Znečištění ovzduší představuje hlavní environmentální rizikový problém celého světa a je naléhavým problémem, který má závažné důsledky na globální úrovni. Ovzduší obsahuje různé škodlivé látky, které mohou negativně ovlivnit lidské zdraví a životní prostředí.
Zdravotní problémy mohou nastat v důsledku krátkodobého i dlouhodobého vystavení se znečišťujícím látkám v ovzduší. U některých látek přitom stačí pouze velmi malá expozice na to, aby se projevil jejich negativní efekt. Znečištěné ovzduší si může vybrat svou daň v různých podobách od respiračních onemocnění po kardiovaskulární problémy. Má vliv i na neurologický vývoj dětí.
Přibližně 99 % světové populace dýchá ovzduší, ve kterém alespoň jednou v roce překračuje koncentrace jedné či více znečišťujících látek hodnotu doporučenou pokyny WHO. Odhady WHO ukazují, že asi 6,7 milionu úmrtí způsobených převážně neinfekčními chorobami lze přičíst společným účinkům znečištění vzduchu v okolním prostředí a v domácnostech.
Znečištění ovzduší v Evropě způsobuje až 25 procent všech infarktů, 16 procent případů astmatu u dětí, 40 procent případů chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), 30 procent infekcí dolních dýchacích cest nebo 19 procent případů rakoviny plic. Znečištění ovzduší je největší environmentální hrozbou pro zdraví v Evropě, která vede ke stovkám tisíc předčasných úmrtí ročně, novým případům a zhoršení stávajících onemocnění a nákladům na zdravotní péči ve výši miliard eur.
Podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) dýchá 96 procent městského obyvatelstva vzduch, který Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje za nezdravý. Dlouhodobé dopady znečištěného ovzduší podle statistik zkracují lidský život v průměru až o deset měsíců. Špatná kvalita ovzduší je také spojena se sníženou funkcí plic, vlivem na vyvíjející se mozek a centrální nervový systém, se zvýšeným rizikem předčasného porodu a sníženou porodní hmotností, což vytváří další zdravotní rizika později v životě.
Čtěte také: Jak zlepšit kvalitu ovzduší?
Negativní vliv znečištěného ovzduší ukázal i nedávný projekt „Zdravé stárnutí v průmyslové oblasti (HAIE)“, který vypracovali na základě pětiletého sledování odborníci z Ostravské univerzity a Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Komplexně se zabývali možnými zdravotními důsledky života ve znečištěném životním prostředí, a to porovnáním různých skupin obyvatelstva žijících v průmyslovém regionu Ostravska a obyvatel neprůmyslového Českobudějovicka.
„Nejzávažnější zdravotní dopady vlivem horšího ovzduší na Ostravsku vyplývají z našich předchozích studií, kdy byl u malých dětí na Ostravsku pozorován výrazně vyšší výskyt akutních respiračních onemocnění, alergií a astmatu. Malé děti nemají dostatečně vyvinutý imunitní systém, takže jsou na zhoršené ovzduší zvláště citlivé. V naší současné studii máme data sebraná od pediatrů o dětech ve věku dvou let, která budou teprve vyhodnocena, aby se buď potvrdila předchozí data, nebo se ukázalo zlepšení,“ vysvětlil Jan Topinka pro web Našezdravotnictví.cz.
Ve studii realizované britskými vědci a zveřejněné ve vědeckém periodiku British Journal of Psychiatry bylo zahrnuto 13 tisíc lidí žijících v Londýně a hlavním zjištěním vědců je, že stačí pouze relativně malé zvýšení expozice oxidu dusičitého, aby došlo k nárůstu počtu pacientů, kteří budou potřebovat vyhledat ambulantní péči v oblasti duševního zdraví. A to až o 32 %. Nárůst počtu pacientů, kteří budou muset být hospitalizováni s duševním onemocněním, je potom o 18 %.
Studie Akademie věd ČR upozornila, že podle výsledků za rok 2017 je polovina české populace (55 %) vystavena zvýšeným koncentracím látek, které znečišťují ovzduší. Jde především o nebezpečný benzo[a]pyren patřící mezi lidské karcinogeny. Naopak koncentrace jemných prachových částic (PM2.5) se mírně snižují.
