Oznamovací povinnost při podezření na zanedbávání dětí

Každý se může dostat do situace, kdy je svědkem rizikového zacházení s dítětem, které narušuje nebo ohrožuje jeho příznivý tělesný, citový, rozumový nebo mravní vývoj. Od sousedů se ozývá dětský křik a pláč, poměrně pravidelně. Přemýšlíte, co s takovou situací udělat. Zvažujete, jestli se může jednat o týrané dítě nebo ne. Také se může stát, že pracujete jako vedoucí nějakého oddílu, a zjistíte, že jeden z jeho členů je doma omezován, křičí na něj... Co v takových situacích dělat? Odpověď není jednoduchá a doporučujeme všem, kdo se s něčím takovým setkávají, krátce postup konzultovat s linkami důvěry či s Rodičovskou linkou. Ta se zaměřuje právě na pomoc dospělým, kteří řeší palčivé otázky související s dětmi.

Co je syndrom CAN?

Za týrání, zneužívání a zanedbávání dítěte je považováno jakékoliv nenáhodné, vědomé i nevědomé konání rodičů, vychovatelů nebo jiné osoby vůči dítěti, které je v dané společnosti nepřijatelné, a které poškozuje tělesný, duševní i společenský vývoj dítěte, v krajním případě způsobuje dokonce jeho smrt. V této souvislosti se často používá pojem "syndrom CAN". Do syndromu CAN jsou zahrnuty: psychické a fyzické týrání, sexuální zneužívání, zanedbávání, a šikanování.

• Fyzické týrání, tj. nepřiměřené formy trestání nebo ubližování s následky tělesného zranění (modřiny, odřeniny, popáleniny), trvalé poškození, popř.
• Psychické týrání, tj.
• Sexuální zneužívání, tj.
• Zanedbávání, tj. (nedostatek jídla, oblečení, hygieny, lékařské péče a vzdělání)
• přítomno domácímu násilí mezi rodiči nebo osobami blízkými (jedna z forem psychického týrání dítěte).
• přítomno domácímu násilí.
• Ponechání dítěte bez náležitého dozoru přiměřeného jeho věku a rozumové vyspělosti, popř.

Domácí násilí je násilí mezi blízkými osobami, které žijí ve společné domácnosti. Jedná se o vztah, kdy jedna osoba (násilník) získává nad druhou osobou (obětí) moc, přičemž intenzita násilí se časem stupňuje. Domácí násilí může mít formu fyzického, psychického, sociálního, sexuálního či ekonomického násilí

Kdo je ohrožené dítě?

Tento pojem není v zákoně výslovně obsažen. Obecně se však v praxi vychází z tohoto pojmu u dětí, na které se zaměřuje sociálně-právní ochrana dětí, jak je popsáno v § 6 zákona č. Definice zahrnuje do této skupiny děti, u nichž nastaly konkrétní skutečnosti popsané v bodech 1 - 8 (dále jen „ohrožující skutečnosti“), přičemž výčet je veden demonstrativně a obsahuje tedy jen nejdůležitější skutečnosti, nikoli všechny. Důležitou podmínkou je, že tyto ohrožující skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí. Dovětek ohledně dopadu na nepříznivý vývoj dětí je velmi důležitý, neboť řada uvedených ohrožujících skutečností se týká širokého spektra dětí, avšak intenzita není taková, že by hrozil nepříznivý dopad na jejich vývoj. Toto je nutno vykládat tak, že nikoli každá ohrožující skutečnost zakládá závěr o tom, že je dítě ohrožené, zejména takový závěr neopodstatňují jednorázové excesy. Pojem ohrožené dítě odpovídá významu pojmu „dítěte vyžadujícího zvláštní ochranu“ podle čl. 32 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, rovněž také pojmu „dítě vyžadující zvýšenou pozornost“ obsaženého v nadpisu části třetí, hlavě VII ZSPOD, kde úvodní ustanovení § 31 odst.

Oznamovací povinnost

Tento institut má zásadní význam, jeho smyslem je dostat informaci o ohrožení dítěte k orgánu, který je pověřen jeho ochranou. Oznamovací povinnost dle ZSPOD dopadá na značné množství subjektů. Dle § 10 odst. Do kategorie státních orgánů řadí výklad i jednotky územní samosprávy. Pověřené osoby jsou definované v ustanovení § 4 odst. 2 písm. d) ZSPOD, jedná se o právnické a fyzické osoby, které jsou pověřeny výkonem sociálně-právní ochrany dětí. Pojmy školy a školská zařízení jsou definovány v zákoně č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), pojem poskytovatel zdravotních služeb zase v zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), o jejich obsahu tedy nepanují v praxi pochybnosti. Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc jsou definována v § 42 odst. Podrobněji je však nutno se zabývat pojmem „další zařízení určená pro děti“. Veškeré tyto subjekty jsou tak povinny učinit příslušné oznámení obecnímu úřadu s rozšířenou působností, a to bez zbytečného odkladu poté, co se o takovéto skutečnosti dozví. Subjekty, které nemají zákonnou povinnost mlčenlivosti, jsou povinny oznámit veškeré skutečnosti, které nasvědčují tomu, že se jedná o ohrožené dítě (tedy o dítě uvedené v § 6 ZSPOD).

