Pražské Služby: Odvoz a Recyklace Odpadu v Praze

Za čistotou a pořádkem pražských ulic stojí stovky lidí, jejichž práce bývá často přehlížena, přestože bez ní by město nemohlo fungovat. Pražské služby apelují na občany, aby při separaci tlakových nádob postupovali obezřetně.

Nebezpečí Tlakových Nádob v Odpadu

Ačkoli se lidé v posledních letech naučili důsledně separovat kovové obaly, stále končí v šedých kontejnerech i odpad, který sem v žádném případě nepatří. Především nevyprázdněné malé tlakové nádoby, jako jsou různé hořlavé spreje, plynové kartuše či turistické vařiče, komplikují třídění a zpracování odpadu v Praze. Jejich exploze a následné zahoření mohou poškodit svozovou techniku nebo třídicí linku. Nezodpovědné chování může ohrozit nejen zaměstnance firmy a zařízení, ale také veřejnost. Zároveň vznikají značné škody. Viníkovi proto hrozí finanční postih, náhrada škody i obvinění z obecného ohrožení z nedbalosti.

Obdobný problém řeší Pražské služby i ve spalovně ZEVO Malešice, kam sváží směsný komunální odpad z celé metropole. Do něj lidé občas vyhodí i použité hasicí přístroje, kyslíkové bomby a další velké lahve pod tlakem, které patří zejména do míst zpětného odběru. Chránili zdraví vlastní i druhých, pamatovali na bezpečnost a přesně věděli, co kam vyhazují. Nevyprázdněné malé spreje patří do černé popelnice na směsný komunální odpad. Bez problémů je zpracují a energeticky využijí v ZEVO Malešice, kde nenapáchají žádné škody.

Oproti tomu velké tlakové lahve rozhodně nelze odkládat do žádných popelnic. Tento odpad proto patří jen a pouze do míst zpětného odběru, některých kovošrotů a do specializovaných firem. „Nádoby se stlačenými plyny jsou nebezpečné kvůli vysokému tlaku uvnitř. Malé spreje od laků na vlasy, deodorantů, osvěžovačů vzduchu, kosmetiky a podobně používají lidé denně. Zcela prázdné je mohou vyhodit do kontejnerů na kov. Někdy tam ale chybně dávají poloprázdné spreje, plynové kartuše nebo dokonce turistické vařiče. Zkrátka vše, co projde otvorem popelnice a je kovové. Řada výše jmenovaných obalů má ale na sobě symbol ohně. Jedná se tedy o hořlavý plyn, aerosol, kapalinu a páry. Takový sprej se nesmí zahřívat, mechanicky poškodit, prorazit ani používat v blízkosti ohně.

Příklady Incidentů

Důkazem je událost z 20. října 2023, která se stala v areálu Pražských služeb Pod Šancemi. V lisu na kovové obaly, který navazuje na třídicí linku, se nahromadilo velké množství nevyprázdněných sprejů. Byť se jednalo o malé nádoby pod tlakem, došlo k explozi a následnému zahoření. „Přesné příčiny jsou zatím v šetření. Poškozená linka byla mimo provoz skoro měsíc, vzniklé škody se pohybují odhadem v řádech stovek tisíc korun. Podstatné je, že se nikomu z občanů ani pracovníků naší společnosti naštěstí nic vážného nestalo. Velké tlakové nádoby, objemnější plynové kartuše k vařiči, hasicí přístroje, propanbutanové, kyslíkové nebo héliové lahve a podobně se otvory do šedých kontejnerů většinou nevejdou, lidé je proto čím dál častěji vyhazují do černých popelnic. Obojí je přitom špatně, navíc jde o hazard se zdravím a majetkem druhých.

