Závod s nejnižšími emisemi kritéria

Tyto pokyny vysvětlují způsoby uplatňování zásady „energetická účinnost v první řadě“ a vycházejí z Komisí zadané studie „Analysis to support the implementation of the Energy Efficiency First principle in decision-making“ a dodatečného výzkumu zaměřeného na zvýšení funkčnosti této zásady, zejména z předběžných zjištění projektů ENEFIRST a sEEnergies v rámci programu Horizont 2020.

Cílem pokynů je poskytnout bližší představu o opatřeních, která mají přijímat tvůrci politik a regulační orgány v rámci rozhodovacího procesu při uplatňování zásady „energetická účinnost v první řadě“.

Zásada „energetická účinnost v první řadě“ byla na úrovni EU uznána jako hlavní zásada v oblasti energetické účinnosti, jednoho z pěti pilířů energetické unie, přijetím sdělení o energetické unii v únoru 2015 (COM(2015) 80).

Nařízení o správě energetické unie je prvním právním aktem, který tuto zásadu definuje a požaduje její uplatňování na úrovni EU.

V 64. „Členské státy by měly uplatňovat zásadu „energetická účinnost v první řadě“, která znamená zvažovat vždy před přijetím rozhodnutí týkajícího se energetického plánování, politiky a investic , zda by nebylo možno předpokládaná plánovací, politická a investiční opatření plně nebo zčásti nahradit nákladově efektivními a technicky, ekonomicky a environmentálně výhodnými alternativními opatřeními energetické účinnosti, přičemž by se stále dařilo dosahovat cílů příslušných rozhodnutí.

Čtěte také: Proč je důležitá ekologická likvidace?

To zahrnuje zejména pojímání energetické účinnosti jako zásadního prvku a klíčového hlediska při budoucích investičních rozhodnutích ve věci energetické infrastruktury v Unii.

Tyto nákladově efektivní alternativy zahrnují opatření s cílem učinit poptávku po energii a dodávku energií efektivnější, zejména úsporami energie v konečné spotřebě díky nákladově efektivnímu využívání energie, iniciativami týkajícími se reakce na straně poptávky a účinnější přeměnou, přenosem a distribucí energie.

Některá další vysvětlení toho, jak by měla být zásada dodržována, byla zahrnuta do změny směrnice o energetické účinnosti z roku 2018, jejíž 2. „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU představuje prvek pokroku směrem k energetické unii, v jejímž rámci má být energetická účinnost považována za samostatný zdroj energie.

Zásada „energetická účinnost v první řadě“ by měla být zohledněna při stanovování nových pravidel pro stranu nabídky a jiné oblasti politiky.

Komise by měla zajistit, aby energetická účinnost a reakce na straně poptávky mohly soutěžit za rovných podmínek s výrobní kapacitou.

Čtěte také: Pražské Služby a odpad

Energetickou účinnost je třeba zohlednit při přijímání všech rozhodnutí o plánování energetických soustav nebo o financování.

Opatření ke zvýšení energetické účinnosti musí být realizována pokaždé, když jsou nákladově efektivnější než rovnocenná řešení na straně nabídky.

Kromě konkrétních opatření a cílů stanoví směrnice o energetické účinnosti také specifické požadavky na posuzování energeticky účinných řešení v určitých souvislostech, čímž již předjímá konkrétní způsoby uplatňování zásady „energetická účinnost v první řadě“.

Například článek 6 požaduje, aby členské státy zohledňovaly vysokou energetickou účinnost při nákupu výrobků, budov a služeb.

Stejně tak článek 19 požaduje, aby členské státy odstranily regulatorní a neregulatorní překážky veřejného nákupu i postupy pro sestavování ročního rozpočtu a účetní postupy, které odrazují veřejné orgány od toho, aby při přijímání investičních rozhodnutí braly energetickou účinnost v potaz (5).

Čtěte také: Cirkulární ekonomika v praxi

Článek 14 dále požaduje, aby členské státy určily nejefektivnější řešení z hlediska zdrojů a nákladů za účelem naplnění potřeb v oblasti dodávek tepla a chlazení, a aby při posuzování nákladů a přínosů nových a podstatně renovovaných výrobních zařízení konkrétně zvážily vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny jako energeticky účinné řešení.

Článek 15 požaduje, aby členské státy zajistily, že vnitrostátní energetické regulační orgány při plnění regulačních úkolů souvisejících s provozováním plynárenské a elektrické infrastruktury budou věnovat náležitou pozornost energetické účinnosti.

Návrh revize směrnice o energetické účinnosti (6) zavádí nový článek o zásadě „energetická účinnost v první řadě“, kterým se stanoví povinnost členských států zajistit, aby byla při plánování, rozhodování o politikách a investicích v oblasti energetických systémů a neenergetických odvětví zvažována energeticky účinná řešení.

Rovněž požaduje, aby členské státy podporovaly a zajišťovaly uplatňování metodik nákladů a přínosů, které umožní řádné posouzení širších přínosů energeticky účinných řešení.

S ohledem na to, že nařízení o správě energetické unie zahrnuje odezvu na straně poptávky v rámci zásady „energetická účinnost v první řadě“, právní předpis o uspořádání trhu s elektřinou (7) vysvětluje, jak se má při plánování a provozu sítě zacházet s distribuovanými zdroji energie (viz také oddíl 4.1.1.2.)

Podle směrnice o elektrické energii musí provozovatelé přenosových soustav při svém plánování „plně zohlednit potenciál spojený s využitím odezvy strany poptávky, zařízení pro ukládání energie či jiných zdrojů jakožto alternativy k rozšiřování soustavy a také předpokládanou spotřebu a výměnu s jinými zeměmi a investiční plány celounijních a regionálních sítí“ (čl. 51 odst. 3).