Čtěte také: Odbor životního prostředí Jihlavy

Poněkud problematické je však oznámení činěné osobami, které mají povinnost zachovat mlčenlivost podle zvláštních právních předpisů. V ustanovení § 10 odst. 4 poslední větě ZSPOD je velmi nešťastně formulováno, že při plnění oznamovací povinnosti se nelze dovolávat povinnosti mlčenlivosti. Toto by nasvědčovalo tomu, že i tyto osoby mají povinnost oznámit veškeré skutečnosti, které nasvědčují tomu, že se jedná o ohrožené dítě. Tak tomu však není. Odborná literatura považuje za nutné (jak v zájmu souladnosti výkladu zákona, tak vzhledem k důležitosti mlčenlivosti) vycházet při rozsahu oznamovací povinnosti z omezení uvedeného § 53 odst. 1 ZSPOD[2]. Subjekt s povinností mlčenlivostí tak je povinen orgánu sociálně-právní ochrany dětí sdělit a oznámit pouze údaje o podezření týrání, zneužívání dítěte nebo ze zanedbávání péče o něj, nikoli veškeré skutečnosti týkající se ohrožení dítěte. Pro úplnost je třeba se zmínit i o tom, že nesplněním oznamovací povinnosti dle § 10 odst. 4 ZSPOD se povinný subjekt dopustí přestupku, za který je možno podle § 59c odst.

Oznamovací povinnost, jak je popsána v předchozím odstavci, je třeba odlišit od tzv. oznamovacího oprávnění, která je upravena v § 7 ZSPOD. Dle odst. 1 tohoto ustanovení je každý oprávněn upozornit na závadné chování dětí jejich rodiče. Dle odst. na skutečnosti uvedené v § 6 písm. Jedná se pouze o právo, nikoli povinnost.

Povinnost některé trestné činy oznámit dle zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „trestní zákoník“) je mezi veřejností známá, tento článek jen shrnuje zásadní skutečnosti. Tato povinnost samozřejmě není omezena na zařízení pro děti, jedná se o obecnou zákonnou povinnost pro všechny. Povinnost překazit trestný čin se týká více trestných činů, protože včasným jednáním je možno dítě ochránit. Pokud by se osoba dozvěděla hodnověrným způsobem, že jiný připravuje nebo páchá některý z předmětných trestných činů a spáchání nebo dokončení takového trestného činu nepřekazil, dopustil by se trestného činu nepřekažení trestného činu dle § 367 trestního zákoníku. Překazit trestný čin je možné zejména jeho včasným oznámením státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, v úvahu však připadají i jiná opatření, pokud jsou účinná (např. Pokud již byl spáchán některý z trestných činů vymezených v § 368 trestního zákoníku, je osoba povinna oznámit to státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, pokud se o jeho spáchání dozví hodnověrným způsobem. V případě nesplnění této povinnosti by se osoba dopustila trestného činu neoznámení trestného činu. Je třeba zdůraznit, že oznamovací povinnost dle trestního zákoníku není totéž, jako oznamovací povinnost dle ZSPOD, jak byla popsána výše. V některých případech se může stát, že bude mít subjekt oznamovací povinnost jak dle trestního zákoníku, tak vůči orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Tak tomu je u ohrožených dětí dle § 6 písm. c) a e), tedy u dětí, které spáchaly trestný čin, nebo na kterých je trestný čin páchán (např. u týrání dítěte). Oznámení vůči orgánu sociálně-právní ochrany dětí nenahrazuje povinnost oznámit spáchání trestného činu (nebo překazit trestný čin), je třeba učinit oznámení i na policii nebo státní zastupitelství. Naopak u řady jednání bude na místě pouze oznámení orgánu sociálně-právní ochrany dětí, a to dokonce i v případě spáchání některých trestných činů, neboť povinnost dle trestního zákoníku se týká jen vymezených trestných činů. Navíc je třeba mít na paměti i rozdílný primární cíl obou povinností. Zatímco oznámení dle ZSPOD sleduje cíl ochrany dítěte, u trestního zákoníku je hlavním záměrem zjišťovat a postihovat trestnou činnost.

