Tak jako se mění trendy módy a barev, stejně se mění i trendy u textilních dekorací. Tento rok se designéři zaměřují nejvíce na udržitelné materiály během jejich celého životního cyklu. Neopomínají však ani přírodní materiály. Základem je důležité získávání surovin, maximálně ekologické zpracování, ale zároveň i recyklace. Hlavním trendem je recyklace materiálu. Technologické postupy se posunuly dopředu zejména v rámci opakovaného využití materiálů, ze kterých mohou vzniknout nové a odlišné produkty, než byly doposud. Váš závěs mohl být dříve klidně tkaničkou do bot.
Velkým tématem je právě zpracovávání PET lahví při výrobě textilních produktů. Díky tomu lze totiž řešit asi největší problém naší planety - a to nakládání s plasty. Díky této inovativnosti tak PET lahve nemusí skončit v přírodě nebo na skládkách. Při výrobě textilní dekorace se používá zhruba 25 - 40 % recyklovaného polyesteru na bázi již zmíněných plastových lahví. Závěsy mohu být blackoutové, to znamená, že při zatažení nepropustí sluneční paprsky.
Velmi zajímavý je samotný proces výroby textilu z PET lahví. Plastové lahve jsou nejdříve rozdrceny na drobné vločky velké jen několik milimetrů. Malé kousky se musí důkladně promýt, vysušit a následně zahřát do tekutého stavu. Tekutý plast je vytlačován strojem do dlouhých kusů, které se zchladí a nařežou na malé kousky. Tyto kousky se opět roztaví a zformují do jemných vláken nazývaných filamenty. V nabídce jsou tkaniny, které se nemusí žehlit.
Dalším trendem tohoto roku je návrat k přírodním textilním materiálům. A to nejen k jejich přirozeným vlastnostem, ale zároveň i k tradičním řemeslným technikám při zpracování a i k jejich typickým barvám, které se už nijak nedobarvují. Přírodní materiály, jako je len, bavlna nebo viskóza, mají typicky světlé barvy a při jejich zakomponování v interiéru je potřeba brát v potaz to, že se kus od kusu může lehce barevně lišit. Stále více se objevují produkty z přírodních materiálů.
Barva potraviny je velice důležitá vlastnost. Barviva se používají, protože se potravina spojuje s určitou barvou. Barva se mění technologickými postupy výroby potravin, skladováním, působením světla, vysokých teplot, vlhkosti aj. Barviva se používají, pokud je potravina bezbarvá (např. jahodová zmrzlina se spojuje s červenou barvou), nebo pro získání veselého vzhledu výrobků (např. výrobky na bázi želatiny).
Čtěte také: Získávání energie
Barvivo musí vyhovovat výrobním podmínkám, nesmí výrobku dávat nežádoucí vlastnosti, musí být stabilní v širokém okruhu výrobních podmínek, nesmí reagovat s výrobkem, do kterého se přidává, a s obaly, musí se snadno aplikovat do výrobků, mělo by mít vysokou barvící účinnost, nemělo by být drahé a musí splňovat legislativu příslušné země.
Barviva se získávají metodami používanými při výrobě potravin (např. semen annatto, anthokyany z červeného ovoce). Dále se získávají extrakcí z přírodních zdrojů, nebo pomocí chemické modifikace, která není běžně spojována s výrobou potravin.
Skupinu anorganických pigmentů tvoří pigmenty získávané synteticky (oxidy a hydroxidy železa), a pigmenty z přírodních zdrojů (vápenec, oxid titaničitý aj.). Některá syntetická barviva mohou způsobovat alergické reakce (např. projevy) a negativními projevy u hyperaktivních dětí. Přírodní barviva jsou obecně dražší než příslušná barviva syntetická. Barviva jsou k dispozici v tekuté formě pro mléčné výrobky, nebo jako prášky pro cukrářské a pekařské výrobky. Tekutá barviva často obsahují vodu pro rozpuštění barviva. Použití barviv je regulováno legislativou, která stanovuje, jaká barviva a v jakém množství se smí přidávat do potravin v ČR a EU (jde o kyselá barviva). Barviva se často vyskytují ve formě sodných, draselných nebo vápenatých solí. Solubilizace barviv zvyšuje jejich rozpustnost. Ne vždy je u přírodních barviv zaručena zdravotní nezávadnost, tak jako u barviv syntetických. Pro přírodní barviva nejsou k dispozici hodnoty ADI (Acceptable Daily Intake). Barvící účinek závisí na koncentraci pigmentů, metodě extrakce a čištění a řadě dalších faktorů. Většina barviv je k dispozici v tekuté formě nebo jako prášky sušené rozprašováním. Některá barviva se pro určité účely se musí solubilizovat (rozpustit v nosiče). Přírodní zdroje barviv mohou být kontaminovány pesticidy, herbicidy a mikroorganismy, a jsou náchylné k mikrobiálnímu kažení. Anorganické pigmenty se používají jen ve speciálních případech, např. cukrovinek, dekoraci speciálních likérů (stříbro, zlato) aj. Některá barviva se používají pro barvení nejedlých vnějších částí potravin (např. salámových klihovkových střívek).
