, byť radikální. Zrušit Národní park Šumava. Můžu vás upozornit, že z legislativního hlediska tomu nic nebrání, park může zrušit vláda svým nařízením,“ prohlásil Miloš Zeman. Podle ministerstva životního prostředí je usycháním lesa zasaženo zhruba 1,8 % plochy národního parku.

Podle Miloše Zemana by bylo populistické navštívit Šumavu a ničím se nezabývat. Proto se obrátil na nejvyšší představitele České republiky otevřeným dopisem. V něm žádá, aby státníci nedopustili další „ničení našeho národního bohatství a zabránili mnohamiliardovým škodám.“ Inicioval také trestní oznámení na bývalého ministra Martina Bursíka a ředitele Správy národního parku Františka Krejčího.

„Miloš Zeman včera konečně nahlas řekl, oč jemu a dalším jde. Nejde jim o ochranu šumavské přírody, ale o zrušení našeho největšího národního parku,“ poznamenal Jakub Kašpar. „Po jeho zrušení by šumavské lesy mohly být bez problémů vydány napospas dřevařským společnostem a začaly by fungovat jako běžný hospodářský les, tedy továrna na dřevo.

Návštěva Pardubic

Na minutu přesně v 10:30 se centrem Pardubic rozezněly sirény policejních aut a kolona s prezidentem chvatně dorazila ke krajskému úřadu. Pár úsměvů a pokynutí rukou. Přesně na čas začalo i setkání s krajskými zastupiteli.„Jak říkával Miroslav Horníček, pokud není první otázka, přejděme hned ke druhé,“ povzbuzoval dobře naladěný Zeman politiky k dotazům.

A tak Miloš Zeman mohl dle tradice zkritizovat nízké platy, nedostatek hospiců, pomalost stavby dálnic, neziskové organizace, které podle něj vysají každý rok z veřejných rozpočtů deset miliard, inkluzi nebo ekologické aktivisty. „Oceňuji starostku Přelouče Irenu Burešovou, jak tvrdě bojuje proti zeleným fanatikům, kteří kvůli modráskovi blokují stavbu zdymadla na Labi,“ uvedl mimo jiné Miloš Zeman.

Například když se podepisoval do pamětní knihy, tak nezapomněl dodat: „Tužku vracím.“ Přesto mu za každý takový šprým obecenstvo zatleskalo a odvděčilo se smíchem. Obecně by se dalo říci, že Miloš Zeman byl v Pardubicích mezi svými a žádné protesty se nekonaly. Kritické hlasy zazněly pouze na ulicích, když se za velkých bezpečnostních opatření přesouvala kolona.

Miloš Zeman křtil a podepisoval v Pardubicích svou novou knihu.Právě v té prezident podepisoval svou novou knihu Tato země je naše, která obsahuje 25 rozhovorů, které s hlavou státu vedl od roku 2014 do letošního června zástupce šéfredaktora serveru Parlamentnilisty. cz Radim Panenka. Podle něj představuje publikace průřez Zemanovými stanovisky k významným tématům.

Při návštěvě výrobce sítí firmy Berger Huck v Horním Jelení dostal Miloš Zeman od jejího šéfa síťovky se speciálním obsahem a od starosty města trofej osmeráka s hlavou a krkem. „Pověsím si to na stěnu a posadím pod to své politické oponenty,“ glosoval Zeman.

V Holicích přišla za Zemanem na náměstí před kulturní dům asi tisícovka lidí. Byl požádán o pomoc týkající se návratu motokrosových závodů do Holic, mluvil ale především o nízké nezaměstnanosti, uprchlické krizi, setkání s německou kancléřkou Merkelovou a varoval před hrozbou radikalizace muslimů v Bosně. Na závěr návštěvy obdržel prezident od starosty Holic obraz od tamního výtvarníka Petra Špačka obraz s motivem Zemanova stavení na Vysočině.

Reakce na Zemanova vyjádření

Europoslanec Stanislav Polčák (STAN) rozčílil mnoho Zemanových příznivců. Nakonec opět zareagoval Polčák a Ovčáčkovi odpověděl: „Rozčilení p. Ovčáčka vůbec nerozumím. Neměl jsem na mysli nic jiného než to, že se panu prezidentovi rozbřeskne, vzpomene si na svoje předvolební sliby a začne podle toho jednat. Z jeho vyjádření je jasné, že to nějaký čas bude trvat.

Tak abychom byli upřímní, asi jsme si to všichni vyložili tak, že pan prezident třeba zemře, nebo ze zdravotních důvodů odstoupí. Přiznejme si, že ve veřejném prostoru by se nemělo naznačovat, že si snad někdo přeje skon hlavy státu, nebo zhoršení jeho zdravotního stavu. Prezident je lidská bytost a k zachování přiměřené čistoty vlastní duše uděláme dobře, když nebudeme na někoho vrhat atomovky negativní energie, protože se nám to vrátí.

Jinak si poslanec Polčák může samozřejmě svobodně psát a říkat co chce. Nebudeme přece popírat, že mnoho lidí sní o tom, že by Zeman konečně z politické scény zmizel, protože je to člověk zlý, mstivý, ulhaný, nečestný, sprostý a chovající se jako agent Moskvy. Prostě nechceme, aby naše děti vnímaly od malička prezidenta země jako cosi tak odporného. Jenže politické změny si musíme odpracovat, když se spolehneme na osud, nebo budeme provádět woodoo a píchat špendlíky do panáčka s podobou Zemana, demokracii to moc nepovznese.

tags: #za #zemana #rozhodne #priroda #fakta

Oblíbené příspěvky:

• Více o APOCALYPTICKÉ FORMĚ SMRTI
• Role UNFCCC v boji proti klimatickým změnám
• Historie CO v Pardubicích
• DIY projekty z OSB desek
• Akce a události v MSK