K mimořádně výrazným patří počátkem jara květiny se žlutými květy. Představím vám své oblíbené žlutě kvetoucí rostliny, se kterými se můžete při toulkách naší jarní přírodou setkat. Tu žlutou barvu a časné kvetení.
Každá z představených rostlin má svou vlastní fotogalerii.
Jako příklad uveďme erbovní jarní květinu - prvosenku, lidově zvanou petrklíč. Prvosenku jarní a vyšší rozliší laik hůře. Prvosenka vyšší (Primula elatior) bývá často zaměňována s velmi podobnou prvosenkou jarní, která má květy sytější barvy a začíná kvést dříve. Kvete od března do dubna. Prvosenka jarní (Primula veris L.) roste v dubohabřinách, šípákových doubravách, ve květnatých bučinách a suťových lesích, často i v jejich lemech.
Nejdříve rozkvétá talovín zimní (Eranthis hyemalis). Patří k prvním květům, které se koncem zimy objevují v našich zahrádkách. Ceněné je především jeho velmi časné kvetení. Rozkvétá již počátkem roku. Patří k nepůvodním rostlinám naší přírody.
K vzácnějším druhům, které se u nás vyskytují, patří křivatec český pravý (Gageabohemica subsp. bohemica). Většina křivatců kvete žlutě. Křivatec český pravý (Gagea bohemica subsp. bohemica) patří mezi silně ohrožené druhy naší květeny (C2) a řadí se mezi středoevropské endemity. Květy vystavuje na odiv obvykle během dubna a začátkem května. Roste na travnatých stráních, na místech s rozvolněnou vegetací a mělkou vrstvou půdy. Nalezneme jej v Českém středohoří, Českém krasu a Polabí.
Čtěte také: Význam recyklace plastů
Podběl lékařský (Tussilago farfara) láká svými výraznými květy hmyz. S dlouhým plazivým oddenkem patří do čeledi hvězdnicovitých.
Tařice skalní (Aurinia saxatilis L.) zdobí koncem dubna a počátkem dubna mnohé prosluněné skály a zdi zřícenin. Patří do čeledi brukvovitých, kvete v dubnu a květnu. Je oblíbená u zahrádkářů na skalkách či suchých zídkách.
Sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides) je jedovatá rostlina z čeledi pryskyřníkovitých. Můžeme setkat především v teplejších oblastech.
Blatouch bahenní (Caltha palustris) má květy 5 i vícečetné, žluté, lesklé, vzácně až oranžové. Roste na prameništích, mokřadech, podél vodních toků a v lužních lesích.
Kromě výše zmíněných druhů existuje celá řada dalších rostlin, které kvetou žlutě a obohacují naši přírodu o krásu a radost. Mezi ně patří například:
Čtěte také: Vlastnosti žlutých pytlů
Žlutě kvetoucí rostliny by neměly chybět v žádné zahradě ani na balkonu. Důvod je jasný: žlutá barva je optimistická a pozitivně ovlivňuje naši psychiku. Žlutá barva symbolizuje slunce a život, a právě z tohoto důvodu byste se jí neměli vyhýbat. Barvy totiž do naší zahrady nebo na balkon rozhodně patří a byl by hřích je nevyužívat. Barvy dokážou ovlivňovat to, jak se cítíme a vyberete-li ty správné, můžete si díky nim ovlivnit celý den. Příkladem je barva žlutá, která připomíná slunce. Je to barva života a většinou má na nás velmi pozitivní vliv, stačí, když si na sebe vezmete žluté tričko a hned budete mít veselejší den.
Třezalka a zlatobýl jsou léčivky z luk, strání a rumišť. Vysadit květiny, které jsou přirozené v okolní přírodě, se na zahradě vždycky vyplatí. Vytvoříte také přirozený prostup přírody a zahrady, spojíte své soukromí s přírodním systémem, v němž stojí váš dům, a tak se v něm budete cítit nikoliv jako vetřelec, ale jako jeho součást. Květiny z přirozeného ekosystému najdou uplatnění i v zahradách.
