K realizaci většiny stavebních záměrů je potřeba obstarat rozhodnutí o povolení záměru, které vydává stavební úřad. U některých záměrů hrozí, že budou mít negativní vliv na své okolí.
Proto stavební úřad před tím, než vydá rozhodnutí o povolení záměru, potřebuje vyjádření, závazná stanoviska nebo rozhodnutí (podklady) dotčených orgánů, které hájí veřejné zájmy.
Jednotné Environmentální Stanovisko (JES)
Jednotné environmentální stanovisko (dále jen „JES“) zavedené zákonem č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku, je nástrojem procesní integrace státní správy v oblasti ochrany životního prostředí. Tyto podklady dotčených orgánů z oblasti ochrany životního prostředí se v řízeních podle stavebního zákona vtělují do jednotného environmentálního stanoviska (JES). JES je označení pro souhrn podkladů dotčených orgánů z oblasti životního prostředí. Upravuje jej zákon o jednotném environmentálním stanovisku. Smyslem JES je zrychlit a zjednodušit povolovací proces.
JES se vydává ve formě závazného stanoviska podle správního řádu, a to pro všechny záměry povolované podle stavebního zákona, ať už jde o záměry vyžadující EIA nebo záměry ostatní, a další záměry, které podléhají posouzení vlivů na životní prostředí a následně jsou povolovány podle jiného než stavebního zákona, např. zákona horního.
Státní správu v oblasti vydávání JES vykonávají příslušné orgány JES, kterými jsou Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství, krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a újezdní úřady.
Čtěte také: Odbor životního prostředí Jihlavy
V rámci JES je nahrazeno 29 správních úkonů ze složkových zákonů z oblasti životního prostředí, které doposud byly vydávány dotčenými orgány samostatně.
Co JES Zahrnuje?
- JES v sobě zahrnuje podklady dotčených orgánů z oblasti ochrany životního prostředí.
- Některé akty podle zákona o ochraně přírody a krajiny.
- Např. povolení ke kácení dřevin[9] nebo povolení výjimky ze zákazů u památných stromů nebo zvláště chráněných druhů (tzv.
Co JES Nenahrazuje?
Do JES však nejsou integrovány správní úkony vydávané orgány ochrany přírody ve zvláště chráněných územích, v evropsky významných lokalitách a v ptačích oblastech. V těchto nejcennějších územích ochrany přírody (v nichž vykonávají státní správu i management speciální orgány ochrany přírody) bude pro účely povolení záměru nezbytné rozhodnutí příslušného orgánu ochrany přírody, tj. Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (v CHKO, NPR a NPP), správ národních parků (v NP) a krajských úřadů (v PR a PP).
Ne všechny podklady dotčených orgánů z oblasti ochrany životního prostředí se stanou součástí JES. Výjimkou jsou povolení, která se týkají zvlášť chráněných území (např. národní parky, chráněné krajinné oblasti, přírodní rezervace[11]), evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí. Tyto oblasti je totiž třeba chránit více, a proto se nevydává JES, ale společné rozhodnutí. Stejně jako u JES se jedná o souhrn podkladů od dotčených orgánů, které jsou pro povolení záměru třeba.[12] Na rozdíl od JES je však společné rozhodnutí samostatným správním rozhodnutím, nikoliv závazným stanoviskem. Proti společnému rozhodnutí je tedy, na rozdíl od JES, možné podat samostatné odvolání.
Seznam všech podkladů, které jsou zahrnuty do JES, najdete v přílohách č.
Kdy je Potřeba JES?
- Záměr vyžaduje druhovou výjimku (tzn. výjimku ze zákazů u zvláště chráněných druhů zvířat např.
- Součástí záměru je stacionární zdroj znečištění ovzduší (např. spalovna) nebo dálnice a silnice I.
- některé další případy uvedené v § 14 odst.
Jak Získat JES?
- Žádost o vydání JES podat přímo u příslušného orgánu, ještě před zahájením povolovacího řízení.
- Žádost o vydání JES podat u stavebního úřadu prostřednictvím žádosti o povolení záměru.
Ze žádosti musí být zřejmé, kdo ji podal, kterému úřadu je určena, čeho se týká a co požaduje.[19] Pokud se jedná o záměr podle stavebního zákona, může stavebník žádost podat elektronicky pomocí interaktivních formulářů skrze portál stavebníka. Žádost musí obsahovat všechny náležitosti, které zvláštní zákony vyžadují pro jednotlivé akty, které JES nahrazuje. K žádosti musí stavebník přiložit také dokumentaci pro povolení záměru, pro který se JES vydává. Pokud chybí některé náležitosti nebo přílohy, úřad vyzve stavebníka, aby je v učené lhůtě doplnil.