Plány distribučních sítí „musí zajistit transparentnost ohledně služeb flexibility, které budou ve střednědobém a dlouhodobém horizontu zapotřebí (...).

Úlohu energetické účinnosti přímo zdůrazňují i další politiky EU.

Strategie EU pro integraci energetického systému (COM(2020) 299) uvádí energetickou účinnost jako ústřední prvek a vyzývá k uplatňování zásady „energetická účinnost v první řadě“ v celém energetickém systému.

To zahrnuje upřednostnění řešení na straně poptávky, pokud jsou nákladově efektivnější než investice do infrastruktury pro dodávky energie při plnění cílů politiky.

Ve strategii pro renovační vlnu (COM(2020) 662) je energetická účinnost poprvé zdůrazněna jako jedna z klíčových zásad renovace budov do roku 2030 a 2050.

To bude hlavní zásadou při provádění strategie, včetně revize směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD), plánované na konec roku 2021.

Návrh Evropské komise na revizi nařízení TEN-E ze dne 15. prosince 2020 (9) tuto zásadu rovněž posiluje s cílem zajistit soudržnost politik a účinný rozvoj infrastruktury.

Návrh zavádí povinná ustanovení, a tím začleňuje zásadu „energetická účinnost v první řadě“ do procesu plánování a posuzování projektů.

Konkrétněji návrh požaduje, aby agentura ACER zahrnula zásadu „energetická účinnost v první řadě“ do rámcových pokynů pro společné scénáře, které vypracují Evropské sítě provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav („sítě ENTSO“) pro plyn a elektřinu.

Přestože politika energetické účinnosti spočívá v podpoře ambicí v oblasti energetické účinnosti a ve stanovení opatření vedoucích přímo k úsporám energie, spočívá myšlenka, která je základem zásady „energetická účinnost v první řadě“, v pečlivém zvážení konkrétních řešení úspor energie jako možných alternativ, včetně změny chování občanů a organizací a úspory energie.

Logika zásady „energetická účinnost v první řadě“ spočívá v tom, že by zásada měla vést k identifikaci životaschopných energeticky účinných řešení podle nejnovějšího stavu techniky, umožnit jejich použití a zajistit řádné provádění, pokud budou tato řešení zvolena jako cesta vpřed.

Kromě toho zásada vyžaduje zvážení potenciálních negativních dopadů konkrétních rozhodnutí na energetickou účinnost (např. Rovněž je třeba zdůraznit, že cílem zásady „energetická účinnost v první řadě“ není pouze snížení spotřeby fosilních paliv.

Základním předpokladem je, že nejlepší energie je ta, která se nevyrábí, protože ji není třeba používat.

Opatření v oblasti energetické účinnosti by měla být zvažována v širších souvislostech.

Energetická účinnost je zejména klíčovým stavebním kamenem politiky EU v oblasti klimatu a energetiky při přechodu ke klimatické neutralitě do roku 2050.

To znamená, že by tato zásada měla podporovat environmentálně udržitelné investice v souladu s nařízením o taxonomii (10).

Důležité jsou také další základní zásady tvorby politik, jako je zásada „výrazně nepoškozovat“ nebo „zásada inovací“.

Kromě toho by tyto zásady měly být společně brány v úvahu při řešení otázek ohledně nově se objevujících technologií a při určování přístupů, které jsou připraveny na budoucnost.

Nákladová efektivnost, která tvoří jádro zásady „energetická účinnost v první řadě“, by měla být posuzována především ze široké společenské perspektivy, a nikoli pouze z pohledu nákladové efektivnosti na straně investora nebo uživatele.

To vyžaduje zohlednění vícenásobných přínosů energetické účinnosti pro společnost jako celek (11).

Tato široká společenská perspektiva má pro správné posouzení energeticky úsporných variant zásadní význam.

Zásada „energetická účinnost v první řadě“ by se měla zaměřit na zlepšení účinnosti na úrovni systému.

To znamená, že optimalizace energetického systému a efektivní integrace řešení pro čistou energii jsou středobodem uplatňování této zásady.

To vyžaduje širší pohled v případech, kdy jsou zdroje na straně nabídky (fosilní paliva, obnovitelné zdroje, infrastruktura) posuzovány v porovnání se zdroji na straně poptávky (flexibilita poptávky a odezvy na straně poptávky, zlepšená energetická výkonnost konkrétních řešení, energetická soběstačnost), přičemž se náklady a přínosy zkoumají ze společenské perspektivy, jak je uvedeno výše.

Takový přístup je zpracován v projektu ENEFIRST (12).

Systémový přístup se týká uplatnění zásady na rozhodování ohledně projektování a plánování aktiv.

Tento přístup může dále zvýšit složitost této zásady.

Na nižší úrovni rozhodovacího procesu je rovněž vhodné, aby bylo uplatnění zásady jednodušší, pokud se rozhodnutí týká výběru konkrétních aktiv.

V této souvislosti je kladen důraz na posouzení energetické účinnosti (energetické náročnosti) alternativ.

Tento přístup se zaměřuje na zajištění zlepšování účinnosti na straně nabídky nebo snižování energetické poptávky výběrem energeticky účinnějších výrobků a služeb a rovněž podporou rozhodnutí, která jsou zaměřená na budoucnost, vstřícná k inovacím, účinně využívající zdroje a orientovaná na oběhové hospodářství.

tags: #závod #s #nejnižšími #emisemi #kritéria

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelnost a Kinder Pinguì
• Škodliviny v půdách a vodách
• Co dělat, když voda neodtéká?
• Praktické třídění odpadu s koši na kolečkách
• Kempování v chorvatské přírodě