Cuketa je jednou z nejoblíbenějších zelenin na zahradách po celém světě. Proč? Protože je snadná na pěstování, rychle roste a přináší bohatou úrodu. Na pěstování vcelku nenáročná zelenina ovládla české zahrady a v létě pak i jídelníček mnoha rodin. V mnoha domácnostech už koncem léta nechce cuketu nikdo ani vidět. Skvěle se hodí na redukční diety, protože ve 100 g je pouze 17 kalorií, obsahuje 90 procent vody a pouhá 4 procenta sacharidů. Zanedbatelný není obsah vitaminů skupiny B, najdeme v ní i vitaminy C, E či provitamin A (betakaroten). Z minerálních látek jsou zastoupeny draslík, železo, hořčík, vápník, zinek, fosfor a měď.
Pokud vás zajímá, kdy a jak sázet cuketu, ideální čas na výsadbu je po skončení mrazů, obvykle od poloviny května. Cuketu můžete zasadit přímo do půdy nebo si předpěstovat sazenice ze semen doma a poté je přesadit na záhon. Cuketových lodiček, placek či moučníků, v jejichž těstě hraje cuketa hlavní roli, už mají dost.
Sazenice cuket je možné přespěstovat a pak vysadit. Mnohem jednodušší je vysévat semínka přímo na záhonu. To je možné od začátku května, vhodnější je počkat s výsadbou po „zmrzlých“ - právě teď je ideální doba. Z první úrody se budete těšit asi 50 dnů po zasazení semínka, tedy cca na přelomu června a července.
Cukety se vyskytují v různých tvarech, velikostech a barvách:
Zde je několik tipů, které vám pomohou vypěstovat bohatou úrodu cuket:
Čtěte také: Komáři v nádrži na zalévání
Před výsevem je dobré půdu zakrýt na několik dní černou fólií, aby se prohřála. Semínka vyséváme při teplotě minimálně 10 °C. V zemi vytvoříme hnízda, vzdálená od sebe minimálně 80 cm. Do každého hnízda pak vložíme tři semínka. Cukety potřebují hodně vláhy. V deštivých dnech to za nás vyřeší příroda, jinak je stačí zalévat ob den, ale opravdu důkladně, a to až ke kořenům.
Cuketa je nenáročná na druh půdy, vyroste i na hromadě kompostu. Potřebuje ale dostatek živin a vláhu. U cuket je skvělé, že vyrostou i bez hnojení. Jejich plody jsou pak ovšem malé a zatvrdlé. Pokud před vysetím půdu vyživíme hnojem nebo kompostem a důkladně zalijeme, není nutné je později hnojit. Kompost se může přidat také zhruba 14 dní po výsadbě.
Kompostér můžete osadit různými okrasnými dýněmi, ale proč nevysadit dýni, která bude nejen atraktivní, ale navíc jedlá? Takových druhů je vícero, vyzkoušejte třeba dýni Hokkaido. Semena si buď můžete zakoupit, nebo si schovat z plodů, které jste použili v kuchyni. Semena neztrácí klíčivost ani po letech.
Mimochodem, proto není moc praktické vnitřky dýní, které nespotřebujete při vaření nebo pečení, vyhodit do kompostu. Za dva za tři roky, až použijete vyzrálý kompost na záhony, budou vám z nich vyrůstat malé rostlinky dýní. Dýně Hokkaido roste a plodí velice bujně. A speciálně z výživné půdy kompostu klidně jedna rostlina vyroste do délky i deseti metrů. Semena vám vyklíčí během pár dní.
Kolem malých rostlinek je praktické položit suchou slámu, pokud máte možnost si ji sehnat. Stačí pár hrstí, které ztíží cestu plzákům, kteří by si na mladé sazeničce pochutnali. Proto je lepší vysadit po deseti centimetrech pár semínek. Kdybyste o jednu dvě rostlinky přišli, budete mít další. Hokkaido můžete nechat „táhnout“ po zemi, svými „zelenými úchytkami“ se rádo bude plazit i po plotu. Velké žluté květy nabízí při růstu pěknou podívanou, speciálně, když do nich vlítne včela.
Čtěte také: Vše o kompostování
Dýni často zalévejte. Čím vydatnější bude zálivka, tím bude růst a dozrávání plodů rychlejší. Plody jsou většinou oranžové, někdy žluté. Sklízet je můžete postupně, dobře se skladují. Než ale v tmavém sklepě, lépe jim bude v obýváku. Poslouží jako zajímavá dekorace. Ve sklepě by vám mohly plody zplesnivět, když je necháte v zahradní chatce, v zimě zmrznou. Takové riziko můžete snížit přikrytím dekou. Dýně vám vydrží až do jara.
Stejně jako dýně je můžete sázet až nyní po zmrzlých. Času, aby vyrostly a už v červenci plodily, mají dost. Pokud chcete zvýšit výnosnost, udělejte si v kompostu nějakou oporu. Vhodně poslouží třeba již vyřazený sušák. Fantazii se meze nekladou. Okurka se po nízké opoře ráda poplazí a nasadí více plodů. A v neposlední řadě se tak sníží riziko plísně v reakci na zalévání. Ideální pro pěstování na kompostu je cuketa. Stejně jako okurky a dýně ocení i tato rostlina jeho teplé a výživné zázemí. I zde se vyplatí okolí rostliny mulčovat slámou, nebo pokud ji nemáte, alespoň usušenou trávou.
Rozměrné plody cuket díky tomu nebudou uhnívat. Kolem mladé rostlinky cukety můžete dát nějakou mechanickou ochranu proti slimákům. Na malých zahrádkách se spousta lidí z důvodu nedostatku místa vyhne pěstování brambor, které se rády „roztahují“. Ale není nad to si v létě vychutnat vlastní vypěstované brambory, třeba jen s máslem a solí. Proto si zkuste alespoň pár rostlin vypěstovat na kompostéru. A do spodní vrstvy položte brambory s malými klíčky, nebo alespoň s jejich zárodky. A občas během růstu zalévejte. O více se starat nemusíte.
Po dvou třech týdnech ukážou první listy. A můžete se pak už jen s dalšími členy rodiny sázet, jak velká bude na přelomu léta a podzimu sklizeň. Jak kdy, nečekejte zázraky, ale pár brambor to určitě bude.
Čtěte také: Výhody domácího kompostování
tags: #zalévání #cuket #na #kompostu #návod