Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) a další zástupci hospodářského sektoru jednali s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech o energetice, investicích a exportu. Zásadním tématem byla energetická politika České republiky.
Havlíček ujistil Zemana o plánovaných termínech stavby nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany a zopakoval, že do konce roku by měla být vyřešena smlouva mezi vládou a ČEZ. Se Zemanem zástupci hospodářského sektoru řešili také odklon od uhlí nebo politiku obnovitelných zdrojů energie.
Prezident chtěl být ujištěn, že ohledně rozvoje obnovitelných zdrojů nenastane podobná kontroverzní situace jako v případě fotovoltaiky na přelomu desetiletí. Nejvyšší kontrolní úřad dříve uvedl, že mezi lety 2009 až 2012 byla návratnost investic do fotovoltaických elektráren v ČR zhruba sedm let po zahájení jejich provozu, přestože podle zákona mohla být až 15 let. Dodal, že celkové náklady na obnovitelné zdroje elektřiny převýší v ČR do roku 2030 bilion korun.
Na slova prezidenta České republiky reagují zástupci Solární asociace a Aliance pro energetickou soběstačnost. Podle nich byl již problém údajné překompenzace v minulosti vyřešen a oprávněnost podpory potvrdila například Evropská komise během takzvaného procesu notifikace. Komise již koncem roku 2016 konstatovala, že je podpora v souladu s unijním právem a podpoří cíle Evropské unie v oblasti energetiky a klimatu, a to aniž by došlo k nepřiměřenému narušení hospodářské soutěže.
„Pověry o nadměrných ziscích solárních elektráren nemají reálný základ. Za posledních několik let došlo k celé řadě retroaktivních opatření jako byl nejprve solární odvod na tři roky následně prodloužený na celých 20 let podpory nebo zavedení recyklačních poplatků v nesmyslně vysoké výši, které negativně zasáhly do zákonem garantované návratnosti projektů solárních elektráren. Přiměřenost nastavené podpory také po několikaletém zkoumání potvrdila notifikací kontrola Evropské komise,” říká Veronika Hamáčková, ředitelka Solární asociace.
Čtěte také: Aktivisté a rezervace: Pohled zblízka
„Vyzýváme proto vládu, aby zachovala stabilní prostředí pro rozvoj obnovitelných zdrojů a diskutovala nastavení podmínek také se zástupci oborových asociací. Rozvoj moderní energetiky je také šancí pro český průmysl, které může využít světových trendů v růstu solárních nebo větrných elektráren,“ dodává Veronika Hamáčková.
„Byla to právě vláda Jiřího Rusnoka sestavená Milošem Zemanem, která na základě svých expertních posudků prosadila prodloužení solární daně ve výši 10 procent po dobu životnosti fotovoltaických elektráren jako poslední opatření odčerpávající údajnou překompenzaci podpory obnovitelných zdrojů a novelu následně stvrdil svým podpisem také prezident republiky,” doplňuje Martin Sedlák, ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost.
„Část projevu Miloše Zemana věnovaná energetice je zarážející také kontrastem mezi nekritickou podporou jaderné energetiky a kritikou moderních obnovitelných zdrojů. Expertní odhady přitom uvádí, že by spotřebitelé elektřiny zaplatili za výstavbu nových reaktorů mnohonásobně více než za současnou podporu obnovitelných zdrojů. Obnovitelné zdroje pomáhají vytvářet nová pracovní místa a posilují ekonomiku v Číně, Indii, USA nebo Chile. Všude tam může Miloš Zeman načerpat inspiraci o moderní energetice,” dodává Martin Sedlák.
Solární asociace a Aliance pro energetickou soběstačnost připomínají, že vedle zmíněného solárního odvodu zavedly minulé vlády další retroaktivní opatření. Českou veřejnost patrně nepřekvapilo nedávné prohlášení Miloše Zemana o tom, že český stát nebude podporovat obnovitelné zdroje energie. Je to již tradice. Jedná se o setrvalý stav, jež reflektuje společenské klima.
Jistě není náhodou, že prezidentovo prohlášení bylo zveřejněno den poté, kdy se v Praze konala mezinárodní protijaderná konference. Stále rostoucí konstrukční náklady vzorových typů jaderných elektráren EPR ve Finsku a Francii, které se vyšplhaly na dvou a půl násobek původního rozpočtu, Evropská komise šetřící záměr anglické vlády podpořit výrobu jaderné elektřiny pevnou zvýhodněnou cenou, nízké ceny elektřiny na trhu.