Čtěte také: Pražská příroda: Kvíz

Směsný komunální odpad z celé metropole míří do ZEVO Malešice ke zpracování a následnému energetickému využití. Tady z něj vzniká světlo a teplo pro cca 20 000 pražských domácností. Jako příklad může posloužit situace z 15. nebo 22. října 2023, kdy pracovníci ZEVO Malešice zaznamenali exploze tlakových nádob v kotlích číslo 2 a 3. „Kovové zbytky přelétly do výsypek pod druhým a třetím tahem, proto jsme je mohli vytáhnout a prohlédnout. Podle všeho mělo jít o dvou kilogramovou lahev s oxidem dusným na výrobu šlehačky. V jiném případě pak o kyslíkovou bombu, zřejmě pozůstatek doby covidové,“ myslí si ředitel spalovny Aleš Bláha a dodává: „Nezáleží na plynu, ale na tloušťce stěny a materiálu. Bohužel se často nejedná o měkký hliník, ale o tvrdou ocel. Rošt i kotel jsou na určitý přetlak konstruované. Pokud tu ale exploduje větší tlaková nádoba v nevhodné poloze, může za určitých podmínek dojít k poškození roštu nebo stěn kotle s keramickou vyzdívkou. To se už v pražském ZEVO Malešice nejednou stalo, kotel musela obsluha odstavit a poškozené litinové roštnice vyměnit. Od jara letošního roku hlásí spalovna nárůst počtu podobných incidentů. Po jednom takovém dokonce praskla v prvním kotli roštnice, celá spalovací linka proto musela být odstavena. Po opravě se pak obratem vrátila do provozu. V mezičase ji zastoupily zbylé tři linky. Podobné odstávky zařízení z důvodů oprav po různých explozích jsou spojené s vysokými náklady. V případě dopadení hrozí pachateli finanční postih a náhrada škody, stejně jako obvinění z obecného ohrožení z nedbalosti. V současnosti už Pražské služby dokonce předaly vyšetřovatelům stopy, vedoucí k dopadení podezřelých. „Důrazně proto znovu žádáme občany, aby žádné tlakové nádoby neházeli do popelnic, ale aby je odevzdávali na místech zpětného odběru. U řady z nich, třeba propanbutanových, je možné prázdnou zálohovanou lahev vrátit, nebo ji nechat znovu naplnit. Prosíme, aby si to lidé vždy ověřili u výrobce nebo prodejce.

Stlačené Plyny a Bezpečnost

Všechny stlačené plyny jsou nebezpečné kvůli vysokému tlaku uvnitř nádoby. I při poměrně nízkém tlaku, může plyn rychle unikat z otevřené nebo prosakující nádoby. Mnohokrát se stalo, že se poškozené lahve staly doslova neřízenými střelami nebo vrtulemi, a způsobily vážná poranění nebo poškození věcí.

Některé čisté stlačené plyny jsou chemicky nestálé. Pokud jsou vystaveny příhodné teplotě a tlak stoupá, nebo mechanickému rázu, může snadno dojít k určitému typy chemické reakce, jako je polymerace nebo rozklad. Tyto reakce mohou být velice prudké a vést ke vzniku požáru nebo výbuchu. K některým nebezpečným reaktivním plynům se přidávají jiné chemické látky, tzv. inhibitory, které slouží k prevenci těchto nebezpečných reakcí.

Třídění Odpadu v Praze: Realita a Potenciál ke Zlepšení

Mnohdy skloňované úspěchy Čechů v třídění mají však málo společného s realitou. Dle údajů Ministerstva životního prostředí obyvatelé ČR v roce 2015 vyprodukovali 5,3 milionů tun komunálních odpadů. Z tohoto na skládkách skončilo 47 %, což je celých 2,49 mil tun. Vzorkování odpadů Pražanů přináší zajímavé výsledky. I když mají Praze barevné kontejnery na každém rohu, stále třídíme nedostatečně. Pražané mají velký potenciál ke zlepšení se v třídění. Rozhodně tedy netřídí na jedničku.

Analýza Odpadu v Praze

Po osmé hodině ranní přijíždí svozové auto Pražských služeb na konec své trasy, kde vyklápí vzorek odpadu pro analýzu, jehož váha činí cca 500 kg, jak tomu bylo i v červenci v pražských Malešicích. Následně tým INCIEN roztřídí vzorek na několik skupin, například tiskoviny, nápojové kartony, PET lahve, měkké plasty a folie, elektroodpad, zahradní zeleň, gastroodpad, textil, sklo a konečně i směsný komunální odpad, který není možný dále využít.

Čtěte také: Nové trendy v odpadkových koších v Praze

Například zahradní zeleň tvořila téměř pětinu vzorku. Přitom by při vytřídění do hnědých kontejnerů mohla skončit v některé z pražských kompostáren a v podobě kompostu se vrátit zpět do půdy. Každá analýza odpadu ukazuje na důležitost správného zacházení s biologicky rozložitelným odpadem (dále jen BRO). Pokud není nastaven systém třídění BRO znamená to pro obec či město více náklady.

