Pravidla přežití v přírodě: Klíč k bezpečí a soběstačnosti

Dnešní svět je bohužel až příliš přemodernizovaný a lidé již téměř zapomněli na techniky, bez kterých by naši předci nepřežili. Jedná se o tak jednoduché a potřebné věci, jako je například nacházení jídla a vody, stavba přístřeší a rozdělávání ohně. Tyto techniky se nazývají bushcraft, což je novodobý název pro zálesáctví. Techniky bushcraft Vás mohou zachránit v jakékoliv krizové situaci, nebo mohou pomoci při výletu do přírody. Myslím si, že by měl mít každý alespoň malý přehled o těchto technikách.

Základní body survivalu

Tyto základní body se zaměřují na přežití ve volné přírodě. Základem survivalu je voda, jídlo a teplo. Klíčem k přežití je především mentální příprava - udržet si klidnou mysl a soustředit se na řešení problémů. Dále je nezbytné mít základní dovednosti, jako je orientace v terénu, rozdělání ohně, získávání a úprava pitné vody, stavba jednoduchého přístřeší či schopnost rozpoznat jedlé a nejedlé rostliny. Základem survivalu je také fyzická připravenost a odolnost, protože přežití často vyžaduje dlouhé hodiny chůze, lezení nebo jiné fyzicky náročné aktivity.

Survival - 5 základních bodů:

1. Zjistěte, co můžete pít a jíst.
2. Naučte se stavět přístřeší.
3. Trénujte zapalování ohně.
4. Naučte se určovat azimuty.
5. Outdoorové aktivity jsou označovány za nejoblíbenější koníček Čechů.

1. Získávání potravy a vody

Bod číslo jedna je jídlo a pití. Úplně základní je hydratace, proto nelze zapomenout na tablety na čištění vody. V lesích nebo na loukách roste mnoho druhů bylin a plodů, které mohou lidskému tělu doplnit cenné živiny a vitaminy. Nezapomeňte: nejezte všechno zelené!

2. Stavba přístřeší

Místo k odpočinku je stejně důležité jako získání potravy. Přehřátí nebo promrznutí vás může znehybnit. Provizorní přístřešek v přírodě postavíte i bez nějakých architektonických znalostí. Stavebních materiálů v lese je víc než dost - stačí jednu větší spadlou větev, ideálně kdyby měla alespoň 2 metry, solidně upevnit mezí dva stromy ve vodorovné poloze.

3. Rozdělávání ohně

Než vyrazíte do terénu, naučte se používat křesadlo a opatřit si troud. Ten totiž neslouží pouze k úpravě jídla a vody, ale i k ohřátí těla, vytvoření světla, dále odhání dravce (Váš pocit bezpečí) a v neposlední řadě zvedá náladu a tím celkově zlepšuje psychickou pohodu. TIP: silné závany větru mohou znemožnit rozdělaní ohně. Existuje jednoduchá finta - stačí vykopat do země dvě zhruba 20 cm hluboké díry vedle sebe a propojit jednou menší dírou pod povrchem půdy.

Čtěte také: Více o ekologické logistice

Techniky rozdělávání ohně:

• Tradiční tření dvou dřev: Tento způsob je nejspíše nejtěžší, ale také nejstarší. Potřebujete dvě kusy suchého dřeva, jedno by mělo být tenčí a delší a druhé silnější a kratší. Držte ten delší kus na zemi a na něj položte kratší kus s dřevěným hrotem.
• Použití baterie a ocelové vlny: Oheň lze také rozdělat pomocí baterie a ocelové vlny. Stačí přiložit ocelovou vlnu na jednu z bateriových pólů a dotknout se ji s druhým pólem baterie.
• Sluneční paprsky: Pokud máte slunečný den, můžete použít sluneční paprsky k rozdělání ohně. Potřebujete čirou plastovou fólii, kterou položíte na suchou trávu nebo listy. Poté fólii umístěte tak, aby slunce dopadalo na jednu stranu a pod fólii položte suché palivo.

