Zámek Jezeří ohrožený těžbou: Bolestné torzo připomínající rozsáhlou těžbu hnědého uhlí

Kdysi byl zámek Jezeří na Mostecku symbolem společenského a kulturního blahobytu rodu Lobkowiczů.

Dnes je to spíše osamělé torzo na úpatí Krušných hor, které připomíná bolest místního regionu - rozsáhlou těžbu hnědého uhlí.

O kulturní památku, kterou obklopuje obrovská těžební jáma lomu Československé armády, teď mají strach nejen obyvatelé nedalekého Horního Jiřetína, ale i památkáři.

Svah se pod zámkem trhá, půda se sesouvá. Dlouhé trhliny křižují svah pod Krušnými horami.

Kopec je nedaleko Horního Jiřetína na Mostecku roztrhán velkými puklinami, půda se tu drolí do obrovské těžební jámy lomu Československé armády. Nad ním se tyčí zámek Jezeří.

Čtěte také: Jak vybrat odpadkový koš

Kastelánka Hana Krejčová proto při kontrole lokality kličkuje mezi trhlinami na zvlněném svahu. „Vůbec nevím, jak bude sezóna probíhat,“ strachuje se.

Podobně se bojí i zástupci Horního Jiřetína. Místostarosta Vladimír Buřt ukazuje na postupující sesuv půdy.

Jde o pokračování velkého sesuvu, který tady byl před měsícem. Vedení obce proto volá po zastavení těžby. Alespoň do doby, než území podrobně prozkoumají odborníci.

„Jsme v místech, kde se to potrhalo už v 50. letech. V roce 1952 se objevily trhliny poprvé jako následek hlubinné těžby uhlí.

Pokud chtějí těžaři stabilizovat území, musí podle geologa odtěžené prostory opět zasypávat zeminou. Podle něj však stabilizace nebude nikdy dokonalá, protože je na bezpečné zajištění lokality málo horniny.

Čtěte také: Spojení historie a modernosti v zámcích

Když tedy přijde prudký mráz a po něm obleva, kopce se prý začnou propadat znovu.

Praskliny se na mapě táhnou až k ochrannému pilíři, který drží zámek. Ochranu ještě má i zbytek zámeckého arboreta, kam se s kastelánkou Hanou Krejčovou vydáváme.

Stále tu najdete vzácné rostliny, které kdysi byly chloubou zámeckého parku. Zastavujeme u stromu magnolia obovata. „Vyskytuje se sporadicky. Má krásné velké listy podobné fíkusu.

Horní Jiřetín, který doposud chrání před zánikem těžební limity, uvažuje o podání žaloby na těžební společnost Litvínovská uhelná. Její generální ředitel Petr Kolman však jakákoliv rizika odmítá.

Těžaři podle něj mají vše pod kontrolou. A kdyby se prý zastavila těžba, nebylo by čím zasypávat odtěžené prostory.

Čtěte také: Negativita v rodině: Jak ji zvládnout

„Vytvářejí se opěrné lavice. Je tedy jasné, že se těžba kvůli sesuvům nezastaví. Jestli se trhliny ve svazích pod zámkem Jezeří přestanou zvětšovat, to dnes nikdo nedokáže odhadnout.

Horní Jiřetín zatím chrání těžební limity.

Zámek Jezeří se jako první česká památka dostal na seznam 7 nejohroženějších památek Evropy, který zveřejňuje organizace pro kulturní dědictví Europa Nostra.

Rozsáhlý barokní areál na Mostecku se tak dočká podpory ve formě odborného poradenství i široké mediální propagace.

Program Sedm nejohroženějších památek v Evropě organizuje Europa Nostra a Institut Evropské investiční banky s podporou Evropské unie od roku 2013.

Cílem je upozornit na tyto památky širokou veřejnost, veřejné i soukromé subjekty, usilovat o jejich záchranu a zajistit těmto památkám udržitelnou budoucnost.

Odborníci zastupující instituce Europa Nostra a Institut Evropské investiční banky a další partnerské strany vytvoří mezioborové týmy, které poskytnou odborné poradenství, určí možné zdroje financování a pomohou mobilizovat širokou podporu.

“Rozsáhlá těžba uhlí na Mostecku zdevastovala krajinu i samotný zámek, když jsme objekt v polovině 90. let přebírali do správy, nacházel se v havarijním stavu. Od té doby se zde udělalo mnoho práce, zámek má dnes nové střechy, krovy, komíny a stropy, v tuto chvíli probíhá obnova divadelního sálu. Zámek byl rovněž zařazen do projektu obnovy vládního programu Národní investiční plán.

“Seznam sedmi nejohroženějších památek pro rok 2020 zahrnuje celou škálu historicky cenných staveb, jimž hrozí nejrůznější závažná rizika.

Nominace předložily subjekty občanské společnosti a orgány veřejné správy, 7 nejohroženějších památek vybralo představenstvo sdružení Europa Nostra na základě jejich kulturní a historické hodnoty a stupně ohrožení.

Zohledněno bylo i zapojení místních komunit, dlouhodobá udržitelnost a socio-ekonomické předpoklady pro lokalitu.

V minulosti se díky umístění na seznam 7 nejohroženějších památek Evropy podařilo zachránit například synagogu v Subotici v Srbsku.

Synagoga, postavená v roce 1902, patří mezi nejvýznamnější stavby postavené v secesním stylu s prvky vycházejícími z uherského lidového umění.

Po druhé světové válce ji židovská obec přestala využívat a stavba začala chátrat.

tags: #zamek #ohrozeny #tezbou #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Vliv organizačního klimatu ve zdravotnictví
• Životní prostředí v ČR
• Zkušenosti s biologickým čištěním
• Přednášky o komunálních odpadech
• Funkční ekologie Jiřího Doležala