Čtěte také: Jak žádat o kompostér v Jablonci?
Po obdržení bezvadné žádosti příslušný úřad zhodnotí, zda může mít záměr negativní vliv na životní prostředí. Současně může požádat jednotlivé dotčené orgány (např. orgán ochrany vod nebo ovzduší), aby se k záměru vyjádřily (např. pokud sám nemá dostatečnou odbornost nebo nezná místní poměry) a stanoví jim k tomu lhůtu. Pokud se dotčené orgány ve stanovené lhůtě nevyjádří, pokračuje se v procesu jako by se vyjádřil souhlasně a bez podmínek.
Vyjádření dotčených orgánů je pouze podkladem pro JES a příslušný úřad se jím nemusí řídit.[24] To znamená, že výsledný JES může být souhlasný, i když některý z dotčených orgánů záměr označil za nepřípustný. Svůj závěr však musí odůvodnit.
Lhůty a Platnost JES
- O žádosti o vydání JES musí příslušný úřad rozhodnout do 60 dnů od podání bezvadné žádosti.
- Platnost JES je 5 let od jeho vydání.
- Na žádost stavebníka může příslušný úřad platnost prodloužit o dalších 5 let. Žádat o prodloužení je možné i opakovaně.
Změna JES
Může se stát, že po vydání JES se změní okolnosti, které příslušný orgán při vydání JES posuzoval (např. změny v krajině, změny právní úpravy nebo změny záměru). V takovém případě může stavebník požádat příslušný úřad o změnu JES.
Příslušný úřad změnu JES nevydá a původní JES zůstane v platnosti.
JES a EIA
JES se vydává v řízeních podle stavebního zákona a pro záměry, které podléhají posouzení v procesu EIA.
Čtěte také: Podezření na zanedbávání dětí: Co dělat?
Stavebník může v rámci procesu EIA požádat o vydání JES. Pokud stavebník o spojení procesů nepožádá, proběhne standardní proces EIA, jehož výsledkem je závazné stanovisko EIA.
Odvolání proti JES
Přestože JES není rozhodnutím, má na rozhodnutí, jehož je podkladem, významný vliv. Proti JES se nemůžete samostatně odvolat. Můžete jej však napadnout v rámci odvolání proti konečnému rozhodnutí o povolení záměru, které bude směřovat proti obsahu JES.
Odvolací orgán si od správního orgánu, který je nadřízený orgánu, co JES vydal, vyžádá potvrzení nebo změnu JES.
Další možností je podání podnětu k přezkumnému řízení. V přezkumném řízení rozhoduje nadřízený správní orgán orgánu, který JES vydal, a posuzuje, zda je JES v souladu se zákonem. Pokud rozhodne, že je JES nezákonný, může jej změnit nebo zrušit.
Společné Rozhodnutí
Výjimkou jsou povolení, která se týkají zvlášť chráněných území (např. národní parky, chráněné krajinné oblasti, přírodní rezervace[11]), evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí. Tyto oblasti je totiž třeba chránit více, a proto se nevydává JES, ale společné rozhodnutí.
Stejně jako u JES se jedná o souhrn podkladů od dotčených orgánů, které jsou pro povolení záměru třeba.[12] Na rozdíl od JES je však společné rozhodnutí samostatným správním rozhodnutím, nikoliv závazným stanoviskem. Proti společnému rozhodnutí je tedy, na rozdíl od JES, možné podat samostatné odvolání.
Základní Ochranné Podmínky Zvláště Chráněných Území
Základní ochranné podmínky zvláště chráněných území stanovují ve vztahu ke stavební činnosti řadu zákazů. Ze zákazů může příslušný orgán ochrany přírody na základě žádosti povolit výjimku při splnění důvodů stanovených v § 43 zákona č.
- Národní přírodní rezervace (NPR) - zákaz povolovat nebo provádět stavby, zákaz stavební činnosti je dle judikatury dále obsažen v zákazu intenzivních technologií, a to na celém území a dále také v zákazu měnit dochované přírodní prostředí.
- Přírodní rezervace (PR) - zákaz povolovat nebo provádět stavby, zákaz stavební činnosti je dále obsažen dle judikatury v zákazu intenzivních technologií, a to na celém území.
- Chráněná krajinná oblast (CHKO) - zákaz povolovat nebo provádět nové stavby na území I. zóny. Nadto stavební činnost je dle judikatury dále obsažena v zákazu intenzivních technologií (týká se I. a II.
