Zelené Květináče v Architektuře Náměstí: Od Experimentů po Proměny

S rapidně přibývající zastavěnou nepropustnou plochou ve městech dochází k čím dál většímu tlaku na zeleň ve městech. Moderní výstavba se již v současnosti nese v duchu modro-zelené infrastruktury.

Proměna Náměstí: Zeleň jako Klíčový Prvek

Součástí proměny Masarykova nádraží a jeho okolí bude i zásadní změna Masarykova náměstí před budovou od Zaha Hadid Architects. V soutěži byl vybrán návrh studia Perspektiv, které navrhlo moderní prostor plný zeleně, posezení a nově pojatého vstupu do vestibulu metra. „Náměstí v blízkosti nádraží bude vždy plné pohybu.

„Hledali jsme kompromis mezi požadavkem platného územního plánu a modulárním řešením v souladu s úpravou v rámci diskuze s veřejností a městem,“ dodávají s tím, základem celého projektu je rastr z betonových pražců sbíhající se směrem k nádraží.

Mobilní Zeleň: Rychlé Oživení Městského Prostoru

Několik květináčů se zelení by mělo „zavřít pusu“ kritikům nákladně rekonstruovaného Mírového náměstí. Jan Řeřicha: „Na náměstí dáme hlavně stromky a keře v květináčích. Ústečané jsou z nynější podoby náměstí spíše rozladěni.

Proměnu by uvítala i místní Strana zelených. „Uliční prostor je nevzhledný a šedivý. Ty stromy moc nepřidávají na dojmu, že je člověk v nějakém příjemném prostoru. Podle něj by tento problém pomohla vyřešit letničková zeleň.

Čtěte také: Více o venkovské zeleni

Hlavně to budou stromky a keře, těch květin tam až tolik nebude,“ vysvětloval Řeřicha. Velkou proměnou prošlo náměstí v letech 2005 až 2006 a vzniklo podle návrhu architekta Michala Šrámka. Ten souhlasil s nápadem města na mobilní zeleň a předložil mu i vlastní návrh.

„Mírové náměstí je zhotoveno z dotace. Museli jsme postupovat tak, abychom nenarušili podmínky té dotace. Kdy se tam zelené oživení objeví, je těžké odhadnout.

Chytré Popínavé Uliční Stromy

Efekt městských tepelných ostrovů má negativní vliv na mikroklima měst. Ideálním prvkem pro zlepšení mikroklimatu se ukazují vzrostlejší stromy. Nicméně s ohledem na značnou zasíťovanost prostoru pod povrchem a rizika spojená s rozrůstáním kořenů i koruny je velký strom vnímán často jako riziko.

Jako alternativní řešení proto nabízíme tzv. chytrý strom AS-POUSTR - popínavý uliční strom. Popínavé uliční stromy, zkráceně POUSTRy, jsou tvořeny pevnou ocelovou konstrukcí (nerezová nebo pozinkovaná ocel), která slouží jako nosný prvek popínavých rostlin.

Konstrukci lze modulárně osadit pouličními lampami, vodní mlhou a dalšími prvky pozitivně zlepšujícími prostředí ve městech. Ve dnech 30.-31. 8. 2022 došlo k prvním instalacím konstrukcí pro popínavé rostliny AS-POUSTR Singapur na veřejném prostranství městské zástavby Prahy 6-Dejvice.

Čtěte také: Zeleň a odpady v Liberci: Jak to souvisí?

Celkem byly instalovány dvě nerezové konstrukce vzdálené od sebe asi 400 m, jedna v lokalitě zastávky metra Hradčanská a druhá na ulici Dejvická směr Vítězné náměstí. Konstrukce je zakotvená do speciálního prefabrikovaného květináče, který je navíc osazen obvodovou lavičkou a dvěma lampami slouží jako veřejné osvětlení.

Díky staticky určité konstrukci si případní zájemci mohou navolit doplňkové vybavení dle vlastních představ a potřeb dané lokality. Koncept našich konstrukcí má za cíl doplnit zeleň a biodiverzitu ve městech.

Revitalizace Masarykova Náměstí v Jihlavě

Masarykovo náměství v centru Jihlavy čeká oprava. Město už vybralo vítěze architektonické soutěže, podle jehož návrhu se má náměstí upravit. Změnit se má dopravní režim, přibude zeleně a zmizí některé „ošklivé“ prvky.

