Úvod do problematiky živé přírody České republiky pojednává o životním prostředí živočichů na našem území, o nepůvodních druzích a jejich významu, o druzích žijících s člověkem, o praktickém významu živočichů, problematice jejich ochrany a systematickém členění.
Speciální část zahrnuje jednotlivé skupiny živočichů od houbovců a žahavců až po savce. Z druhově početných skupin hmyzu a dalších bezobratlých jsou vybráni významní zástupci a průřezově i druhy méně známých a nenápadných skupin.
Obratlovci jsou charakterizováni podrobněji a stručně jsou popsány i vyobrazeny všechny jejich druhy (u ptáků alespoň významnější druhy).
V České republice a Polsku začal na několika místech projekt Life Model Forest, který se zaměřuje na obnovu a ochranu vybraných lesů. Potrvá sedm let a týká se 20 lokalit.
Bude se zabývat mimo jiné třeba problémem nedostatku starých a mrtvých stromů nebo otázkou šíření invazních druhů rostlin a živočichů. Zástupci projektu s rozpočtem více než 200 milionů korun o tom informovali.
Čtěte také: Výuková prezentace: Živá příroda
Na zmírnění dopadů sucha v lesích uvolnil v loňském roce Zlínský kraj téměř 7,5 milionu korun. Dotaci rozdělil mezi 14 žadatelů. Peníze hejtmanství poskytne také letos, na dotační program vyčlenilo opět 7,5 milionu korun, uvedla Alena Železníková z krajského oddělení komunikace a vnějších vztahů.
Počet připravených sazenic stromů například od lesních školkařů vzrostl, ale poptávka po výsadbách zaostává. Na vině je především nedostatek peněz u samospráv a obcí.
Spolky, obce, školy, církve a další právnické osoby mohou od Nadace partnerství letos získat až 100.000 korun na výsadbu stromů, obnovení studánky či polní cesty. Cílem iniciativy je posílit odolnost krajiny a měst vůči dopadům klimatické změny, uvedl mluvčí nadace David Kopecký.
Lesy České republiky (LČR) letos začnou s obnovou vnitřního okruhu Drábských světniček u Mnichova Hradiště na Mladoboleslavsku. S dokončením prací a následným zpřístupněním se počítá v polovině příštího roku.
Dobrovolníci budou letos opět uklízet řeku Sázavu a její břehy mezi Střechovem a Pikovicemi. Dvacátý ročník akce Čistá řeka Sázava se uskuteční od 11. do 13. dubna.
Čtěte také: O obecných vlastnostech živé přírody
Nejmladším národním parkem je České Švýcarsko. Leží v Ústeckém kraji a přiléhá ke státní hranici, kde na něj navazuje Národní park Saské Švýcarsko (Nationalpark Sächsische Schweiz). Pozoruhodné je nejen zdejší geologické podloží, ale také nejrozmanitější živočišné druhy, které tu můžete spatřit.
Hitmakerem parku je Pravčická brána, která si zahrála v nejednom filmu. Již od druhé poloviny 19. století se území stalo velmi vyhledávaným, k čemuž přispěli tehdejší vlastníci panství Kinští a Clary-Aldringenové zpřístupněním turisticky nejzajímavějších míst, jako např. soutěsek Kamenice, vyhlídek u Jetřichovic nebo Dolský mlýn.
Nejvyšší horou NP České Švýcarsko je Růžovský vrch (619 m.n.m., národní přírodní rezervace) s pralesovitými ekosystémy.
Na samých česko-rakouských hranicích najdete jedinečný Národní park Podyjí. Tak krásné lesy a přírodu jen tak jinde nenaleznete a počet cílů na nejrůznější výlety jakbysmet. Podívat se můžete i na rakouskou stranu hranice, kde park pokračuje pod názvem Nationalpark Thayatal.
Národní park Podyjí se vyznačuje mimořádnými scenériemi, tvořenými pestrou mozaikou skalních amfiteátrů a srázných stěn, meandry, rozsáhlými suťovými poli a těžko prostupnými stržemi, ale i nivními loukami podél Dyje a prosluněnými lesostepmi s pestrými koberci teplomilných rostlin.
