Ještě donedávna platilo, že největším zdrojem emisí síry, přispívající například ke kyselým dešťům, byly uhelné elektrárny a jimi spalované uhlí. Aktuální studie z univerzity v coloradském Boulder nyní tuto informaci upravuje. Globální znečišťující jedničkou se nově stává zemědělství a síra vnášená do prostředí v podobě pesticidů a hnojiv.
Na konci 70. let to vypadalo, že příběh o síře a jejích emisích píše svou poslední kapitolu. Deset předchozích let totiž bylo bohatých na studie, které prokázaly mechanismus vzniku kyselých dešťů, jejich negativní vliv na lesy a mokřady v Evropě i Americe a doložily souvislost mezi okyselujícím efektem a uhelnými elektrárny.
Výsledkem byla nejrůznější opatření, zákony na ochranu ovzduší a tlak na odsiřování elektráren. Po dalších dvaceti letech bylo víceméně hotovo. Takže se zdálo, že je už dobojováno.
„Naše analýzy to bohužel nepotvrzují,“ upozorňuje Eve-Lyn Hinckleyová, docentka environmentálních věd univerzity z Boulderu. „Ukazuje se, že aplikace síry v zemědělství, kde jsou součástí postřiků a hnojiv, nyní dosahuje přibližně desetinásobku stavu, kdy byla produkce emisí uhelnými elektrárnami na svém vrcholu.“ S tím, že tento lidský sirný příspěvek a jeho vliv na životní prostředí nikdo zatím nehodnotil.
„Síra je dnes, v nejrůznějších podobách, nedílnou součástí hnojiv vylepšujících stav obdělávané půdy, je podstatným příspěvkem ke zdraví pěstovaných plodin a úrody,“ vysvětluje profesor Charles Driscoll, spoluautor studie. „Ale bohužel může přitom mít na půdu i na vodní toky stejně zničující efekt jako měly kyselé deště na severskou zalesněnou a říční krajinu.“
Čtěte také: Vliv Energie na Přírodu
A z modelů vypracovaných americkými vědci je to patrné. Síra je přirozeně se vyskytující chemický prvek, který se v prostředí vesměs nachází ve stabilní geologické formě. Na povrch země se dostává většinou v důsledku těžby, protože doprovází ložiska uhlí. A také je součástí výroby hnojiv a pesticidů.
Uhelné elektrárny a zemědělské aplikace se pak stojí za tím, že se síra v původní i pozměněné podobě dostává do vod, půd, ovzduší. „Pak může poměrně rychle zreagovat, byť trvá desetiletí, než je onen efekt kyselých dešťů a dalších ekosystémových změn zaznamenán,“ popisuje Hinckleyová.
Síra může ovlivnit lidské zdraví a přírodu často nepřímo, třeba tím, že promění cyklus těžkých kovů. Driscoll jako příklad uvádí zemědělskou oblast Everglades na Floridě, kde síra způsobila zvýšenou tvorbu methylrtuti v místních vodách.
Dosud se výzkum zaměřoval na základní prvky v zemědělských hnojivech - dusík a fosfor - ani ty totiž nepředstavují univerzální dobro a mohou přispívat k eutrofizaci říčních toků, tvorbě vodního květu nebo likvidaci ryb.
Hinckleyová i Driscoll soudí, že síra ze zemědělství jen tak nezmizí. „Přesto existuje příležitost spojit vědu a praxi a vytvořit životaschopná řešení, která dlouhodobé ochrání životní prostředí, hospodářství i zdraví lidí,“ dodávají.
Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu
Čtěte také: Které zdroje energie jsou nejméně škodlivé?
tags: #vliv #emisí #na #oxidaci #mědi