4. Orientace v terénu

Pochodování podle azimutů se hodí, když chytré telefony a další moderní technologie selžou, nebo když povětrnostní podmínky ztěžují orientaci (mlha). Kompas nebo jeho novější verze - buzola - spolu s mapou velice usnadňují pohyb v terénu. Není to snadné umění, proto doporučujeme čerpat ze spolehlivého zdroje při učení a hlavně trénovat! Metodika orientace s buzolou je dobře popsána v mnoha publikacích.

5. Psychická odolnost a improvizace

Survival to nejen dovedností, to také způsob myšlení. Váš postoj je velice důležitý a může silně ovlivnit situaci. Klíčem k přežití je silná vůle přežít a motivace konat. V lese není nikdy dobré se vzdát. Přežití je hlavně o improvizaci. Pokud nebudete umět improvizovat, můžete zemřít. Lidský mozek je natolik vyspělý a obsahuje tolik vědomostí, že pro normálně myslícího člověka se schopností improvizace, by neměl být problém přežít pár dní téměř kdekoliv na světě.

Příprava na expedici

Pokud se chystáte někam na expedici do neznámé země či krajiny, měli byste se řídit několika pravidly. V první řadě si musíte uvědomit, co chcete zažít, proč tam jdete a podle toho vše připravit a naplánovat. Je důležité přemýšlet nad využitelností věcí, které si s sebou beru do přírody. Je důležité si zjistit, jaké bude v dané lokalitě počasí, jaká zvěř se tam bude vyskytovat a další věci. Vždy platí, že je lepší mít víc věcí, které budu potřebovat, než míň u kterých by mi něco mohlo chybět.

Naplánovat si správně trasu je velice důležité a spousta lidí to většinou dost podceňuje. Je důležité vytyčit si start, cíl a přizpůsobit to počtu dní strávených v přírodě. To musí být podřízeno vodě, protože bez ní přežije člověk kolem 3 dní. Určitě je důležité nepřeceňovat své síly a denně si stanovit rozumný počet kilometrů, přičemž musíte brát v potaz členitost krajiny a převýšení.

Pokud jste si zjistili všechny možné informace a naplánovali trasu, přichází na řadu balení a příprava výstroje. V první řadě je nůž. Správný chlap se bez něj neobejde. Měli byste si s sebou vzít takový, na který jste zvyklí a víte, co dokáže. Je důležité se o nůž dobře starat, vždy se Vám to vyplatí.

Čtěte také: Výchova v přírodě: aktuální zásady

Určitě by nemělo chybět i vybavení na rozdělávání ohně. Ten totiž neslouží pouze k úpravě jídla a vody, ale i k ohřátí těla, vytvoření světla, dále odhání dravce (Váš pocit bezpečí) a v neposlední řadě zvedá náladu a tím celkově zlepšuje psychickou pohodu.

Pokud se nenajíte, či dobře nevyspíte, nebudete v psychické pohodě a může Vám to velice uškodit.

Další důležité aspekty

• Kvalitní vybavení: Pozorování okolí, lepší orientací v terénu a nalezení cesty, potravy nebo vody usnadní kvalitní a odolný outdoorový dalekohled nejlépe s dálkoměrem. Pro případ, že budete pobývat v terénu i po setmění, třeba během přípravy úkrytu, kdy budete potřebovat obě volné ruce, neobejde se bez čelové svítilny.
• Trénink a praxe: Každé školení se vždy vyplatí, ale nejlepší je praxe. Před výpravou doporučujeme trénink: rozdělávání ohně, rozpoznávání jedlých rostlin nebo pochod na azimut.
• Nůž: V první řadě je nůž. Správný chlap se bez něj neobejde. Měli byste si s sebou vzít takový, na který jste zvyklí a víte, co dokáže. Je důležité se o nůž dobře starat, vždy se Vám to vyplatí.
• Signalizace pro pomoc: Vytváření vizuálních nebo zvukových signálů, které mohou přivolat pomoc (např.

