Pociťujete bolest u zubu, který byl doposud v pořádku? Dásně jsou oteklé, zarudlé, nebo se objevila malá bulka, váček, ze které někdy vytéká hnis? Může se jednat o zubní absces - poměrně častý a rozhodně ne nevinný problém.
Váček bývá laické označení pro akutně probíhající zánět v oblasti kořene zubu. Zánět je obrannou reakcí organismu na přítomnost bakterií (nebo bakteriálního biofilmu) v kořenovém kanálku zubu. Imunitní systém reaguje na přítomnost bakterií buď chronickým, nebo akutním zánětem. Ne vždy ale musí bolet. Někdy absces vzniká i bez výrazných obtíží, a pacient si ho všimne až později.
Váček se sám „nevstřebá“. Naopak se infekce může šířit dál - do čelistní kosti, měkkých tkání nebo krevního oběhu. Akutní zánět dříve nebo později přejde do chronické fáze. Typickým znakem chronického zánětu je to, že nebolí.
Aby se zánět vyléčil, je potřeba odstranit jeho příčinu, tedy odstranit infekci. Léky tlumí příznaky, ale neřeší příčinu. Kontaktujte svého zubního lékaře co nejdříve. Ideálně v den, kdy potíže začnou. Vyhněte se domácím pokusům o propíchnutí nebo vymačkání.
U zubu, který lze zachránit, se provádí tzv. endodontické ošetření - vyčištění a ošetření kořenových kanálků. Aby nedošlo k tzv. „reinfekci“ (zpětnému infikování kořenových kanálků), je potřeba kvalitně dostavět a zrekonstruovat korunku zubu. Zubní váček tedy není důvodem k vytržení zubu. Kvalitní endodontické ošetření je náročný výkon.
Čtěte také: Hamiltonův hmat a rizika pro dítě
I když je ošetření kořenových kanálků provedeno s největší pečlivostí, ale „konvenčně“ (bez použití operačního mikroskopu), je úspěšnost takového ošetření od 30 % do 50 %.
Zubní infekce není „jen bolest zubu“. Opakované otvírání a zavírání zubu, vkládání dezinfekčních vložek a ošetřování v mnoha návštěvách nevede k úspěšnému ošetření.
Zánět zubu je laický pojem, který se ve stomatologii nepoužívá. Zpravidla jím pacienti označují zánět zubní dřeně, nebo zánět v okolí kořenu zubu, tzv. váček, jejichž hlavní příčinou je neléčený zubní kaz. Pokud bakterie proniknou z povrchu zubu do jeho středu a infikují nervy a cévy, dojde k zánětu zubní dřeně, který se projevuje pulzující bolestí. Někteří pacienti takto postižený zub neléčí a bolest pouze tlumí léky, dokud zub neodumře a nepřestane bolet.
Zánět v zubu vzniká nejčastěji jako komplikace neléčeného zubního kazu, který z povrchu zubu dojde až do hloubky a tam infikuje nervy a cévy. Objeví se prudká bolest, která pacienta obtěžuje a nedá mu v noci spát. Pokud není tento stav léčen, dojde k odumření zubu. Pravidelné preventivní prohlídky u stomatologa dokáží odhalit zubní kaz v jeho počátcích a předejít bolestivému onemocnění.
Nejčastější příčinou bolestivého zánětu zubní dřeně neboli pulpitidy bývá bakteriální infekce, která vniká porušenou zubovinou z kazivého ložiska do dřeňové dutiny. Dalšími méně častými příčinami jsou: chemické nebo fyzikální dráždění (tepelné dráždění u nedokonale podložených hlubokých amalgámových výplní, preprace zubu na korunku). Někdy se zánět dřeně může vyvinout i po předchozím správně provedeném ošetření velmi hlubokého zubního kazu, kdy již byla pulpa postižena bez zjevných klinických příznaků.
Čtěte také: Techniky čištění zubů
Příčinou může být též trauma (nákus na tvrdou částečku v potravě, úder na zub) bez či s následným odlomením části tvrdé zubní tkáně. Vzácněji u pokročilé parodontitidy, pronikne infekce do dřeně kořenovým otvorem retrográdní cestou, zpětně z tzv. 1. Nejnižším stupněm postižení je překrvení pulpy (hyperemia pulpae). V případě, že jde skutečně pouze o hyperémii, je ještě možné zachránit zubní dřeň a zub ošetřit aniž by bylo nutno jí odstranit (exstirpovat).
Léčba spočívá v řádném ošetření zubního kazu, tzn. odstranění kazivých hmot a přiložení podložky obsahující hydroxid vápenatý. Poté je možno zhotovit klasickou výplň. Někdy se používá tzv. Při tomto ošetření již bude nutné odstranit nemocnou dřeň (tzv. 3. U některých pacientů probíhá zánět dřeně pod obrazem chronické pulpitidy. Pokud zub není ošetřen, dřeň odumírá (hovoříme o nekróze nebo gangréně zubní dřeně) a infekce se často rozšíří kořenovým kanálkem do kosti v oblasti hrotu zubu.
