V posledních letech se stále častěji setkáváme s mírnými zimami, které mají výrazný vliv na přírodu. Sníh, který je tradičním symbolem zimy, se stává vzácnějším, a to má dalekosáhlé důsledky pro ekosystémy, zemědělství a dokonce i pro naše zdraví.
Letos se teploty začaly držet nad pěti stupni již brzy v únoru, který byl extrémně teplý. "Rostliny již v únoru na tyto vysoké teploty reagovaly. U habrů obecných jsme zaznamenali první vyrašení pupenů už 7. března, průměrný termín je 5. dubna," popsala Lenka Bartošová.
Letošní doba s teplotou nad pět stupňů Celsia, která je klíčová pro vývoj vegetace, byla o čtvrtinu delší, než je průměr za léta 1961 až 2020, vyplývá z dat, která na síti X zveřejnil klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe Pavel Zahradníček.
Dlouhodobě od roku 1961 monitorujeme kvetení meruněk (Velkopavlovické odrůdy) v sadu Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity. Od té doby posunuly termín kvetení o 17,5 dne, tedy z poloviny dubna na konec března. Letos vykvetla rekordně brzy, 11.
Kvůli brzkému kvetení byly stromy vystavené velkému riziku pomrznutí, což se také nakonec stalo a mráz zničil v různé míře kvetoucí broskvoně, meruňky, hrušně, jabloně, švestky, ořešáky a škody hlásili i vinaři.
Čtěte také: Tipy na zimní výlety
"Prodlužování vegetační sezony způsobené časným jarem a případně i pozdním podzimem tak bereme jako fakt a musíme se s dopady těchto změn vyrovnat. Jsou jimi zejména častější výskyty jarních mrazíků nebo brzké odčerpávání vody z krajiny kvůli dřívějšímu startu růstu a vývoji vegetace," uvedla Bartošová.
Teploty měly vliv i na dřívější aktivitu škůdců, zemědělci se s nimi začali letos potýkat dříve než jindy. "U některých škůdců to mohlo ovlivnit počet generací, například u mšic. U nich ale na Agrorisku sledujeme jenom počátek aktivity," řekla Eva Hrudová z Ústavu pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství Mendelovy univerzity.
Vědci se zaměřují i na projevy ptáků. Například dlouhodobě sledují chování sýkory koňadry, která urychlila termín kladení prvního vejce od roku 1951 z poloviny dubna na konec března. "I zástupci ptačí říše nám ukazují odezvu na měnící se podnebí.
Posuny do dřívější doby jsou patrné nejen v Česku, ale pozorují je vědci i v zahraničí a jsou podle Bartošové považované za jeden z dopadů klimatické změny.
Mírná zima a brzký nástup vyšších teplot na jaře se podle ekologa Pavla Rosendorfa z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka již projevily uspíšením migrací většiny obojživelníků k vodním nádržím a rybníkům. „Na mnoha místech probíhá páření a snůšky vajíček od druhé poloviny února,“ sdělil Deníku.
Čtěte také: Zimní příroda pro děti
Dopady jedné z nejteplejších zim mohou lidé podle odborníků pocítit různě. Zejména si musí dát pozor na aktivitu klíšťat a bodavého hmyzu. Vědci navíc pozorují, že stoupající zimní teploty začínají být normálem. Lidé budou sáňkovat nejspíš už pouze na horách.
Dalším dopadem teplejších zim je brzká aktivita klíšťat. „Začínají se probouzet podstatně dřív a jejich výskyt ve vyšších nadmořských výškách nevylučujeme,“ uvedl Zahradníček.
Vědci pozorují dopady i na vyšších teplotách evropských moří. „Momentálně jsou o jeden až tři stupně Celsia vyšší, než bývá obvyklé v tuto roční dobu,“ sdělil ředitel předpovědní služby Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Radek Tomšů.
Trend vyšších teplot by mohl panovat také o Velikonocích. „Je vyšší pravděpodobnost, že svátky budou teplejší,“ uvedl Tomšů. V březnu i v dubnu se však mohou vrátit mrazíky. Přes den by podle něj měly být teploty nad nulou.
Odborníci z meteorologického ústavu a akademie věd se shodli, že podle teplé zimy nelze určit, jestli budou teplotně nadprůměrná i další roční období. „V minulosti bylo naopak relativně chladné jaro po teplém průběhu zimy. Letošní průměrná teplota v zimě byla 5,1 stupně Celsia, čímž se podle meteorologů umístila na druhém až třetím místě.