Rod Hypericum zahrnuje více než 400 druhů, u nás jich voně roste jen asi deset, protože všechny třezalky jsou milovnice slunce, nejlépe se jim tedy daří v subtropickém pásmu. Přesto u nás nejrozšířenějších druh třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) kvete pilně celé léto a poslední žluté kalíšky na lodyhách vysokých 30 - 60 cm otvírá ještě na přelomu září a října, zejména pokud vydrží pěkné babí léto. Trvalka se rychle rozroste do trsu, který barvou svých sytě žlutých květů vyniká uprostřed okrasných travin, na osluněném místě před jehličnany i jako solitér na malém záhonku pod okny domu. Můžete ovšem vysadit také třeba u nás volně rostoucí třezalku kalíškatou (Hypericum calycinum) nebo ze Středomoří importovanou třezalku olympskou (Hypericum olympicum).
Mohutné byliny rodu Solidago jsou typickými představiteli flory mírného pásma. U nás je domácí jediný druh, zlatobýl obecný (Solidago virgaurea), vykvétající na stráních pod lesy a na pasekách. Další pěstované druhy - zlatobýl kanadský (Solidago canadensis) a zlatobýl obrovský (Solidago gigantea) pocházejí ze Severní Ameriky, u nás se ovšem chovají invazně, zplaňují, vytlačují původní flóru a bují jako plevelné rostliny. V zahradách jsou přesto oblíbené, patří k okrasám pozdního léta a podzimu. Zlatobýly jsou trvalky, vyhánějící každoročně nové vysoké lodyhy z kořene nebo oddenku. Nepotřebují žádnou zvláštní péči, stačí jim prokypření spíše vápenité půdy a nepatrná zálivka, dobré je lodyhy stříhat hned po odkvětu, aby se semena nešířila po okolí. Až dva metry vysoké rostliny mají sice spodní část stonků holou, to ovšem bohatě vynahradí dlouhá hustá sytě žlutá květenství, zdobící záhony trvalek od srpna do října. Mohutný zlatobýl je dekorativní i jako solitér uprostřed trávníku, kde působí jako pozdně kvetoucí keř.
Třezalka tečkovaná a zlatobýly jsou rostliny odedávna využívané v lidovém léčitelství. Také dnes jsou čaje a tinktury ze zlatobýlu používány jako doplňková léčba při onemocněních ledvin a močových cest a při krvácivých onemocněních trávicího traktu. Používání třezalky je mnohem širší a v posledních letech také velmi oblíbené, výtažky doporučují i lékaři. Naši předkové věřili, že třezalka zahání zlé duchy. Není divu, její účinky jsou totiž antidepresivní, potlačuje úzkostné stavy, stres, vylepšují spánek - to znamená, že tato rostlina člověka zbavuje denních i nočních můr, jinými slovy démonů, zlých duchů. V mnoha zemích je fytofarmakologická léčba třezalkou doporučována pacientům, kteří se obávají dlouhodobého užívání antidepresiv, účinky jsou prokázané a terapie u mnoha lidí skutečně úspěšná.
Čtěte také: Krása žlutých květů
Louky obhospodařuje člověk a pravidelně je kosí, proto zde rostou prakticky jen byliny. Pastviny jsou spásané hospodářskými zvířaty. Na loukách i pastvinách převažují trávy (čeleď lipnicovité). Na loukách rostou též orchideje (např. Stepi jsou oblasti s přirozeným bezlesím, v Česku se jedná o nepříliš hojný ekosystém. Často hostí zvláště chráněné druhy rostlin. Rumiště jsou místa, která vznikla přičiněním člověka a rostliny je postupně osidlují. Může se jednat o skládku stavebního odpadu, nakupení zeminy, zbořeniště aj. Na rumištích a podobných místech se často vyskytují invazní rostliny, jako např.
tags: #zlute #kvety #rostouci #v #prirode #druhy