Podle vítěze architektonické soutěže, což je pražský ateliér MCA, by se mělo změnit jeho opláštění,“ informoval redaktor ČT Radovan Daněk o zamýšlené rekonstrukci. Upřesnil, že tým architektů chce, aby budova fasádou připomínala původní rozčleněnou zástavbu a lépe zapadala mezi okolní historické měšťanské domy.

Kromě Prioru by na Masarykově náměstí mělo dojít k dalším změnám. V návrzích upoutá zvětšení zelených ploch. Zmizí lípy kolem morového sloupu. Na protější západní straně náměstí má vzniknout velká promenáda lemovaná dvěma řadami nově vysázených stromů.

Čtěte také: Příroda Šumavy

Napříč náměstím už nepovede silnice. Podle náměstka Petra Laštovičky (ODS) se bude vítězný návrh až do června dopracovávat a větší práce zřejmě nezačnou. Radní Martin Laštovička (KDU-ČSL) doplnil, že některé detaily lze řešit ihned, třeba odstranění „ošklivých“ betonových květináčů nebo některých stánků s občerstvením.

Návrat Betonových Květináčů?

Květináče, které v 80. letech minulého století doslova zaplavily stovky měst v celé ČR, tak u nás, místo abychom je konečně svrhly někde ze skály, tak se opět zjeví na našem náměstí a budou opět "zdobit" veřejný prostor. V roce 1981 dostal pan Vladislav Menšík z podniku Prefa Přeštice úkol vymyslet květináč vhodný do ulic měst.

Na tehdejší dobu moderní lehké řešení, květináč je vyztužen stejnou výztuží, jako se používala na bytová jádra, má vynášecí oka, byl vyráběn za použití malého množství betonu a bez finálních povrchových úprav. Zkrátka jednoduchá manipulace, obrovská životnost až nesmrtelnost a design, který neurazí ani dnes.

Pojďme se ale všichni ve spolek domluvit - budiž toto definitivní labutí písní těchto květináčů. A uspořádejme jim nakonec velkolepé rozloučení a slavnostní finální odsun z našeho města. A vydejme se na cestu města, které respektuje svoji historii, ale zároveň se nebojí jít naproti moderním trendům, materiálům a životu vůbec.

Příběh Brutálního Květináče

Pokud ho neznáte, pravděpodobně chodíte po městě se zavřenýma očima. Tento betonový květináč je totiž všude. Před rokem jsme ve spolupráci s Kristyna Pleskova vyrobili jeho zmenšeninu a začali pátrat po jeho historii. Následně jsme s panem Menšíkem setkali v Přešticích a poslechli si, jak se zrodil brutální květináč.

Pan Vladislav Menšík byl zaměstnancem podniku Prefa Přeštice na pozici samostatný vývojový pracovník. V roce 1981 dostal za úkol vymyslet květináč vhodný do ulic měst. Údajně přišel podnět od Klatovských technických služeb, kde si pracovníci stěžovali, že nemají do čeho sázet květiny.

Vše se umocnilo chytrým marketingovým tahem. Na klatovském náměstí byly asi od roku 1982 pořádány každoročně soutěže v osazování betonových květináčů, následně se konala prodejní výstava. Tím se první květináče dostaly do měst a pak se strhla lavina.

Pan Menšík navrhl celkem 12 tvarů květináčů. Často byly květináče konstruovány tak, aby je bylo možné spojovat horizontálně i vertikálně a vytvářet tak opěrné zdi, či kaskády. Nicméně ke květináčům nebyl zpracován katalog, takže města o této přidané hodnotě nevěděla a prakticky nikde nebyly květináče takto využity.

Pana Menšíka mrzí, že se po republice rozšířil nejvíce jen osmihran (říká mu trpaslík), údajně nejvíce pyšný byl na poslední tvar, který snad vůbec nešel do výroby. V roce 1991 totiž Prefa Přeštice zanikla a s ní i výroba těchto legendárních květníků.

Městský Mobiliář a Zeleň

V posledních letech můžeme vidět mnohé zdařilé příklady koncepční kultivace městského prostoru. Pro tvorbu harmonických zákoutí ve veřejném prostoru, která nabídnou příjemná místa k odpočinku a setkání uprostřed měst, je kromě zeleně potřeba použít i vhodný městský mobiliář. Sázka na ucelený systém městského mobiliáře v tomto případě usnadní práci architektům, kteří nemusejí sahat ke zcela individuálním a drahým řešením, ale mohou volit designově zajímavé, nicméně jednodušší a levnější řešení.