Čtěte také: Aktivity pro děti o životním prostředí v zimě
Podle ředitele Tomšů vývoj klimatu kopíruje scénáře klimatických modelů a zdá se, že oteplování začalo v posledních letech zrychlovat. Ani tak není vyloučeno, že se v budoucnu objeví i velmi tuhá zima. Oteplování v zimě způsobuje podle expertů několik faktorů, mezi které patří například lidmi vytvořené skleníkové plyny, ale i přírodní jevy jako El Niño.
Zima je období, kdy zahrada odpočívá, ale to neznamená, že se v ní nic neděje. Sníh, který v zimních měsících pokrývá půdu, není jen malebným doplňkem zimní krajiny, ale také neocenitelným pomocníkem pro zahradu.
Shrabujte sníh ke stromům a keřům: Pokud máte na zahradě hodně sněhu, můžete jej shrabat ke kmenům stromů a keřů. Chraňte skleníky: Pokud máte skleník, pravidelně z něj odstraňujte těžký sníh, aby nedošlo k poškození konstrukce.
V posledních letech jsou zimy často bez sněhu, což může být pro zahradu výzvou.
Sníh je pro zahradu cenným pomocníkem, který přináší řadu výhod. Chrání rostliny před mrazem, zlepšuje strukturu půdy, zajišťuje vláhu a poskytuje útočiště užitečným organismům. Pokud se s ním naučíte správně pracovat, stane se vaším spojencem při péči o zahradu i během zimních měsíců. A pokud sníh chybí, existují způsoby, jak vodu na zahradě efektivně zadržet i během deštivých zim.
Sníh nechybí jen lyžařům a provozovatelům vleků, ale především samotné přírodě. Chybějící „pravá ladovská zima“ pomalu mění celou přírodu. Jak přesně ale teplé zimy ovlivňují životní prostředí?
Všechny tyto studie jednoznačně ukazují, jak se zimy bez sněhu odrážejí na celé přírodě.
Sníh má zásadní vliv na přírodu, hydrologii, klima i socioekonomické aspekty lidského života. Funguje jako izolační vrstva ochraňující rostliny a zvířata před zimním chladem, zároveň ve sněhové pokrývce žije řada druhů řas, sinic a drobných živočichů. Sněhová pokrývka také přispívá během tání k postupnému doplňování živin do půdy.
Klimatology většinou zajímá, jak se mění podíl srážek padajících ve formě sněhu a deště. Tento poměr bohužel dlouhodobě klesá a v zimě stále častěji prší na úkor sněžení, jak uvádí řada studií.
Z trendů jak maximální, tak průměrné výšky sněhu je zřejmé, že výška sněhu v ČR se obecně snižuje.
Anglicky se fenoménu, kdy prší na sníh říká „rain-on-snow“ a v poslední době se mu ve vědecké literatuře věnuje hodně pozornosti. Nastává tak zajímavá situace, kdy se voda v kapalné formě (déšť) dostane do kontaktu s vodou ve zmrzlé formě (sníh). To má řadu důsledků na chování sněhové pokrývky. Jednak se vlivem deště sníh otepluje, protože prší při kladných teplotách vzduchu a déšť je tak teplejší než sníh.
Nikoho asi nepřekvapí, že sněhu je stále méně na většině míst planety. Obecně sněhová pokrývka zabírá stále menší plochu a leží na zemském povrchu stále kratší dobu.
Změny ve sněhové pokrývce jsou však značně variabilní a mimo jiné závisí na nadmořské výšce a roční době. Ve vyšších nadmořských výškách (od 4000 metrů) byly zjištěny pouze negativní změny ve všech sledovaných faktorech, jako výška sněhu nebo délka trvání sněhové pokrývky.
Jelikož sníh je velká zásobárna vody v krajině, tak jeho nedostatek bude mít dopad například v energetice nebo v zemědělství.
Je zřejmé, že v posledních dvaceti letech je úbytek sněhové pokrývky nejzásadnější zejména v letních měsících v Alpách, a ve Skandinávii také v první polovině zimy.
Na většině stanic v České republice se délka zimní sezony dlouhodobě snižuje, což naznačuje černá čára trendu. Je patrné, že stanice v Krušných horách jdou mírně proti trendu a délka sezóny se tam dlouhodobě prodlužuje. Všude je ale vidět, jak délka sezóny kolísá každým rokem.