První pomoc v přírodě

Každého může potkat situace, kdy se ocitne v neznámém prostředí daleko od svého obvyklého pohodlí a kde bude nucen čelit podmínkám, které pro něj nejsou úplně běžné. Pobyt v přírodě s sebou nese řadu rizik, kdy v důsledku neopatrnosti nebo nešťastné náhody může dojít k mnoha druhům zranění.

Při každém zranění, které nejste schopni ošetřit vlastními silami tak, aby zraněný mohl bez újmy pokračovat v cestě, volejte zdravotnickou záchrannou službu 155. Jak správně postupovat při volání na tísňové linky naleznete v kapitole „Nahlášení mimořádné události“.

První pomoc při tonutí

Pokud se ocitnete v roli tonoucího (např. nejprve se snažte podat tonoucímu nějaký předmět, kterého se může chytit (např. pokud je tonoucí v hysterii, zamezte při záchraně osobnímu kontaktu (využijte např. pokud se rozhodnete pro záchranu, svlékněte se a zujte si obuv, vezměte si s sebou nějakou záchrannou pomůcku (např. první pomoc poskytujte až na břehu (např.

Čtěte také: Tipy pro ohleduplný turismus

Po vytažení tonoucího z vody ihned zprůchodněte dýchací cesty a zkontrolujte dýchání. Postiženého položte na záda, zakloňte mu hlavu a prsty položenými pod špičkou jeho brady ji vytahujte směrem vzhůru. Hlavu ničím nepodkládejte! Přiložte svoji tvář před ústa a nos postiženého a pozorujte hrudník. Ověřte pohledem, poslechem a vnímáním dechu na vaší tváři, zda postižený normálně dýchá. Kontrola dýchání nesmí trvat déle jak 10 sekund. Během několika prvních minut po vzniku srdeční zástavy mohou přetrvávat ojedinělé, pomalé nebo hlasité lapavé nádechy.

Ihned zavolejte na tísňovou linku 155. Po ohlášení operátora odpovídejte na jeho dotazy. Operátor vám poradí, jak postupovat dále.

Pokud je postižený v bezvědomí a nedýchá normálně, ihned zahajte resuscitaci. Klekněte si zboku vedle postiženého, umístěte zápěstní část dlaně jedné ruky na střed hrudníku postiženého, druhou ruku přiložte shora a propleťte prsty obou rukou. Propněte svoje horní končetiny v loktech a začněte rytmicky stlačovat hrudník do hloubky 5-6 cm frekvencí 100-120 stlačení za minutu. Po každém stlačení hrudník úplně uvolněte! Operátor na tísňové lince 155 vám pomůže dosáhnout správné frekvence.

Pokračujte v resuscitaci tak dlouho, dokud nedojde k vašemu vystřídání, postižený se nezačne probouzet nebo bránit, nebo pokud se budete cítit zcela vyčerpáni. Pokud je v blízkosti dostupný automatizovaný externí defibrilátor (AED), okamžitě pro něj někoho pošlete. Přístroj zapněte otevřením horního krytu nebo stisknutím tlačítka „ON“ a postupujte podle hlasových pokynů přístroje. Pokud jste školení zachránci, je u tonoucích vhodné zahájit resuscitaci 5 vdechy, každý vdech trvá jednu sekundu a je třeba, aby se hrudník viditelně zvedl.

Pády z výšky

Pády z výšky bývají častou příčinou úrazu páteře a míchy, v tom nejhorším případě takové situace končí i smrtí. Základem je vždy dbát zvýšené opatrnost při pohybu v místech, kde toto riziko hrozí. Desítkám mladých lidí se během letních prázdnin stane při skoku do vody úraz páteře a míchy. Důsledkem je trvalé ochrnutí a život na vozíku. Vyvarujte se proto skoku do neznámé vody, zvláště po hlavě.