Čtěte také: Výuka živé a neživé přírody: Praktický průvodce
Lesníci Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) letos v Krkonoších vysadí 8630 čtyř až pětiletých sazenic jedle bělokoré. Byly vypěstované ze semen sebraných stromolezci z geneticky uznaných stromů. Návrat druhu na původní stanoviště je součástí dvouletého projektu záchrany krkonošských jedlí, který letos končí, informoval o tom mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Více než 400 věží, z nichž nejvyšší měří padesát metrů, se rozkládá mezi hradem Valdštejn a zámkem Hrubá Skála nedaleko Turnova v Českém ráji. Skalní město Skalák je rozděleno do tří hlavních oblastí: Dračí skály a Zámecká rokle, Kapelník, Maják a Údolíčka. Tyto oblasti jsou propojeny sítí značených turistických cest.
Nejznámější z nich je vrcholová cesta zvaná Zlatá stezka Českého ráje. Nádherné Hruboskalské skalní město je opředeno legendami a bájemi, které tu můžete zkoumat stejně dobře jako fantastické skalní útvary, jež tu příroda vytvořila.
Pokud se vydáte na túru jižně z Labské boudy, můžete se už po asi kilometru chůze dostat k našemu nejvyššímu vodopádu, který padá skalnatým srázem z hrany Pančavské louky na dno Labského dolu. Pančavský vodopád měří 140 metrů z Ambrožovy vyhlídky u něj dohlédnete do širého okolí.
Vypravte se za drsnou krásou největšího krkonošského rašeliniště. Vypadá to tu jako v severské tundře, která sem zasahovala v době ledové. Úpské rašeliniště leží mezi Luční boudou, Hraničním hřebenem, Obří boudou a Studniční horou ve výšce okolo 1400 m. V Úpské rašelině pramení Úpa a Bílé Labe.
Králický Sněžník je hora evropského významu. Právě na něm se stýkají dvě rozvodí našeho kontinentu. Morava, která zde pramení, směřuje do Černého moře, řeky severně od Sněžníku tečou přes Polsko do Baltu.
Pokud se vydáte na Šumavu, mohli byste si udělat výlet třeba na naučnou stezku po Tříjezerní slati. Texty seznamují návštěvníky s místní vegetací, povrchovými útvary rašelinišť, vznikem rašeliny a jejím složením.
Kdo by alespoň neslyšel o lomu Velká Amerika, kde se natáčel Limonádový Joe? Kdysi se tu těžil vápenec, ale také se sem uklízeli političtí vězni, které asi příliš netěšilo, že jsou v jednom z nejromantičtějších míst Česka. Karlštejn je nedaleko a výletu sem rozhodně nebudete litovat.
Chráněná geologická lokalita a záhadný útvar Skalky skřítků leží u obce Kyselka na Karlovarsku. Podle pověsti tu díry do skal vyhloubili skřítci, kteří tu před dávnými časy žili.
Naučná stezka Bílá Opava prochází po mnoha mostcích, schodištích a lávkách po březích Bílé Opavy - nejkrásnější horské bystřiny Jeseníků. Kromě několika vodopádů, četných kaskád a peřejí, skalních útvarů a romantických zákoutí smrkového pralesa vám naučná stezka Bílá Opava na 13 informačních tabulích nabízí i základní informace o přírodě této jedinečné rezervace.
V obci Staré Hamry, v místní části zvané Samčanka, na turisty čeká naučná stezka Staré Hamry, která vede přes osadu Němčanka do osady Javořina. Prostřednictvím naučných panelů objevíte informace o tom, jak a kdy osady vznikly a jak se v nich kdysi žilo.
Odborníci z Botanického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) zkoumají mimořádný případ bílého buku v Moravském krasu, který postrádá chlorofyl a není schopen fotosyntézy, přesto přežívá přibližně tři desetiletí. Strom bez zelených listů podle nich získává cukry z okolního prostředí nepřímou cestou, zřejmě prostřednictvím kořenového propojení s jiným stromem.
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z Německa identifikovali těkavé látky, které uvolňují bakterie a podporují růst rostlin a odolnost. Objev by mohl přispět v udržitelném zemědělství a ekologii.