Jak postupovat při podezření?

Každý, kdo se o jakékoliv výše uvedené situaci nezletilého dítěte doví, je oprávněn upozornit orgán sociálně-právní ochrany dětí (dále jen OSPOD) na tuto skutečnost, v případě dospělého jedince odbor sociálních věcí. V obou případech můžete kontaktovat přímo policii. Pracovníci jsou povinni o osobě, která je na výše uvedené podezření upozornila, zachovávat mlčenlivost. Oznámení může být učiněno i anonymně. S žádostí o pomoc se může na kterýkoliv OSPOD obrátit rovněž samotné ohrožené dítě, a to i bez vědomí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte. Příslušný OSPOD je na základě žádosti dítěte povinen poskytnout dítěti pomoc v potřebném rozsahu.

Po oznámení musí sociální pracovníci situaci v rodině blíže prověřit a následně rozhodnout, která další opatření na ochranu dítěte i dospělé osoby je žádoucí podniknout. Po oznámení je ze strany příslušného pracovníka OSPOD provedeno šetření, případně jsou vyžádány zprávy např. školského zařízení apod. V případě zjištění vysokého rizika pro nezl. zákonní zástupci dítěte, popř. Spolupráce s orgánem sociální právní ochrany dětí, popř. dítě žije, je-li to nezbytné pro ochranu života, zdraví nebo pro ochranu práv dítěte (§ 53 odst. 4 zákona č.

Čtěte také: Jak žádat o kompostér v Jablonci?

• Zvláštní podmínky nejsou stanoveny, každé oznámení je individuálně prošetřeno.
• Lhůty nejsou stanoveny. Dle závažnosti situace jsou veškeré úkony spojené s oznámením na rizikové zacházení s dítětem zahájeny v nejbližším možném termínu, popř.

Orgán sociálně právní ochrany nemá pravomoc k vyšetřování nebo prověřování, zda došlo ke spáchání trestného činu. Trestní řízení může být zahájeno a vedeno pouze orgány činnými v trestním řízení. Orgán sociálně právní ochrany poskytuje těmto orgánům součinnost spojenou s předáváním informací o poškozeném dítěti a jeho rodinném zázemí, účastní se nezbytných úkonů (např. výslech poškozeného dítěte, popř.

Legislativa

Zákonné normy, které se vztahují k situacím, kdy je ohrožené dítě, jsou vlastně dvojího druhu. Jednak je to zákon o sociálně-právní ochraně dětí (359/1999 Sb., jednak trestní zákoník (40/2009 Sb.). Z hlediska možného dopadu na jednotlivce je zřejmě závažnější zákoník trestní. Ten vymezuje situace, kdy nepřekažení trestného činu (tedy situace, kdy trestnému činu nezabráníme) či jeho neoznámení (víme, že byl trestný čin spáchán, a necháme si to pro sebe) může vést k tomu, že budeme sami stíháni (dopustíme se sami činu trestného).

• Zákon č.
• Zákon č.
• Zákon č.
• Zákon č.
• Zákon č.
• Zákon č.
• Zákon č.
• Zákon č.

Oddělení sociálně právní ochrany dětí řeší tyto situace v rámci poradenství, popř. doporučením navazujících služeb.

Kde hledat pomoc?

Zákon o sociálně-právní ochraně dětí dává možnost každému člověku, aby pracovníka či pracovnici orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) upozornil na to, že má podezření na to, že se někde vyskytuje dítě, o které není dostatečně postaráno, či dítě, které se nechová v souladu s obvyklými normami (šikanuje ostatní a podobně). Dítě samo má právo vyhledat pomoc pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí i bez vědomí rodičů. Zákon dále vymezuje povinnost pracovníků zařízení pro děti, nemocnic a dalších, aby oznamovali orgánům sociálně-právní ochrany dětí i podezření, že dítě, se kterým pracují či přicházejí do styku, je dítě ohrožené.

Na Magistrátu města Karviné, OSPOD, Karviná-Fryštát, K. Śliwky 50 (budova C), 3. Bydlíte-li v menším městě či na vesnici, můžete se na obecní úřad s rozšířenou působností zeptat na místním městském úřadě či na radnici. Městský úřad Česká Lípa, náměstí T. G. Masaryka čp.

Čtěte také: Stacionární zdroj znečištění – žádost

tags: #zadost #o #zpravy #pri #podezreni #nebo

Oblíbené příspěvky:

• Definice směsného komunálního odpadu
• Komunální odpad
• Úniková hra přístupná vozíčkářům: Strýček v ohrožení
• Odvod kondenzátu z plynových kotlů
• Zima v půli cesty