"V odpadu nacházíme vysoké množství biologicky rozložitelných odpadů (tráva, listí, kytky atd.), ale i gastroodpadů (zbytků jídel a masných výrobků). Hlavně v Praze je tendence vyhazování potravin alarmující. Plasty ve vzorku tvořily 14 %. Objemově však mají mnohem větší podíl, což vede k častějšímu svozu komunálního odpadu. Tiskoviny a sklo měly zastoupení 8,2 % a 5,9 %. Významnou část často tvoří i dětské pleny, které v posledních letech zažily nebývalý boom a ve vzorku v Malešicích tvořily překvapivých téměř sedm procent. A kolik tedy bylo odpadu, který již skutečně není možné využít? Pouhých 30 %. Zbytek mohl být řádně roztříděn a odevzdán k recyklaci.

Zeptali jsme se Tadeáše Žďárského, který úspěšně absolvoval svoje první vzorkování: ,,Nejsilnější zážitek není překvapivě zápach, to většinou problém nedělá. Inspirativní a obohacující je samotný pohled do odpadu, kde člověk v zásadě vidí to, co by jen tak neviděl - jak žijí jeho spoluobčané. Opakující se obaly od nekvalitní stravy naznačuji, že tito lidé se nestarají ani o svoje zdraví, natož o životní prostředí.

Proč Lidé Netřídí?

V rámci dotazníkového šetření, které bylo provedeno přímo INCIEN v Praze v srpnu 2016 se ukázalo, že ze všech respondentů 12,2 % odpad netřídí. Důvodem je například velká vzdálenost od kontejnerů, což respondenti uvedli zejména u nápojových kartonů. Zde přichází na řadu důležitost osvěty, neboť v posledních letech byl na území České republiky zaveden oddělený sběr i kovů a bioodpadů a velké množství obyvatel o této možnosti stále netuší.

"Na nově zavedený systém sběru kovů v Praze sbíráme velmi pozitivní ohlasy. Lidé jsou si vědomi faktu, že kovy lze lehce a často nekonečně recyklovat a tak se do systému hojně zapojují. Po prvním roce zavedení sběru kovů máme pěkné výsledky - k recyklaci bylo odevzdáno 91 tun kovů. Nepolevujeme s osvětou a v následujícím roce čekáme velký nárůst," komentuje současnou situaci tiskový mluvčí Pražský služeb, Radim Mana.

Čtěte také: Průvodce pro rekonstrukce a demolice

Jak Zlepšit Třídění Odpadu?

Pro lepší výsledky v separaci odpadu stačí dva kroky - zlepšení infrastruktury svozu odpadu, kdy je nutné vybavit stávající systém například o kontejnery na kovové obaly a také zintenzivnit osvětové aktivity, které odbourají mýty o třídění. Jako velmi přínosné se ukázaly i inovativní systémy nakládání s odpadem, jako je například PAYT (Pay as You Throw, tedy Zaplať kolík vyhodíš) nebo door-to-door (sběr odpadů od dveří). Pomocí takových systémů samosprávy navyšují počty sběrných nádob, získávají přesnou evidenci o množství produkovaného odpadu a v kombinaci s osvětou dochází ke zvyšování vytříděného odpadu.

Spolupráce Odpadové Firmy a Neziskové Organizace

Jedním z cílů INCIEN je pomáhat obcím a městům hledat efektivní cesty, jak naložit s odpadem. A jelikož je skladba odpadů v obcích a městech často zcela odlišná, je třeba dělat analýzy pro každou samosprávu zvlášť. Skladbu odpadu totiž ovlivňuje například bytová zástavba, systém vytápění v obci nebo roční období. Tou je pro Prahu firma Pražské služby.

"Informace o tom, co skutečně končí v nádobách na směsný komunální odpad je pro nás zajímavým ukazatelem pro rozhodování, jakým směrem orientovat osvětové aktivity. Provozujeme zařízení na energetické využívání odpadů, ale také máme velké třídící kapacity a zajímají nás možnosti, jak odpady dále využívat." - dodává Radim Mana.

Během vzorkování odpadu se mnohokrát ukázala nedokonalost současného systému, který produkuje enormní množství plastů a nerecyklovatelných materiálů. Odpadová problematika je komplexní, a proto je potřeba k ní přistupovat komplexně, v úzké spolupráci městských částí a jejich obyvatel, firem, vládních a nevládních organizací.