Abychom však nebyli pouze negativní, tak v některých oblastech ve světě byl zaznamenán i pozitivní trend s nárůstem trvání sněhové pokrývky až o 32 dní a nárůstem plochy sněhové pokrývky až o 11 %, především na severní polokouli během zimního období.
Z přibývající sněhové pokrývky se tak mohou těšit lyžaři ve Skotsku nebo na Islandu, a to jak z hlediska délky sezóny, tak z hlediska celkové zasněžené plochy.
Dle červených a oranžových polygonů ve spodní části grafu lze vidět, že v posledních dvaceti letech dochází ke dramatickému snížení plochy sněhové pokrývky zejména v letním období od května do září. Naopak během zimních měsíců je plocha sněhové pokrývky na severní polokouli průměrná a někdy i nadprůměrná.
Nikdo z nás nemáme křišťálovou kouli, abychom mohli budoucnost předpovědět, nicméně klimatické modely se většinou shodují na rostoucí teplotě kvůli emisím skleníkových plynů a tím pádem i klesající sněhové pokrývce. Jak už jsme uvedli výše, ne všude však sníh mizí. Předpokládá se, že do budoucna v některých oblastech bude přibývat, což předkládá studie z prestižního časopisu Nature z roku 2021. Jedná se především o polární oblasti, kde vládne kontinentální klima, tzn.
Vyšší teploty způsobují větší výpar, díky kterému se do atmosféry dostane více vodní páry, která pak spadne ve formě srážek. Efekt se ještě umocňuje tím, že teplejší atmosféra je schopna v sobě udržet více vlhkosti.
Ve středních šířkách, tzn. například střední Evropa, se podle studie sice sníží frekvence sněžení během zimy, na druhou stranu, pokud bude sněžit, tak mnohem intenzivněji. Během jednoho sněžení tak napadne více sněhu.
Další studie tentokrát ze Švýcarského Davosu predikuje, že právě délka zimní sezóny bude čím dál kratší a lyžařské areály ve Švýcarsku pod 1200 m budou mít čím dál větší problémy. Na konci století tak pod touto výškovou hranicí nebude skoro žádný sníh a zimní sezóna začne přibližně o měsíc později a skončí o 1-3 měsíce dříve.
Jako jedno z lokálních řešení, které se v poslední době stále více využívá se nazývá Snowfarming, tj. uchování sněhu na příští sezónu. Princip spočívá v tom, že se většinou během posledních mrazů na konci zimní sezóny vyrobí potřebné množství umělého sněhu a hromada se přikryje silnou vrstvou pilin, které se osvědčily jako nejlepší a nejlevnější izolační materiál.
Samozřejmostí bude masivní výroba technického sněhu, ale podmínek pro jeho výrobu bude stále méně během následujících zim. Proto je velmi důležité s technickým sněhem nakládat co nejefektivněji.
Jedna z účinných metod, která zvyšuje efektivitu hospodaření se sněhem je například monitoring výšky sněhu pomocí přesných GPS umístěných na rolbách.
Podle meteorologů nejsou oblevy v zimě výjimečným jevem, lidé jim pouze odvykli proto, že poslední zimy téměř nemrzlo. Prudké výkyvy počasí jsou spojeny se změnou klimatu, říká v rozhovoru Jaroslav Rožnovský z Českého hydrometeorologického ústavu, který zároveň předsedá České bioklimatologické společnosti, která zkoumá vliv počasí na přírodu.
Na člověka má určitě negativní dopad kolísání teplot. Obecně je potřeba připomenout, že toto oteplení v zimním období je často spojeno s výskytem epidemií chřipky. Velice typické také je, že mnoho lidí tyto změny teplot špatně odhadne, což znamená zvýšené počty nachlazení.
Změny teplot v zimě, kdy má být vegetační klid, jsou velice nepříznivé. Hlavně pokud není sněhová pokrývka. Pokud na rostlinách leží pět deset centimetrů sněhu, tak ani mimořádně nízká teplota rostliny nepoškodí, sníh rostliny izoluje.
Protože ty prošly určitým obdobím klidu, a když je teplejší období, začnou se probouzet, takže je voda v pletivech. A když přijde mráz, voda zmrzne a pletiva poškodí. Stačí otázka 14 dnů, při jasných dnech se navíc probouzení urychlí. Pokud potom přijdou mrazy, rostliny se poškodí.
tags: #zima #vliv #na #přírodu