Kurkuma (Curcuma longa) z čeledi zázvorovitých (Zingiberaceae), tj. zázvoru. Oranžovožlutý krystalický prášek. Stabilita na světle: nízká. Odolnost k teplotám: dobrá do 150 °C. Odolnost k zásadám: barva se mění na červenohnědou. Odolnost ke kyselinám: dobrá (citronově žlutá barva při pH 3). Rozpustnost: voda (90 °C): nerozpustné (25 °C): etanol: 3 g/l rostlinné oleje: rozpustné. Aplikační formy: oleoresin kurkumy: obsahuje složky barviva a flavoru. Kurkumu lze použít v suchých směsích, kořenících směsích s koncentrací 5 - 20 mg/kg.
Riboflavin, známý také jako vitamin B2. Žlutý až oranžovožlutý prášek s mírným zápachem. Stabilita na světle: špatná. Odolnost k teplotám: dobrá do 150 °C. Odolnost k zásadám: nízká. Odolnost ke kyselinám: dobrá. Odolnost k ovocným kyselinám: dobrá. Rozpustnost: voda (90 °C): (25 °C): etanol: 0,07 g/l rostlinné oleje: málo rozpustné. Aplikační formy: riboflavin-5’-fosfát sodný, tj. riboflavinu; rozpustnost 11 g/100 ml při pH 7. Používá se jako vitaminový supplement. Skladovat za vyloučení světla. ADI: 0 - 0,5 mg/kg (WHO, 1970)
Čtěte také: Obnovitelné zdroje plynu v ČR
Získává se z hmyzu Dactylopius coccus (Coccus cacti); jde o barvivo živočišného původu. Karmína je tmavočervený prášek nebo extrakt košenily je tmavočervená kapalina. Barvivo obsahuje 10 - 22 % karmínové kyseliny, která je nositelem barvy, a je silnější než karmínové kyseliny. Problémem je stabilita při nízké pH potraviny (precipituje při pH 3) a cena barviva. Používá se v želatinové dezerty, omáčky, polévky. Karmína je roztok ve vodě. Používá se v konzervované ovoce, farmaceutické výrobky.
Chlorofyl se získává extrakcí z jedlého rostlinného materiálu, trávy, vojtěšky a kopřivy. Chlorofyl má v závislosti na obsahu koordinovaného hořčíku zelený roztok v dichlormethanu. (ii) Tmavozelený až modročerný prášek; zelený roztok ve vodě. Chlorofyl je mísitelný s vodou. Chlorofyl se používá jen velmi malé množství v potravinách. Chlorofyl je velmi citlivý na světlo, musí se skladovat ve tmě. ADI: Není specifikován.
I když se článek zaměřuje na přírodní barviva, je důležité zmínit i některá syntetická barviva, která se v potravinářství používají.
Syn.: CI potravinářská žluť 4. Žlutý prášek rozpustný ve vodě. Použití: limonády, farmaceutické preparáty, tablety. Al-laky: Povrchy sýrů a umělá střívka. Použité koncentrace: 5 - 50 g/100 kg ADI: 0 - 7,5 mg/kg (WHO, 1966)
Syn.: CI potravinářská žluť 13. Žlutý prášek nebo granule; žlutý roztok ve vodě. Použití: Ve spojení s modrou pro získání zelených odstínů. zmrzliny, tablety a léky. ADI: 0 - 10 mg/kg (WHO, 1984)
Čtěte také: Průvodce likvidací tonerů a cartridgí
Syn.: CI potravinářská žluť 3, oranžová žluť S, žluť FCF. Oranžový prášek rozpustný ve vodě. Použití: med, zmrzliny, polevy, tablety. Stabilita se zvyšuje askorbovou kyselinou.
Syn.: CI potravinářská červeň 14. Červený prášek nebo granule; červený roztok ve vodě. Použití: ovocných salátech, nebarví se jiné přítomné ovoce. farmaceutické preparáty.
Syn.: CI potravinářská červeň 17. Tmavočervený prášek nebo granule. Použití: Obecně; cukrovinky, nápoje, polevy. ADI: 0 - 15 mg/kg (SCF, 1984)
Syn.: CI potravinářská modř 1, indigokarmin. Modrý prášek rozpustný ve vodě. Použití: zelených odstínů. výrobky. Al-laky: Pro barvení tablet. ADI: 0 - 5 mg/kg (WHO, 1974)
Syn.: CI potravinářská modř 2. Modrý prášek rozpustný ve vodě. Použití: zelených odstínů. Výrobky: Obecně; cukrovinky, nápoje, polevy.
tags: #ziskavani #barev #z #prirody #postupy