Pády z výšky, obzvlášť nad 6 m, patří mezi úrazy způsobené vysokou energií, lze tedy předpokládat závažné zranění.

Při poskytování první pomoci vždy dbejte na vlastní bezpečnost a nepřeceňujte svoje síly. Jste-li svědkem vážného úrazu, volejte tísňovou linku 155 a operátorovi popište mechanismus úrazu.

Postup při poskytování první pomoci při pádu z výšky:

1. Pátrejte po masivním zevním krvácení. Pokud při prvním kontaktu se zraněným zjistíte, že masivně krvácí, krvácení zastavte přímým tlakem v ráně.
2. Zhodnoťte dýchání. Pokud je postižený v bezvědomí a nedýchá, okamžitě zahajte resuscitaci. Má-li zachované životní funkce - dýchá, buďte šetrní. Postiženému při vědomí pomozte zaujmout polohu, tzv. úlevovou, ve které se cítí nejlépe. V případě, že je postižený v bezvědomí a dýchá normálně, položte jej na záda.
3. poranění hlavy - po úrazu může nastat porucha vědomí různé doby trvání, zraněný v bezvědomí je ohrožen vznikem obstrukce dýchacích cest.
4. poranění hrudníku - nebezpečí představuje dechová nedostatečnost a rozvoj šokového stavu. Pokud postižený aktivně zaujímá nějakou polohu, neměňte ji. Masívní krvácení z otevřeného poranění hrudní stěny zastavte přímým tlakem. Otevřená poranění hrudní stěny, která nekrvácí, nepřekrývejte.
5. poranění břicha - nebezpečí představuje masivní krvácení a rozvoj šoku.
6. poranění pánve - nebezpečí představuje masivní krvácení.
7. poranění páteře - typicky se projevuje bolestí v postižené oblasti, při poranění míchy navíc výpadky citlivosti, mravenčením nebo brněním končetin nebo přímo poruchami hybnosti a svalovou slabostí.

Prioritou je zprůchodnění dýchacích cest a pravidelná kontrola dýchání Pokud postižený normálně dýchá a nehrozí mu žádné další nebezpečí, ponechte ho v poloze, v jaké se nachází. Zajistěte tepelný komfort. Pacienta bezdůvodně nepřenášejte ani s ním zbytečně nemanipulujte. poranění končetin - může se projevit bolestivým otokem, krevním výronem, omezením pohybu, deformitou končetiny. Zraněného ohrožuje krevní ztráta i poškození cév a nervů. Zastavte krvácení, kryjte otevřené rány, nepřirozené postavení končetin v žádném případě nenapravujte a zabraňte zbytečné manipulaci. Chlazení postižené oblasti může přinést částečnou úlevu od bolesti. Amputace (ztrátové poranění končetiny) - zraněného ohrožuje trvalá ztráta končetiny a masivní krvácení. Zástava masivního krvácení je prioritou. Pahýl kryjte pokud možno sterilním obvazem. Amputovanou část opláchněte proudem tekoucí vody a vložte do igelitového sáčku.

Pohyb po zamrzlé vodní hladině

Pohyb po zamrzlé vodní hladině s sebou nese značná rizika. Každoročně dojde k řadě případů prolomení ledu, některé z nich končí tragicky.

Jediný spolehlivý způsob, jak ověřit sílu ledu, je led prorazit. K tomuto účelu je nejvhodnější tyč s bodcem, která by měla patřit k základní výbavě osob pohybujících se po přírodní ledové ploše. Pokud v ledu není nadměrné množství trhlin, bublin a nečistot, je led o tloušťce asi 6 cm dost pevný na to, aby unesl dospělého člověka, tloušťka nad 8 cm postačuje pro bruslení, 20 - 25 cm silný led by měl unést osobní auto.

