Článek se zabývá dvěma hlavními tématy: chováním dcery v pubertě a negativními komentáři manžela. První část se zaměřuje na dceru, která skrývá sladkosti a má specifické stravovací návyky. Druhá část popisuje situaci s manželem, který má tendenci negativně komentovat téměř vše, což způsobuje napětí v rodině.
Co byste řekli na chování dcery 12 let na prahu puberty (má mladší i starší sourozence, tak se možná cítí taková zapadlá, nevím), má svůj vlastní pokoj, kde je možnost všude možně mezi věcmi, oblečením, pod polštářem, pod postelí najít obaly od sušenek a bonbónů, často třeba i různě nedojedených, ale takto různě poschovávaných, už jsem takto udělala několik zátahů, dnes hlavně ty obaly a asi 5 malých nedopitých cocacol.
Kapesné má 100,- /měsíc + nějajé peníze třeba za narozky od babičky+ doma taky nějajé ty dobroty máme, už jsem se ji snažila několikrát různě domluvit, ale bez výsledku. Nabízí se možnost sladkosti pod zámek pro všechny a dávat na příděl, vzít kapesné? Ale jinak už fakt nevím. Kdyby to byl klasický nepořádek, jak u dětí a puberťáků bývá, ale to schovávání, to se mi na tom nelíbí a samozřejmě mám o dceru obavy.
Jinak v rodině jsne všichni štíhlí a to docela dost, i ona je štíhlá, ale čím dál častěji od ní slyším na víc a víc jídel kategorické fuj (i na jídla, která dřív jedla). Setkali ste se s podobným chováním někdo? Nějaká rada? Prostě nechce aby ji to někdo sežral. Její chování může být způsobeno pubertou, pocitem zapadnutí mezi sourozence nebo i leností. Napadlo mě, má tam odpadkový koš?
Kapesné 100,-- kč na měsíc pro 12. letou? To si může koupit 3 buchty nebo 3 oplatky za měsíc jste na tom tam bídně s financemi? Co by si za ty peníze měla koupit? Rohlík a šunku? 🤷♀️
Čtěte také: Bambino Mio a MioCare: Zkušenosti uživatelů
Holky, chjo už jsem z manžela fakt unavená. V podstatě i to, že mu oznámím přes týden, co je novýho, tak i v informaci, jako např. že před barákem je nový odpadkový koš, dokáže najít chybu, že je to na psí výkaly a z čí peněz to je. Jinak mu nemám, co vytknout.
Vše na jedničku: Nepije, nebije mne, vydělává, nekouří, nepodvádí mě, neřve na nás, uklízí, stará se o syna, pohlídá, když je zapotřebí… ale ty negativní komentáře ke všemu už mě fakt se… A to už jsem mu říkala, že mi dokáže zkazit radost fakt ze všeho. I pitomá paštika je dělaná z kdoví čeho a já na ní měla chuť, že jsem jí dlouho neměla. Nechci být jako on a kazit mu radost jako on mě.
Dokonce mu několikrát týdně říkám, ať nejdřív přemýšlí než něco řekne, jestli mě tím nenaštve a stejně nic. No a třešničkou na dortu je, že když neví, co má dělat, tak se směje. To je takový záhul pro moje nervy! Pak nemám chuť se s ním ani bavit. Je introvert, takže pokud ho něco trápí tak.mi to neřekne, třeba před měsícem jsem se dozvěděla, že měl v srpnu problémy v práci a já nic nepoznala. Jestli takový byl vždycky to nevím… Teď jsem na RD tak si toho asi víc všímám.
Je tom dílem příznak osobnosti, dílem možná nějaký způsob relaxace. Naprosto rozumím tomu, jak Tě to vyčerpává. Pokud je jinak vše v pořádku, ber to jako mráček, který přijde a odejde, tj. něco mu řekneš a přijde mráček (= negativismus) - podle situace odkývej, nereaguj, mysli si něco o… a uvidíš. Pokud se to bude zhoršovat, řeš přes psychologa, pokud nebude on mít odezvu, třeba to bude ustávat. Prostě nech to proplout jako necháš odtéct vodu.
Čtěte také: Jak vybrat odpadkový koš
Čtěte také: Těžba uhlí a Zámek Jezeří
tags: #emimino #zamek #na #odpadkovy #kos #recenze