Bližší ochranné podmínky zvláště chráněného území - obvykle je omezení stavební činnosti dáno rovněž v bližších ochranných podmínkách stanovených individuálně ve vyhlašovacím právním předpisu konkrétního zvláště chráněného území. Realizace stavební činnosti zde může být vázána na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody dle § 44 odst. 4 ZOPK. Vyhlašovací dokumentaci daného území naleznete v digitálním registru Ústředního seznamu ochrany přírody.
Souhlas k Některým Činnostem
- Souhlas k některým činnostem ve zvláště chráněném území dle § 44 odst. 2 ZOPK - bez souhlasu nelze ve zvláště chráněném území provádět stavby, terénní úpravy, výkopové práce, práce prováděné hornickým způsobem, změny vodního režimu pozemků nebo vodních toků; souhlas se vydává v případě, že záměr nepodléhá již souhlasu dle § 44 odst.
- Souhlas k některým činnostem v CHKO a NP dle § 44 odst.
Souhlas dle § 44 odst. 1 a odst. 2 ZOPK se nevydává k záměrům podle stavebního zákona č. 283/2021 Sb. v zastavěném území obce ve IV.
Ochranná Pásma Zvláště Chráněných Území
Povolování nebo provádění staveb v ochranném pásmu je vázána na souhlas orgánu ochrany přírody dle § 37 odst. 2 ZOPK.
Významné Krajinné Prvky
Dotýká-li se stavební záměr některého z významných krajinných prvků, (tj. např. např. les, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy), je nutný souhlas orgánu ochrany přírody dle § 4 odst.
Krajinný Ráz
Dále existují omezení z hlediska ochrany krajinného rázu (v CHKO půjde typicky o výšku budovy, sklon a vzhled střechy, barvu fasády apod.) a požadavku souhlasu orgánu ochrany dle § 12 odst.
Kácení Dřevin pro Účely Stavebního Záměru
Limitaci stavební činnosti představuje i ochrana dřevin rostoucích mimo les, pokud přesahují minimální rozměry (obvod kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí; u zapojeného porostu pak rozloha nad 40 m2) a nenaplní jinou výjimku (ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území s druhem pozemku zahrada nebo zastavěná plocha a nádvoří) je nutné k jejich kácení povolení dle § 8 odst.
V případě, že se stavební záměr nachází v evropsky významné lokalitě či ptačí oblasti, budete nejdříve muset požádat příslušný orgán ochrany o stanovisko dle § 45i odst. 1 ZOPK (vzor žádosti najdete níže), kde bude posouzeno, zda záměr může mít významný vliv na předměty ochrany těchto území.
Společné Řízení
Pokud se stavební záměr, podléhající povolení dle zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona, („stavební zákon“), nebo jeho část nachází ve zvláště chráněném území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti posoudí záměr na základě žádosti orgán ochrany přírody z hlediska všech zájmů chráněných ZOPK ve společném řízení (předmětem společného řízení budou všechny potřebné správní akty dle ZOPK) a vydá ve věci společné rozhodnutí dle § 83 odst. 9 ZOPK.
Pravomocné společné rozhodnutí je samostatným správním rozhodnutím, které se předkládá jako povinná součást žádosti o povolení záměru podle § 184 odst. 2 písm. e) stavebního zákona. Bez pravomocného společného rozhodnutí dle § 83 odst. 9 ZOPK nelze stavební záměr povolit.
Režim společného rozhodnutí dle § 83 odst. 9 ZOPK pro posouzení zájmů chráněných dle ZOPK je speciální postup oproti zákonu č.
Jednotné Environmentální Stanovisko v Ochranném Pásmu
Pokud se stavební záměr, který podléhá povolení dle stavebního zákona, nachází pouze v ochranném pásmu zvláště chráněného území (záměr nezasahuje ani zčásti na území žádného zvláště chráněného území, evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti), budou zájmy chráněné dle ZOPK posouzeny v rámci jednotného environmentálního stanoviska dle zákona č. 148/2023 Sb. Příslušným orgánem k vydání jednotného environmentálního stanoviska je v závislosti na parametrech konkrétního záměru obecní úřad s rozšířenou působností, krajský úřad nebo MŽP.
Stavební Záměry Nepodléhající Povolení
Pokud stavební záměr nepodléhá žádnému povolení dle stavebního zákona (drobné stavby v příloze č. 1 stavebního zákona) je nutné požádat příslušný orgán ochrany přírody o potřebné správní akty dle ZOPK, které budou zpravidla vydány ve formě správního rozhodnutí popř. společného rozhodnutí dle § 83 odst.
Orgán ochrany přírody může postupem dle § 83 odst. 5 a 6 ZOPK vydat ke stavebnímu záměru rozhodnutí i jako první úkon v řízení. V případě, že máte zájem na tomto zrychleném správním řízení je nutné o tento postup výslovně požádat v žádosti a doložit souhlas všech účastníků řízení (minimálně vždy jím bude obec/obce dle § 71 odst. 3 ZOPK v jejímž obvodu je záměr situovaný).