TIP: Bruslit vyrazte až poté, co si ověříte platnost pravidla 5, -5, 10. Toto pravidlo říká, že pokud po dobu alespoň 5 dnů byla teplota alespoň -5 °C, bude mocnost (tloušťka) ledu 10 cm. Toto obecné pravidlo platí především pro stojaté vody. Vždy před vstupem na přírodní plochu zkontrolujte led proražením nebo hozením kamene z výšky!

Pokud se propadnete uprostřed rozsáhlé vodní plochy, doporučuje se vylézat ve směru, odkud tonoucí přišel nebo přijel, protože tam byl led únosný. Od místa proboření je vhodné se plížit, aby se hmotnost rozkládala na větší plochu.

Podchlazení

Pochlazení je závažný stav, který se vyznačuje poklesem centrální tělesné teploty a postupným útlumem vědomí, dýchání a oběhu. Při poklesu pod kritickou mez dojde k zástavě oběhu. POZOR: pokles centrální tělesné teploty nelze změřit normálním teploměrem, který se používá při horečnatých onemocněních. Pro vznik podchlazení stačí, když je venku „pouze“ chladno, nemusí mrznout. Riziko vzniku podchlazení závisí na okolní teplotě, délce působení chladu a kvalitě oblečení, situaci zhoršuje vítr. K podchlazení snadněji dojde u malých dětí, starších lidí, při závažném zranění nebo intoxikaci např.

Postup při podezření na podchlazení:

1. Vždy zkontrolujte vědomí a dýchání a přítomnost svalového třesu. Postiženého hlasitě oslovte a jemně mu zatřeste rameny.
2. Pokud postižený nereaguje na hlasité oslovení a jemné zatřesení rameny, zprůchodněte dýchací cesty záklonem hlavy a zvednutím brady vzhůru. Ověřte pohledem, poslechem a vnímáním, zda postižený normálně dýchá. V případě, že nedýchá normálně, zavolejte na tísňovou linku 155 a zahajte resuscitaci. Pokud je dostupný automatizovaný externí defibrilátor (AED), okamžitě pro něj pošlete.
3. Pokud postižený nereaguje na hlasité oslovení, je na pohmat studený a jste si jistí, že normálně dýchá, okamžitě zavolejte na tísňovou linku 155. Postižený se nachází v kritickém stavu. Udržujte volné dýchací cesty a pravidelně kontrolujte dýchání. Zabraňte dalším ztrátám tepla např. přikrytím postiženého izotermickou folií a dekou, a pokud je to možné i izolací od země.
4. Pokud je postižený je při vědomí, ale je studený, spavý, vykazuje známky únavy a netřese se zimou, snažte se zabránit dalším ztrátám tepla. Izolujte postiženého od země a přikryjte ho izotermickou folií a dekou, včetně hlavy. Sledujte vědomí a dýchání, volejte tísňovou linku 155.
5. Při dostupnosti teplého úkrytu do něj přemístěte postiženého, svlečte mokré oblečení a zahajte aktivní ohřívání (zabalení do teplých přikrývek, přiložení chemických balíčků, termoforu, PET lahví s teplou vodou). Pozor: zdroje tepla přikládejte na trup a nikdy nepřikládejte na holou kůži.
6. Pokud je postižený při vědomí a nekontrolovaně se třese zimou, jedná se o mírné pochlazení. Postiženého v teplém úkrytu svlečte a zabalte do suchého oblečení a přikrývek. Nezraněnému postiženému podejte teplé, sladké nápoje. Pohyb není omezen. Není nutné volat tísňovou linku 155.

Laviny

Laviny představují vážné nebezpečí především v horských oblastech, kde je jak dostatek strmých svahů, tak dostatečná mohutnost sněhové pokrývky. V českých horách jsou přesně vymezeny lokality lavinového nebezpečí, které jsou v zimním období označeny a je zakázáno do nich vstupovat (riskujete nejen svůj život, ale i poškození životního prostředí). Přesto může nastat situace, kdy vás lavina ohrozí.