Beton je díky své odolnosti vhodným materiálem do problematických městských zón, kde musí dané prvky odolávat nejen nepřízni počasí, ale i případným nájezdům vandalů. Na rozdíl od vybetonovaných cest umožňuje systém H-E-X zpracování kultivovaných zákoutí hravou formou.

Součástí systému jsou kromě zmíněného dlažebního systému i lavičky, sedáky, květináče, stoly, stojany na kola, odpadkové koše, dělící sloupky a svítidla. Všechny prvky jsou z dokonale hladkého pohledového šedého betonu.

METROROST: Zelená Instalace v Metru

Ve stanici Můstek na „zelené" lince A vyrostla inteligentní nízkoúdržbová instalace naplněná rostlinami, kterou navrhli a postavili výzkumníci z Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT v Praze. Hlavní architektka metra Anna Švarc přirovnává kus přírody v metru k oáze ve frmolu každodennosti: „Projekt rostlin v metru vnáší do anonymně industriálního prostředí záchvěv přírody - přirozeného lidského habitatu."

„Složitou rovinou projektu bylo vyvinutou technologii implementovat do atraktivního pláště vhodného pro náročné provozní podmínky stanice metra," popisuje Daniel Adamovský, vedoucí výzkumného oddělení kvality vnitřního prostředí ČVUT UCEEB, který řídil realizaci projektu rostlin v metru. O rostliny se stará chytrý systém měření a regulace. V instalaci jsou rozmístěna čidla, jež dodávají do jejího „mozku" desítky hodnot.

Tým UCEEB ČVUT proto bude dlouhodobě sledovat provozní náročnost instalace a získané údaje následně využije k vyhodnocení efektivity návrhu a nasazených algoritmů.

Adopce Zeleně: Zapojení Občanů do Péče o Veřejný Prostor

V posledních dvou letech jsme byli ve Dvoře Králové svědky nového projektu - adopce zeleně. Ten dává občanům možnost osázet si záhonek před svým domem nebo vysadit cibuloviny pod některým z uličních stromů, i když se jedná o městský pozemek. Občané zapojení do projektu vlastně potvrzují, že veřejný prostor je skutečně i jejich a mohou měnit ho k lepšímu nebo dle svých priorit právě přes kvetoucí zeleň.

Mgr. Milan Šimek, vedoucí odboru životního prostředí, který má projekt na starosti, nám prozradil, že od spuštění projektu zaznamenali na úřadě 22 žádostí o adopci. Iniciátorkou adopce zeleně ve Dvoře Králové byla před více než 2 lety současná zastupitelka Linda Harwot, která na zastupitelstvu tuto myšlenku prezentovala na příkladech dobré praxe.

Ve Dvoře Králové si však zeleň adoptovali i lidé, kteří chtěli veřejnosti ukázat, jak může vypadat příkladná péče o zeleň přímo v centru města nebo návštěvnicky exponovaných místech. Zásadní je i následná péče. Ta je náročná zejména v případě, kdy je adoptovaná zeleň ve větší vzdálenosti od bydliště adoptujících.

Linda Harwot nabízela tento servis například místním školám i jednotlivcům. Pomáhala i dobrovolnicím s adopcí betonových květináčů na náměstí TGM, kterým se podařilo vypěstovat u šachového stolku až dvoumetrové kany.

S adopcí květináčů v centru města však po dvou letech končí dobrovolníci v Revoluční ulici a také část na náměstí TGM. "Naším cílem nebylo starat se zde o květináče několik let, ale ukázat, že to jde,“ vysvětlila Dana Bohutínská, člena adoptující skupiny.

„Staré betonové květináče se nám nelíbí, ale bylo to tehdy jediné rychlé řešení, jak zeleň do městské šedi dostat,“ vysvětlila postup adopce starých květináčů Romana Bašová, další z dobrovolnic, která chodila mimo jiné denně zalévat květináče u šachového stolku.

Adopce zeleně nemůže nahradit péči města. Lidé se pomocí adopce mohou podílet svoji vlastní prací a nápady na zlepšení stavu zelených ploch ve svém okolí, ale nemohou tak řešit dlouhodobě zanedbání nebo nedostatečnou péči města. Je to nadstavba služeb města, dobrovolný aktivismus.

Tabulka: Srovnání Různých Přístupů k Ozelenění Náměstí

tags: #zelené #květináče #architektura #náměstí

Oblíbené příspěvky:

• Příroda Pardubicka
• Kolorektální rakovina: Pozor na příznaky
• Analýza emisí skleníkových plynů v EU
• Proč jsou motýli a housenky tak důležití?
• Plánek autobusového nádraží v Třinci