Pokud pacient není včas ošetřen, zánět se může šířit okolní kostí, vytváří se hnis, který nakonec pronikne kostí až pod sliznici. V takovém případě už se jedná o kolemčelistní zánět (absces - viz. obr.), nemocný má teplotu a bývá celkově zchvácený. V tkáních okolo bolestivého zubu vzniká otok, kůže i sliznice jsou zarudlé a výrazně bolestivé na dotyk. Takový zánět je potřeba co nejdříve ošetřit! občas přítomnost kožní nebo slizniční píštěle (kanálek, kterým vytéká hnis - viz.
Chronické záněty okolí hrotu probíhají jen s malými příznaky, nebo zcela bez příznaků. Často bývají objeveny až při zubním rentgenovém vyšetření. Zánět totiž způsobí, že dojde k destrukci kosti v okolí apexu, která se na rentgenu projeví rozšířením štěrbiny mezi mkostí a kořenem zubu či dokonce kruhovým projasněním. Zubní lékař vám v takovém případě oznámí, že zub má tzv. periapikální nález nebo "váček".
U pacientů se běžně setkáváme s názorem, že zub který má váček a nebolí, není třeba brát příliš vážně a nijak ho neošetřovat. To sice zcela odpovídá přísloví co tě nepálí nehas, ale řešení to v žádném případě správné není! Je zapotřebí si uvědomit, že se jedná o fokální infekci, která může být zdrojem postižení dalších orgánů. Ohroženy jsou zejména srdeční chlopně, ledviny, svaly, klouby. Chronická periodontitida může také znemožnit plánovanou operaci. Přestože nic nebolí, organismus a imunitní systém je neustále vystaven působení toxických látek, které jsou při takovém zánětu produkovány bakteriemi i vlastním tělem.
Čtěte také: Keramické zuby a recyklace
Léčba spočívá v provedení řádného endodontického ošetření. Pokud je toto provedeno správně, většinou dojde i k vyhojení váčku (zpravidla do jednoho roku). Dnes již jen vyjímečně nutno endodontické ošetření zubu doplnit malým chirurgickým výkonem tzv.
Před započetím léčby je potřeba provést řádné stomatologické vyšetření. Terapie spočívá v otevření zubu a provedení endodontického ošetření neboli vyčištění kořenových kanálků. Vše probíhá v místním znecitlivění, tedy lokální anestezii. Podle rozsahu poškození je zub potřeba následně dostavit kompozitní výplní nebo zrekonstruovat keramickou náhradou.
Zánět v okolí kořene zubu, laicky řečeno váček, vzniká jako komplikace neléčeného zánětu zubní dřeně nebo jako následek nedokonale vyčištěných a zaplněných kořenových kanálků zubu. Již při prvních příznacích s návštěvou lékaře neotálejte, onemocnění má tendenci se rychle šířit do okolních tkání.
Pro včasné odhalení zánětu v okolí kořene zubu je třeba chodit na pravidelné preventivní prohlídky a v případě potřeby zhotovovat rentgenové snímky všech „mrtvých" zubů. Před započetím léčby lékař nejprve provede řádné stomatologické vyšetření. Terapie se liší dle stavu zubu:
Projevy mohou být akutní nebo chronické. Do akutních projevů patří bolest zubu, pocit povystouplého zubu z lůžka a nemožnost na zub dokousnout. U některých pacientů nemusí mít zánět výrazné projevy a zub odumře bez symptomů. Onemocnění bývá však často spojené s bolestí vystřelující do okolí nemocného zubu. Pacient zpočátku neumí nemocný zub lokalizovat.
Zánět okostice zubního původu je velmi nepříjemná zdravotní komplikace, která se projevuje značnou bolestivostí, otokem a dalšími příznaky v oblasti čelisti a ústní dutiny. Její terapie spadá plně do rukou zubního lékaře.
Okostice (periost) je vazivový obal, který pokrývá celou kost s výjimkou kloubních konců, které jsou potažené chrupavkou, a míst, kde se napojují ke kosti svalové úpony. Je bohatě zásobená cévami a nervy, je zodpovědná za výživu kosti a podporuje hojení. Okostici nalezneme i v ústech mezi dásní a čelistí, kde hraje důležitou roli při hojení tkáně po vytržení zubu nebo po vložení zubního implantátu.
Zánět okostice (odborně periostitida) je velmi bolestivý stav, který se může vyskytnout na různých místech našeho těla. Může být vyvolán úrazem, přetížením, infekcí, případně autoimunitní nemocí. V tomto článku se zaměříme na zánět okostice zubního původu.
Při zánětu okostice zubního původu jsou nejčastějšími příčinami neošetřený nebo nesprávně ošetřený zubní kaz, špatně pročištěný kořenový kanálek nebo špatně vytržený zub, po kterém v zubním lůžku zůstane kousek kořene. Problematické mohou být i obtížně se prořezávající zuby moudrosti nebo neléčený zánět dásní (gingivitida), který je nejčastěji způsoben bakteriemi zubního plaku. Narušená tkáň je vstupní branou bakteriální infekce, která se postupně šíří přes ozubici (vzniká periodontitida) až do okostice. Zánět okostice může být akutní (rychlé vytvoření otoku s několika váčky), nebo chronický (střídání bolestivých a nebolestivých fází).