Situaci by měla pomoci vyřešit směrnice Evropského parlamentu a Rady o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu. Akční plán pro nulové znečištění rovněž stanoví vizi pro rok 2050, podle níž se znečištění ovzduší sníží na úrovně, které již nejsou považovány za škodlivé pro zdraví a přírodní ekosystémy. Senát ČR se však domnívá, že tento cíl je příliš ambiciózní a nulového znečištění nelze prakticky dosáhnout.
Čtěte také: Možnosti pro zmírnění dopadů klimatu
Česká republika dlouhodobě překračuje imisní limity pro nejvýznamnější znečišťující látky, a proto je pod zvýšeným dohledem Evropské komise. Ta proti ní vede řízení pro nesplnění povinnosti. Pokud Česká republika nesníží znečištění prachovými částicemi nebo neprokáže, že činí všechny účelné kroky pro toto snížení v co nejkratším čase, hrozí jí žaloba ze strany Komise a s tím spojené vysoké finanční postihy.
Po čtyřech letech výzkumu má projekt Clairo první konkrétní výsledky. Ověřil vliv výsadby zeleně na čistotu ovzduší, vytvořil databázi rostlin snižujících znečištění i těch, které jsou vůči škodlivinám odolnější. Výstupy tohoto projektu budou využívat města v kraji, projevily o ně zájem české i zahraniční veřejné instituce.
Do projektu Clairo se aktivně zapojily tři nejvýznamnější moravské univerzity, výzkumu se ujaly VŠB-TU, Slezská univerzita v Opavě a olomoucká Universita Palackého. Díky jejich spolupráci víme, které rostliny jsou nejvhodnější v lokalitách s největším znečištěním. Kromě vysokých škol jsou partnery projektu Clairo také Regionální sdružení územní spolupráce Těšínské Slezsko a SOBIC Smart & Open Base for Innovations in European Cities.
Využívání stromů a zeleně k záchytu nečistot z ovzduší je velice přirozené. Pokud budeme aplikovat poznatky z výzkumu a inovativní metody, může mít výsadba nejen významnější estetický dopad, ale také ekologičtější. Projekt Clairo nám v této oblasti významně pomohl. O jeho výstupy už projevily zájem i další města z regionu, například Bohumín, Bruntál nebo Havířov. Využít je chtějí i Ministerstvo životního prostředí Slovenska, univerzita v Athénách nebo také Státní fond životního prostředí ČR.
Výzkum v rámci projektu CLAIRO probíhal na dvou lokalitách s vysokou mírou půdního znečištění v městském obvodu Ostrava - Radvanice a Bartovice. Vysázeny zde byly listnaté a jehličnaté druhy dřevin, a to v takové kombinaci, aby byl záchyt škodlivin co největší, a zároveň vhodný k danému typu znečištění ovzduší a půdním podmínkám. Součástí péče o tuto výsadbu je také pravidelné používání speciálního ekologicky šetrného hnojiva, které obsahuje kromě kompletní výživy další aktivní látky (fytohormony a biostimulanty). Díky tomuto ošetření jsou stromy a keře v lepším zdravotním stavu, lépe fotosyntetizují a tvoří hustší a kvalitnější listovou plochu, což následně pozitivně ovlivňuje záchyt škodlivin z ovzduší.
Čtěte také: Řešení pro internetové problémy
Masarykova univerzita připravila první rozsáhlou studii postojů Čechů k přírodě a životnímu prostředí. „Ukazuje se, že významná většina veřejnosti podporuje, aby se český stát aktivně angažoval v řešení problémů životního prostředí. Stojí přitom za pozornost, že například opatření proti odpadům, znečištění vod a znečištění ovzduší podporuje česká veřejnost dokonce více než řešení korupce,“ shrnuje odborný garant výzkumu Jan Krajhanzl.
Výsledky zároveň potvrzují, jak silný mají Češi vztah k přírodě. Ze všech mediálních témat je nejvíce zajímá příroda (80 % veřejnosti) a velmi významně také životní prostředí (68 %), obě témata se přitom umístila s velkým náskokem například před politikou či bulvárem. Naopak rezervovaně se Češi staví k osobnímu zapojení do ochrany přírody a životního prostředí.
„Většina Čechů chrání životní prostředí především tehdy, pokud se jim to ekonomicky vyplatí. Zároveň otevřeně sdělují, že nejsou ochotni se kvůli ochraně životního prostředí příliš omezovat. Zaujalo nás, že největší vliv na vztah Čechů k přírodě a životnímu prostředí má jejich životní styl, konkrétně témata, která je zajímají v médiích. Zanedbatelný je přitom vliv velikosti místa bydliště a výše čistého příjmu na jednoho člena domácnosti. PhDr. Jan Krajhanzl, Ph.D.