Elektrifikace Vozového Parku Pražských Služeb

Hlavní město se dál připravuje na elektrickou budoucnost a plnění závazků, vyplývajících z klimatického plánu. Pražské služby testují za silného větru, sněhu i mrazu plně elektrický Mercedes-Benz eActros 300 s nástavbou Geesink pro sběr odpadu. Do několika let má technika na bateriový pohon tvořit drtivou většinu vozového parku společnosti. Tím dojde ke snížení negativních dopadů na životní prostředí a pocítí to nejen obyvatelé a návštěvníci metropole, ale i samotní zaměstnanci firmy.

Přechod na bateriový pohon u menší techniky už probíhá, elektrifikace velkých vozů, například popelářských, však představuje pro Pražské služby samostatnou výzvu. „V tuto chvíli se vývoj posunul do té fáze, kdy je možné o pořízení takového auta reálně uvažovat. Testováním jsme zkoumali, jaké možnosti trh nabízí, abychom pro hlavní město vybrali to nejlepší. Samozřejmě až nastane čas. Zasněžená Praha a nízké teploty byly ideální pro zatěžkávací zkoušku vozu i baterie,” říká ředitel závodu odvozu a recyklace odpadu Zdeněk Pajk. Bezemisní svoz směsného komunálního i tříděného odpadu je pro firmu jedním z důležitých témat.

Výhody Elektrických Vozidel

Testovaný Mercedes-Benz eActros 300 bílé barvy s nástavbou s automatickým vyklápěčem kontejnerů od nizozemské firmy Geesink dokáže do sedmi vteřin vysypat obsah popelnice o objemu 1100 litrů. Do takových nádob Pražané běžně vyhazují směsný komunální i tříděný odpad. „Testování potvrzuje naši snahu plnit závazky plynoucí z Klimatického plánu hl. m. Prahy 2020-30. Kromě obyvatel a návštěvníků města, ale myslíme i na své zaměstnance. Díky elektrickým popelářským vozům nebude muset posádka v budoucnu dýchat zplodiny z výfuku, čímž se zlepší jejich pracovní podmínky při svozu,” zdůrazňuje tiskový mluvčí společnosti Alexandr Komarnický. Odpovídá tomu i cenovka, která je zatím zhruba dva a půl krát vyšší oproti běžné technice. Pořizovací hodnotu ale mohou částečně kompenzovat nižší provozní náklady.

Tento konkrétní popelářský vůz každopádně nelze kvůli jeho velikosti nasadit na všechny svozové trasy, zvlášť do centra metropole, kde jsou užší ulice. Tam Pražské služby zajíždí s menší technikou, její elektrická alternativa je ale na trhu velmi omezená z hlediska dostupnosti. „Zároveň zatím chybí klíčová infrastruktura pro dobíjení. Tento model musel být v našich stávajících podmínkách připojený ke zdroji cca 13 hodin. V rámci testování najezdil průměrně 75 kilometrů na jedno nabití. K dispozici ho máme po celý prosinec,“ uvádí Pajk.

Pražské Služby Lídrem v Elektrifikaci

Největší svozová společnost v Praze začala s elektrifikací před lety, když nakoupila 25 elektrických vysavačů Glutton. Ty o několik let později doplnily chodníkové zametací stroje Bucher Citycat 2020ev a Green machines, které brázdí ulice metropole od roku 2018. Společnost má také 13 plotostřihů, 10 elektrických motorových pil, 10 fukarů a 13 křovinořezů. Ve flotile nechybí ani elektrokola, elektrické skútry a samozřejmě elektromobily.

„V dalších letech počítáme s nasazením elektrických vozidel na obsluhu košů, úklid stanovišť separovaného odpadu a další postupnou náhradou osobních a dodávkových vozidel, pohybujících se zejména v centru metropole. Do roku 2030 plánujeme mít 75 % vozového parku nízkoemisních, podmínkou je zajištění adekvátního financování,“ doplňuje Komarnický.

Hlavní město ČR se tak řadí po bok Barcelony, Říma, Paříže nebo Amsterdamu, kde bateriové stroje již pracují a pomáhají bojovat s klimatickou změnou. Ekologická verze popelářského auta by mohla být v budoucnu žádoucí. Proto se firma snaží mít co nejlepší přehled o tom, co současný trh nabízí.