Zánět okostice se projevuje velkou bolestí lokalizovanou do čelisti. Bodavá bolest může být natolik závažná, že znemožňuje mluvit, jíst nebo pít. Mezi další příznaky patří:
V místě hromadění hnisu mezi kosti a okosticí je sliznice zarudlá a oteklá. Neléčený zánět okostice se šíří dál k povrchu tkáně. Hnis se provalí pod sliznici dásně, která se vyklene, ztenčí a vznikne absces neboli váček na dásni. Vzhledem k bohatému prokrvení okostice hrozí rozšíření infekce i do dalších orgánů.
Terapie zánětu okostice patří do rukou zubního lékaře. Pro správné ošetření je zpravidla nutné provést rentgen, aby se přesně určilo ložisko, které je potřeba důkladně pročistit. Zákrok se provádí v lokální anestézii, protože k odstranění hnisu je potřeba provést malý řez. Nikdy se nesnažte váček s hnisem propíchnout sami. Po mechanickém vyčištění je nutné kořenové kanálky ošetřit, případně uzavřít, a zaléčit zánět okostice antibiotiky, aby se infekce nešířila dál a předešlo se tak možným komplikacím (např. poškození srdce). Využití nacházejí také léky proti bolesti. V řadě případů lékař doporučí dočasné proplachování ústní dutiny ústní vodou s obsahem chlorhexidinu. Někdy se bohužel může stát, že okolní tkáň je velmi poškozená a jedinou možností je vytržení zubu.
Zánětu okostice nelze zcela zabránit, přesto však riziko komplikací můžete výrazně snížit správně prováděnou ústní hygienou. Základem je každodenní mechanické odstraňování zubního plaku měkkým, rovně střiženým zubním kartáčkem a vhodně zvolenými mezizubními kartáčky. Užitečným pomocníkem v dočištění špatně přístupných plošek je jednosvazkový zubní kartáček. Nezapomínejte na pravidelnou obměnu dentálních pomůcek.
Snižte riziko rozvoje zubního kazu a zánětu dásní omezením příjmu sladkých či kyselých potravin a nápojů, pravidelnými návštěvami zubního lékaře a dentální hygieny, ale také důslednou léčbou všech přítomných nemocí, z nichž velká část může zdraví zubů a dásní ovlivnit. Ne nadarmo se říká, že ústa nevytvářejí jen krásný úsměv, ale jsou i zrcadlem našeho zdraví.
Pro běžného člověka je zub jednolitým elementem, skutečnost je ale taková, že má ve svém nitru poměrně složitou strukturu. Vnitřní prostor zubu je tvořen pojivovou tkání, cévami a nervy. Celý tento systém hraje klíčovou úlohu v období růstu zubu a poté má za úkol udržovat zub při životě. Ve chvíli, kdy zubní kaz pronikne tvrdou sklovinou do této vnitřní struktury, způsobí zánět. V takovém případě může být nutné vnitřek zubu vyčistit a vyplnit. Odborně se takový zákrok nazývá endodontická léčba, jako laici jej známe spíše pod označením „tahání nervu“.
Jak již bylo naznačeno, příčinou zánětu dřeně je zubní kaz, který pronikne dovnitř zubu. Problémem je, že tento zánět probíhá dlouhou dobu bez citelných příznaků a zánět tak objeví většinou až cílené endodontické vyšetření, v horším případě potom až rozšíření zánětu do okolí. Zákrok začíná pečlivým rentgenovým vyšetřením doprovázeným dalšími testy jako je chladová zkouška, poklepový test apod. Následně musí lékař odvrtat zubní kaz, případně odstranit starší plombu.
Poté přichází fáze vlastního ošetření vnitřku zubu. Prvním krokem je proměření a zmapování nervových kanálků, aby lékař získal představu o tom, kam až je třeba tyto kanálky čistit. Ve chvíli, kdy stomatolog zná strukturu kanálků, může se s pomocí operačního mikroskopu nebo jiného zvětšovacího zařízení a malých jednorázových vrtáků pustit do čištění poškozené vnitřní tkáně - pulpy. Zásadní důležitost má odstranění veškeré poškozené tkáně. Když jsou kanálky vyčištěné, je do nich vložena kořenová výplň. V běžném případě trvá zákrok 1-2 hodiny a v jeho průběhu je třeba zabránit proniknutí slin obsahujících bakterie do otevřeného zubu (aplikací vatových válečků či gumového překrytí).
Mezi potenciální problémy při endodontickém zákroku patří zalomení vrtáčku uvnitř kanálku, či přetrvání zánětu v některém z dobře ukrytých bočních kanálků. Endodontická léčba - tahání nervu - je častým zákrokem, který vyřeší problém se zánětem vnitřní tkáně zubu.
tags: #zanet #zubu #ohrozeni #zivota #komplikace