Čtěte také: Miloš Zeman: klima
Podle třetího dodatku evropské smlouvy EURATOM mohou členské státy podporovat jadernou energie různými daňovými úlevami, a to tak činí. Neodvádí se daň z finančních prostředků určených podle zákona na budoucí uložení jaderného odpadu, naplatí se daň z přidané hodnoty za vybavení jaderné elektrárny s výjimkou běžných stavebních materiálů.
Většina populace o tom neví a pokládá proto podle proklamací energetických gigantů jadernou energii za levný zdroj. Dalším evergreenem jaderné nespravedlnosti je chronické podpojištění jaderných elektráren. Ve společnosti se o nich nemluví, resp. se odmítají.
Příplatek na obnovitelné zdroje je přitom transparentně uváděn jako položka konečné ceny elektřiny, právě na rozdíl od skryté podpory fosilně jaderné energetiky. Při kritice obnovitelných zdrojů se neuvádějí jejich pozitivní aspekty, především nerealizované externality fosilně jaderného systému, úspora v dovozu a čistě produkovaná elektřina s emisemi řádově nižšími, než jsou emise fosilního systému.
V energetické diskuzi se rovněž v ČR neobjevují externí náklady fosilně jaderné výroby a jejich srovnání s výdaji na podporu obnovitelných zdrojů. Tak například východní část Rakouska spolková země Burgenland dosáhla sta procent obnovitelné elektřiny z lokálních zdrojů již během minulého podzimu. Na konci roku 2013 již byla netto čistým vývozcem zelené elektřiny. V této spolkové zemi žije 278 tisíc lidí.
Rusové by podle prezidenta Miloše Zemana byli blázni, kdyby zastavili dodávky plynu nebo ropy do celé Evropy. Zeman byl znám pozitivním přístupem k Rusku, na základě aktuální situace názor změnil, uvedl na Primě.
Čtěte také: Historie a současnost Prezidentského fondu
Česko je na problémy s dodávkami plynu podle Zemana připraveno jen částečně. Možnými řešeními jsou podle něj diverzifikace zdrojů, zkapalněný plyn, nové zdroje a plynovody, ale též rozložení ústupu od uhlí do delšího časového intervalu.
„Nejde jenom o uhelné elektrárny, ale také o teplárny, a dodávky tepla jsou samozřejmě klíčová záležitost,“ řekl Zeman. „Přimlouval bych se za pomalejší ústup od uhlí. Uhelná komise to navrhovala v roce 2038, to už je trochu rozumnější, ale já bych to ještě tak o deset let protáhl,“ dodal.
V tradičním projevu Zeman řekl, že si není jist, zda rozhodujícím faktorem oteplení planety je činnost člověka. Zeman dodal, že by si také nepřál, aby se v unii prosadilo tzv. zelené bankovnictví. Ve vánočním poselství se Zeman vrátil i ke své kritice tzv. solárních baronů a podpory obnovitelných zdrojů energie.
Ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky (CzechGlobe) Michal Marek označil dnešní názory prezidenta Miloše Zemana na klimatické změny za nepřijatelné a tragické. Klimatické změny prostě nastaly. Tedy z tohoto hlediska tvrdit, že to není stoprocentně jisté, je v pořádku, jakkoliv většina klimatické obce se shoduje, že člověk tam něco způsobil,“ řekl biolog ČTK.
Vláda Petra Fialy (ODS) se ocitla pod bezprecedentním tlakem, aby s tím „něco udělala“. Vláda se měla o co opřít, ve svém programovém prohlášení slibovala, že přispěje k „rehabilitaci fotovoltaiky“, protože ji považuje „v našich geografických podmínkách za klíčový obnovitelný zdroj“.
Pozměňovací návrhy k aktuálně projednávané novele energetického zákona, který je označován jako Lex OZE lll, totiž fakticky představují útok na fotovoltaické elektrárny a celý obnovitelný sektor, který se po několika letech „rehabilitace“ ocitá ve faktickém ohrožení.
Ministr Stanjura chce například zavést individuální kontroly výnosnosti tisíce solárních elektráren z let 2009 a 2010. Ještě stále jsou ale Stanjurovy plány jenom návrhy, parlament je zatím neodhlasoval. Prezident Miloš Zeman dnes podpořil vznik transformačního fondu, ze kterého by se platila restrukturalizace regionu, v nichž se blíží konec těžby uhlí. Uvedl ale také, že v těžbě by se mělo dál pokračovat.
tags: #zeman #uhli #obnovitelne #zdroje #nazory