Pohyb v oblastech, kde může dojít k pádu laviny, je sám o sobě rizikovou činností a bez důkladné přípravy rozhodně nedoporučujeme takovouto lokalitu navštěvovat. Není vhodné se do nebezpečné oblasti vydávat sám, udržujte bezpečné rozestupy a v nebezpečných místech buďte navázáni na lano.

Postup při zasažení lavinou:

1. Ve chvíli, kdy se lavina dá do pohybu, si nepokoušejte uvolnit vázání lyží nebo snowboardu, naopak se pokuste ujet z dráhy laviny.
2. Když už vás lavina zachytí, pokuste se udržet na povrchu pomocí „plovacích“ pohybů. Pokuste se vyplavat do strany mimo hlavní proud. Případně se pokuste zbavit batohu, hůlek, lyží.
3. Křičte, aby vás kamarádi do poslední chvíle, než zmizíte pod sněhem, mohli vidět. Pokuste si chránit obličej svýma rukama.
4. Snažte se hodně nadechnout, a to hlavně ještě dříve, než se lavina zastaví. Když se lavina zastaví, pokuste se vytvořit vzduchovou kapsu před svými ústy a nosem a vyčistit si ústa od sněhu.
5. Nejdříve se uklidněte se a zhodnoťte, zda jste sami v bezpečí a až pak začněte plánovat další postup. Sledujte zasaženého v lavině. Označte si v duchu místo (pomocí spojnic výrazných bodů), kde jste ho naposledy spatřili.
6. Zavolejte pomoc mobilním telefonem (1210 nebo 155), popřípadě vyšlete někoho pro pomoc.

ZAJÍMAVOST: Pravděpodobnost přežití (pokud nedojde u postiženého ke smrti z důvodů mechanických zranění) je po 15 minutách 93 %. Po 45 minutách se šance rapidně snižuje na pouhých 26 %.

Pro laickou první pomoc při lavinové nehodě platí, že kamarádská první pomoc je nejdůležitější. Lavinoví specialisté se dostávají na místo nehody nejdříve za 45 minut, kdy už rapidně klesá šance na přežití. Přibližně po 60 minutách zasypání může nastat zástava dechu v důsledku těžké hypotermie. Po odhrabání obličeje je nutné co nejdříve zjistit stav základních životních funkcí - zda je postižený při vědomí a zda dýchá. Pokud nedýchá, je třeba okamžitě zahájit resuscitaci.

Jak se správně obléknout a co s sebou?

Výběr oblečení a obuvi je nutné přizpůsobit ročnímu období a terénu, ve kterém se budete pohybovat. V zimě doporučujeme jako spodní vrstvu použít tzv. funkční prádlo (termoprádlo), které pomáhá při fyzické aktivitě účinně odvádět pot od těla a tím přispívá k udržení přirozené tělesné teploty. Jako střední vrstvu je vhodné použít oblečení z materiálů, které dokážou dobře izolovat a udržet tělesné teplo (fleece, vlna, bavlna apod.). Svrchní vrstva by vás měla chránit před deštěm a větrem.

Co dělat, když se ztratíte v lese

1. Vytvořte viditelné značky pomocí kamenů nebo větví v místě, kde jste si uvědomili, že jste se ztratili.
2. Pokud máte kompas, mapu nebo GPS zařízení, použijte je k určení své polohy.
3. Řeky a potoky často vedou k civilizaci a zároveň poskytují životně důležitý zdroj vody.
4. Vytvořte signál SOS pomocí kamenů nebo větví na otevřeném prostranství, který bude viditelný z výšky.

tags: #pravidla #přežití #v #přírodě

Oblíbené příspěvky:

• Problémy těžby ropy
• Ochrana Ovzduší: Mezinárodní Perspektiva
• Elektromobily a znečištění
• Provoz skládky v Městě Touškově
• Recenze STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ Valašské Klobouky - Emise Kontrola