Rostliny uvažují jako architekti, aby si zajistily dostatek vody, zjistil tým vědců z institutu CEITEC brněnské Masarykovy univerzity a dalších pracovišť. Hormony cytokininy brání předčasnému zpevnění buněčných stěn v cévních svazcích, čímž zajišťují optimální vývoj vodivých pletiv. Pokud stěna předčasně ztuhne, cévy mají menší průměr a vedou méně vody.
Vědci objevili 43 druhů lišejníků, jejichž výskyt v Česku dříve nezaznamenali. Z nich bylo pro vědu 12 nových. Zároveň také našli dva nové rody lišejníků, které doposud byly vědě rovněž neznámé. Vyplývá to ze studie Botanického ústavu Akademie věd ČR.
Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR zjistili, že tropické cyklony mohou zpomalit úbytek tajgy. Přinášejí srážky do oblastí postižených suchem, čímž mohou zmírnit jednu z hlavních příčin úmrtnosti stromů v tajze.
Vědci zkoumají přínos vysazování kvetoucích pásů rostlin doprostřed polí, tedy do míst, kudy pravidelně projíždí zemědělská technika. Podle výzkumníků z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu by mohla technika takzvaných kolejových řádků zvýšit biodiverzitu, zlepšit stav půdy a omezit používání pesticidů.
Amatérský český mykolog našel na Pálavě vzácnou houbu, která dosud rostla jen ve Spojených státech. Vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR ji identifikovali jako. Patří mezi vzácné a chráněné druhy a vyskytuje se v horských lesích na západě Spojených států.
Růže šípková umí jako jedna z mála rostlin dělit lichý počet chromozomů, zjistili vědci. Většina rostlin má sudý počet chromozomových sad, lichý může způsobovat problémy při rozmnožování. Nový vědecký objev může přispět například ke šlechtění rostlin. Informoval o tom Biofyzikální ústav Akademie věd ČR.
Lidé mohou v pražské botanické zahradě v Troji navštívit novou stálou expozici Japonské mlžné lesy. Návštěvníci v ní mohou spatřit desítky druhů rostlin typických pro horské vlhké oblasti Japonska, jako jsou javory, bambusy, kosatce či kapradiny. Součástí expozice jsou i jezírka s mlžícím systémem či altán inspirovaný japonskou architekturou. V budoucnu výstavu doplní další druhy rostlin.
V botanické zahradě v pražské Troji se od 10. října do 2. listopadu bude konat výstava dýní a dýňových dekorací. Motivem letošního 18. ročníku budou pohádky a strašidla. Návštěvníci se mohou těšit mimo jiné na dekorace s motivy čarodějnic a pavouků, připraven bude i strašidelný hrad. Součástí výstavy bude i doprovodný program v podobě dlabání dýní, workshopů nebo oslav Halloweenu.
Botanická zahrada v Praze-Troji zve ode opět na komentované procházky setmělou džunglí v prostorách skleníku Fata Morgana. Noční výpravu do pralesa mohou zájemci absolvovat každý pátek a sobotu od 18:00 do 21:00 až do 22. března. Místo je potřeba rezervovat, informovala o tom Botanická zahrada Praha.
Příležitost podívat se do unikátních fluoritových Jeskyní pod Sněžníkem na Děčínsku bude mít ve středu veřejnost. Odborníci provedou zájemce přírodní památkou a vysvětlí geologický původ Labských pískovců. Další mimořádné prohlídky budou první soboty v září a říjnu.
Lesníci loni třetí rok po sobě evidovali pokles těžby dříví napadeného kůrovcem, zatímco předchozích osm let těžba rostla, vyplývá ze zprávy Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) testuje na zvlášť vyčleněných plochách lesa různé způsoby hospodaření blízké přírodě. Lesníci chtějí zjistit, jak nejlépe založit a pěstovat les v době klimatické změny, a to většinou bez vzniku pasek. Dosud podnik pro testování v minulých letech založil 24 ploch a dalších pět ještě hodlá vyčlenit, řekla mluvčí firmy Eva Jouklová.
Zajistit, že dřevěné výrobky a další produkty prodávané v EU nepocházejí z odlesněné půdy, má pomoci ve vazbě na unijní nařízení novela, kterou podepsal prezident Petr Pavel.
tags: #ziva #priroda #ceske #republiky