Spolupráce s Mercedes-Benz

„Pro nás jsou Pražské služby jedním z klíčových a dlouholetých zákazníků v segmentu svozu odpadů a komunálních služeb. Mercedes-Benz je tradičním a nejčastějším dodavatelem vozidel v této branži díky hospodárnosti, spolehlivosti, kvalitě a robustnosti svých produktů. Věříme, že i naše nové, plně elektrické vozidlo se v těžkém pražském provozu osvědčí a přispěje svým dílem k udržitelnosti a ke snížení emisí v hlavním městě,“ říká Josef Mařík, ředitel společnosti Daimler Truck Česká republika, která je dovozcem nákladních vozů Mercedes-Benz v ČR.

Mercedes-Benz eActros s čistě akumulátorovým elektrickým pohonem pro těžkou rozvážkovou dopravu sjíždí z montážní linky výrobního závodu Wörth od roku 2021. Zásobníky elektrické energie jsou v modelu eActros 300 složeny ze tří sad akumulátorů, z nichž každá má instalovanou kapacitu 112 kWh. Jednotka pohonu tohoto vozu je tvořena elektricky poháněnou tuhou zadní nápravou, osazenou dvěma integrovanými elektromotory a dvoustupňovou převodovkou. Oba kapalinou chlazené elektromotory poskytují trvalý výkon 330 kW, který se může krátkodobě zvýšit až na 400 kW. Při předvídavé jízdě lze navíc získávat zpět elektrickou energii rekuperací.

Zimní Údržba Komunikací

Pracovníci Pražských služeb dodělávají poslední drobnosti a dolaďují detaily. Techniku, vybavení i oblečení museli takřka přes noc přizpůsobit potřebám zimní údržby. Stovky osob a speciálních vozů společnosti povedou i letos kolegové z Technické správy komunikací hlavního města Prahy, která zadává a řídí údržbu z pozice organizátora.

Pracovníci Pražských služeb mají v rámci zimní údržby komunikací podobné povinnosti jako po zbytek roku. Zajišťují čistotu a pořádek v některých částech města, pečují o svěřenou zeleň, vyvážejí určené odpadkové koše, obsluhují dopravní značení a provádějí různé jiné činnosti. Z vozů, které v létě čistily metropoli, se zjednodušeně řečeno takřka přes noc staly sypače s pluhy. Technici společnosti sundali letní nástavbu a místo ní namontovali zimní na posypový materiál a sněhové radlice.

„Veškerou techniku i vybavení jsme museli upravit před nástupem zimní sezony. Ta začíná 1. listopadu a končí posledním březnem. Do termínu je naše flotila vždy nejen perfektně připravená, ale i odzkoušená,“ přibližuje tiskový mluvčí Pražských služeb Alexandr Komarnický a dodává: „I letos pak proběhne ještě v listopadu cvičný výjezd. Na zimu mají Pražské služby k dispozici téměř dvě stě kusů techniky. V případě sněžení vyjedou na základě pokynů TSK sypače, pluhy nebo frézy a další speciální vozy na odklízení bílé pokrývky, odstraňování náledí, zdrsňování povrchů, solení, sypání a podobně. Kromě toho se budou o sjízdnost silnic a schůdnost chodníků starat jak menší mechanismy, tak i skoro tři stovky pracovníků ručního čištění s košťaty a hrably.

„Důležité je ale zdůraznit, že jsme jen jedním z dodavatelů služeb zimní údržby. Kromě našich spolupracovníků a strojů uvidíte po městě i jiné firmy, řízené přímo Technickou správou komunikací. S přestavbami začaly Pražské služby před více než dvaceti lety. Tento proces se postupně zjednodušoval a zdokonaloval, dnes už jde o naprostou samozřejmost. Potřebná úprava jednoho takového vozu zabere třem až čtyřem pracovníkům zhruba dvě hodiny. Modularita nástaveb umožňuje efektivní celoroční využití vozového parku, ulehčuje pravidelné posezónní kontroly techniky a významně snižuje náklady na provádění zimních prací.

Další Informace

Odpad je možné dovést do spalovny každý pracovní den od 6:00 do 17:00 hod po předchozím objednání. Platba probíhá na místě hotově, oproti dokladům (vážní lístek, daňový doklad).

V Praze přibývají hnědé popelnice jako houby po dešti. V současnosti se jich v ulicích metropole nachází více než 46 tisíc.

tags: #prazske #sluzby #zavod #odvozu #a #recyklace

Oblíbené příspěvky:

• Recenze Kbelíku s Víkem
• Co je produkce emisí a jak se měří?
• Autobusové stanoviště Třinec: Historie
• Znečištění v Číně
• INISOFT a převod zůstatku