Souhlas musí být vyznačený v situačním výkresu projektové dokumentace. Souhlas spolku s podanou žádostí o informování dle § 70 odst. 2 ZOPK může být nahrazen vyjádřením spolku, že se řízení nebude účastnit.
Příslušnost AOPK ČR
AOPK ČR je k této životní situaci na úseku ochrany přírody příslušná na území chráněných krajinných oblastí vyjma CHKO Labské pískovce a CHKO Šumava a dále kdekoliv na území národních kategorií maloplošných zvláště chráněných území (národní přírodní rezervace, národní přírodní památka) a jejich ochranných pásem, pokud neleží na území národního parku a vojenského újezdu.
A dále také na území, které tvoří součást objektů důležitých pro obranu státu mimo vojenské újezdy a správní obvody správ národních parků.
Žádost o Správní Akty
Správní akty potřebné k povolení stavebního záměru vydává AOPK ČR pouze na žádost.
Žádost musí obsahovat obecné náležitosti žádosti dle § 37 odst. 2 a § 45 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, dále speciální obsahové náležitosti stanovené v § 83a ZOPK, v případě kácení dřevin rovněž náležitosti stanovené vyhláškou č. 189/2023 Sb.
Jedná-li se o záměr na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti s potenciálním vlivem na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, je třeba si vždy přednostně zajistit stanovisko dle § 45i odst. 1 ZOPK.
Náležitosti Žádosti
- vaše úplná identifikace - jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jiná adresa pro doručování, resp.
- musí být dostatečně specifikován záměr - tzn. je třeba předložit projektovou dokumentaci záměru, kterou předkládáte v rámci povolovacího řízení podle jiných právních předpisů, nebo jinou obdobnou dokumentaci, která umožní posoudit předmět žádosti. Obsahové náležitosti této dokumentace určuje ust.
- dále je třeba uvést výčet a podrobné vysvětlení důvodů pro vydání souhlasu nebo povolení výjimky, jedná-li se o činnost zakázanou podle tohoto zákona, v souladu s tímto zákonem (typicky naplnění důvodů pro povolení druhové výjimky dle § 56 či územní výjimky dle § 43 ZOPK).
- K žádosti o vydání společného rozhodnutí podle § 83 odst.
- pokud je nutné pro účely stavebního záměru žádat i o povolení kácení dřevin musí žádost obsahovat rovněž náležitosti dle vyhlášky č.
Vzor žádosti dle zákona č. 114/1992 Sb.
Vzor žádosti dle § 45i odst. 1 zákona č.
Náležitosti žádosti o povolení kácení dřevin dle § 4 odst. 1 vyhlášky č.
Dokumenty ke Stažení
- Vzor žádosti o předběžnou konzultaci
- Vzor žádosti o závazné stanovisko
- Metodický pokyn k zavedení jednotného environmentálního stanoviska do praxe správních orgánů
- Příloha č. 1 - Seznam správních úkonů zahrnutých do jednotného environmentálního stanoviska
Kontakty
Ing.
Ing.
Ing.
Kácení Dřevin
Od 1. 1. 2018 v souvislosti s novelou stavebního zákona povolení ke kácení dYevin v rámci stavebního zámru ve stanovených Yízeních vydává stavební úYad. né územní a stavební Yízení s posouzením vlivo na ~ivotní prostYedí. U stavebního úYadu je v rámci tchto Yízení nutno dolo~it jako podklad pro rozhodnutí závazné stanovisko pYísluaného orgánu ochrany pYírody ke kácení dYevin rostoucích mimo les. U ostatních Yízení, jako je napY. ohláaení nebo územní souhlas, je nutno podat u pYísluaného orgánu ochrany pYírody samostatnou ~ádost o povolení kácení.
Obecní úřady, s výjimkou zvláště chráněných území, povolují kácení dřevin podle § 8 odst. 1, ukládají náhradní výsadbu podle § 9 a vedou přehled pozemků vhodných k náhradní výsadbě podle § 9 odst. 2. Dále vedou přehled o veřejně přístupných účelových komunikacích, stezkách a pěšinách ve svém správním obvodu podle § 63 odst.
Orgán ochrany přírody může ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin.
Povolení ani oznámení není třeba ke kácení dřevin se stanovenou velikostí, popřípadě jinou charakteristikou. Tyto parametry určuje prováděcí vyhláška č. 189/2013 Sb. o ochraně dřevin a povolování jejich kácení.
tags: #žádost #o #stanovisko #příslušného #orgánu #ochrany
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]