Česko-ukrajinský tým expertů objevil zvýšenou úroveň kontaminace životního prostředí v Dnipru, Kryvém Rihu, Záporoží, Charkově a Mariupolu. Pět největších průmyslových měst je znečištěno těžkými kovy a perzistentními organickými polutanty. Naměřené hodnoty mohou být životu nebezpečné a celá problematika proto musí být dále prozkoumána, apelují odborníci.
Odborníci naléhavě vyzývají k identifikaci potenciálních zdrojů znečištění a vypracování navazujícího výzkumu, který by odhalil šíření kontaminace z těžkého průmyslu. Ukrajina se zavázala implementovat směrnici Evropské unie o průmyslových emisích. Jedním z klíčových cílů legislativy je snížit dopady průmyslových podniků.
Anna Ambrosova, občanská iniciativa Dost bylo trávení Kryvého Rihu: "Kryvyj Rih je srdce ukrajinského těžebního a metalurgického průmyslu. Přítomnost těžkých kovů v říčních sedimentech a dětských hřištích, benzo(a)pyren v sedimentech a dioxiny ve vejcích - to všechno je velmi znepokojující. Znečištění měst vyžaduje další výzkum.
Maksym Borodin, zastupitel městské rady (za stranu Síla lidí): "Letošní rok není prvním, kdy podle dat Hydrometeorologického ústavu dosahuje Mariupol první pozice v indexu znečištění ovzduší na Ukrajině. Výsledky ukazují na to, že abychom ochránili zdraví našich dětí, musí být svrchní vrstva písku na pískovištích vyměněna. To je ale samozřejmě jenom dočasné opatření.
Iryna Pyrogova, lokální občanské iniciativy: "Záporoží je typické zaostalé průmyslové město. Technologie z devatenáctého století s vybavením ze třicátých let nemohou dosahovat ekologických standardů současnosti. Naše země musí výrazně přidat ve snižování emisí zdraví škodlivého jemného polétavého prachu (PM2,5 - částice menší než 2,5 tisícin milimetru), pokud chce dosáhnout svého cíle pro čisté ovzduší do roku 2030.
Český stát dlouhodobě není schopen připravit kvalitní strategický dokument, který by nastínil detailní plán kroků vedoucích k dýchatelnějšímu ovzduší. Měl jím být Program zlepšování kvality ovzduší, který vznikl v reakci na požadavek Evropské komise, jež chce přimět členské státy k plnění emisních limitů. Dokument, jenž připravilo Ministerstvo životního prostředí, je však aktivisty i experty kritizován jako nedostatečný.
„Program zlepšování kvality ovzduší jsme připomínkovali, a pak napadli, protože je to jen další z řady dokumentů, který nepovede ke zlepšení situace. Přitom měl velký potenciál,“ komentuje kroky spolku ředitelka Čistého nebe Anna Plošková.
Žaloby se teď jeví jako nejúčinnější strategie, jak od států vymáhat dodržování evropské legislativy a přimět je k přijetí konkrétních opatření. V České republice však byly zatím tři ze čtyř žalob Městským soudem v Praze zamítnuty. Aktivní občané a občanky - v České republice se v hnutí za ochranu ovzduší angažují hlavně ženy - tak plánují podávat kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu.
V České republice chybí hlubší a strukturovaná debata o způsobech, jak k lepšímu ovzduší dospět. Výrazný posun mohou přinést až opatření, která ovlivní životní způsoby obyvatelstva - například omezení užívání automobilů, případně používání automobilů s alternativními pohony, ústup od topení tuhými palivy a podobně. K takovým krokům se však dá dospět, až společnost uzná vztah mezi individuálním jednáním, stavem životním prostředím a jeho dopady na veřejné zdraví.
Znečištění ovzduší u nás ročně předčasně zabije přes deset tisíc lidí a způsobuje ekonomické škody 150 miliard korun ročně. K ochraně lidského zdraví podle českých i evropských pravidel bude nutné v následujících letech snižovat množství prachu sedmkrát rychleji. Nevidím jinou možnost, než aby Ministerstvo životního prostředí připravilo komplexní program pro čisté lokální vytápění a rezolutně odmítlo udělování výjimek z nových limitů pro uhelné elektrárny.
tags: #řešení #čistého #ovzduší #studie